Načítám...

Postřehy z judikatury: obecná nezávaznost ČSN



Nález Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2009, sp.zn.: Pl. ÚS 40/08

52. Existuje však celá řada případů, kdy je dodržení požadavků konkrétních českých technických norem vyžadováno zákonem nebo vyhláškou. Povinnost postupovat při určité činnosti v souladu s českými technickými normami může vzniknout především na základě ustanovení právního předpisu, které stanoví, že ve vztazích upravených tímto právním předpisem je nutno dodržovat české technické normy. V těchto případech již lze o určité závaznosti těchto norem hovořit. Technické normy tedy nejsou obecně závazné, v určitých případech se však stanou obecně závaznými, pokud na ně konkrétní právní předpis výslovně odkáže.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2210/2009

… Ze znaleckého posudku se jednoznačně podává, že konkávní průhyb vlysu je nepatrný a odchylky od rovinatosti v celé ploše nejsou v rozporu s ČSN. Z toho odvolací soud dovodil, že pokud mezi účastníky nedošlo k ujednání o jakosti a účelu užívání díla, soud zjišťuje jakost, jež se hodí pro obvyklý účel užívání díla, a je proto třeba při posuzování „střední jakosti“ se závěru znalce a jeho odkazu na ČSN v tomto směru vycházet. Nepatrný průhyb dřevěných vlysů, jehož velikost je ještě v souladu s ČSN a jehož výskyt je u podlah dřevěných vlysů v novostavbách častý, i když hodnoty vlhkosti naměřené před pokládkou odpovídají normě, nelze považovat za vadu …

(toto velmi doporučuji srovnat s ustanovením § 1915 občanského zákoníku, které spadá do řádného splnění v rámci zániku závazků)

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2010, sp.zn.: 2 As 69/2010

[49] Z platné právní úpravy tedy vyplývá, že české technické normy nemají obecně závazný charakter, jedná se o normy dobrovolné, resp. doporučující. Jejich závaznost však bude dána v situaci, kdy je dodržování takové normy vyžadováno právními předpisy (nejčastěji zákony a vyhlášky), resp. kdy takový předpis na normu výslovně odkáže. Tímto odkazem – je-li výlučný – je dán způsob splnění příslušného ustanovení právního předpisu. Tímto způsobem vzniká adresátům právního předpisu povinnost řídit se příslušnou technickou normou a v tomto smyslu je taková norma závazná (shodně viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 40/08, publ. pod č. 241/2009 Sb.).

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2015, sp.zn.: 1 As 162/2014

[43] Z vymezení pojmu normová hodnota ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. vyplývá, že se u odkazů na technické normy v této vyhlášce nejedná o tzv. indikativní odkazy ve smyslu čl. 45a a odst. 1 Legislativních pravidel vlády, ale o odkazy závazné. Technické normy, na které je ve vyhlášce odkazováno, totiž neobsahují příklady, jak lze splnit povinnosti stanovení právním předpisem, ale stanoví přímo tyto povinnosti. Vyhláška sama o sobě bez obsahu technické normy nestanoví dostatečně určitě (slovy Legislativních pravidel vlády „výstižně“) pravidlo chování, které má být naplněno. …

[44] Stanovení určité normové hodnoty neznamená, že nemůže být zvoleno ještě lepší řešení. Aby někdo ale mohl zvolit lepší řešení, musí vědět, jaký je minimální povolený standard, kterého musí dosáhnout. Musí hlavně být dopředu jasné, jak postupovat, aby danou vyhlášku neporušil. V souladu s výše uvedenými teoretickoprávními závěry proto vyhláška vymezuje možné alternativy chování jednotlivce v souvislosti s jeho úsilím realizovat svůj cíl. Stanoví tím právní povinnost postupovat podle technické normy ve smyslu § 196 odst. 2 stavebního zákona. Argumentace žalovaného a Ministerstva pro místní rozvoj, že normové hodnoty nejsou závazné, tedy neobstojí. Technické normy, podle kterých stanoví povinnost postupovat vyhláška č. 268/2009 Sb., proto také musí být bezplatně a veřejně přístupné. Tato vyhláška a vyhláška č. 501/2006 Sb. navíc nejsou jedinými prováděcími předpisy ke stavebnímu zákonu, které stanoví povinnost postupovat podle určitých technických norem.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, sp.zn.: 2 As 313/2015

[29] Zda byl určitý postup proveden podle pravidel řemesla, závisí na jeho souladu s poznatky oboru, které byly v dané době aktuální a dostupné (přiměřeně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2009, sp. zn. 7 Tdo 219/2005, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016,sp. zn. 25 Cdo 878/2014, dostupné z www.nsoud.cz). Vodítkem v souzené věci jsou české technické normy nesoucí označení ČSN. Stěžovatelce lze dát zapravdu, že české technické normy vztahující se k elektrorevizím (jimiž jsou zejména ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6) nebyly dle § 4 odst. 1 věty poslední zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v rozhodném znění, obecně závazné. Ani ustanovení § 5 odst. 3 energetického zákona (ve znění účinném do 17. 8. 2011) stanovící, že „[e]nergetické zařízení musí mít technickou úroveň odpovídající právním předpisům a technickým normám“ nebylo dostatečně konkrétní na to, aby shora uvedené české technické normy učinilo závaznými (v podrobnostech k této problematice viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 40/08, rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2004, č. j. 4 As 31/2003 – 111, publ. pod č. 549/2005 Sb. NSS, nebo ze dne 12. 10. 2010, č. j. 2 As 69/2010 – 122, nebo také čl. 45a legislativních pravidel vlády, dostupných z www.vlada.cz). To však nic nemění na tom, že české technické normy jsou považovány za kvalifikovaná doporučení a poskytovaly „pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech“ (§ 4 odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb. v tehdy účinném znění), a proto jsou v nich obsažené instrukce stěžejní pro zkoumání postupu lege artis

A legislativa?

viz zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 28 odst. 2 písm. d) („Zákazník je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám„)

viz zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 349 odst. 1 („Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou … technické dokumenty a technické normy …„)

viz nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, § 45 (odkazy na ČSN EN 12464-1, ČSN EN 12646-2, ČSN EN 1838)

viz vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 1 (odkazy na „požární“ normy řady 73 08xx)

viz vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odkazující na Přílohu č. 1 (odkazy na „požární“ normy řady 73 08xx, atd.)

viz vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů (viz spousty odkazovaných norem v rámci „normových hodnot“; namátkou ČSN 73 6005, ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, ČSN EN 12464-1, ČSN 33 2130 ed. 3, ČSN EN 62305-2 ed. 2, ČSN EN 1838, atd.)

… a v neposlední řadě povinnost plnit ve „střední jakosti“ (není-li sjednáno jinak)

Takže až Vám zase někdo bude blábolit, jak se normy nemusejí dodržovat, protože nejsou závazné, tak hned víte, co si o něm máte myslet … 🙂

EDIT 1. 1. 2018: přidána citace z rozsudku NSS 2 As 313/2015




Napsat komentář



Další články

17. 9. 2018 Jan Hlavatý

Potkávám poměrně dost různých dokumentací. Sem tam dělám i posudky správnosti cizích dokumentací. Takže mám možnost vidět, a srovnávat. Mnohdy bohužel nesrovnatelné. K tomu bývají nejsmutnější poptávky, jestli bych prý „honem nepředělal projekt, protože podle toho původního (paskvilu) odmítá zhotovitel dělat„. Nepředělal, neb tu nejsem od toho, abych zachraňoval cizí průsery. Nicméně z toho všeho […]


Číst více



13. 8. 2018 Jan Hlavatý

Seriál na pokračování, aneb z některých by se člověk opravdu potrhal smíchy … „Karel“ projekční kancelář je v totálním časovém pressu a usilovně poptává subdodavatele, který by ho vytáhnul z bryndy. Plnění potřebuje do 14 dnů. K poptávce ale přiloží své všeobecné obchodní podmínky, plné totálních nesmyslů, jako že splatnost bude po 60 dnech, že […]


Číst více



31. 12. 2017 Jan Hlavatý

Koncem každého roku píšu cosi jako rekapitulaci.I letos. Byť letos to bude o rekapitulaci spíš jen okrajově.V zásadě je ta rekapitulace pokaždé o tom, jak úspěšný rok to byl (opět byl), jaká byla hromada projektů (téměř stejně jako loni), jak byl letos nejlepší obrat (pomyslná laťka zase poskočila výše). Původní záměr těchto rekapitulací byl inspirovat. […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra