Načítám...

Trable se světlem




Jako jednu z nejdůležitějších věcí v podnikání vnímám termíny, neboť sebelépe odvedená práce v jiný okamžik než měla být, je z mého pohledu k ničemu.

No a co je největším problémem současnosti? (ne)spolehlivost lidí.
Nevím zda je to výchovou, obecným kašláním na všechno kolem, leností, nebo čím?
Neuměním si naplánovat věci? Slibováním bez ohledu na to, co kdo zvládne?

Typický příklad je to bohužel v oblasti výpočtů osvětlení.
Z každého rohu se Vám nabízejí dodavatelé svítidel, že Vám udělají návrhy a výpočty osvětlení.
Nic není problém, jasně, uděláme, kdesi cosi. Samo, pro ně je výhodné se objevit už v projektu, neb jim to zvyšuje šanci vlastních dodávek na stavbu.

Od poslední novely vyhlášky o dokumentaci staveb spadá osvětlení pod architektonicko-stavební část.
Zmínku o řešení osvětlení najdete v přílohách č. 4 a 5 vyhlášky, část D.1.1 Architektonicko-stavební řešení
Má to i logiku. Vzhled a design svítidel je záležitostí spíše architektonickou. Silnoproudař je v komunikaci architekt – světelný technik zcela zbytečným článkem. Pře-podavač informací. Nechť si architekti vykomunikují s dodavateli/výrobci/obchoďáky své představy o vzhledu svítidel. Ti na základě toho v rámci návrhů tak jako tak musí udělat výpočty osvětlení, aby splnili normové hodnoty osvětlenosti (a činitele osvětlenosti, což je pro mnohé neskutečný problém). Pak nechť projektantovi elektro dají v DWG rozmístění svítidel a je.
Jednoduché, prosté, funkční. Tedy teoreticky.

Bohužel jen do té doby, než to má přejít z teorie do praxe.
Nějaké zajištění si návrhů osvětlení ze strany architekta, to se vidí celkem zřídka.
Dost často to spadne na projektanta elektro, ač s tím ten nemá příliš co společného (což je z mého pohledu vícepráce nad rámec ceny dokumentace). S dostatečným předstihem tedy poskytnete světlaři podklady, popíše představy architekta (ano, jsme u toho pře-podavače, řeknete kdy to potřebujete, zeptáte se, zda to je reálné, a pak když se okolo požadovaného termínu začnete ptát jak to vypadá … tak zjišťujete, že vlastně spíš nijak.

Já to chápu, že tuto činnost světlaři dělají zdarma a financují ji z dodávek.
Já to chápu, že nepočítají osvětlení jenom pro mě, ale že toho dělají víc.
Já to chápu, že aby tuto činnost zaplatitli, potřebovali by dodat to, co je v projektu.
Obávám se ale, že ta poslední věc už není problém projektanta, ale obchodního zástupce.
Jestli je pro ně projekční podpora přítěží, tak ať ji nenabízejí.

V tomto týdnu už je to druhý případ.
V pátek se má odevzdávat projekt, kde spoléháte na ověření a přepočítání už existujícího návrhu (čili se to ani nemusí dělat celé od začátku) a ve čtvrtek odpoledne Vám zavolá světlař … že to budete mít na stopro v pátek. Jak kdyby to už dva týdny neměl na stole. Je pátek po poledni a co myslíte? Nic.
Ten druhej to samý. Když se po týdnu začnete vyptávat, jestli už něco má, klidně po částech, neb je toho hodně, tak přijde email, že si porovnává DWG a že se v tom úplně moc neorientuje, co má vlastně dělat. Činnost v souhrnu na půl až den práce a po týdnu čekání zjišťujete, že se ještě ani nezačalo.
Činnosti na půl dne až den a mnohdy to trvá týden, ne-li déle.

Velký problém je, když se spolehnete na sliby jiných … a ono nic. To je pak opravdu lepší si to příště udělat sám.Šikovných nástrojů na to existuje dost, zejména poslední Wils se (až na pár drobností) celkem povedl. Nevím co je za problém dopředu říct “to nestíháme” nebo “nemůžeme”, či “nechce se nám”. Přijde mi, že málo kdo je něco takového schopen říci. Asi se neumí říkat ne. Osobně bych si nedovolil něco slibovat, aniž bych si byl jistý tím, že jsem schopen to beze zbytku dodržet. Ale asi to mají někteří jinak.

Řešením je z mého pohledu takové lidi ze spolupráce zcela eliminovat.
Protože do průšvihu to dostane hlavně Vás, ne je. A jestli je, tak je jim to nejspíš jedno.
Otázkou je, jestli pak na nějakou spolupráci vůbec někdo zbyde 🙂
Už to vidím, jak pak zase přijde někdo, že se s tím přece dělat nemusíte, že to pro projektanty zajišťují zdarma, není problém. Jo jo, to známe, když ptáčka lapají …




Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

18 − 7 =



Další články

3. 3. 2021 Jan Hlavatý

Sedět celé dny u počítače samozřejmě zdraví úplně neprospívá. Bolesti zad, bolesti ruk od myši, asi nejsem sám, kdo to řeší. Tak tady je pár postřehů, na co jsem u toho zatím přišel.   Židle Myslím, že jsem šel tehdy v roce 2012 na nějakou obchodní schůzku. Šel jsem po Korunní nahoru, a zčista jasna […]


Číst více



9. 2. 2021 Jan Hlavatý

Příběh první, rozehřívací Rok 2013. Praha Krč. Poliklinika Budějovická. Rekonstrukce pidiordinací. Nejspíš nejlevnější zhotovitel to zmastil jak mohl, Á-čkový chrániče letěly za ÁC-čkový (což je v prostorách skupiny 1 přímo zakázáno), samostatný proudový chrániče nahrazeny za centrální (což podle norem rovněž být nesmí). Ostatně už jsem o tom jejich řádění psal. Při realizaci mi volal […]


Číst více



31. 12. 2020 Jan Hlavatý

Že byl rok 2020 jiný asi nemusíme pitvat. Vyzdvihnu spíš, v čem byl skvělý, kam posunul mnohé hranice: to co do letoška “nešlo”, se ukazuje, že najednou nějak jde; říkám to pořád, že “nejde” se vždy dělí na “nechce se” a/nebo “neumíme“ velmi stoupla ochota zákazníků spolupracovat na dálku; je zajímavé sledovat, co všechno najednou […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra