Načítám...

La dolce vita


15. 9. 2014



Co považuješ za nejtěžší na tvé práci?„, zeptala se mě moje žena, když jsme seděli na večerní promenádě v italském přímořském městečku Grado, a zrovna před nás položili voňavou pizzu. Dlouho jsem nedostal otázku, u které bych tak dlouho hledal odpověď.

Je to samotné projektování?
Nebo je to komunikace s klienty?
Nejistota z toho, jestli budeš mít práci?

Nemyslím si. Projektování je asi stejně náročné, ať jsem jej dělal jako zaměstnanec, anebo teď svým jménem. Pokud v tom chci být dobrý, tak na sobě musím tak jako tak pracovat, rozvíjet se, vzdělávat se. Komunikaci s klienty myslím vždycky upřímně a narovinu, takže plyne většinou tak nějak přirozeně. Samozřejmě jsou chvíle, kdy se komunikovat moc nechce. Nejistota? Vždycky nějak bylo a nějak bude.

Tak co to tedy je?
Měl jsem to na mysli hned, jak se mě zeptala
Jen jsem zvažoval, jestli je to opravdu ono?

Nejtěžší jsou všechna ta neustálá drobná rozhodnutí, která člověk musí den co den dělat. Neustále je potřeba se rozhodovat, zda to, či ono. Tak, anebo jinak? Rozhodnutí, která můžou mít zásadní dopad na naši budoucnost.

  • Můžu dát ještě i další nabídku, anebo když vyjdou všechny ty předchozí, tak už toho budu mít hodně? Anebo co když třeba nevyjdou a já naopak tuto odmítnu?
  • Jsem schopen pomoct s tady tím, anebo už hrozí, že nebudu vědět kam dřív skočit?
  • Mám se zasekat tímto projektem, anebo si raději nechat prostor na nějaké další?
  • Mám se zasekat drobnými projekty, anebo si nechávat prostor na ty větší? Má vůbec smysl se hnát do velkých projektů, kde bude obrovský tlak, anebo to spíš skládat z více menších?
  • Je ta cena v nabídce málo, anebo je to moc? Mám ubrat, s rizikem že se s tím budu trápit za „suchý z nosu“, anebo mám ještě přidat s rizikem, že z té ceny „spadnou ze židle“?
  • Má smysl se někde rubat jen cenou v dalším a dalším kole výběrového řízení?
  • Nejsou veřejné zakázky, kde jde jen a pouze o cenu, ztrátou času?
  • Můžu si dovolit odmítat věci co mě nebaví? Neztratím tím zákazníka?
  • Můžu si vůbec dovolit odmítat, anebo mám nabízet všechno?
  • Na kolik je nový poptávající důvěryhodný? Lze mu věřit?

Tohle považuji za nejtěžší na mé práci. Ale když jste ochotni se postavit čelem k následkům rozhodnutí, i těm chybným, tak to zase tak těžké není. Ani to asi příliš nesouvisí přímo s projektováním. Spíš s podnikáním obecně.

V zaměstnání Vám vždycky někdo řekne, co máte dělat.
V podnikání se musíte rozhodovat sami …




Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

12. 4. 2024 Jan Hlavatý

V roce 2020 jsem zde popisoval své dojmy ze zpracování prováděčky bytového domu v DDS-CAD verze 13; nejlepší bude začít tím původním příspěvkem. Následující text jsem nedávno obdržel od kolegy. Od kolegy, který zde už v roce 2019 popisoval své zkušenosti s projektováním elektro v Revitu. Nyní mi poslal své postřehy z projektování v DDS-CAD, tentokráte verze 19. Neboli máme možnost […]


Číst více



1. 4. 2024 Jan Hlavatý

Všude možně se píše, že zvuk je půlka videa. Přijít ale na to, jak ten dobrý zvuk udělat, mi trvalo asi tři roky. Když se před lety s Covidem rozjely online přednášky, bylo to dost nevalné. V online prostoru jste koukali na jakýsi zazrněný obraz, kde kolikrát přednášející nebyl ani vidět, jako když si třeba inteligentně sedl […]


Číst více



14. 3. 2024 Jan Hlavatý

Neuplynulo ani půl roku od zveřejnění obsahu Elektrotéky. A hle, už tady máme vykrádání obsahu, jak vyšité. Bylo nebylo, existuje časopis Elektroprůmysl. Ten se za celou dobu své existence vyznačuje zejména tím, že články v něm bývají poměrně „impotentní“. Buďto ničím nepodložená tvrzení, anebo maximálně „podle nějaké normy musí být něco“. Nikdy tam nebyly uváděny konkrétní články […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra