Načítám...

Jak na výpočet osvětlení u veřejných zakázek?



Zákon o veřejných zakázkách nám jak známo zakazuje v projektové dokumentaci veřejné zakázky uvádění konkrétních výrobků.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

§ 44, odst. (11): Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky … nesmí zadávací podmínky, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 dostatečně přesný a srozumitelný. V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel v takových případech vždy výslovně umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

Dle následujících § 45 a 46 máme nařízeno definovat technické podmínky pomocí odkazů na technické normy, technické specifikace, atd. S dovětkem, že zadavatel připustí použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

Velký problém díky tomu nastane v případě návrhů a výpočtů osvětlení, neboť výpočet lze provést vždy na základě konkrétních technických parametrů konkrétních svítidel. Výsledky výpočtu, provedené s jedním typem svítidla, nebudou identické v případě záměny za jiný typ svítidla. Tudíž, aby bylo možno provést výpočet osvětlení běžně dostupnými výpočtovými programy, je nutno vybrat konkrétní svítidlo (se specifickým označením zboží), pokud možno co nejvěrněji namodelovat daný prostor a osvětlenost spočítat. Což se ale na první pohled neslučuje s výše citovanými paragrafy zákona o veřejných zakázkách.

Malá související odbočka: Na začátku své kariéry jsem potkal projektanta důchodového věku, který vykonával něco jako technický dozor investora na jedné stavbě. Já jsem zde navrhl a spočítal nějaké osvětlení a dotyčný pán na kontrolním dni prohlásil, že mi vypočtená osvětlenost nevyjde, že tam mám málo svítidel, protože za nich se navrhovalo podle W/m2! A podle jeho postupu mám v projektu na dané ploše málo wattů! Inu, že doba pokročila a svítidla mají mnohem lepší účinnosti, to asi uniklo. Navíc ani podle W/m2 už nějaký čas osvětlení nenavrhujeme (byť na druhou stranu, mnohdy je tento údaj šikovná pomůcka, jak v raných stádiích projekční přípravy určit energetickou náročnost osvětlení, viz TNI 73 0327, kterou lze k tomuto použít jako podklad).

Nicméně minimálně jedno řešení tu dle mého názoru je:

  • Vybrat si konkrétní svítidla, která budou vyhovovat (vnější vlivy, architekt, výkon, atd.)
  • Provést standardní výpočet osvětlení výše uvedeným způsobem
  • Z výpočtového programu vyexportovat výsledný protokol o výpočtu z výsledky (zpravidla PDF)
  • Z výsledného protokolu vymazat všechna označení výrobků a výrobce (což ale s sebou nese nutnost mít k dispozici nástroje na editaci PDF souborů)

Čímž získáme konkrétní reálný výpočet osvětlení a současně splníme i citované požadavky zákona. Ve výkazu výměr pak lze použitá svítidla dodefinovat např. požadovanými rozměry a technickými parametry (provedení reflektoru, krytu, spon), použitým světelným zdrojem, ale i odkazem na křivku svítivosti ve výpočtu osvětlení, apod.

A je to! 🙂

PS: Mimochodem, hodně často je slyšet nářky a obavy, že u veřejných zakázek není dopředu jasné, co vlastně vítěz výběrového řízení při realizaci na stavbu dodá. Tyto obavy jsou ale zcela zbytečné, neboť zadavateli nic nebrání k výkazu výměr přiložit dotazník, do kterého bude mít uchazeč povinnost v rámci nabídky vyplnit konkrétní typy výrobků, ke kterým se vztahují nabídnuté ceny, a které hodlá při realizaci použít. Zadavatel pak má možnost si zkontrolovat soulad s požadovanými technickými parametry a následně ve smlouvě o dílo požadovat, aby bylo dodáno to, co bylo uvedeno při nabídce. Že to málokdo nevyužívá je věc druhá …




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

three × 2 =



Další články

19. 2. 2020 Jan Hlavatý

Koukám, že jsem už rok a půl nenapsal nic o cenách. Pojďme to napravit. Opakovaně se v posledních příspěvcích vracím k tomu, že při projektování používám procesy a měření času. Vracím se k tomu pořád proto, že to dává velmi zajímavé výsledky. A nyní bych chtěl ukázat další z nich.   Ve svém prvním příspěvku […]


Číst více



2. 2. 2020 Jan Hlavatý

Elektromobilita hýbe současným světem, o tom žádná. Nicméně začne pomalu hýbat i světem projekčním. To proto, že začne být projektování nabíjecích stanic, či přípravy pro ně, povinné. Všechny stavby, u kterých bude podáno stavební povolení po 21. 3. 2021, budou mít totiž stanoveny minimální povinné požadavky z hlediska elektromobility. Měkčí požadavky jsou na neobytné budovy: […]


Číst více



19. 1. 2020 Jan Hlavatý

V nadpisu je asi chyba, ne? Rozpínacím kontaktem se přeci vypíná podpěťová a ne napěťová cívka. V Generátoru technických zpráv se kromě citacích legislativních a normových požadavků generují i nějaké doprovodné texty. Např. při volbě vypínání od tlačítek CENTRAL/TOTAL STOP se generuje něco v tomto smyslu: Je navrženo osazení zaskleného tlačítka s rozpínacím kontaktem, které […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra