Načítám...

Konec aktivních jímačů v Česku?




Včerejším dnem skončila platnost ČSN EN 62305-2.
Včerejším dnem ji zcela nahradila ČSN EN 62305-2 ed. 2.
Na této zprávě není na první pohled nic až tak důležitého.
Důležité se skrývá až pod povrchem …

Připomeňme si mnohokráte opakovaný požadavek Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, § 36, odst. (2):

Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.

Rovněž si připomeňme, co rozumí vyhláška českou technickou normou v § 3, písm. k):

Pro účely této vyhlášky se rozumí … normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.

Onou českou technickou normou není od včerejška nic jiného, než ČSN EN 62 305-2 ed. 2, která se tímto odkazem vyhlášky stává závaznou (jiná česká technická norma pro výpočet řízení rizika neexistuje).

Inu, na tom není prozatím nic podivného. Ostatně dosud používali prodejci a dodavatelé aktivních jímačů oblíbený fígl za tiché nečinnosti TIČR, že se provedl výpočet řízení rizika podle ČSN EN 62 305-2 a pak se tam šoupl aktiv podle úplně jiné normy (neb česká technická norma na aktivní jímače neexistuje). Vlk se nažral a koza zůstala celá.
Nicméně se domnívám, že tyto časy jsou pomalu nenávratně pryč. Proč?

Protože když si otevřeme nově platnou ČSN EN 62 305-2 ed. 2, tak se v čl. 5.6. dočteme:

Ochranná opatření budou považována za účinná, pouze když vyhoví požadavkům následujících příslušných norem:
– EN 62305-3 pro ochranu před úrazem živých bytostí a hmotné škodě ve stavbách;
– EN 62305-4 pro ochranu proti poruše elektrických a elektronických systémů.

K tomu ještě sdělení přílohy B ohledně koeficientů používaných ve výpočtu, která v čl. B.1 říká:

Pravděpodobnosti uvedené v této příloze jsou platné, jestliže ochranná opatření vyhovují:
– EN 62305-3 pro ochranná opatření na omezení úrazů živých bytostí a pro ochranná zařízení na snížení fyzické škody;
– EN 62305-4 pro ochranná opatření na snížení poruch vnitřních systémů.
Mohou být vybrány jiné hodnoty, pokud jsou oprávněné.

Obávám se, že provedení žádného aktivního jímače neodpovídá požadavkům EN 62305.

Tato nová ustanovení v podstatě eliminují navrhování aktivních jímačů pro ochranu staveb před přímým úderem blesku. Z jakého důvodu? Jak je uvedeno ve Vyjádření Technické inspekce České republiky k problematice hromosvodů ze dne 28. 1. 2013 v bodě č. 11) „Technické inspekci České republiky není známo, že by některým z právních předpisů bylo zakázáno montovat a následné užívat i jiné systémy než jaké jsou uvedeny v ČSN EN 62305-1 až 4“. Ano, s tímto tvrzením se dá souhlasit.

Ale neměli bychom zapomínat ještě na ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, čl. NA.2:

Všechny typy jímací soustavy se navrhují a provádějí podle článků 5.2.2, 5.2.3 a přílohy A ČSN EN 62305-3 ed. 2 … Pro určení ochranných prostorů jímačů jsou podle přílohy A uvažovány jen skutečné fyzické rozměry kovové jímací soustavy. Zde se zohlední fyzická délka všech jímačů: klasických nebo alternativních, vč. aktivního jímače ESE (viz obrázek NA.1).

Či na požadavek ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, čl. NA.3:

Soustava svodů se provádí podle ČSN EN 62305-3 ed. 2, bez ohledu na použití typu technologie jímací soustavy.

Jinými slovy, osazení aktivního jímače se podle požadavků ČSN EN 62305-3 ed. 2 včetně Změny Z1 z července 2013 stává zcela neekonomické, neb tento může být využit pouze jako jakýkoli jiný tyčový jímač. A od včerejšího dne jsou výpočty/analýzy rizika platné pouze tehdy, jsou-li dále při návrhu jímací soustavy splněny požadavky řady norem EN 62305, v současnosti vše v ed. 2.

Objeví-li se po včerejšku někde v projektu aktivní jímač, hned víte, že projektant nedodržuje požadavky legislativy a českých technických norem.

 

 

PS: Mimochodem jakýkoli právní názor TIČR v této (a i v jakékoli jiné) otázce není ani závazný, ani určující; viz bod [142] Rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 9 As 256/2015. To, že TIČR alibisticky aktivní jímače schvaluje, je právně naprosto bezvýznamné, neboť TIČR není oprávněn vykládat právní otázky.




Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

22. 9. 2023 Jan Hlavatý

Chcete vidět smutnou realitu, jak to vypadá takřka při každé realizaci? Z: zhotovitel P: projektant V: výrobce   Přezbrojení stávajícího pole rozváděče Historka stará pár měsíců … Z: „Výrobce přístrojové vložky pro přezbrojení rozváděče nám říká, že to co jste navrhnul, udělat nejde; potřebuje se sejít na místě.“ P: „Co konkrétně prosím nejde, že je potřeba se […]


Číst více



1. 9. 2023 Jan Hlavatý

Sem tam mi od začínajících projektantů přijde dotaz. Kde mám brát nějaké zákazníky? Neexistuje nějaký portál na získávání projektů pro freelancery? Rád bych začal projektovat, ale nevím, kde brát klienty. Kolik budu pro projektování potřebovat zákazníků? Nemám na to univerzální rady či odpovědi. Můžu maximálně pro inspiraci ukázat, co (ne)fungovalo mě samotnému. Když jsem v roce 2010 […]


Číst více



8. 8. 2023 Jan Hlavatý

Po čase zase další občasník exotů, tentokráte z oblasti fotovoltaik. Aneb, na jaký kokotiny projektant v praxi naráží, čí za co je neustále drbán.   Proč máte v projektu okolo fotovoltaiky ochranné pásmo sedm metrů, když na panelech není vysoké napětí? Jiní projektanti dávají metr! (protože ochranné pásmo se neodvíjí od napětí na panelech, ale od napětí v místě […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra