Načítám...

Neplatí Vám řádně veřejný zadavatel?



Veřejné zakázky, z mnoha pohledů kapitola sama pro sebe.
Jedním z nich je dost často podivná platební morálka, kdy ač veřejní zadavatelé mají striktně dánu splatnost do 60 dní (viz § 1963 odst. 2), tak na to dost často … hází bobek:

Je-li však obsahem závazku podnikatele povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, smluvní strany si mohou ujednat delší dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout šedesát dní.

Co je mi známo, tak jedna nemocnice má nastavené splatnosti 90 dní, druhá do toho ještě vnesla vlastní invenci. Splatnost 60+60 dní. Když se ptám, co že to je, tak prý „splatnost bude 60 dní a dalších 60 dní po nás nebudete chtít úrok z prodlení„. Aha.

Takže plnit honem honem (v objednávce termín na projekt do 4 dnů), ale platit 60+60.
Za takových podmínek někoho baví dělat? Tak proč to všichni bez řečí akceptují?
Do 60 dnů samozřejmě nezaplatili.

Existuje jistá Směrnice EU 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, kterou měly členské státy povinnost převzít do své právní úpravy. V této směrnici se v bodě 12 pak píše:

Opožděná platba představuje porušení smlouvy, které je v mnoha členských státech pro dlužníky finančně přitažlivé vzhledem k nízkým nebo žádným úrokům z prodlení nebo pomalému řízení k dosažení nápravy. Je nezbytné změnit tento trend a od opožděných plateb odrazovat … vyloučení nároku na účtování úroků by mělo být vždy považováno za hrubě nespravedlivou smluvní podmínku nebo praxi …

Inu, jak se splatností 60+60? Není to náhodou hrubě nespravedlivá smluvní podmínka?
No je to hrubě nespravedlivá smluvní podmínka. Takže … co s tím?

Jako první je samozřejmě potřeba v nabídce takový nesmysl odmítnout.

Prvním dnem prodlení věřiteli kromě úroku z prodlení automaticky vzniká i nárok na paušální náhradu 1.200,- Kč (viz § 3 NV 351/2013 Sb.). Už z tohoto hlediska se příliš nevyplácí se dostat do prodlení, zejména u malých částek.

Není-li zaplaceno, je potřeba jako první poslat předžalobní výzvu (viz § 142a o.s.ř.). Jednoduše ji poslat doporučeně s elektronickou dodejkou, abyste měli důkaz o doručení (DE), s úložní dobou jen 10 dní (UX), po 10 dnech vhodit do schránky, aby se adresát nemohl vyhýbat jejímu převzetí (SA; případně více např. zde nebo zde). Už v předžalobní výzvě můžete rovnou požadovat zaplacení i výše zmíněných 1.200,- k dlužné částce (více např. zde).

Nezabere-li předžalobní výzva, nebojte se podat EPR, neboli elektronický platební rozkaz.
Stáhnete si interaktivní PDF, heslovitě popíšete fakta, přiložíte důkazy – objednávku, předávací protokol s potvrzením převzetí díla i faktury, předžalobní výzvu, doručenku. Podepíšete elektronickým podpisem a je hotovo. Odešle se sám. Zaplatíte 400,- Kč za soudní poplatek

Není nutné mít právní zastoupení, i bez něj máte nárok na paušální náhradu za každý úkon ve výši 300,- Kč (viz § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). 1x 300,- za zaslání předžalobní výzvy, 1x 300,- za podání platebního rozkazu. (byť v EPR se však píše: dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., ve smyslu Nálezu Ústavního soudu ČR Pl. ÚS 39/13)

V platebním rozkazu soud žalovanému nařídí, aby Vám vše proplatil.
400,- soudní poplatek + 1.200,- paušální náhradu za uplatnění pohledávky + 2x 300,- paušální náhradu za úkony.
Pokud byste nevěděli čím třeba argumentovat v textu, tak zde je malá inspirace:

Žalovaný je veřejnoprávní korporací, jeho zřizovatelem je XXXX.

Dle kogentního ustanovení § 1963 odst. 2 občanského zákoníku nesmí v případě dodání zboží či služby veřejnoprávní korporaci přesáhnout doba splatnosti šedesát dní. Dobu splatnosti delší než 60 dní by navíc bylo obecně možné sjednat pouze tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé (srov. taktéž s požadovanou dobou plnění do 4 dnů).

Dle obecně závazné Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU, bod 12: „vyloučení nároku na účtování úroků by mělo být vždy považováno za hrubě nespravedlivou smluvní podmínku nebo praxi“. Jednostranná podmínka žalovaného o splatnosti 60+60 dní je tudíž hrubě nespravedlivá a je zjevným a účelovým obcházením § 1963 odst. 2 občanského zákoníku.

Dle § 1 odst. 2  občanského zákoníku jsou zakázána ujednání porušující právo týkající se postavení osob.
Dle § 8 občanského zákoníku nepožívá zjevné zneužití práva právní ochrany.
Dle § 1972 odst. 1 občanského zákoníku má věřitel právo se dovolat neúčinnosti úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu zhoršuje jeho postavení, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod.

Do týdne od vydání EPR bylo vše zaplaceno, i s těmi úroky, které prý po nich nemůžu požadovat.
Je to jednoduché. Stačí si nenechat diktovat nesmysly.

Veřejný zadavatel musí platit do 60 dní.
Tečka.




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

three × 3 =



Další články

21. 3. 2019 Jan Hlavatý

V projektech a v praxi bývá sem tam vidět snaha sdružovat vývody za společné proudové chrániče. K tomu se vedou sáhodlouhé diskuse, zdali to je či není možné. Vedle toho stojí častá neznalost projektantů, a snaha zhotovitelů šetřit kde to jen jde; „ať to stojí co to stojí“. Co na to předpisy a normy? vyhláška č. […]


Číst více



9. 3. 2019 Jan Hlavatý

Občas mi chodí dotazy, jak začít projektovat ve zdravotnictví? Tak mě napadlo, že by nebylo od věci k tomu sepsat pár základních postřehů. Zásadní otázkou vždy je, čím začít, protože z aktuální normy ČSN 33 2000-7-710 se toho neznalý příliš nedozví. Proto vždycky jako první doporučuji si podrobně nastudovat starou zrušenou ČSN 33 2140, a […]


Číst více



20. 2. 2019 Jan Hlavatý

podzim 2002 První technické zprávy jsem pravda potkal ještě o něco dříve než v roce 2002, a to v rámci semestrálních prací na VŠB. Nicméně ty jsme ale museli vždy někde obšlehnout, protože jsme nikdo v ročníku neměli příliš ánung, co se to po nás vlastně chce. Natož jak to má být správně. Po škole jsem […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra