Načítám...

TN-C TN-C-S TN-S


6. 12. 2014



Zjišťuji, že jedna z největších neznámých v profesi silnoproudu je schopnost správně pojmenovat způsob uzemnění napájecí sítě. Mám tím na mysli střídavé sítě TN, které jsou u nás obecně nejpoužívanější (nemám teď na mysli nějaké speciality typu specifický průmysl, či doly).
Běžné elektroinstalace.

Druhy sítí definuje IEC 60364, u nás tedy soubor norem ČSN 33 2000.
Konkrétně pak jsou jednotlivé druhy definovány v ČSN 33 2000-1 ed. 2

Co znamená zkratka TN je v tuto chvíli vcelku nepodstatné.
A i kdyby, tak na Google toho určitě najdete více než dost.

Co je mnohem podstatnější je těch pár písmen za TN.
Písmen, které mají hned od pohledu napovědět jak je v síti veden střední a ochranný vodič. Jak z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem, stejně tak z hlediska třeba elektromagnetickéh rušení. Tedy teoreticky by to těch pár písmen mělo napovědět, kdyby …

… kdyby se ta písmena v praxi neplácala páté přes deváté, jak to přijde pod ruku.
Protože pak z pojmenování sítě samozřejmě nepoznáte nic.
Anebo se budete domnívat, že je síť provedena nějak, ale ona to nebude pravda.

Co to tedy znamená TN-C TN-C-S TN-S?
Pro začátek se držme původních pojmů v angličtině.
Ta písmena za TN nám říkají, jak jsou provedeny střední a ochranný vodič.
C“ … combined (jsou kombinované)
S“ … separated (jsou oddělené)
Jasné?
Nic složitýho.
Co pak bude znamenat „C-S„? combined-separated (nejprve kombinované, potom oddělené). Jednoduchý jako facka.

Čili ono „S“ v označení TN-S zamená SEPARED.
ODDĚLENÝ. Oddělený ochranný vodič.
Oddělený ochranný vodič V CELÉ SÍTI.
Kde začíná napájecí síť? Samozřejmě že na zdroji.
Co je zdrojem? Transformátor, generátor, střídač, bateriový zdroj, apod.
Takže označením TN-S můžeme označit jen a pouze takovou napájecí síť TN, ve které jsou střední (N) a ochranný vodič (PE) vedeny samostatně od zdroje. Od zdroje, tedy až od transformátoru, od UPS, od střídače, apod. Pro mnohé takřka nepředstavitelné …

Na obrázku je síť TN-S.
Nemám bohužel jinou fotku, kde by bylo lépe vidět i samotné připojení, ale ten připojovací bod nejblíže k nám je uzel transformátoru. Ale lze si všimnout, že z toho uzlu vede samostatně jak N (modrý), tak PE (zelenožlutý; pomiňme teď chybné barvy plášťů vodičů).
Jen a pouze takovouto síť, kde vede samostatně N/PE od zdroje, lze označovat jako TN-S.

V okamžiku, kdy se někde v síti objeví vodič PEN, tak už se nikdy nebude a nemůže jednat o síť TN-S.
Pokud od zdroje vede PEN vodič, čili je kombinovaný střední a ochranný vodič, pak se toto připojení označuje TN-C. COMBINED. Jsou kombinované. Pokud se pak kdekoli po trase (třeba hned v hlavním rozváděči) rozdělí PEN na N/PE, pak jsou v části sítě kombinované, v části oddělené.
COMBINED-SEPARED. TN-C-S.

Takto je to ostatně znázorněno obrázky i v ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 312.2.1.
Hezky názorně to bylo popsáno v předchozí ČSN 33 2000-3 (podle které stále někteří s oblibou určují vnější vlivy, ač je už od roku 2011 neplatná), čl. 312.2.1:

Síť TN-C: funkce středního a ochranného vodiče je v celé síti sloučena do jediného vodiče
Síť TN-C-S: funkce středního a ochranného vodiče je v části sítě sloučena do jediného vodiče
Síť TN-S: v celé síti se užívá odděleně vedeného ochranného vodiče

Ač primitivní záležitost, pro mnoho projektantů zdá se zcela nepochopitelné, protože běžně v projektech můžete vidět, že z trafa jde PEN vodič, v hlavním rozváděči to rozdělí na N/PE a celé to vesele označuje jako TN-S. Chyba. Taková síť je TN-C od trafa a TN-C-S dále od hlavníího rozváděče. Označováno celé pak TN-C-S. Nikdy z toho už nevyrobíte TN-S.

Další příklad jsou objekty napájené z distribuční sítě, tedy bez vlastního transformátoru. Co používá energetika v distribuční síti? PEN vodič. TN-C soustavu. Když takto přijde do objektu a v objektu se PEN rozdělí na N/PE, jaká to bude soustava? Vždycky TN-C-S. Ale v projektech se to jen hemží označením TN-S. N/PE není samostatně od zdroje, takže to TN-S nemůže být.

Ze sítě TN-C už nikdy nebude síť TN-S.
Ani kdyby jste se na hlavu stavěli.

Bohužel, tyto jednoduché zásady jsou záhadou zdá se i pro mnohé normotvůrce, jak je vidět z některých norem, viz třeba nejnovější ČSN EN 50600-2-2. Člověk by zajásal, že je konečně norma na napájení datacenter, ovšem jen do okamžiku, než jí začne listovat. V několika normách je napsáno, že tam kde je významné množství vpočetní techniky, tam nesmíme používat TN-C síť (např. ČSN 33 2000-4-444, ČSN EN 50310 ed. 3), ale v Příloze A nové ČSN EN 50600-2-2 je od trafa PEN vodič jak vyšitej. A ještě je to v normě blbě označeno jako TN-S (resp. T-N-S) …




19 komentářů: “TN-C TN-C-S TN-S”

  1. Otakar Dosbaba napsal:

    TN-S / TN-C-S: Ze zde uváděného pohledu je vztah označení vzhledem ke zdroji logický a samozřejmý. Jenže mám za to, že v určitých případech uvádět pouze TN-C-S nemusí být úplně vhodné. Takovým případem je třeba PD elektroinstalace nějaké nové části budovy, kde již v celém komplexu jsou veškeré rozvody od RH k podružným rozvaděčům již jen 3+N+PE. Bod rozdělení TN-C-S je tedy pouze na počátku v RH, který ale není předmětem dokumentace.  Ta se zabývá již jen částí, obsahující  jen přívod 3+N+PE a samozřejmě další navazující podružné rozvaděče a koncové obvody mají oddělené N a PE. Nikde se tedy v PD nevyskytuje PEN, takže rovněž označit zde soustavu, jako TN-C-S je trochu zavádějící, není zde žádný bod rozdělení.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Jak kdyby to nebylo výše zvýrazněno … “ Síť TN-C-S: funkce středního a ochranného vodiče je v části sítě sloučena do jediného vodiče. … Je potřeba posuzovat celou síť, ne jen její utržené kousky.

      Nesmysl právěže je, když někdo ten Vámi popisovaný kousek označí jako TN-S. Vznikne blábol, protože o žádnou TN-S síť ve skutečnosti nejde. Někde na jejím začátku ve směru od zdroje je PEN. A pokud je někde v síti (mezi posuzovaným místem a zdrojem) PEN, tak z definice nemůže jít o TN-S síť.

      Pokud by vedle toho byla druhá síť, skutečně jdoucí až od zdroje pěti vodiči, čili skutečná TN-S síť, tak budte mít dvě stejná označení (TN-S), ale přitom konfigurace obou sítí nebude stejná (jedna má PEN někde po trase, druhá ne). Vidíte ten nesmysl?

      • Otakar Dosbaba napsal:

        Ano, takto to chápu samozřejmě od počátku a vždy mi bylo zřejmé, co je to TN-C-S a že i v poslední podružném rozvaděči s přívodem 3L+N+PE jde v principu o TN-C-S. Ale šlo spíše o úhel pohledu, že „Tady, v této části PD, kde už řešíme vše výhradně s odděleným N a PE, protože PEN je přítomen hodně daleko odsud, a to i časově a v předchozích etapách jiných PD, tak to můžeme zde pojmout i jako TN-S, přestože víme, že v principu jde o TN-C-S“. Třeba i z důvodu, aby si někdo mylně nevyložil (což se mi právě jednou stalo), že se od HR natáhne levnější čtyřžilový kabel pro 3+PEN a rozdělí se PEN na PE a N až na vstupu podružného rozvaděče. Právě mi tehdy instalační firma, včetně jejich výrobce rozvaděče argumentovali, že jsem uvedl soustavu TN-C-S. Pravým důvodem bylo, že to prostě bylo levnější, ale tím to oficiálně podepřít nemohli. Neuspěli, protože byl pětižilový kabel jak v TZ, tak přehledovém schématu a byly uvedeny i další důvody. 🙂

  2. Jan Votruba napsal:

    Děkuji za srozumitelný popis.
    Vysvětlení významu písmen TN už by myslím tolik místa nezabralo a spoustě lidí ušetřilo něco času.
    U nich to ostatní začíná.

    Rozvodné sítě se značí dvěma písmeny.
    První vyjadřuje vztah k uzlu zdroje. Zdroj může být izolovaný od země (značíme I – isolé, z francouštiny „izolovaný“) nebo uzemněný (značíme T – terré, z francouštiny „uzemněný“).
    Druhé označuje způsob ochrany neživé části, která může být provedena:
    – uzemněním (T) – spojení se zemí ochranným vodičem
    – spojením s uzlem zdroje (značíme N – neutré, z francouštiny „neutrální“ nebo „nulový“) – realizováno ochranným vodičem
    V praxi se používají jen 3 kombinace těchto písmen:
    TN, IT a TT.

  3. Honzo, parádní vysvětlení, které snad konečně pochopí i ti největší burani. Neustále to někomu vysvětluji a přitom je to základ, který by měli všichni profíci znát. Je mi z úrovně našeho oboru tak nějak hodně smutno.

  4. Václav Dittrich napsal:

    ‪Úvahy o zapojenÍ PCH do napájecího obvodu lednice ke snížení rizika požáru jsou podle mě irelevantní. Motor lednice používá izolaci vodičů s vys. tep. odolností a navíc je hermet. uzavřen v nehořl. plynu. Ke zkratu v napájecím obvodu lednice s odpojením jističem nebo PCH pak nedojde ani při ‬teplotě krytu motoru vyšší než je zápalná teplota hořl. materialu v okolí lednice, vč. podložky. Atd., není již třeba více dodat a instruovat.

  5. A bylo by pěkné zmínit (výslovně) vliv chráničů, resp. značení rozvodu za jističovou rozvodnicí s chrániči. Díky!

  6. Tvrdit že "nikdy" je celkem pakárna, když jste pro čtenáře neurčil směr pohledu: zda od elektrárny ke spotřebiči, či naopak uživaelův pohled od spotřebiče.

    Když už chcete bazírovat na přesném vyjadřování, tak pro čtenáře výslovně udejte kompletní kontext, popis výchozí situace, a ne ho jen implicitně předpokládat – to vám pak není rozumnět, resp. ponecháváte prostor pro nejistotu.

    • Václav Dittrich napsal:

      Soudím, že je vám cizí pojem zdroj a spotřebič a v návaznosti na to, co je chrana před nebezpečným dotytem, potažmo jak se a čím provádî. Pak jsou vám požadované informace nebezpečné a neměl byste si hrát se zařízeními jinými než např. s dětskými vláčky napájenými z bezpečného zdroje o napětí nižším než 12 V/50 Hz. Tedy samozřejmě v zájmu vlastní bezpečnosti pro potenciální možnost úrazu el. proudem. Ale je to jen na vás, samozřejmě, když předpokládám, že jste svéprávný.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Víte, vzhledem k tomu, že zmiňovaná ČSN 33 2000-1 ed. 2 vždy hovoří o pojmenovávání sítí ve směru od zdroje, pak je Váš komentář poměrně zbytečný. Jako obvykle, stačí otevřít normu, a podívat se do ní.

      Byť pravda, už jsem za své praxe potkal i experty, kteří se mi snažili vehmentně namluvit, že transformátor 22/0,4 kV v síti nn přece není zdrojem napájení, ale spotřebičem (spotřebičem je ale tak maximálně jeho vn strana ve vn síti; zde šlo ale tehdy jen o to, že se dotyčný potřeboval vykroutit z požadavku ČSN EN 60038, Tabulka NA.3, čili jen plácal nesmysly).

      • jan napsal:

        TN-C-S nebo TN-S. Co to znamená pro prax? Proudové chrániče se montujou tam i tam.
        Od rozdelení na TN-C-S už je to stejné jako v síti TN-S.

        • Jan Hlavatý napsal:

          Rozdíl je zejména v EMC (rušení neběhá po společném PEN), v blbuvzdornosti (např. dle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 se průřez PEN nesmí redukovat, ale stejně se to děje; samostatný N redukován není), a trochu i v bezpečnosti (když upadne PEN, je po všem)

  7. Petr Komárek napsal:

    Díky. drtivá většina rodinných domů je tedy připojena jako TN-C-S , protože PE si každý dům zjišťuje sám "páskem zakopaným pod v základech" ?

  8. Prima: Logika ,co je jednou spojeno nerozdělíš! Jedině useknout!

  9. Rolf napsal:

    Díky, prima vysvětleno.

  10. Unknown napsal:

    Díky, prima vysvětleno.

  11. Mliska napsal:

    Tímto příspěvkem jste mě potěšil, ani nevíte kolik projektantů a revizních techniků musím o tomhle přesvědčovat.
    M. Liška

  12. Ivan Vávra napsal:

    Ahoj Honzo, velice užitečné příspěvky a také žasnu nad tvým bkogerským "střívkem". Jen tak dál a gratuluji.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

12. 4. 2024 Jan Hlavatý

V roce 2020 jsem zde popisoval své dojmy ze zpracování prováděčky bytového domu v DDS-CAD verze 13; nejlepší bude začít tím původním příspěvkem. Následující text jsem nedávno obdržel od kolegy. Od kolegy, který zde už v roce 2019 popisoval své zkušenosti s projektováním elektro v Revitu. Nyní mi poslal své postřehy z projektování v DDS-CAD, tentokráte verze 19. Neboli máme možnost […]


Číst více



1. 4. 2024 Jan Hlavatý

Všude možně se píše, že zvuk je půlka videa. Přijít ale na to, jak ten dobrý zvuk udělat, mi trvalo asi tři roky. Když se před lety s Covidem rozjely online přednášky, bylo to dost nevalné. V online prostoru jste koukali na jakýsi zazrněný obraz, kde kolikrát přednášející nebyl ani vidět, jako když si třeba inteligentně sedl […]


Číst více



14. 3. 2024 Jan Hlavatý

Neuplynulo ani půl roku od zveřejnění obsahu Elektrotéky. A hle, už tady máme vykrádání obsahu, jak vyšité. Bylo nebylo, existuje časopis Elektroprůmysl. Ten se za celou dobu své existence vyznačuje zejména tím, že články v něm bývají poměrně „impotentní“. Buďto ničím nepodložená tvrzení, anebo maximálně „podle nějaké normy musí být něco“. Nikdy tam nebyly uváděny konkrétní články […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra