Včerejším dnem skončila platnost ČSN EN 62305-2.
Včerejším dnem ji zcela nahradila ČSN EN 62305-2 ed. 2.
Na této zprávě není na první pohled nic až tak důležitého.
Důležité se skrývá až pod povrchem …

Připomeňme si mnohokráte opakovaný požadavek Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, § 36, odst. (2):

Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.

Rovněž si připomeňme, co rozumí vyhláška českou technickou normou v § 3, písm. k):

Pro účely této vyhlášky se rozumí … normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.

Onou českou technickou normou není od včerejška nic jiného, než ČSN EN 62 305-2 ed. 2, která se tímto odkazem vyhlášky stává závaznou (jiná česká technická norma pro výpočet řízení rizika neexistuje).

Inu, na tom není prozatím nic podivného. Ostatně dosud používali prodejci a dodavatelé aktivních jímačů oblíbený fígl za tiché nečinnosti TIČR, že se provedl výpočet řízení rizika podle ČSN EN 62 305-2 a pak se tam šoupl aktiv podle úplně jiné normy (neb česká technická norma na aktivní jímače neexistuje). Vlk se nažral a koza zůstala celá.
Nicméně se domnívám, že tyto časy jsou pomalu nenávratně pryč. Proč?

Protože když si otevřeme nově platnou ČSN EN 62 305-2 ed. 2, tak se v čl. 5.6. dočteme:

Ochranná opatření budou považována za účinná, pouze když vyhoví požadavkům následujících příslušných norem:
– EN 62305-3 pro ochranu před úrazem živých bytostí a hmotné škodě ve stavbách;
– EN 62305-4 pro ochranu proti poruše elektrických a elektronických systémů.

K tomu ještě sdělení přílohy B ohledně koeficientů používaných ve výpočtu, která v čl. B.1 říká:

Pravděpodobnosti uvedené v této příloze jsou platné, jestliže ochranná opatření vyhovují:
– EN 62305-3 pro ochranná opatření na omezení úrazů živých bytostí a pro ochranná zařízení na snížení fyzické škody;
– EN 62305-4 pro ochranná opatření na snížení poruch vnitřních systémů.
Mohou být vybrány jiné hodnoty, pokud jsou oprávněné.

Obávám se, že provedení žádného aktivního jímače neodpovídá požadavkům EN 62305.

Tato nová ustanovení v podstatě eliminují navrhování aktivních jímačů pro ochranu staveb před přímým úderem blesku. Z jakého důvodu? Jak je uvedeno ve Vyjádření Technické inspekce České republiky k problematice hromosvodů ze dne 28. 1. 2013 v bodě č. 11) „Technické inspekci České republiky není známo, že by některým z právních předpisů bylo zakázáno montovat a následné užívat i jiné systémy než jaké jsou uvedeny v ČSN EN 62305-1 až 4“. Ano, s tímto tvrzením se dá souhlasit.

Ale neměli bychom zapomínat ještě na ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, čl. NA.2:

Všechny typy jímací soustavy se navrhují a provádějí podle článků 5.2.2, 5.2.3 a přílohy A ČSN EN 62305-3 ed. 2 … Pro určení ochranných prostorů jímačů jsou podle přílohy A uvažovány jen skutečné fyzické rozměry kovové jímací soustavy. Zde se zohlední fyzická délka všech jímačů: klasických nebo alternativních, vč. aktivního jímače ESE (viz obrázek NA.1).

Či na požadavek ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, čl. NA.3:

Soustava svodů se provádí podle ČSN EN 62305-3 ed. 2, bez ohledu na použití typu technologie jímací soustavy.

Jinými slovy, osazení aktivního jímače se podle požadavků ČSN EN 62305-3 ed. 2 včetně Změny Z1 z července 2013 stává zcela neekonomické, neb tento může být využit pouze jako jakýkoli jiný tyčový jímač. A od včerejšího dne jsou výpočty/analýzy rizika platné pouze tehdy, jsou-li dále při návrhu jímací soustavy splněny požadavky řady norem EN 62305, v současnosti vše v ed. 2.

Objeví-li se po včerejšku někde v projektu aktivní jímač, hned víte, že projektant nedodržuje požadavky legislativy a českých technických norem.

PS: Mimochodem jakýkoli právní názor TIČR v této (a i v jakékoli jiné) otázce není ani závazný, ani určující; viz bod [142] Rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 9 As 256/2015. To, že TIČR alibisticky aktivní jímače schvaluje, je právně naprosto bezvýznamné, neboť TIČR není oprávněn vykládat právní otázky.