Načítám...

Rok 2018, aneb zpátky na cestě



Jaký byl rok 2018?
V něčem naučný, přelomový, ale též těžký.

Před rokem jsem psal, že má cesta volnonožce končí.
Letos však musím chtě nechtě napsat, že jsem se na ni v průběhu roku musel vrátit.

Jak jsem loni psal, od 1. 1. jsem přerušil živnost a stal se na plný úvazek zaměstnancem EEProjekt s.r.o. Mé nadšení pro věc bylo veliké, protože dokud šlo o teoretizování o vizích a představách, tak jsme byli všichni na jedné vlně. Jenže jakmile se mělo přejít na praktickou stránku věci, tak bohužel mnohdy nezbylo, než jen to teoretizování. Patrně se nepočítalo s tím, že když mám někoho živit, tak že budu chtít vidět i nějaké výsledky. Takže dosavadní dohody postupně začaly brát za své podle toho, jak se přestávaly hodit, a namísto nich přibývaly výmluvy proč to a to nejde, jak je co složitý. Uvnitř firmy postupně začal růst tlak. Ten vyvrcholil začátkem června kdy jsem si vyslechl, že to takto dál nejde, že „do všeho moc mluvím“ (= chci vidět výsledky), a že neumožňuji společníkům „realizovat jejich představy“ (= společné vize už byly patrně ty tam). Měsíc se tak zkoušely hledat varianty uspořádání co s tím, ale stejně byly pokaždé smeteny ze stolu. Což už začalo být o ničem, takže jsem byl k 31. 7. „dohodou“ odejit/vyhozen ze (spolu)vlastní firmy. Z dnešního odstupu to spíš ale vidím tak, že o žádné varianty asi ani moc nešlo; že šlo v zásadě jen o to se mě zbavit.

Na jednu stranu byl vyhazov fajn, protože jsem si dal asi na 1/4 roku pracovní oraz. Bylo léto, tak jsem si jej užíval více, než za poslední roky pracovního frmolu. Nicméně nezbylo mi, než se vrátit na volnou nohu, obnovit pozastavenou živnost, zřídit nový telefon, email, web. Po tom 1/4 roce jsem pak asi trochu naivně očekával, že se pomalu začnu dozvídat, jaké že to představy jsem tedy neumožňoval naplňovat. Jaké je to nové směřování firmy? Žádné. Namísto toho nenápadně započala fáze druhá mého vyhazovu, aneb kterak mne vyšachovat i z podílu na EEProjekt s.r.o. Spousta legislativních požadavků a mantinelů uvnitř firmy podle potřeby najednou neplatila, protože prý „legislativa je příliš svazující„. V takovém prostředí je pak ale zbytečné cokoli dál řešit.

Nicméně všechno špatné je vždy pro něco dobré.
Píšu to zde na blogu už poněkolikáté. Protože se mi to už mnohokrát ukázalo.

Obrovské plus, co mi celá ta asi dvouletá zkušenost okolo EEProjekt s.r.o. přinesla je, že jsme vymysleli, jak na projektování naroubovat procesní řízení. Celému pitvání projektování na jednotlivé procesy a subprocesy jsme se věnovali asi dva roky. Ta původní idea, která mne na tom od počátku tak nadchla a chytila, byla představa informačního systému, který by pomáhal organizovat samotné projektování. A to, okolo čeho se letos ve firmě pořád jen teoretizovalo, a furt byl v něčem strašný problém, to jsem od podzimu začal sám skládat do funkčního stavu. A stačily řádově týdny na postavení funkčního systému v Access. Přijde poptávka, zadají se parametry stavby, systém vyplivne podobné zakázky z minula, včetně cen kolik stály, a to i včetně času, kolik v minulosti podobné zakázky zabraly. Takže je hned vidět, kolik by nový projekt zhruba měl zabrat času, a kde by se zhruba měla pohybovat její cena. První přínos je, že to velmi usnadňuje a zjednodušuje celý ten začátek projektování, který je často jen o tápání, hádání, a „pohledech z okna“ za kolik vlastně. Pokud nabídka uspěje, tak systém začne automaticky hlídat termíny, kdy řadí zakázky podle toho, na kterých je potřeba přednostně dělat. Taková výpomoc, aby se na nic nezapomnělo. Celkem si pohrávám s myšlenkou jak by bylo super, kdyby do něčeho takového mělo přístup více projektantů, protože čím více dat by tom bylo, tím přesnější odhady to bude házet …

Díky procesnímu řízení jsem se taky naučil dělat velmi jednoduchý a efektivní time tracking práce na zakázkách. Prvního půl roku jsme čas při projektování evidovali ručně v Excelu. Na jednu stranu to umělo dávat velmi zajímavé výstupy (víte třeba, jaký podíl času věnujete samotnému projektování, a jaký všemu ostatnímu?). Na druhou stranu to ale byla strašná pakárna, neustále do Excelu zapisovat na čem a jak dlouho děláte. Měl jsem toho plné zuby. Nicméně během relaxu po mém vyhazovu jsem si dělal i pořádek v historických poznámkách, mj. ze školení naVolnéNoze (už jsem jej zde zmiňoval, velmi doporučuji). A tam to leželo, jako na zlatém podnose. Protože když spojíte procesní řízení s nástrojem www.toggl.com, tak získáte velmi efektivní nástroj pro měření práce. A hlavně velmi nenásilný nástroj, který se s ručním zapisováním do Excelu nedá srovnat. Na konci projektu to pak automaticky vyplivne PDF report, kolik času zakázka zabrala, co časově zabralo jakou část (kolik zpráva, kolik výkresy, kolik rozváděče, výkazy, ostatní pomocné činnosti, atd.). Současně to samo počítá ceny, takže hned i vidíte, jestli se zakázka vešla do ceny. Současně lze udělat export do Excelu, a ten velmi jednoduše naimportovat do výše zmíněného systému v Accessu. Ten pak z toho následně umí odhadovat, kolik času asi tak zabere i podobná poptávka v budoucnu. Případně by uměl (což tam zatím naprogramované není, ale je to to nejmenší) i řadit aktivní zakázky podle toho, kolik času zbývá do termínu odevzdání vs. předpoklad kolik času zakázka ještě zabere …

Nicméně to hlavní je, že bez celého naučeného procesního řízení by nešlo začít efektivně přemýšlet nad strukturováním generátoru technických zpráv. Jelikož se na něm ve firmě krom řečí jak je generátor „úplně, ale úplně primitivní“ samozřejmě neudělalo vůbec nic, nezbylo než se do něj pustit z gruntu od začátku. A i to minimum, co se udělalo někdy v létě 2017, se muselo pro nepoužitelnost zahodit a stejně udělat znovu. Takže podzim byl o přemýšlení nad celým konceptem a jeho strukturováním, o vyzobávání legislativy a norem. I o zkoušení slepých uliček. Přispělo pak i to, že jsem se v prosinci účastnil analýzy stávajících právních předpisů pro ČKAIT/MMR v rámci připravované rekodifikace stavebního práva. V současnosti existuje jakýsi hrubý koncept generátoru, byly poptány firmy na sestavení generovacího jádra, během prvního pololetí by měl vzniknout lokální generátor. V květnu by se měl spustit testovací provoz, který pokud se osvědčí (= bude o generované technické zprávy zájem), tak se následně začne programovat i web, aby z toho mohla být online služba. A následně by pak měla vzniknout i slovenská verze …

 

Jedna z vizí EEProjekt s.r.o., která nicméně taky velmi záhy vzala za své byla, že bychom rádi přispívali k pozvedávání úrovně projektování elektro. Měla k tomu sloužit na webu samostatná sekce know-how pro projektanty (namísto toho tam 3/4 roku za bratru 50-100 tis viselo „nový web již brzy“; některé věci se zpětně s odstupem času jeví až tragikomicky). Nicméně ta myšlenka udělat nějaké know-how pro projektanty mě stále drží, a chtěl bych ji postupně realizovat. Takže věřím, že časem něco na toto téma dám dohromady, jen to musím utřídit, jak by to mělo vypadat. Nicméně prvotní nápady a vize už pomalu přicházejí, rodí se první skicy na papíře.

Na začátku roku jsem taky myslel, že nechám přednášení.
O mé říjnové přednášce o rozváděčích pro LPE s.r.o. jsem mluvil jako o mé poslední. Nicméně přemluvili mě, abych povídal dál.
Na květen se chystá šňůra o vnějších vlivech.

V květnu se mi podařilo udělat zkoušky na 2. kyu a získat hakamu.
V následujícím květnu bych pak rád zkoušky na 1. kyu a pak …
… pak zbývá nejméně rok cvičení na 1. dan.

A jinak?
Už zase chodím do školy.

Preventivně se taky musím omluvit, kdybyste na blog chtěli psát komentáře, a ony se nezobrazovaly. Co mi udělali nový web, tak komentáře podléhají schvalování. Ne že bych je nechtěl schvalovat, či je nějak cenzuroval. Ale musím se k tomu kamsi přihlašovat a přiznám se, že na to nějak nemám buňky. Od léta jsem si vzpomněl tak 2x se tam podívat (nicméně pro zajímavost – od spuštění nového webu přibyly 4 komentáře, a k tomu skončilo ve spamu 118 nesmyslů – takže to schvalování nějaký význam asi má). Stejně tak omluva z to, že na novém webu/blogu ne vždy fungují odkazy. Jak mi překopávali web, tak už to úplně nedali dohromady. Snažím se to průběžně nějak procházet a dávat dohromady, tak kdybyste narazili na nějakou nefunkčnost, klidně to napište k danému příspěvku do komentářů.

Takže letošní ponaučení? Všechno zlé je vždy pro něco dobré.
A v těžkých chvílích, že stačí jediné.
Zatnout zuby a vydržet.
To dobré pak přijde.

Ať se Vám všem daří!

 

 

PS: Na původním blogu počitadlo zobrazení za dobu jeho existence zastavilo na čísle 106 tis návštěv …




Jeden komentář: “Rok 2018, aneb zpátky na cestě”

  1. Juraj Urban napsal:

    Drzim palce vo vasom odhodlani pozdvihnut uroven projekcie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

twelve − 12 =



Další články

21. 1. 2019 Jan Hlavatý

To jak budete výkonní se odvíjí mj. i od toho, jak dobře si dokážete organizovat práci. Dlouho jsem hledal ten správný způsob. A hlavně jednoduchý. Naučit se dělat věci co nejjednodušeji, jak to jen jde.   První věc je, že je potřeba dělat věci jednoduše, protože náš mozek je stavěn na dělání jednoduchých věcí. Ve […]


Číst více



10. 1. 2019 Jan Hlavatý

Vidím, že poslední výroční příspěvek na téma BIMu jsem napsal před víc jak rokem. Letí to. Kam se vlastně BIM za tu dobu posunul? Posunul se vůbec někam? Posunul se správným směrem? Anebo je to jen prošlapávání slepých uliček? Těžko říci. Nicméně mohu zveřejnit nějaké zkušenosti z praxe. Jedna je má osobní, a ta druhá […]


Číst více



31. 12. 2018 Jan Hlavatý

Jaký byl rok 2018? V něčem naučný, přelomový, ale též těžký. Před rokem jsem psal, že má cesta volnonožce končí. Letos však musím chtě nechtě napsat, že jsem se na ni v průběhu roku musel vrátit. Jak jsem loni psal, od 1. 1. jsem přerušil živnost a stal se na plný úvazek zaměstnancem EEProjekt s.r.o. […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra