Načítám...

La dolce vita



„Co považuješ za nejtěžší na tvé práci?“, zeptala se mě moje žena, když jsme seděli na večerní promenádě v italském přímořském městečku Grado, a zrovna před nás položili voňavou pizzu.

Dlouho jsem nedostal otázku, u které bych tak dlouho hledal odpověď.

„Je to samotné projektování?
Nebo je to komunikace s klienty?
Nejistota z toho, jestli budeš mít práci?“

Nemyslím si. Projektování je asi stejně náročné, ať jsem jej dělal jako zaměstnanec, anebo teď svým jménem. Pokud v tom chci být dobrý, tak na sobě musím tak jako tak pracovat, rozvíjet se, vzdělávat se. Komunikaci s klienty myslím vždycky upřímně a narovinu, takže plyne většinou tak nějak přirozeně. Samozřejmě jsou chvíle, kdy se komunikovat moc nechce. Nejistota? Vždycky nějak bylo a nějak bude.

Tak co to tedy je?
Měl jsem to na mysli hned, jak se mě zeptala
Jen jsem zvažoval, jestli je to opravdu ono.

Nejtěžší jsou všechna ta neustálá drobná rozhodnutí, která člověk musí den co den dělat.
Neustále je potřeba se rozhodovat, zda to, či ono. Tak, anebo jinak?
Rozhodnutí, která můžou mít zásadní dopad na naši budoucnost.

Můžu dát ještě i další nabídku, anebo když vyjdou všechny ty předchozí, tak už toho budu mít hodně? Anebo co když třeba nevyjdou a já naopak tuto odmítnu?
Jsem schopen pomoct s tady tím, anebo už hrozí, že nebudu vědět kam dřív skočit?
Mám se zasekat tímto projektem, anebo si raději nechat prostor na nějaké další?
Mám se zasekat drobnými projekty, anebo si nechávat prostor na ty větší? Má vůbec smysl se hnát do velkých projektů, kde bude obrovský tlak, anebo to spíš skládat z více menších?
Je ta cena v nabídce málo, anebo je to moc? Mám ubrat, s rizikem že se s tím budu trápit za „suchý z nosu“, anebo mám ještě přidat s rizikem, že z té ceny „spadnou ze židle“? Má smysl se někde rubat jen cenou v dalším a dalším kole výběrového řízení?
Nejsou veřejné zakázky, kde jde jen a pouze o cenu, ztrátou času?
Můžu si dovolit odmítat věci co mě nebaví? Neztratím tím zákazníka?
Můžu si vůbec dovolit odmítat, anebo mám nabízet všechno?
Na kolik je nový poptávající důvěryhodný? Lze mu věřit?

Tohle považuji za nejtěžší na mé práci.
Ale když jste ochotni se postavit čelem k následkům rozhodnutí, i těm chybným, tak to zase tak těžké není.
Ani to asi příliš nesouvisí přímo s projektováním. Spíš s podnikáním obecně.
V zaměstnání Vám vždycky někdo řekne, co máte dělat.
V podnikání se musíte rozhodovat sami …



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

3 − two =



Další články

5. 11. 2019 Jan Hlavatý

Začneme citací z ČSN 73 0848: 4.1.1 Požárně bezpečnostní zařízení, technické a technologické zařízení, které musí zůstat v provozu i při požáru musí mít zajištěnu dodávku elektrické energie alespoň ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů. 4.1.4 Dodávka elektrické energie pro požárně bezpečnostní zařízení musí být zajištěna ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů, z […]


Číst více



17. 10. 2019 Jan Hlavatý

Jedna z hlavních myšlenek Generátoru technických zpráv je, že bude maximálně ulehčovat projektantům práci. Takže pokud se někde vyskytuje distribuční síť 35 kV, tak nebude generovat technickou zprávu, ve které by se psalo o 22 kV. Distribuční síť na vysokém napětí je v Česku převážně na hladině 22 kV. Jenže to nemusí být pravidlem. Existují […]


Číst více



15. 9. 2019 Jan Hlavatý

Na začátku září bylo zprovozněno generování prvních technických zpráv i pro technologické elektroinstalace, konkrétně pro fotovoltaické instalace, a pro nabíjecí stanice pro elektromobily. A od té doby …. nic? Ano, skoro to vypadá, že se nic neděje. Jenže ono se děje. Jen to není vidět. Děje se to, že se na začátku září začal dávat […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra