Načítám...

TN-C TN-C-S TN-S



Zjišťuji, že jedna z největších neznámých v profesi silnoproudu je schopnost správně pojmenovat způsob uzemnění napájecí sítě. Mám tím na mysli střídavé sítě TN, které jsou u nás obecně nejpoužívanější (nemám teď na mysli nějaké speciality typu specifický průmysl, či doly).
Běžné elektroinstalace.

Druhy sítí definuje IEC 60364, u nás tedy soubor norem ČSN 33 2000.
Konkrétně pak jsou jednotlivé druhy definovány v ČSN 33 2000-1 ed. 2

Co znamená zkratka TN je v tuto chvíli vcelku nepodstatné.
A i kdyby, tak na Google toho určitě najdete více než dost.

Co je mnohem podstatnější je těch pár písmen za TN.
Písmen, které mají hned od pohledu napovědět jak je v síti veden střední a ochranný vodič. Jak z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem, stejně tak z hlediska třeba elektromagnetickéh rušení. Tedy teoreticky by to těch pár písmen mělo napovědět, kdyby …

… kdyby se ta písmena v praxi neplácala páté přes deváté, jak to přijde pod ruku.
Protože pak z pojmenování sítě samozřejmě nepoznáte nic.
Anebo se budete domnívat, že je síť provedena nějak, ale ona to nebude pravda.

Co to tedy znamená TN-C TN-C-S TN-S?
Pro začátek se držme původních pojmů v angličtině.
Ta písmena za TN nám říkají, jak jsou provedeny střední a ochranný vodič.
C“ … combined (jsou kombinované)
S“ … separated (jsou oddělené)
Jasné?
Nic složitýho.
Co pak bude znamenat „C-S„? combined-separated (nejprve kombinované, potom oddělené). Jednoduchý jako facka.

Čili ono „S“ v označení TN-S zamená SEPARED.
ODDĚLENÝ. Oddělený ochranný vodič.
Oddělený ochranný vodič V CELÉ SÍTI.
Kde začíná napájecí síť? Samozřejmě že na zdroji.
Co je zdrojem? Transformátor, generátor, střídač, bateriový zdroj, apod.
Takže označením TN-S můžeme označit jen a pouze takovou napájecí síť TN, ve které jsou střední (N) a ochranný vodič (PE) vedeny samostatně od zdroje. Od zdroje, tedy až od transformátoru, od UPS, od střídače, apod. Pro mnohé takřka nepředstavitelné …

Na obrázku je síť TN-S.
Nemám bohužel jinou fotku, kde by bylo lépe vidět i samotné připojení, ale ten připojovací bod nejblíže k nám je uzel transformátoru. Ale lze si všimnout, že z toho uzlu vede samostatně jak N (modrý), tak PE (zelenožlutý; pomiňme teď chybné barvy plášťů vodičů).
Jen a pouze takovouto síť, kde vede samostatně N/PE od zdroje, lze označovat jako TN-S.

V okamžiku, kdy se někde v síti objeví vodič PEN, tak už se nikdy nebude a nemůže jednat o síť TN-S.
Pokud od zdroje vede PEN vodič, čili je kombinovaný střední a ochranný vodič, pak se toto připojení označuje TN-C. COMBINED. Jsou kombinované. Pokud se pak kdekoli po trase (třeba hned v hlavním rozváděči) rozdělí PEN na N/PE, pak jsou v části sítě kombinované, v části oddělené.
COMBINED-SEPARED. TN-C-S.

Takto je to ostatně znázorněno obrázky i v ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 312.2.1.
Hezky názorně to bylo popsáno v předchozí ČSN 33 2000-3 (podle které stále někteří s oblibou určují vnější vlivy, ač je už od roku 2011 neplatná), čl. 312.2.1:

Síť TN-C: funkce středního a ochranného vodiče je v celé síti sloučena do jediného vodiče
Síť TN-C-S: funkce středního a ochranného vodiče je v části sítě sloučena do jediného vodiče
Síť TN-S: v celé síti se užívá odděleně vedeného ochranného vodiče

Ač primitivní záležitost, pro mnoho projektantů zdá se zcela nepochopitelné, protože běžně v projektech můžete vidět, že z trafa jde PEN vodič, v hlavním rozváděči to rozdělí na N/PE a celé to vesele označuje jako TN-S. Chyba. Taková síť je TN-C od trafa a TN-C-S dále od hlavníího rozváděče. Označováno celé pak TN-C-S. Nikdy z toho už nevyrobíte TN-S.

Další příklad jsou objekty napájené z distribuční sítě, tedy bez vlastního transformátoru. Co používá energetika v distribuční síti? PEN vodič. TN-C soustavu. Když takto přijde do objektu a v objektu se PEN rozdělí na N/PE, jaká to bude soustava? Vždycky TN-C-S. Ale v projektech se to jen hemží označením TN-S. N/PE není samostatně od zdroje, takže to TN-S nemůže být.

Ze sítě TN-C už nikdy nebude síť TN-S.
Ani kdyby jste se na hlavu stavěli.

Bohužel, tyto jednoduché zásady jsou záhadou zdá se i pro mnohé normotvůrce, jak je vidět z některých norem, viz třeba nejnovější ČSN EN 50600-2-2. Člověk by zajásal, že je konečně norma na napájení datacenter, ovšem jen do okamžiku, než jí začne listovat. V několika normách je napsáno, že tam kde je významné množství vpočetní techniky, tam nesmíme používat TN-C síť (např. ČSN 33 2000-4-444, ČSN EN 50310 ed. 3), ale v Příloze A nové ČSN EN 50600-2-2 je od trafa PEN vodič jak vyšitej. A ještě je to v normě blbě označeno jako TN-S (resp. T-N-S) …




8 komentářů: “TN-C TN-C-S TN-S”

  1. A bylo by pěkné zmínit (výslovně) vliv chráničů, resp. značení rozvodu za jističovou rozvodnicí s chrániči. Díky!

  2. Tvrdit že "nikdy" je celkem pakárna, když jste pro čtenáře neurčil směr pohledu: zda od elektrárny ke spotřebiči, či naopak uživaelův pohled od spotřebiče.

    Když už chcete bazírovat na přesném vyjadřování, tak pro čtenáře výslovně udejte kompletní kontext, popis výchozí situace, a ne ho jen implicitně předpokládat – to vám pak není rozumnět, resp. ponecháváte prostor pro nejistotu.

  3. Petr Komárek napsal:

    Díky. drtivá většina rodinných domů je tedy připojena jako TN-C-S , protože PE si každý dům zjišťuje sám "páskem zakopaným pod v základech" ?

  4. Zdenek Měchura napsal:

    Prima: Logika ,co je jednou spojeno nerozdělíš! Jedině useknout!

  5. Rolf napsal:

    Díky, prima vysvětleno.

  6. Unknown napsal:

    Díky, prima vysvětleno.

  7. Mliska napsal:

    Tímto příspěvkem jste mě potěšil, ani nevíte kolik projektantů a revizních techniků musím o tomhle přesvědčovat.
    M. Liška

  8. Ivan Vávra napsal:

    Ahoj Honzo, velice užitečné příspěvky a také žasnu nad tvým bkogerským "střívkem". Jen tak dál a gratuluji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

3 × 3 =



Další články

21. 3. 2019 Jan Hlavatý

V projektech a v praxi bývá sem tam vidět snaha sdružovat vývody za společné proudové chrániče. K tomu se vedou sáhodlouhé diskuse, zdali to je či není možné. Vedle toho stojí častá neznalost projektantů, a snaha zhotovitelů šetřit kde to jen jde; „ať to stojí co to stojí“. Co na to předpisy a normy? vyhláška č. […]


Číst více



9. 3. 2019 Jan Hlavatý

Občas mi chodí dotazy, jak začít projektovat ve zdravotnictví? Tak mě napadlo, že by nebylo od věci k tomu sepsat pár základních postřehů. Zásadní otázkou vždy je, čím začít, protože z aktuální normy ČSN 33 2000-7-710 se toho neznalý příliš nedozví. Proto vždycky jako první doporučuji si podrobně nastudovat starou zrušenou ČSN 33 2140, a […]


Číst více



20. 2. 2019 Jan Hlavatý

podzim 2002 První technické zprávy jsem pravda potkal ještě o něco dříve než v roce 2002, a to v rámci semestrálních prací na VŠB. Nicméně ty jsme ale museli vždy někde obšlehnout, protože jsme nikdo v ročníku neměli příliš ánung, co se to po nás vlastně chce. Natož jak to má být správně. Po škole jsem […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra