Načítám...

Konec aktivních jímačů v Česku?


14. 1. 2014



Včerejším dnem skončila platnost ČSN EN 62305-2.
Včerejším dnem ji zcela nahradila ČSN EN 62305-2 ed. 2.
Na této zprávě není na první pohled nic až tak důležitého.
Důležité se skrývá až pod povrchem …

Připomeňme si mnohokráte opakovaný požadavek Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, § 36, odst. (2):

Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.

Rovněž si připomeňme, co rozumí vyhláška českou technickou normou v § 3, písm. k):

Pro účely této vyhlášky se rozumí … normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.

Onou českou technickou normou není od včerejška nic jiného, než ČSN EN 62 305-2 ed. 2, která se tímto odkazem vyhlášky stává závaznou (jiná česká technická norma pro výpočet řízení rizika neexistuje).

Inu, na tom není prozatím nic podivného. Ostatně dosud používali prodejci a dodavatelé aktivních jímačů oblíbený fígl za tiché nečinnosti TIČR, že se provedl výpočet řízení rizika podle ČSN EN 62 305-2 a pak se tam šoupl aktiv podle úplně jiné normy (neb česká technická norma na aktivní jímače neexistuje). Vlk se nažral a koza zůstala celá.
Nicméně se domnívám, že tyto časy jsou pomalu nenávratně pryč. Proč?

Protože když si otevřeme nově platnou ČSN EN 62 305-2 ed. 2, tak se v čl. 5.6. dočteme:

Ochranná opatření budou považována za účinná, pouze když vyhoví požadavkům následujících příslušných norem:
– EN 62305-3 pro ochranu před úrazem živých bytostí a hmotné škodě ve stavbách;
– EN 62305-4 pro ochranu proti poruše elektrických a elektronických systémů.

K tomu ještě sdělení přílohy B ohledně koeficientů používaných ve výpočtu, která v čl. B.1 říká:

Pravděpodobnosti uvedené v této příloze jsou platné, jestliže ochranná opatření vyhovují:
– EN 62305-3 pro ochranná opatření na omezení úrazů živých bytostí a pro ochranná zařízení na snížení fyzické škody;
– EN 62305-4 pro ochranná opatření na snížení poruch vnitřních systémů.
Mohou být vybrány jiné hodnoty, pokud jsou oprávněné.

Obávám se, že provedení žádného aktivního jímače neodpovídá požadavkům EN 62305.

Tato nová ustanovení v podstatě eliminují navrhování aktivních jímačů pro ochranu staveb před přímým úderem blesku. Z jakého důvodu? Jak je uvedeno ve Vyjádření Technické inspekce České republiky k problematice hromosvodů ze dne 28. 1. 2013 v bodě č. 11) „Technické inspekci České republiky není známo, že by některým z právních předpisů bylo zakázáno montovat a následné užívat i jiné systémy než jaké jsou uvedeny v ČSN EN 62305-1 až 4“. Ano, s tímto tvrzením se dá souhlasit.

Ale neměli bychom zapomínat ještě na ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, čl. NA.2:

Všechny typy jímací soustavy se navrhují a provádějí podle článků 5.2.2, 5.2.3 a přílohy A ČSN EN 62305-3 ed. 2 … Pro určení ochranných prostorů jímačů jsou podle přílohy A uvažovány jen skutečné fyzické rozměry kovové jímací soustavy. Zde se zohlední fyzická délka všech jímačů: klasických nebo alternativních, vč. aktivního jímače ESE (viz obrázek NA.1).

Či na požadavek ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, čl. NA.3:

Soustava svodů se provádí podle ČSN EN 62305-3 ed. 2, bez ohledu na použití typu technologie jímací soustavy.

Jinými slovy, osazení aktivního jímače se podle požadavků ČSN EN 62305-3 ed. 2 včetně Změny Z1 z července 2013 stává zcela neekonomické, neb tento může být využit pouze jako jakýkoli jiný tyčový jímač. A od včerejšího dne jsou výpočty/analýzy rizika platné pouze tehdy, jsou-li dále při návrhu jímací soustavy splněny požadavky řady norem EN 62305, v současnosti vše v ed. 2.

Objeví-li se po včerejšku někde v projektu aktivní jímač, hned víte, že projektant nedodržuje požadavky legislativy a českých technických norem.

 

 

PS: Mimochodem jakýkoli právní názor TIČR v této (a i v jakékoli jiné) otázce není ani závazný, ani určující; viz bod [142] Rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 9 As 256/2015. To, že TIČR alibisticky aktivní jímače schvaluje, je právně naprosto bezvýznamné, neboť TIČR není oprávněn vykládat právní otázky.




Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

12. 4. 2024 Jan Hlavatý

V roce 2020 jsem zde popisoval své dojmy ze zpracování prováděčky bytového domu v DDS-CAD verze 13; nejlepší bude začít tím původním příspěvkem. Následující text jsem nedávno obdržel od kolegy. Od kolegy, který zde už v roce 2019 popisoval své zkušenosti s projektováním elektro v Revitu. Nyní mi poslal své postřehy z projektování v DDS-CAD, tentokráte verze 19. Neboli máme možnost […]


Číst více



1. 4. 2024 Jan Hlavatý

Všude možně se píše, že zvuk je půlka videa. Přijít ale na to, jak ten dobrý zvuk udělat, mi trvalo asi tři roky. Když se před lety s Covidem rozjely online přednášky, bylo to dost nevalné. V online prostoru jste koukali na jakýsi zazrněný obraz, kde kolikrát přednášející nebyl ani vidět, jako když si třeba inteligentně sedl […]


Číst více



14. 3. 2024 Jan Hlavatý

Neuplynulo ani půl roku od zveřejnění obsahu Elektrotéky. A hle, už tady máme vykrádání obsahu, jak vyšité. Bylo nebylo, existuje časopis Elektroprůmysl. Ten se za celou dobu své existence vyznačuje zejména tím, že články v něm bývají poměrně „impotentní“. Buďto ničím nepodložená tvrzení, anebo maximálně „podle nějaké normy musí být něco“. Nikdy tam nebyly uváděny konkrétní články […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra