Načítám...

Konec aktivních jímačů v Česku?



Včerejším dnem skončila platnost ČSN EN 62305-2.
Včerejším dnem ji zcela nahradila ČSN EN 62305-2 ed. 2.
Na této zprávě není na první pohled nic až tak důležitého.
Důležité se skrývá až pod povrchem …

Připomeňme si mnohokráte opakovaný požadavek Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, § 36, odst. (2):

Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.

Rovněž si připomeňme, co rozumí vyhláška českou technickou normou v § 3, písm. k):

Pro účely této vyhlášky se rozumí … normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.

Onou českou technickou normou není od včerejška nic jiného, než ČSN EN 62 305-2 ed. 2, která se tímto odkazem vyhlášky stává závaznou (jiná česká technická norma pro výpočet řízení rizika neexistuje).

Inu, na tom není prozatím nic podivného. Ostatně dosud používali prodejci a dodavatelé aktivních jímačů oblíbený fígl za tiché nečinnosti TIČR, že se provedl výpočet řízení rizika podle ČSN EN 62 305-2 a pak se tam šoupl aktiv podle úplně jiné normy (neb česká technická norma na aktivní jímače neexistuje). Vlk se nažral a koza zůstala celá.
Nicméně se domnívám, že tyto časy jsou pomalu nenávratně pryč. Proč?

Protože když si otevřeme nově platnou ČSN EN 62 305-2 ed. 2, tak se v čl. 5.6. dočteme:

Ochranná opatření budou považována za účinná, pouze když vyhoví požadavkům následujících příslušných norem:

– EN 62305-3 pro ochranu před úrazem živých bytostí a hmotné škodě ve stavbách;

– EN 62305-4 pro ochranu proti poruše elektrických a elektronických systémů.

K tomu ještě sdělení přílohy B ohledně koeficientů používaných ve výpočtu, která v čl. B.1 říká:

Pravděpodobnosti uvedené v této příloze jsou platné, jestliže ochranná opatření vyhovují:

– EN 62305-3 pro ochranná opatření na omezení úrazů živých bytostí a pro ochranná zařízení na snížení fyzické škody;

– EN 62305-4 pro ochranná opatření na snížení poruch vnitřních systémů.

Mohou být vybrány jiné hodnoty, pokud jsou oprávněné.

Obávám se, že provedení žádného aktivního jímače neodpovídá požadavkům EN 62305.

Tato nová ustanovení v podstatě eliminují navrhování aktivních jímačů pro ochranu staveb před přímým úderem blesku. Z jakého důvodu? Jak je uvedeno ve Vyjádření Technické inspekce České republiky k problematice hromosvodů ze dne 28. 1. 2013 v bodě č. 11) „Technické inspekci České republiky není známo, že by některým z právních předpisů bylo zakázáno montovat a následné užívat i jiné systémy než jaké jsou uvedeny v ČSN EN 62305-1 až 4“. Ano, s tímto tvrzením se dá souhlasit.

Ale neměli bychom zapomínat ještě na ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, čl. NA.2:

Všechny typy jímací soustavy se navrhují a provádějí podle článků 5.2.2, 5.2.3 a přílohy A ČSN EN 62305-3 ed. 2 … Pro určení ochranných prostorů jímačů jsou podle přílohy A uvažovány jen skutečné fyzické rozměry kovové jímací soustavy. Zde se zohlední fyzická délka všech jímačů: klasických nebo alternativních, vč. aktivního jímače ESE (viz obrázek NA.1).

Či na požadavek ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, čl. NA.3:

Soustava svodů se provádí podle ČSN EN 62305-3 ed. 2, bez ohledu na použití typu technologie jímací soustavy.

Jinými slovy, osazení aktivního jímače se podle požadavků ČSN EN 62305-3 ed. 2 včetně Změny Z1 z července 2013 stává zcela neekonomické, neb tento může být využit pouze jako jakýkoli jiný tyčový jímač. A od včerejšího dne jsou výpočty/analýzy rizika platné pouze tehdy, jsou-li dále při návrhu jímací soustavy splněny požadavky řady norem EN 62305, v současnosti vše v ed. 2.

Objeví-li se po včerejšku někde v projektu aktivní jímač, hned víte, že projektant nedodržuje požadavky legislativy a českých technických norem.




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

18 + 7 =



Další články

15. 4. 2019 Jan Hlavatý

Sestavování a programování Generátoru technických zpráv je v plném proudu! Což je na jednu stranu dobře, že je projekt v pohybu, na druhou stranu je to neskutečně náročné. Přemýšlet nad všemi možnými generovacími podmínkami, vymyslet jak všechny ty texty skládat dohromady, dávat dohromady návaznosti, které pak co ovlivňují, vymyslet jak co vlastně citovat, zkoušet jak […]


Číst více



21. 3. 2019 Jan Hlavatý

V projektech a v praxi bývá sem tam vidět snaha sdružovat vývody za společné proudové chrániče. K tomu se vedou sáhodlouhé diskuse, zdali to je či není možné. Vedle toho stojí častá neznalost projektantů, a snaha zhotovitelů šetřit kde to jen jde; „ať to stojí co to stojí“. Co na to předpisy a normy? vyhláška č. […]


Číst více



9. 3. 2019 Jan Hlavatý

Občas mi chodí dotazy, jak začít projektovat ve zdravotnictví? Tak mě napadlo, že by nebylo od věci k tomu sepsat pár základních postřehů. Zásadní otázkou vždy je, čím začít, protože z aktuální normy ČSN 33 2000-7-710 se toho neznalý příliš nedozví. Proto vždycky jako první doporučuji si podrobně nastudovat starou zrušenou ČSN 33 2140, a […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra