Načítám...

Průzkum mezi elektroprojektanty: výsledky



Jak jsem slíbil, tak zde jsou anonymní výsledky průzkumu.
Sešlo se několik set odpovědí, návratnost průzkumu byla 41 %.

  • cca 29 % odpovědí přišlo přes tento blog
  • cca 69 % odpovědí přišlo oslovením přes ČKAIT
  • a jen necelá 2 % odpovědí přišlo přes reklamu v tištěných sbornících. Zde jsem tedy čekal výrazně vyšší číslo, vezmu-li v potaz, že reklama byla vždy přes celou zadní obálku třech různých sborníků, a sborníky měla v rukách odhadem aspoň další stovka účastníků školení …

 

Až nelichotivě velký podíl zjišťování změn v rámci připomínek k dokumentacím. Nicméně třeba i toto Generátor technických zpráv zcela eliminuje.

 

Zde pro mě největší překvapení průzkumu, neboť jsem předpokládal přesný opak; že bude podmínkou, aby generované technické zprávy vypadaly tak, jako ty psané doposud. Nicméně skvělou zprávou je, že Generátor technických zpráv bez problémů generuje do šablon MS Word, takže vygenerovaná technická zpráva může vypadat přesně tak, jako byste ji napsali sami.

Následovala sada otázek na oblasti, ve kterých projektujete. Ze zcela jednoduchého důvodu. Výstupy Generátoru technických zpráv jsou silně individualizované. Dle druhu stavby. Dle jejího umístění. Dle stupně dokumentace. Dle rozsahu projektu. Dle vybavení objektu. Dle profese, atd.

Čili občasné obavy v průzkumu, aby z toho nepadaly nějaké univerzální nesouvisející texty, které budou jako rohlíky na krámě, jsou zcela liché. Obrovské množství času a práce se věnovalo (a věnuje, a nadále i věnovat bude) tomu, jak co s čím souvisí, jak co rozdělit, rozčlenit, a svázat se vstupními podmínkami. Jednotlivé kapitoly, legislativu, normy, jejich citace, texty, případně i obrázky. Rozhodně se nechystáme generovat nějaké univerzální mustry, které se pak budou šroubovat na jakoukoli stavbu. Naším cílem, a hlavní nosnou myšlenkou Generátoru technických zpráv, je totiž přesný opak. Což chápu, že může být těžko představitelné … ale u prototypu už to bez problémů funguje.
Technická zpráva se vždy generuje na míru konkrétní stavby.

Výrazná převaha nízkého napětí potvrdila i plánované zaměření, kdy v první fázi testovacího provozu bude fungovat převážně jen oblast pro elektroinstalace nízkého napětí. Ukáže-li se během testovacího provozu o Generátor zájem, budou pak postupně přidávány i oblasti další.

Tady mě velmi překvapil poměrně malý podíl veřejných zakázek. Trochu si to vysvětluji tím, jestli všichni respondenti ví, co je a co není veřejnou zakázkou (zjednodušeně je jí vše, kde je jakkoli finančně zainteresován stát, či Evropská unie, ať už jako investor, či prostřednictvím jakýchkoli dotací)? Naopak se potvrdila okrajovost dokumentací dopravních staveb.

Opět jako u předchozího bodu překvapující malý podíl veřejných zakázek. Sem tam se v komentářích objevovalo, že zde chybí dokumentace pro územní rozhodnutí/řízení, či stavební povolení. Nechybí, jsou všechny schovány pod souhrnnou položkou „dokumentace pro povolování staveb“. Spíš mě ale až dodatečně trklo, že mi tam asi chybí „jednostupňová dokumentace“.

Škoda, že stále existuje nešvar dělání 13 % dokumentací výběru zhotovitele ze stavebního povolení. I když na druhou stranu, mohlo to být i horší.

Zde se v komentářích objevilo, že dané rozdělení staveb je nesmyslné. Což je samozřejmě možné, nicméně potřebovali jsme se od něčeho odrazit. Proto jsme pro třídění staveb použili mezinárodní evropský standard, u nás zavedený jako klasifikace stavebních děl CZ-CC. Protože i jeden ze základních vstupních dotazů pro generování technické zprávy je zadání typu stavby. Samozřejmě členění staveb půjde přizpůsobovat, nicméně (ne)vhodnost členění se předpokládám ukáže až během (testovacího) provozu.

 

Nad tím, jak to cenově nastavit, se dumalo velmi velmi dlouho. V podstatě celou dobu programování se řešilo mraky variant. Přitom se stále laborovalo nad tím, jak současně i motivovat k opakovanému používání, a dlouhodobým uživatelům nabídnout nějakou citelnou výhodu? Jenže když jsem se pak na jednotlivé varianty díval pohledem uživatele/projektanta, tak létaly jedna po druhé do koše.

Odvíjet zvýhodnění od nějakého předplacení zpráv dopředu? Muset odhadovat, kolik jich budu potřebovat? Nesmysl, pryč s tím. Muset se upisovat na nějakou dobu? Třeba na rok? A co když to nevyčerpám/přečerpám, co nastane pak? Co nastane, pokud ta doba na kterou se předplatily, vypršela? To by pak propadly? Nechci, pryč s tím. Řešit nějaké předplatné s omezením počtu generovaných zpráv? A co když zrovna budu akutně potřebovat o jednu víc? Žádné omezování, pryč s tím. Řešit X různých cen podle X různých typů staveb, či stupňů dokumentace? A které mají být levné, a které ne? A proč? A o kolik? Rozlišovat ceny podle toho, jestli je uživatel fyzická nebo právnická osoba? Jestli je malá nebo velká projekce? A kde končí malá, a kde začíná velká projekce? Nezavání to diskriminací? A jak se do toho bude promítat nějaké zvýhodnění za dlouhodobé používání? To budou muset být desítky ceníků? Samé složitosti, pryč s tím. Odvíjet cenu technické zprávy od ceny za dokumentaci? Proč by měl někdo někam zadávat, za kolik co dělá? Nesmysl, pryč s tím. A tak dále, a tak dále.

Chtělo to prostě něco jednoduchého a levného. Což třeba i znamená, že se upustilo od všech konstrukcí, naznačených výše, včetně toho, že by bylo potřeba pokaždé nějak řešit tvorbu ceny. Upustilo se i od potřeby se upisovat na nějaké období s předplatným. Aby to celé mohlo být jednoduché, jako facka …

výsledky průzkumu (bez DPH) Jedna zpráva
samostatně
Zpráva v rámci
předplatného
průměr 840,- Kč 320,- Kč
nejčastější odpověď
1.000,- Kč 100,- Kč
75 % percentil 1.000,- Kč 400,- Kč
90 % percentil 1.500,- Kč 800,- Kč

Celé to nakonec vykrystalizovalo v model, kdy žádné předplatné není potřeba. Současně ale budou dlouhodobí uživatelé silně cenově zvýhodněni.
Jednoduše se bude pouze sledovat, kolik měsíců za poslední rok daný subjekt Generátor technických zpráv používá. A od toho se jednoduše odvine cena za jednu technickou zprávu. Jednorázové použití = plná cena. Opakované použití = cena výrazně klesá. A to tak, že při pravidelném používání měsíc co měsíc klesne cena až na 1/10 částky za jednorázové použití.

V podstatě téměř až na částku nejčastější odpovědi v průzkumu …
Nic složitýho.

 

 

 

P.S.: Ti odvážní, kteří se přihlásili do testovacího provozu, obdrželi jako poděkování 15 % slevu na první objednávku. Dospěli jsme k tomu, že slevu rozšíříme na 20 % + nejen na první objednávku, ale na celý první měsíc používání. Ještě jednou všem děkuji za ochotu a čas.

P.P.S.: Koncem června začal prototyp Generátoru technických zpráv fungovat! Podařilo se tak něco, co na začátku nebylo vůbec jasné, jak by se vlastně mělo udělat. A nebylo to ještě moc jasné ani na začátku tohoto roku (resp. výsledný způsob řešení je dost odlišný). Opět se mi však potvrdilo, že když máte cíl, a zkoušíte (ne jen teoretizujete), byť projdete mnoho slepých uliček (což k tomu vždy patří), tak se k výsledku dopracujete. Dříve či později, snáze či obtížněji. Ale dopracujete. Během července to předpokládám začneme testovat naostro.

P.P.P.S.: Portál pro elektroprojektanty jste předpokládám zaregistrovali?




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

four × three =



Další články

8. 7. 2019 Jan Hlavatý

Jak jsem slíbil, tak zde jsou anonymní výsledky průzkumu. Sešlo se několik set odpovědí, návratnost průzkumu byla 41 %. cca 29 % odpovědí přišlo přes tento blog cca 69 % odpovědí přišlo oslovením přes ČKAIT a jen necelá 2 % odpovědí přišlo přes reklamu v tištěných sbornících. Zde jsem tedy čekal výrazně vyšší číslo, vezmu-li […]


Číst více



21. 3. 2019 Jan Hlavatý

V projektech a v praxi bývá sem tam vidět snaha sdružovat vývody za společné proudové chrániče. K tomu se vedou sáhodlouhé diskuse, zdali to je či není možné. Vedle toho stojí častá neznalost projektantů, a snaha zhotovitelů šetřit kde to jen jde; „ať to stojí co to stojí“. Co na to předpisy a normy? vyhláška č. […]


Číst více



9. 3. 2019 Jan Hlavatý

Občas mi chodí dotazy, jak začít projektovat ve zdravotnictví? Tak mě napadlo, že by nebylo od věci k tomu sepsat pár základních postřehů. Zásadní otázkou vždy je, čím začít, protože z aktuální normy ČSN 33 2000-7-710 se toho neznalý příliš nedozví. Proto vždycky jako první doporučuji si podrobně nastudovat starou zrušenou ČSN 33 2140, a […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra