Načítám...

Protokol o určení vnějších vlivů: nesmysly, díl I.




Dnes a denně. Stále dokola. Protokol za protokolem.
Neustále se v protokolech o určení vnějších vlivů kopírují nesmysly, nekorespondující s normami. Pokud dále zmiňuji “normu”, mám tím na mysli ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, podle které se vnější vlivy určují.

 

Výskyt vody ve venkovním prostředí

Tento týden mi jeden projektant navrhoval, že by ve venkovním prostoru změnil AD4 na AD2. Že prej názory se různí. Přitom norma uvádí u vnějšího vlivu AD2 toto: Možnost padajících kapek. Místa, ve kterých může voda příležitostně kondenzovat v kapkách, nebo se může objevit pára. Tato definice že by měla charakterizovat venkovní prostředí? Nevím, nevím, ale když otevřu několik dalších norem, tak se dle mě moc názory různit nemohou.

ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:

AD4: Voda může stříkat ze všech směrů. Místa, ve kterých může být zařízení vystaveno stříkající vodě, vztahuje se to např. na některá venkovní svítidla a zařízení na staveništích a demolicích.

Vida, vztahuje se na některá venkovní svítidla. Podívejme se tedy do normy na venkovní osvětlení.

ČSN 33 2000-7-712 ed. 2, čl. 712.512.102:

Kryty elektrických zařízení instalované ve venkovním prostředí nesmí mít stupeň ochrany menší než IP44 v souladu s EN 60529 a stupeň ochrany proti vnějšímu mechanickému rázu nesmí být nižší než IK07 ve shodě s EN 62262

ČSN 33 2000-7-714 ed. 2, čl. 714.512.2.1:

… Všeobecně se doporučují tyto třídy: … minimálními požadavky: přítomnost vody: AD3 (vodní tříšť)

ČSN 33 2000-7-722 ed. 2, čl. 722.512.2.101:

Je-li připojovací místo venku, zvolené zařízení musí mít ochranu krytem alespoň IPX4 z důvodu ochrany před stříkající vodou (AD4).

TNI 33 2000-5-51:

Příloha D
Příklady protokolu o určení vnějších vlivů u energetických děl s přihlédnutím k PNE 33 0000-2 ed. 4. D.2 Příklad listu protokolu o určení vnějších vlivů pro stožárovou, volně stojící transformační stanici. AD Výskyt vody AD4 – stříkající voda

PNE 33 2000-2 ed. 4:

Podniková norma energetiky pro určování vnějších vlivů působících na zařízení DS a PS. Norma stanovuje prostor VI – venkovní prostory (místa přímo vystavená venkovnímu klimatu). No a v Tabulce 4 je pak pro prostor VI stanoven vliv AD4 – prostory přímo vystavené působení deště (intenzita 6 mm/min) s možností tvoření louží. Stejně tak v Tabulce 6 uvádí vliv AD4 pro venkovní prostory jako standardní vnější vliv.

STN 33 2000-5-51:2010

Slovenská norma třídí vnější vlivy jinak, než ta naše. Nečlení prostředí z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem na normální / nebezpečné / zvlášť nebezpečné, ale stanovuje sedm druhů prostředí, stejně jako jsou v PNE 33 2000-2 ed. 2. Tudíž je v ní rovněž prostor VI – vonkajšie priestory (miesta vystavené priamo vonkajšej klíme). No a v Tabuľke N3.2 je opět jako štandardný vonkajši vplyv vo vonkajších priestoroch uvedeno AD4.

Tak nevím tedy, jak se mohou “názory lišit”, zda je ve venkovních prostorách AD4 nebo AD2? Požadované minimum je AD3, zbytek norem uvádí AD4/IP44.
Místo teoretizování stačí otevřít normy.

 

Přítomnost osob v objektech

Aneb podle normy podmínky úniku v případě nebezpečí.
Máte po ruce nějaký protokol? Ideálně na nějaký větší objekt.
Bytový dům. Administrativa. Věžový objekt. Je tam BD1? No jo, jak jinak, než blbě.

ČSN 33 2130 ed. 3:

7.1.2 Vnější vlivy. U bytových domů je nutno vycházet z předpokladu, že nelze jednoznačně stanovit, že v objektu bude v souladu s podmínkami ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 „malý počet osob“. Z tohoto důvodu je třeba volit vnější vliv vyšší než BD1.
POZNÁMKA Za bytové domy se považují objekty určené pro bydlení s více než třemi byty.

Jakmile jsou v bytovém domě více jak 3 byty, nemá v protokolu BD1 co dělat.
Ale téměř ve všech protokolech BD1 najdete.

ČSN 33 2000-7-718:

718.422.2.101 Pro prostory občanské výstavby a pracoviště musí být stanoveny vhodné vnější vlivy (BD2, BD3 až BD4) a je nutno respektovat příslušná ustanovení Části 42.

Občanská výstavba a pracoviště.

Pracoviště hádám všichni poznáme. Co však spadá do občanské výstavby?

ČSN 33 2130 ed. 3:

7.1.1 … POZNÁMKA … Budovy občanské výstavby jsou: budovy pro zdravotnictví, komunální služby a osobní hygienu, výchovu, vědu, kulturu a osvětu, tělovýchovu, budovy administrativní a pomocné budovy pro obchod a veřejné stravování a budovy pro společné ubytování a rekreaci.

ČSN 33 2000-7-718:

718.1 … Typické příklady prostorů občanské výstavby a pracovišť jsou uvedeny níže:
– montážní haly, společenská střediska;
– výstavní dvorany;
– divadla, kina;
– sportoviště;
– prodejní plochy;
– restaurace;
– hotely, ubytovny, domy pečovatelských služeb;
– školy;
– krytá parkoviště;
– shromaždiště, plavecké haly, letiště, nádraží, věžové budovy;
– dílny, továrny a průmyslové provozy.
Přístupové a únikové cesty jsou součástí výše uvedených příkladů.

No vida. To není příliš složité, ne?
Co taková administrativní budova? Je to pracoviště? Je to občanská výstavba?
Co takové obchodní centrum? Je to pracoviště? Je to občanská výstavba?
Co průmyslová hala? Je to pracoviště? Je to občanská výstavba?
Co nemocnice? Je to pracoviště? Je to občanská výstavba?
Co škola? Je to pracoviště? Je to občanská výstavba?
Co bytový dům? Má 4 a více bytů?
Tak jak tam všude může být BD1?

Stále stejné nesmysly v protokolech, stále dokola …

 

Dva vnější vlivy – BD2 a BD4 – charakterizují věžové a výškové budovy, přičemž norma ale nedefinuje, co je a co není takovou budovou. Vodítko však lze nalézt ve slovenské STN 33 2000-5-51:2010, kde je na straně 49 uvedeno: “V súčasnosti nie je jednotná definícia výškovej budovy. Podľa rôznych zdrojov sa za výškové budovy považujú budovy s výškou medzi 23 m až 150 m. Vyššie budovy sú označované ako mrakodrapy. Napr. podľa štandardu Emporis ESN 18727: 2009 za výškové sa považujú budovy s výškou od 35 do 100 metrov, resp. budovy s 12 až 40 podlažiami (zdroj: Emporis.com).

Dalším dost častým nešvarem, se kterým se setkávám je, že si ostatní profese (slaboproud, MaR, ale i VZT) vesele určují prostředí u sebe v technických zprávách (takřka vždy zcela blbě), a přitom pro danou stavbu existuje protokol o určení vnějších vlivů (a někdy jsou v něm dotyční dokonce uvedeni jako členové komise). Není nic jednoduššího, než se v technických zprávách na protokol pouze jednoduše odkázat.

Tak je sem tam trochu hlídejte 😉




7 komentářů: “Protokol o určení vnějších vlivů: nesmysly, díl I.”

  1. Jan Franěk napsal:

    Je nutné určovat VV pro vnější ochranu před beskem, když u běžných objektů nemá prakticky žádný VV vliv na samotnou ochranu? Jde o to že výrobci komponent s korozivnějším, prašnějším a tak dále prostředím prostě od začátku počítají a vnější ochrana se bude lišit jen dle zařazení do třídy LPS, přípdně dalšího stanovení rizik.

    Děkuji za reakci

    • Jan Hlavatý napsal:

      Vnější vlivy u ochrany před bleskem? To jako z jakého důvodu?

      • Vnější vlivy nás zajímají zejména z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem (viz ČSN EN 61140 ed. 3. čl. 4.4). Jaké nebezpečí úrazu elektrickým proudem by mělo hrozit u ochrany před bleskem (mimo okamžik úderu blesku)?
      • Vnější vlivy se řeší podle podle souboru ČSN 33 2000. To jsou ale normy pro elektrické instalace nízkého napětí. Ochrana před bleskem není ani elektrická instalace, ani nízkého napětí.
      • Základní požadavek na určení vnějších vlivů je v ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 132.5. Jenže za prvé se v tomto článku píše o návrhu elektrického zařízení (ochrana před bleskem je elektrické zařízení?), za druhé hned v úvodu dané normy je uvedeno, že se tato norma na ochranu před bleskem nevztahuje.
      • Další požadavek na určení vnějších vlivů je v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, Příloha NA. Jenže když si přečtete rozsah platnosti této normy, tak ta se zabývá výběrem a zřizováním elektrického zařízení; on se najde někdo, kdo považuje ochranu před bleskem za elektrické zařízení?
      • Pokud by se někdo takový přeci jen našel, tak doporučuji nahlédnout do ČSN IEC 60050-826, heslo [826-16-01]: “elektrické zařízení – jakékoliv zařízení užívané k výrobě, přeměně, přenosu, rozvodu nebo užití elektrické energie, jako jsou elektrické stroje, transformátory, řídicí a spínací přístroje, měřicí a ochranná zařízení, systémy vedení, spotřebiče“. Spadá sem ochrana před bleskem?
      • Součásti ochrany před bleskem musí vyhovovat souboru ČSN EN 62561 ed. 2. Když se podíváte třeba do části -2 tohoto souboru, tak zkoušky materiálu obsahují i zkoušky “odolnosti proti vlivu prostředí pro vodiče, jímací tyče a tyčové přívody zemničů“. Doporučuji se do té normy podívat, a srovnat si přísnost zkoušek s tím, jaké prostředí bude v reálné atmosféře okolo jímací soustavy.

      Určovat vnější vlivy jen pro ochranu před bleskem mi tak přijde jen další z řady nesmyslů, nemající v ničem oporu.

  2. Jan Hlavatý napsal:

    Je potřeba ale potřeba rozlišovat "kde" ve venkovním prostředí.

    Pokud jde o stavbu ve městě, pak ano, patří tam AE4. Protože u třídy 4S2 je uvedeno "… místa se zdroji prachu včetně městských oblastí …" (viz ČSN EN 60721-3-4, čl. A.3.4)
    Tím pádem do měst nepatří IP44, ale jak píšete IP54.

    Identicky v městských oblastech i vliv AF2 (viz třída 4C2 "… normální úrovně znečištění, které lze očekávat v městských oblastech …", anebo PNE 33 0000 ed. 4, čl. 3.1.6: "… středně velká města … střední hustota dopravy …")

    Pokud půjde o stavbu na venkově, anebo v průmyslové oblasti, pak pravděpodobně AE4 nebude.

  3. Miroslav VALTA napsal:

    Jaký názor máte na přiřazení AE4 pro venkovní prostředí a výsledný stupeň krytí IP5X?

  4. Jan Hlavatý napsal:

    "Já si myslím, že v AB8 je již déšť obsazen."
    To si nemyslím. Z jednoho prostého důvodu. AB8 neklade žádný požadavek na krytí IP, resp. pro AB6 až AB8 uvádí "… musí být alespoň IP21". Kdežto vliv AD4 uvádí přímo požadavek IPX4.

  5. Radim Florian napsal:

    Já si myslím, že v AB8 je již déšť obsazen. Tedy konkrétně pro venkovní trafostanici bude pouze AB8, případně s nějakým teplotním omezením, ale bez ADx.
    Uváděný příklad stožáru pouličního osvětlení (AD3, AD4) si vysvětluji tak, že v jeho okolí může např. projekt vozidlo údržby a provést ostřik stožáru. Zde by se to dalo také omezit pouze do určité výšky. Nebo se může provádět nucené umytí stožáru vodou.
    Staveniště a demolice – zde je myšleno, že se stroje úmyslně umývají vodou. Nebo se tím myslí rampa kde se stroje oplachují. Prostě vždy je zde výskyt vody úmyslně stříkající na zařízení nebo v jehoj okolí. Nikdy se nejedná o vodu ve formě deště.
    Nedovedu si představit, že by někdo úmylsně aplikoval vodu nebo jinou tekutinu na venkovní trafostanici ve výšce 5ti metrů. Což jsou všechny vlivy ADx.
    To, že se v normě nebo TNI něco píše často neznamená že je to správně.

  6. Arnie Göbel napsal:

    Dalším oblíbeným nesmyslem je např. hojně uváděný kód vnějšího vlivu AB8 pro venkovní prostředí. Jakkoli tomu napomáhá ČSN 33 2000-5-51 ed.3 tab. ZA.1 definicí "Venkovní prostory nechráněné před atmosférickými vlivy", rozsah teplot, kterými je zároveň tento VV charakterizován, jej pro běžné použití diskvalifikuje. Jen málo zařízení, pokud nějaké, má uvedenou pracovní teplotu do -50°C. O rH do 100% platí totéž. Malé modulární jističe jsou obvykle kolem -30°C, pojistky do -25°C, řadové svorky do -40°C. Někteří výrobci dokonce omezují použití OCEP skříní pro teploty nižší než -25°C.. Takže na AB8 taky pozor a nestřílet jej od pasu všude tam, kde je "Venkovní prostor nechráněný před atmosférickými vlivy".

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

two × 4 =



Další články

3. 3. 2021 Jan Hlavatý

Sedět celé dny u počítače samozřejmě zdraví úplně neprospívá. Bolesti zad, bolesti ruk od myši, asi nejsem sám, kdo to řeší. Tak tady je pár postřehů, na co jsem u toho zatím přišel.   Židle Myslím, že jsem šel tehdy v roce 2012 na nějakou obchodní schůzku. Šel jsem po Korunní nahoru, a zčista jasna […]


Číst více



9. 2. 2021 Jan Hlavatý

Příběh první, rozehřívací Rok 2013. Praha Krč. Poliklinika Budějovická. Rekonstrukce pidiordinací. Nejspíš nejlevnější zhotovitel to zmastil jak mohl, Á-čkový chrániče letěly za ÁC-čkový (což je v prostorách skupiny 1 přímo zakázáno), samostatný proudový chrániče nahrazeny za centrální (což podle norem rovněž být nesmí). Ostatně už jsem o tom jejich řádění psal. Při realizaci mi volal […]


Číst více



31. 12. 2020 Jan Hlavatý

Že byl rok 2020 jiný asi nemusíme pitvat. Vyzdvihnu spíš, v čem byl skvělý, kam posunul mnohé hranice: to co do letoška “nešlo”, se ukazuje, že najednou nějak jde; říkám to pořád, že “nejde” se vždy dělí na “nechce se” a/nebo “neumíme“ velmi stoupla ochota zákazníků spolupracovat na dálku; je zajímavé sledovat, co všechno najednou […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra