Načítám...

Anomálie u Českých drah



Tak jsem narazil na jednu anomálii v ceníku Českých drah.

Jelikož se vracívám z Brna ze školy v pátek odpoledne, nechce se mi příliš riskovat tlačenice ve vlaku, protože lidí cestuje do Prahy nemálo, zejména pak studentů. Tak si říkám, že ten příplatek za první třídu nebude zas taková hrůza, aspoň se tam člověk nebude muset mačkat.

Sázím tak v eshopu ČD zpáteční jízdenku Praha – Brno – Praha a trkla mě jedna věc.
Zpáteční jízdenka 2. třídou stojí 380,- (320,- s INkartou 25%) Kč.
Zpáteční jízdenka 1. třídou pak stojí 990,- (743,-) Kč.

Pak ale ČD umožňují taky koupit týdenní příplatek do 1. třídy za 250,- Kč …

… už vidíte to taky? 🙂

Ono je totiž výrazně levnější si koupit normální zpáteční jízdenku do 2. třídy a k tomu si přikoupit ten týdenní příplatek, protože je to celkově o 360,- (173,-) Kč na jedné zpáteční cestě Praha – Brno levnější. Nehledě na to, pokud během toho týdne stihne člověk těch cest více. Mimochodem existuje i jedna anomálie v rezervačním systému LEO Expressu, na kterou jsme narazili náhodou díky aroganci jejích zákaznické linky. To pak můžete v určitých případech cestovat LEO Expressem za polovic …

Sedím si tak při psaní tohodle příspěvku poprvé v Pendolinu (to mi to trvalo).
Čekal jsem od toho teda výrazně víc. Čekal jsem tiché ševelení ve 160 km/h. Nejlepší vlak, jakým jsem kdy jel, byl už v roce 2000 Super City z Frankfurtu do Drážďan. Koberce na zemi, stěny obložené dřevem, čisťounko, spousta prostoru, naprosto nehlučné. Luxus. Pak nastoupíte do Pendolina, musíte sklonit hlavu, abyste se do něj na výšku vůbec vlezli, sedačku si ani nesklopíte, o (ne)místě na nohy nemá ani smysl se rozepisovat. Po cestě se to pořád kolíbe, drncá a hučí. Povinná místenka, za kterou ale musíte připlácet, je taky výmysl nějakého chorého mozku. Ještě že mi zpátky jede Regio Jet s jeho Business class (ten považuji na českých kolejích za to nej).

Jinak na dráze Praha – Brno chybí Českým drahám konkurence jako sůl. Aspoň že sem tam jezdí ty nové EC Praha – Vídeň. Nedej bože, když ale (a to já bohužel nejčastěji) narazíte na vlak z/do Budapešti – staré, smradlavé, ušmudlané vagony, občas k zblití.
Při posledním návratu z Brna navíc se sekyrou 110 minut.




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

4 + 3 =



Další články

21. 1. 2019 Jan Hlavatý

To jak budete výkonní se odvíjí mj. i od toho, jak dobře si dokážete organizovat práci. Dlouho jsem hledal ten správný způsob. A hlavně jednoduchý. Naučit se dělat věci co nejjednodušeji, jak to jen jde.   První věc je, že je potřeba dělat věci jednoduše, protože náš mozek je stavěn na dělání jednoduchých věcí. Ve […]


Číst více



10. 1. 2019 Jan Hlavatý

Vidím, že poslední výroční příspěvek na téma BIMu jsem napsal před víc jak rokem. Letí to. Kam se vlastně BIM za tu dobu posunul? Posunul se vůbec někam? Posunul se správným směrem? Anebo je to jen prošlapávání slepých uliček? Těžko říci. Nicméně mohu zveřejnit nějaké zkušenosti z praxe. Jedna je má osobní, a ta druhá […]


Číst více



31. 12. 2018 Jan Hlavatý

Jaký byl rok 2018? V něčem naučný, přelomový, ale též těžký. Před rokem jsem psal, že má cesta volnonožce končí. Letos však musím chtě nechtě napsat, že jsem se na ni v průběhu roku musel vrátit. Jak jsem loni psal, od 1. 1. jsem přerušil živnost a stal se na plný úvazek zaměstnancem EEProjekt s.r.o. […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra