Načítám...

Anomálie u Českých drah




Tak jsem narazil na jednu anomálii v ceníku Českých drah.

Jelikož se vracívám z Brna ze školy v pátek odpoledne, nechce se mi příliš riskovat tlačenice ve vlaku, protože lidí cestuje do Prahy nemálo, zejména pak studentů. Tak si říkám, že ten příplatek za první třídu nebude zas taková hrůza, aspoň se tam člověk nebude muset mačkat.

Sázím tak v eshopu ČD zpáteční jízdenku Praha – Brno – Praha a trkla mě jedna věc.
Zpáteční jízdenka 2. třídou stojí 380,- (320,- s INkartou 25%) Kč.
Zpáteční jízdenka 1. třídou pak stojí 990,- (743,-) Kč.

Pak ale ČD umožňují taky koupit týdenní příplatek do 1. třídy za 250,- Kč …

… už vidíte to taky? 🙂

Ono je totiž výrazně levnější si koupit normální zpáteční jízdenku do 2. třídy a k tomu si přikoupit ten týdenní příplatek, protože je to celkově o 360,- (173,-) Kč na jedné zpáteční cestě Praha – Brno levnější. Nehledě na to, pokud během toho týdne stihne člověk těch cest více. Mimochodem existuje i jedna anomálie v rezervačním systému LEO Expressu, na kterou jsme narazili náhodou díky aroganci jejích zákaznické linky. To pak můžete v určitých případech cestovat LEO Expressem za polovic …

Sedím si tak při psaní tohodle příspěvku poprvé v Pendolinu (to mi to trvalo).
Čekal jsem od toho teda výrazně víc. Čekal jsem tiché ševelení ve 160 km/h. Nejlepší vlak, jakým jsem kdy jel, byl už v roce 2000 Super City z Frankfurtu do Drážďan. Koberce na zemi, stěny obložené dřevem, čisťounko, spousta prostoru, naprosto nehlučné. Luxus. Pak nastoupíte do Pendolina, musíte sklonit hlavu, abyste se do něj na výšku vůbec vlezli, sedačku si ani nesklopíte, o (ne)místě na nohy nemá ani smysl se rozepisovat. Po cestě se to pořád kolíbe, drncá a hučí. Povinná místenka, za kterou ale musíte připlácet, je taky výmysl nějakého chorého mozku. Ještě že mi zpátky jede Regio Jet s jeho Business class (ten považuji na českých kolejích za to nej).

Jinak na dráze Praha – Brno chybí Českým drahám konkurence jako sůl. Aspoň že sem tam jezdí ty nové EC Praha – Vídeň. Nedej bože, když ale (a to já bohužel nejčastěji) narazíte na vlak z/do Budapešti – staré, smradlavé, ušmudlané vagony, občas k zblití.
Při posledním návratu z Brna navíc se sekyrou 110 minut.




Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

one + 16 =



Další články

3. 3. 2021 Jan Hlavatý

Sedět celé dny u počítače samozřejmě zdraví úplně neprospívá. Bolesti zad, bolesti ruk od myši, asi nejsem sám, kdo to řeší. Tak tady je pár postřehů, na co jsem u toho zatím přišel.   Židle Myslím, že jsem šel tehdy v roce 2012 na nějakou obchodní schůzku. Šel jsem po Korunní nahoru, a zčista jasna […]


Číst více



9. 2. 2021 Jan Hlavatý

Příběh první, rozehřívací Rok 2013. Praha Krč. Poliklinika Budějovická. Rekonstrukce pidiordinací. Nejspíš nejlevnější zhotovitel to zmastil jak mohl, Á-čkový chrániče letěly za ÁC-čkový (což je v prostorách skupiny 1 přímo zakázáno), samostatný proudový chrániče nahrazeny za centrální (což podle norem rovněž být nesmí). Ostatně už jsem o tom jejich řádění psal. Při realizaci mi volal […]


Číst více



31. 12. 2020 Jan Hlavatý

Že byl rok 2020 jiný asi nemusíme pitvat. Vyzdvihnu spíš, v čem byl skvělý, kam posunul mnohé hranice: to co do letoška “nešlo”, se ukazuje, že najednou nějak jde; říkám to pořád, že “nejde” se vždy dělí na “nechce se” a/nebo “neumíme“ velmi stoupla ochota zákazníků spolupracovat na dálku; je zajímavé sledovat, co všechno najednou […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra