TN-C TN-C-S TN-S
Zjišťuji, že jedna z největších neznámých v profesi silnoproudu je schopnost správně pojmenovat způsob uzemnění napájecí sítě. Mám tím na mysli střídavé sítě TN, které jsou u nás obecně nejpoužívanější (nemám teď na mysli nějaké speciality typu specifický průmysl, či doly).
Běžné elektroinstalace.
Druhy sítí definuje IEC 60364, u nás tedy soubor norem ČSN 33 2000.
Konkrétně pak jsou jednotlivé druhy definovány v ČSN 33 2000-1 ed. 2
Co znamená zkratka TN je v tuto chvíli vcelku nepodstatné.
A i kdyby, tak na Google toho určitě najdete více než dost.
Co je mnohem podstatnější je těch pár písmen za TN.
Písmen, které mají hned od pohledu napovědět jak je v síti veden střední a ochranný vodič. Jak z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem, stejně tak z hlediska třeba elektromagnetickéh rušení. Tedy teoreticky by to těch pár písmen mělo napovědět, kdyby …
… kdyby se ta písmena v praxi neplácala páté přes deváté, jak to přijde pod ruku.
Protože pak z pojmenování sítě samozřejmě nepoznáte nic.
Anebo se budete domnívat, že je síť provedena nějak, ale ona to nebude pravda.
Co to tedy znamená TN-C TN-C-S TN-S?
Pro začátek se držme původních pojmů v angličtině.
Ta písmena za TN nám říkají, jak jsou provedeny střední a ochranný vodič.
„C“ … combined (jsou kombinované)
„S“ … separated (jsou oddělené)
Jasné?
Nic složitýho.
Co pak bude znamenat „C-S„? combined-separated (nejprve kombinované, potom oddělené). Jednoduchý jako facka.
Čili ono „S“ v označení TN-S zamená SEPARED.
ODDĚLENÝ. Oddělený ochranný vodič.
Oddělený ochranný vodič V CELÉ SÍTI.
Kde začíná napájecí síť? Samozřejmě že na zdroji.
Co je zdrojem? Transformátor, generátor, střídač, bateriový zdroj, apod.
Takže označením TN-S můžeme označit jen a pouze takovou napájecí síť TN, ve které jsou střední (N) a ochranný vodič (PE) vedeny samostatně od zdroje. Od zdroje, tedy až od transformátoru, od UPS, od střídače, apod. Pro mnohé takřka nepředstavitelné …
Na obrázku je síť TN-S.
Nemám bohužel jinou fotku, kde by bylo lépe vidět i samotné připojení, ale ten připojovací bod nejblíže k nám je uzel transformátoru. Ale lze si všimnout, že z toho uzlu vede samostatně jak N (modrý), tak PE (zelenožlutý; pomiňme teď chybné barvy plášťů vodičů).
Jen a pouze takovouto síť, kde vede samostatně N/PE od zdroje, lze označovat jako TN-S.
V okamžiku, kdy se někde v síti objeví vodič PEN, tak už se nikdy nebude a nemůže jednat o síť TN-S.
Pokud od zdroje vede PEN vodič, čili je kombinovaný střední a ochranný vodič, pak se toto připojení označuje TN-C. COMBINED. Jsou kombinované. Pokud se pak kdekoli po trase (třeba hned v hlavním rozváděči) rozdělí PEN na N/PE, pak jsou v části sítě kombinované, v části oddělené.
COMBINED-SEPARED. TN-C-S.
Takto je to ostatně znázorněno obrázky i v ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 312.2.1.
Hezky názorně to bylo popsáno v předchozí ČSN 33 2000-3 (podle které stále někteří s oblibou určují vnější vlivy, ač je už od roku 2011 neplatná), čl. 312.2.1:
Síť TN-C: funkce středního a ochranného vodiče je v celé síti sloučena do jediného vodiče
Síť TN-C-S: funkce středního a ochranného vodiče je v části sítě sloučena do jediného vodiče
Síť TN-S: v celé síti se užívá odděleně vedeného ochranného vodiče
Ač primitivní záležitost, pro mnoho projektantů zdá se zcela nepochopitelné, protože běžně v projektech můžete vidět, že z trafa jde PEN vodič, v hlavním rozváděči to rozdělí na N/PE a celé to vesele označuje jako TN-S. Chyba. Taková síť je TN-C od trafa a TN-C-S dále od hlavníího rozváděče. Označováno celé pak TN-C-S. Nikdy z toho už nevyrobíte TN-S.
Další příklad jsou objekty napájené z distribuční sítě, tedy bez vlastního transformátoru. Co používá energetika v distribuční síti? PEN vodič. TN-C soustavu. Když takto přijde do objektu a v objektu se PEN rozdělí na N/PE, jaká to bude soustava? Vždycky TN-C-S. Ale v projektech se to jen hemží označením TN-S. N/PE není samostatně od zdroje, takže to TN-S nemůže být.
Ze sítě TN-C už nikdy nebude síť TN-S.
Ani kdyby jste se na hlavu stavěli.
Bohužel, tyto jednoduché zásady jsou záhadou zdá se i pro mnohé normotvůrce, jak je vidět z některých norem, viz třeba nejnovější ČSN EN 50600-2-2. Člověk by zajásal, že je konečně norma na napájení datacenter, ovšem jen do okamžiku, než jí začne listovat. V několika normách je napsáno, že tam kde je významné množství vpočetní techniky, tam nesmíme používat TN-C síť (např. ČSN 33 2000-4-444, ČSN EN 50310 ed. 3), ale v Příloze A nové ČSN EN 50600-2-2 je od trafa PEN vodič jak vyšitej. A ještě je to v normě blbě označeno jako TN-S (resp. T-N-S) …
19 komentářů: “TN-C TN-C-S TN-S”
Napsat komentář
Další články
19. 3. 2023 Jan Hlavatý
Poslední příspěvek o hardware pro projektování jsem vypustil bezmála před 10ti lety. Mezi tím jsem měl ještě jeden další rozepsaný cca 5 let zpátky, ale nepublikoval jsem jej. Kam se to tedy za těch 5-10 let všechno posunulo? Procesor V roce 2014 jsem používal Intel i7-3770 (4 jádra + 4 virtuální, 8 MB cache, 3,4-3,9 GHz, […]
Číst více
18. 2. 2023 Jan Hlavatý
Před nějakou dobou jsem psal úvahy o tom, kam se bude vyvíjet obor projektování elektro. Byl jsem vedle jak ta jedle. Není tomu totiž ani půl roku nazpět, co došlo k zásadnímu zlomu. Zpřístupnění modelů umělé inteligence světu. Dnes se o ní mluví pomalu na každém rohu, ale podle mě si ještě jen málokdo uvědomuje, jaké může a bude mít […]
Číst více
31. 12. 2022 Jan Hlavatý
Jak bych charakterizoval rok 2022? Jako rok nastupující automatizace. A fotovoltaik. V automatizaci je asi nejmarkantnější rozdíl oproti všem předchozím letům v tom, že už existují běžně dostupné nástroje, které umí spoustu pracovních rutin automatizovat, a to i běžnému smrtelníkovi. Že už není nutno jak cvičená opice něco monotónně cvakat, ale že si lze vycvičit opici, která cvaká za […]
Číst více
TN-S / TN-C-S: Ze zde uváděného pohledu je vztah označení vzhledem ke zdroji logický a samozřejmý. Jenže mám za to, že v určitých případech uvádět pouze TN-C-S nemusí být úplně vhodné. Takovým případem je třeba PD elektroinstalace nějaké nové části budovy, kde již v celém komplexu jsou veškeré rozvody od RH k podružným rozvaděčům již jen 3+N+PE. Bod rozdělení TN-C-S je tedy pouze na počátku v RH, který ale není předmětem dokumentace. Ta se zabývá již jen částí, obsahující jen přívod 3+N+PE a samozřejmě další navazující podružné rozvaděče a koncové obvody mají oddělené N a PE. Nikde se tedy v PD nevyskytuje PEN, takže rovněž označit zde soustavu, jako TN-C-S je trochu zavádějící, není zde žádný bod rozdělení.
Jak kdyby to nebylo výše zvýrazněno … “ Síť TN-C-S: funkce středního a ochranného vodiče je v části sítě sloučena do jediného vodiče. … Je potřeba posuzovat celou síť, ne jen její utržené kousky.
Nesmysl právěže je, když někdo ten Vámi popisovaný kousek označí jako TN-S. Vznikne blábol, protože o žádnou TN-S síť ve skutečnosti nejde. Někde na jejím začátku ve směru od zdroje je PEN. A pokud je někde v síti (mezi posuzovaným místem a zdrojem) PEN, tak z definice nemůže jít o TN-S síť.
Pokud by vedle toho byla druhá síť, skutečně jdoucí až od zdroje pěti vodiči, čili skutečná TN-S síť, tak budte mít dvě stejná označení (TN-S), ale přitom konfigurace obou sítí nebude stejná (jedna má PEN někde po trase, druhá ne). Vidíte ten nesmysl?
Ano, takto to chápu samozřejmě od počátku a vždy mi bylo zřejmé, co je to TN-C-S a že i v poslední podružném rozvaděči s přívodem 3L+N+PE jde v principu o TN-C-S. Ale šlo spíše o úhel pohledu, že „Tady, v této části PD, kde už řešíme vše výhradně s odděleným N a PE, protože PEN je přítomen hodně daleko odsud, a to i časově a v předchozích etapách jiných PD, tak to můžeme zde pojmout i jako TN-S, přestože víme, že v principu jde o TN-C-S“. Třeba i z důvodu, aby si někdo mylně nevyložil (což se mi právě jednou stalo), že se od HR natáhne levnější čtyřžilový kabel pro 3+PEN a rozdělí se PEN na PE a N až na vstupu podružného rozvaděče. Právě mi tehdy instalační firma, včetně jejich výrobce rozvaděče argumentovali, že jsem uvedl soustavu TN-C-S. Pravým důvodem bylo, že to prostě bylo levnější, ale tím to oficiálně podepřít nemohli. Neuspěli, protože byl pětižilový kabel jak v TZ, tak přehledovém schématu a byly uvedeny i další důvody. 🙂
Děkuji za srozumitelný popis.
Vysvětlení významu písmen TN už by myslím tolik místa nezabralo a spoustě lidí ušetřilo něco času.
U nich to ostatní začíná.
Rozvodné sítě se značí dvěma písmeny.
První vyjadřuje vztah k uzlu zdroje. Zdroj může být izolovaný od země (značíme I – isolé, z francouštiny „izolovaný“) nebo uzemněný (značíme T – terré, z francouštiny „uzemněný“).
Druhé označuje způsob ochrany neživé části, která může být provedena:
– uzemněním (T) – spojení se zemí ochranným vodičem
– spojením s uzlem zdroje (značíme N – neutré, z francouštiny „neutrální“ nebo „nulový“) – realizováno ochranným vodičem
V praxi se používají jen 3 kombinace těchto písmen:
TN, IT a TT.
Honzo, parádní vysvětlení, které snad konečně pochopí i ti největší burani. Neustále to někomu vysvětluji a přitom je to základ, který by měli všichni profíci znát. Je mi z úrovně našeho oboru tak nějak hodně smutno.
Úvahy o zapojenÍ PCH do napájecího obvodu lednice ke snížení rizika požáru jsou podle mě irelevantní. Motor lednice používá izolaci vodičů s vys. tep. odolností a navíc je hermet. uzavřen v nehořl. plynu. Ke zkratu v napájecím obvodu lednice s odpojením jističem nebo PCH pak nedojde ani při teplotě krytu motoru vyšší než je zápalná teplota hořl. materialu v okolí lednice, vč. podložky. Atd., není již třeba více dodat a instruovat.
Tak to vykládejte něm co lednice shořela
https://www.google.com/search?client=firefox-b-e&q=po%C5%BE%C3%A1r+lednice
https://www.e15.cz/galerie/zahranicni/143768/za-nicivy-pozar-v-londyne-muze-lednice-potvrdila-policie-tragedii-napomohly-i-obklady-budovy?foto=0
Některá chladiva v lednicích jsou hořlavá velmi dobře.
A bylo by pěkné zmínit (výslovně) vliv chráničů, resp. značení rozvodu za jističovou rozvodnicí s chrániči. Díky!
Tvrdit že "nikdy" je celkem pakárna, když jste pro čtenáře neurčil směr pohledu: zda od elektrárny ke spotřebiči, či naopak uživaelův pohled od spotřebiče.
Když už chcete bazírovat na přesném vyjadřování, tak pro čtenáře výslovně udejte kompletní kontext, popis výchozí situace, a ne ho jen implicitně předpokládat – to vám pak není rozumnět, resp. ponecháváte prostor pro nejistotu.
Soudím, že je vám cizí pojem zdroj a spotřebič a v návaznosti na to, co je chrana před nebezpečným dotytem, potažmo jak se a čím provádî. Pak jsou vám požadované informace nebezpečné a neměl byste si hrát se zařízeními jinými než např. s dětskými vláčky napájenými z bezpečného zdroje o napětí nižším než 12 V/50 Hz. Tedy samozřejmě v zájmu vlastní bezpečnosti pro potenciální možnost úrazu el. proudem. Ale je to jen na vás, samozřejmě, když předpokládám, že jste svéprávný.
Víte, vzhledem k tomu, že zmiňovaná ČSN 33 2000-1 ed. 2 vždy hovoří o pojmenovávání sítí ve směru od zdroje, pak je Váš komentář poměrně zbytečný. Jako obvykle, stačí otevřít normu, a podívat se do ní.
Byť pravda, už jsem za své praxe potkal i experty, kteří se mi snažili vehmentně namluvit, že transformátor 22/0,4 kV v síti nn přece není zdrojem napájení, ale spotřebičem (spotřebičem je ale tak maximálně jeho vn strana ve vn síti; zde šlo ale tehdy jen o to, že se dotyčný potřeboval vykroutit z požadavku ČSN EN 60038, Tabulka NA.3, čili jen plácal nesmysly).
TN-C-S nebo TN-S. Co to znamená pro prax? Proudové chrániče se montujou tam i tam.
Od rozdelení na TN-C-S už je to stejné jako v síti TN-S.
Rozdíl je zejména v EMC (rušení neběhá po společném PEN), v blbuvzdornosti (např. dle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 se průřez PEN nesmí redukovat, ale stejně se to děje; samostatný N redukován není), a trochu i v bezpečnosti (když upadne PEN, je po všem)
Díky. drtivá většina rodinných domů je tedy připojena jako TN-C-S , protože PE si každý dům zjišťuje sám "páskem zakopaným pod v základech" ?
Prima: Logika ,co je jednou spojeno nerozdělíš! Jedině useknout!
Díky, prima vysvětleno.
Díky, prima vysvětleno.
Tímto příspěvkem jste mě potěšil, ani nevíte kolik projektantů a revizních techniků musím o tomhle přesvědčovat.
M. Liška
Ahoj Honzo, velice užitečné příspěvky a také žasnu nad tvým bkogerským "střívkem". Jen tak dál a gratuluji.