Načítám...

Když po někom někdo něco chce




Na příkladu Aukra je v současnosti vidět jak někdo nepochopil, že když po někom něco chcete, musíte pro to hlavně něco udělat. Aukro kdysi s velkou slávou zavedlo platební systém PayU. Dávalo to celkem smysl.

Něco jste koupili, zaplatili přes PayU (Aukru) a PayU (Aukro) peníze následně vyplatilo prodávajícímu.
Měli tak pod kontrolou platební tok, měli důkaz, že za transakci bylo skutečně zaplaceno, domnívám se i, že tak měli páky na prodávajícího, kdyby nebylo něco v pořádku (něco jako PayPal, který pokud je problém, a to i v mezinárodním měřítku, tak bez větších problémů prodejci reklamovanou částku strhne z účtu, a vrátí kupujícímu peníze). Lidi breptali, ale postupně si na tento způsob placení zvykli.

Nyní zdá se někomu ruplo v bedně. Onehdá přišel z Aukra email, že v rámci jakéhosi zákona je nutná fyzická identifikace vlastníka PayU účtu. Máte se sebrat, kamsi se dostavit a nechat se identifikovat. Pominu-li, že mi to přijde jako totální zhovadilost (PayPal nic takového nepožaduje; Transfervise – mimochodem asi nejlevnější způsob, jak posílat do zahraničí peníze – nic takového nepožaduje; a mohli bychom pokračovat), tak se celej žhavej budu trmácet někam na druhou stranu Prahy, aby si někdo ofotil moji občanku. Tak nějak se mi zdá, že nějaký manažer zas něco plánoval plánoval, ale jaksi mu unikla ta podstata.

Aukro něco chce. A vy se máte zvednout, někam jezdit a cosi pro to dělat?
Jakou tipujete, že to bude mít úspěšnost? Limitně se blížící nule.
Tím spíš, když vedle PayU stále existuje možnost platit běžným převodem z účtu na účet.

Víte jak docílit, aby ten druhý chtěl udělat právě to, co Vy potřebujete?
Poprvé jsem tuto otázku slyšel na CD Dale Carnegie – Jak získávat přátele a působit na lidi

Je to přesně současná situace Aukra.
Tehdá jsem si lámal s odpovědí hlavu. Až jsem se musel nechat podat.

Jestliže existuje nějaké tajemství úspěchu, pak spočívá ve schopnosti postavit se na místo druhého a vidět všechno jak svýma, tak i jeho očima. Henry Ford

Jediný způsob, dosáhnout toho co chcete, je vzbudit v druhých chuť a potřebu danou věc udělat.
Jiná cesta není.




Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

nineteen − seven =



Další články

3. 3. 2021 Jan Hlavatý

Sedět celé dny u počítače samozřejmě zdraví úplně neprospívá. Bolesti zad, bolesti ruk od myši, asi nejsem sám, kdo to řeší. Tak tady je pár postřehů, na co jsem u toho zatím přišel.   Židle Myslím, že jsem šel tehdy v roce 2012 na nějakou obchodní schůzku. Šel jsem po Korunní nahoru, a zčista jasna […]


Číst více



9. 2. 2021 Jan Hlavatý

Příběh první, rozehřívací Rok 2013. Praha Krč. Poliklinika Budějovická. Rekonstrukce pidiordinací. Nejspíš nejlevnější zhotovitel to zmastil jak mohl, Á-čkový chrániče letěly za ÁC-čkový (což je v prostorách skupiny 1 přímo zakázáno), samostatný proudový chrániče nahrazeny za centrální (což podle norem rovněž být nesmí). Ostatně už jsem o tom jejich řádění psal. Při realizaci mi volal […]


Číst více



31. 12. 2020 Jan Hlavatý

Že byl rok 2020 jiný asi nemusíme pitvat. Vyzdvihnu spíš, v čem byl skvělý, kam posunul mnohé hranice: to co do letoška “nešlo”, se ukazuje, že najednou nějak jde; říkám to pořád, že “nejde” se vždy dělí na “nechce se” a/nebo “neumíme“ velmi stoupla ochota zákazníků spolupracovat na dálku; je zajímavé sledovat, co všechno najednou […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra