24. 10. 2015
Dané téma je podrobně, včetně ukázek, rozebíráno v přednášce Jak na vnější vlivy? Opakované nesmysly ve vnitřních prostorách a v přednášce Jak na vnější vlivy? Opakované nesmysly ve venkovních prostorách
Dnes a denně. Stále dokola. Protokol za protokolem.
Neustále se v protokolech o určení vnějších vlivů kopírují nesmysly, nekorespondující s normami. Pokud dále zmiňuji „normu“, mám tím na mysli ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, podle které se vnější vlivy určují.
Tento týden mi jeden projektant navrhoval, že by ve venkovním prostoru změnil AD4 na AD2. Že prej názory se různí. Přitom norma uvádí u vnějšího vlivu AD2 toto: Možnost padajících kapek. Místa, ve kterých může voda příležitostně kondenzovat v kapkách, nebo se může objevit pára. Tato definice že by měla charakterizovat venkovní prostředí? Nevím, nevím, ale když otevřu několik dalších norem, tak se dle mě moc názory různit nemohou.
ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:
AD4: Voda může stříkat ze všech směrů. Místa, ve kterých může být zařízení vystaveno stříkající vodě, vztahuje se to např. na některá venkovní svítidla a zařízení na staveništích a demolicích.
Vida, vztahuje se na některá venkovní svítidla. Podívejme se tedy do normy na venkovní osvětlení.
ČSN 33 2000-7-712 ed. 2, čl. 712.512.102:
Kryty elektrických zařízení instalované ve venkovním prostředí nesmí mít stupeň ochrany menší než IP44 v souladu s EN 60529 a stupeň ochrany proti vnějšímu mechanickému rázu nesmí být nižší než IK07 ve shodě s EN 62262
ČSN 33 2000-7-714 ed. 2, čl. 714.512.2.1:
… Všeobecně se doporučují tyto třídy: … minimálními požadavky: přítomnost vody: AD3 (vodní tříšť)
ČSN 33 2000-7-722 ed. 2, čl. 722.512.2.101:
Je-li připojovací místo venku, zvolené zařízení musí mít ochranu krytem alespoň IPX4 z důvodu ochrany před stříkající vodou (AD4).
TNI 33 2000-5-51:
Příloha D
Příklady protokolu o určení vnějších vlivů u energetických děl s přihlédnutím k PNE 33 0000-2 ed. 4. D.2 Příklad listu protokolu o určení vnějších vlivů pro stožárovou, volně stojící transformační stanici. AD Výskyt vody AD4 – stříkající voda
PNE 33 2000-2 ed. 4:
Podniková norma energetiky pro určování vnějších vlivů působících na zařízení DS a PS. Norma stanovuje prostor VI – venkovní prostory (místa přímo vystavená venkovnímu klimatu). No a v Tabulce 4 je pak pro prostor VI stanoven vliv AD4 – prostory přímo vystavené působení deště (intenzita 6 mm/min) s možností tvoření louží. Stejně tak v Tabulce 6 uvádí vliv AD4 pro venkovní prostory jako standardní vnější vliv.
STN 33 2000-5-51:2010
Slovenská norma třídí vnější vlivy jinak, než ta naše. Nečlení prostředí z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem na normální / nebezpečné / zvlášť nebezpečné, ale stanovuje sedm druhů prostředí, stejně jako jsou v PNE 33 2000-2 ed. 2. Tudíž je v ní rovněž prostor VI – vonkajšie priestory (miesta vystavené priamo vonkajšej klíme). No a v Tabuľke N3.2 je opět jako štandardný vonkajši vplyv vo vonkajších priestoroch uvedeno AD4.
Tak nevím tedy, jak se mohou „názory lišit“, zda je ve venkovních prostorách AD4 nebo AD2? Požadované minimum je AD3, zbytek norem uvádí AD4/IP44.
Místo teoretizování stačí otevřít normy.
Aneb podle normy podmínky úniku v případě nebezpečí.
Máte po ruce nějaký protokol? Ideálně na nějaký větší objekt.
Bytový dům. Administrativa. Věžový objekt. Je tam BD1? No jo, jak jinak, než blbě.
7.1.2 Vnější vlivy. U bytových domů je nutno vycházet z předpokladu, že nelze jednoznačně stanovit, že v objektu bude v souladu s podmínkami ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 „malý počet osob“. Z tohoto důvodu je třeba volit vnější vliv vyšší než BD1.
POZNÁMKA Za bytové domy se považují objekty určené pro bydlení s více než třemi byty.
Jakmile jsou v bytovém domě více jak 3 byty, nemá v protokolu BD1 co dělat.
Ale téměř ve všech protokolech BD1 najdete.
718.422.2.101 Pro prostory občanské výstavby a pracoviště musí být stanoveny vhodné vnější vlivy (BD2, BD3 až BD4) a je nutno respektovat příslušná ustanovení Části 42.
Občanská výstavba a pracoviště.
Pracoviště hádám všichni poznáme. Co však spadá do občanské výstavby?
7.1.1 … POZNÁMKA … Budovy občanské výstavby jsou: budovy pro zdravotnictví, komunální služby a osobní hygienu, výchovu, vědu, kulturu a osvětu, tělovýchovu, budovy administrativní a pomocné budovy pro obchod a veřejné stravování a budovy pro společné ubytování a rekreaci.
718.1 … Typické příklady prostorů občanské výstavby a pracovišť jsou uvedeny níže:
– montážní haly, společenská střediska;
– výstavní dvorany;
– divadla, kina;
– sportoviště;
– prodejní plochy;
– restaurace;
– hotely, ubytovny, domy pečovatelských služeb;
– školy;
– krytá parkoviště;
– shromaždiště, plavecké haly, letiště, nádraží, věžové budovy;
– dílny, továrny a průmyslové provozy.
Přístupové a únikové cesty jsou součástí výše uvedených příkladů.
No vida. To není příliš složité, ne?
Co taková administrativní budova? Je to pracoviště? Je to občanská výstavba?
Co takové obchodní centrum? Je to pracoviště? Je to občanská výstavba?
Co průmyslová hala? Je to pracoviště? Je to občanská výstavba?
Co nemocnice? Je to pracoviště? Je to občanská výstavba?
Co škola? Je to pracoviště? Je to občanská výstavba?
Co bytový dům? Má 4 a více bytů?
Tak jak tam všude může být BD1?
Stále stejné nesmysly v protokolech, stále dokola …
Dva vnější vlivy – BD2 a BD4 – charakterizují věžové a výškové budovy, přičemž norma ale nedefinuje, co je a co není takovou budovou. Vodítko však lze nalézt ve slovenské STN 33 2000-5-51:2010, kde je na straně 49 uvedeno: „V súčasnosti nie je jednotná definícia výškovej budovy. Podľa rôznych zdrojov sa za výškové budovy považujú budovy s výškou medzi 23 m až 150 m. Vyššie budovy sú označované ako mrakodrapy. Napr. podľa štandardu Emporis ESN 18727: 2009 za výškové sa považujú budovy s výškou od 35 do 100 metrov, resp. budovy s 12 až 40 podlažiami (zdroj: Emporis.com).“
Dalším dost častým nešvarem, se kterým se setkávám je, že si ostatní profese (slaboproud, MaR, ale i VZT) vesele určují prostředí u sebe v technických zprávách (takřka vždy zcela blbě), a přitom pro danou stavbu existuje protokol o určení vnějších vlivů (a někdy jsou v něm dotyční dokonce uvedeni jako členové komise). Není nic jednoduššího, než se v technických zprávách na protokol pouze jednoduše odkázat.
Tak je sem tam trochu hlídejte 😉
3. 2. 2025 Jan Hlavatý
BIM je mrtvý. Je to slepá cesta. Že to je slepá cesta v plné nahotě ukázala AI. Strašně krásně to popsal na LinkedIn Otakar Hobza. Zcela s ním souhlasím. BIM (minimálně do oboru elektro) dodnes nepřinesl nic, co by mělo práci ulehčit či usnadnit: software je stále nesmyslně drahý, a z hlediska potřebných funkcionalit prakticky nic neumí (např. neumí ani splnit […]
8. 1. 2025 Jan Hlavatý
Tak se nám to povolování staveb zjednodušilo. Nebo ne? Teorie Vyhláška o dokumentaci staveb oholila dokumentaci pro povolení prakticky na úroveň předchozího územního řízení, takže obsahově v ní za profese prakticky téměř nic není vyžadováno. Zjednoduší se dokumentace, takže se tím zjednoduší celý proces povolování. Ta nádherná myšlenka, že se dokumentace nahraje do portálu stavebníka, stavební […]
Webdesign © 2018 David Jindra
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na vliv BD v souvislosti s normou ČSN 332130 ed.4, kdy od BD2 předepisuje kabeláž Cca-s1-d1-a1, resp. B2ca-s1-d1-a1.
Můj dotaz zní, jestli teda prostor skladu v distribučních centrech, nebo např. obchodní jednotka(prodejní část se zbožím pro veřejnost v retailu), kde je BD3, musí být použita teda veškerá kabeláž ve žlabech typu B2ca-s1-d1-a1, i když je ZOTK s SSHZ a PBŘ tento typ nepředepisuje a zpracovatel PBŘ tvrdí, že se můžou použít CYKY kabely. Investor chce pak logicky CYKY.
Vím, že je to občanská výstavba a pracoviště, ale často slýchám, že to blbě chápu a že se to týká právě jen únikových cest daných budov, nikoliv např. prodejní plochy, kde je veřejnost a ven vedou jen jedny automatické dveře na parkoviště.
Moc děkuji za odpověď
Dříve se toto týkalo pouze „únikových cest“ jak píšete, a vyplývalo to z ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 + její Změny Z2. Nicméně od 1. 12. 2024 k tomu přibyl ještě nový požadavek v ČSN 33 2130 ed. 4, a to bez ohledu na to, jestli jde nebo nejde o únikové cesty; jednoduše všude, kde jsou vnější vlivy BD2, BD3, BD4. Zpracovatel PBŘ jej zapracovává pouze dle požadavků vyhlášky č. 246/2001 Sb., to znamená zejména dle „požárních norem“ řady ČSN 73 08xx. To, že ale něco nepožaduje PBŘ ještě neznamená, že to nepožadují jiné předpisy (typickým příkladem je třeba nouzové osvětlení, které PBŘ nemusí požadovat, ale může jej požadovat třeba nařízení vlády).
Dobrý den, v normě ČSN 342130 ed. 4, článek 7.2 se v kapitole 7.2.1 Volba kabelů……, pro BD1 a ÚNIKOVÉ CESTY BD2, BD3 a BD4.
Mám to chápat tak, že se uvedená kapitola zabývá jen jaké mají být provedeny kabely v únikových cestách. Pochopím to, když z názvu v kapitole 7.2 zmizí slovní spojení (a únikových cest), tak to potom budu brát jako bernou minci. Bylo by ideální připravit k této normě TNI, kde bude jasně naznačeno jak chápat kapitolu 7.2.
„7.2.1 Tabulka 3 stanovuje klasifikaci volně vedených kabelů pro vnitřní rozvody z hlediska jejich reakce na oheň.“
Kapitola 7.2 se sice možná jmenuje „únikové cesty“, nicméně čl. 7.2.1 už o únikových cestách nehovoří; ten požaduje předmětné kabely pro veškeré vnitřní rozvody.
Tabulka 3 se rovněž jmenuje „Klasifikace kabelů pro vnitřní rozvody podle vnějších vlivů„; o únikových cestách ani slovo.
Ohledně stížností na text normy, či požadavků na vysvětlení v TNI, se musíte obrátit na autory normy; já jimi nejsem.
Dobrý den, dle mého názoru je to napsané zmatečně a každý si to může vykládat po svém. Jak jsem již zmiňoval, je nutná TNI pro upřesnění této problematiky.
Dobrý den, mám to chápat tak, že je to tvrzení proti tvrzení, když nemáte jasné stanovisko tvůrce normy?
Co máte na mysli „stanoviskem tvůrce normy“? Tvůrce normy nemá jakoukoli povinnost dávat nějaká stanoviska. Stejně tak povinnost se řídit normou nezávisí na tom, jestli tvůrce nějaké stanovisko dal nebo nedal. Jako projektant mám povinnost se normou řídit (navíc touto zcela nepochybně, neb jde o normu závaznou). Pak mám na výběr dvě možnosti. Udělat to podle přísnějšího výkladu, a být v klidu. Anebo se alibisticky snažit udělat méně, ale s rizikem, že jsem požadavky nesplnil. Jak k tomu kdo bude přistupovat je na každém. Já se dívám na ten přísnější výklad. A pokud se to pak při realizaci někomu nelíbí, nechť si to na vlastní triko odrbe …
Dobrý den, narážíte na závaznost norem, ale je tu ještě vyhláška 268/2011, která nám v bodu 41 Příloha č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb., Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů, určuje jaké kabely se mají použít v daných prostorech. Předpokládám že vyhláška je nad normu, byť i závaznou, ne?
Váš dotaz je bohužel nesrozumitelný. Co konkrétně máte na mysli tím, že prý „narážím na závaznost norem“? Stejně tak, když si pozorně přečtete, o čem pojednává tabulka v Příloze 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. (což popravdě udělá jen málokdo), tak zjistíte, že v části A píše o napájení „požárně bezpečnostních zařízení„, a v části B o „zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku„. Čili fakt netuším, na co se v souvislosti s vlivy BD jakože ptáte …
Řeším úplně stejnou otázku, zaslal jsem tedy dotaz na Českou agenturu pro standardizaci s žádostí o vysvětlení a oficiální výklad nebo opravu.
Obdržel jsem odpověď na můj dotaz z ČAS (Česká agentura pro standardizaci), který jsem adresoval TNK 22, která je uvedena v normě ČSN 33 2130 ed.4:2024.
Závěr (detailněji viz dále): Tabulka 3 platí pro všechny prostory, nejen únikové cesty.
Můj dotaz byl: V nadpisu 7.2 je uvedeno „Volba kabelů … pro BD1 a únikové cesty třídy BD2, BD3, BD4“, v článku 7.2.1 resp. v popisu Tabulky 3 se však nikde formulace „únikové cesty“ nevyskytuje. Týkají se minimální požadované třídy klasifikace kabelů reakce na oheň v Tabulce 3 pro prostory klasifikované v rámci vnějších vlivů BD2, BD3 a BD4 jen a pouze únikových cest BD2, BD3, BD4 nebo jakýchkoli prostor BD2, BD3, BD4?
Odpověď: disclaimer ČAS (zkráceno, pozn. aut.) – Agentura není oprávněna podávat výklad aplikace technických norem na konkrétní podmínky, proto alespoň zprostředkovává expertní stanoviska, která jsou výlučně odbornými názory jejich zpracovatelů. Agentura obsah stanovisek neposuzuje, neověřuje ani jinak nekontroluje. Zveřejněná stanoviska proto nejsou stanovisky Agentury, nevyjadřují názory Agentury, Agentura za nic neručí a nemá odpovědnost za jejich obsah. Zveřejněná stanoviska nejsou obecně závaznými stanovisky, nelze vyloučit, že autoritativní orgán o tom rozhodne jinak.
Vlastní odpověď: ve snaze Vám pomoci se nám podařilo zajistit stanovisko vybraných expertů z TNK 22 Elektrotechnické předpisy k této problematice:
– kapitola 7.2 řeší nejen volbu kabelů pro jednotlivé vnější vlivy (BD1 až BD4) s ohledem na jejich klasifikace reakce na oheň, ale také v článku 7.2.2 řeší volně vedené kabely a vodiče pro požární úseky únikových cest (všech typů) a pro společné prostory;
– tabulka 3 řeší klasifikace kabelů pro vnitřní rozvody podle vnějších vlivů a to bez ohledu, na skutečnost, zda se jedná nebo nejedná o vnější vlivy stanovené na únikových cestách;
– požadavky na třídu reakce na oheň pro volně vedené kabely a vodiče, které jsou naistalovány u staveb ubytovacích zařízení s ubytovací kapacitou nad 20 osob pro požární úseky únikových cest (všech typů) a pro společné prostory (s výskytem ubytovaných osob), se zabývá článek 7.2.2;
– z výše uvedených informací vyplývá, že se nejedná o nejednoznačnost nebo zmatečnost, i když název kapitoly 7.2 mohl být napsán lépe, ale ustanovení jednotlivých článků zcela jasně stanoví jaké mají být použity třídy reakce volně vedených vodičů a kabelů v konkrétních případech.
Ještě k otázce, co je to vlastně „úniková cesta“ (bez dalšího rozlišení).
ČSN 73 0802 ed.2 rozlišuje chráněnou a nechráněnou únikovou cestu (čl. 9.2 a 9.3) a pokud teda chci definovat (obecnou) únikovou cestu, tak vyjdu z toho, co mají obě výše uvedené definice společné a vyjde mi, že to je „každý trvale volný komunikační prostor vedoucí k východu na volné prostranství“ (ví někdo o jiné definici únikové cesty?). Jinak nápadně stejný text jako je v normě viz https://hzscr.gov.cz/clanek/unikove-cesty.aspx .
Pokud vezmeme zmíněný příklad prodejní plochy v retailu s jedněmi dveřmi na parkoviště, tak ta prodejní plocha (uličky mezi pulty se zbožím pro zákazníky, prostor za pultem pokladny pro personál) bude tak jak tak úniková cesta nebo ne? Úniková cesta teda nebude přímo v tom pultu, ale všude okolo ano. Takže i kdyby se ukázalo, že Tabulka 3 v ČSN 33 2130 ed. 4 se v případě BD2 až BD4 týká pouze únikových cest, tak stejně v drtivé většině prostoru té prodejny nemohu použít CYKY, který bude typicky třídy Eca.
Nebo se mýlím?
Co všechno zahrnuje pojem úniková cesta najdete rozpitváno třeba v Elektrotéce. Když se pozorně podíváte na Tabulku 3 v ČSN 33 2130 ed. 4, tak v ní o „únikových cestách“ není ani slovo. Tabulka se týká „vnitřních rozvodů“, což už v jejím názvu napsáno je. Proč je to takto zmaštěno se musíte ptát autorů normy, nicméně mám za to, že se tabulka nutně týká veškerých vnitřních rozvodů podle jednotlivých vnějších vlivů (na základě principu opatrnosti, aneb horší varianta).
Podívám se, díky za tip.
Ohledně formulace normy – já s Vámi v tomto naprosto souhlasím a jak jsem psal výše, zaslal jsem dotaz na ČAS, aby to autoři normy objasnili. Osobně bych byl rád, aby se potvrdilo, že to opravdu platí pro jakékoli prostory BD2 až BD4.
Formulace v normě bude pro BD2 až BD4 zřejmě inspirovaná čl. 422.2.1 ČSN 33 2000-4-42 ed.2+Z2, u BD1 pak čl. 527.1.3 ČSN 33 2000-5-52 ed.2.+Z2 a čl. 4.1.6.2.2 ČSN EN 50174-2 ed.3 (slaboproud).
Dobrý den, pan Dvořáček na školení k ČSN 332130 ed.4 tvrdil tohle:
Dotaz: k 7.2.1 – 1)
• Tabulka 3 stanovuje klasifikaci kabelů pro vnitřní
rozvody z hlediska jejich reakce na oheň.
• Na pracovištích a tam kde je veřejnost musí být BD2/3/4
• Podle textu normy musí pak veškeré volné kabeláže
být Cca nebo B2ca !!!
• V podstatě se přestanou používat kabely CYKY?
Odpověď:
• Počet osob a snadnost úniku je v elektrotechnických normách taxativně stanovena jen pro bytové domy; ČSN 33 2000-7-718 toto
neřeší. Z tohoto plyne, že toto kritérium je třeba pro jednotlivé případy řešit dle norem třídy ČSN 73 08.. a PBŘ. Zde je nutno připomenout i možnost jiného řešení, viz § 94 vyhláška č. 146/2024 Sb. Tyto
požadavky mohou být splněné i jiným technickým řešením, pokud se prokáže, že navržené řešení garantuje nejméně základní požadavky na stavby podle stavebního zákona.
• Kabely CYKY mohou být užívány u BD1, nebo s použitím krytí, které
splní požadavky norem třídy ČSN 73 08..
No a v čem je tak strašný problém, že se v případě vnějších vlivů BD 2/3/4 přestanou používat kabely CYKY? Ony se popravdě od dob ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 nesměly používat ani v únikových cestách v případě vnějších vlivů BD 2/3/4 (akorát že hafo projektantů nechápe, kde tyto vlivy mají být, a všude roky kopírují nesmysly BD1). Žádná velká změna nenastává, to se jen mnozí kopírovači začínají po letech probouzet …
Jak se díváte na určení VV u bytového domu nebo komerčního objektu, kam se instaluje FVE? Venkovní prostor je „málo lidí, obtížný únik“ vnitřní prostory (kde jsou komponenty přidávány) je „vysoký počet lidí, snadný únik“, v případě např. domova seniorů „vysoký počet, obtížný únik“ ? Případná instalace komponent uvnitř objektu je zpravidla do nějakého samostatného požárního úseku, kde hasiči vyžadují umístění mimo únikové cesty, shromaždiště apod., takže bych posuzoval jen ty dotčené prostory a ne celou budovu ?
Nějak mi uniká smysl vnějšího vlivu BD v souvislosti s instalací FVE.
Právnické osoby mají v rámci provozování vyhrazených technických zařízení povinnost protokol o určení vnějších vlivů mít. Těžko bez něj mohou mít revize bez závad. Proto nesupluji povinnosti provozovatele, a protokol chci po něm. Nemá? Jeho problém, ne můj, na což jej v dokumentaci upozorním.
To, jestli komponenty FVE (resp. „navazující technologie“) musí či nemusí být v samostatném požárním úseku nevyplývá z vnějšího vlivu BD, nýbrž z ČSN 73 0834, čl. 3.3 písm. b) bod 8 (pokud se nezpracovává PBŘ), případně z PBŘ (pokud se zpracovává).
Nemohu souhlasit s tvrzení, že automaticky všechna pracoviště jsou BD2-BD4. Vím, že v té normě v závorce je to takto uvedeno, ale co taková vrátnice, kde je jeden člověk, sedí metr od dveří do venkovního prostoru? Je to pracoviště? Zcela jistě. Je tam vysoký počet osob? Když je tam sám nebo max. ve dvou? Jsou tam složití podmínky pro únik? Jak lehčí by mohly být? Samozřejmě, že tento příklad je extrém, ale existuje celá škála od
1) 1 místnost pro 1 člověka s východem přímo ven, po:
x) openspace v 9. podlaží pro 30 lidí v kancelářském objektu, atd.
Někde přece musí být hranice mezi BD1 a BD2. Netvrďte mi, že rodinný dům bude mít BD1 a trafika BD2 (nebo dokonce BD3/4)…
Pokud je v normách (viz citace v článku výše) uvedeno, že někde být BD1 nemůže/nemá, tak tam být nemůže/nemá. Nad tím není moc co polemizovat.
Mimochodem BD3 je méně přísné, než BD2. Čili na obvyklá pracoviště patří BD3 (snadné podmínky pro únik), tam kde je únik nějak zkomplikován (např. přízemní objekt, ale se zamřížovanými okny), tam patří BD2 (obtížné podmínky pro únik). Vnější vliv BD podle počtu osob neposuzujte; nemáte jak.
Dobrý den,
mám prosbu, zda jste mi schopen vysvětlit, proč je v TNI 33 2000-5-51:2022 ve vzorech zpracovaných protokolů (B.1, B.3, C.1), vždy u vnějšího vlivu BD uvedena třída VV – Normální, takže BD1? Ve všech případech se evidentně jedná o pracoviště.
Děkuji za odpověď
Popravdě v těch „vzorech“ je nesmyslů více, jako např. že v příkladu C.1 je prý prostor kobky s transformátorem nebezpečí požáru hořlavých kapalin, či v prostory rozváděčů s SF6 je nebezpečí výbuchu hořlavých plynů. Přitom v obou případech jde o výrobky, a vnější vlivy uvnitř výrobků se neurčují. Stejně jako se při jejich určování uvažuje pouze bezporuchový stav. Neboli hovadina na N-tou. Proč tam jsou takovéto nesmysly, či do očí bijící rozpory s normami (viz BD1), na to se musíte ptát autorů TNI, což já nejsem.
Dobrý den,
Předpokládám, že VV BD se určuje pro celý objekt (např: nemocnice BD4 apod.), takže pak všechny místnosti v objektu mají daný vliv BD.
Jak se pak dívat na čl 4.4 ČSN EN50172 Poznámka: Prostory označené jako BD3 nebo BD4 také vyžadují nouzové osvětlení.
Má se tedy NO zřizovat ve všech místnostech?
Netuším, z čeho plyne představa, že „nemocnice jsou BD4„. To nemusí být všude pravda, nemocnice může být i BD2/BD3. Zdali BD2 nebo BD3 je vhodné určovat v souvislosti s vlivem BA3 podle ČSN 73 0835 ed. 2, Příloha A.
Základním předpisem, který stanovuje, kde má nebo nemá být na pracovištích nouzové osvětlení, je nařízení vlády č. 101/2005 Sb.: „Únikové cesty a východy musí být během provozní doby budovy (…) vybaveny nouzovým osvětlením vyhovujícím normovým požadavkům.„. Nevím o předpisu, který by NO požadoval ve všech místnostech.
Ano já ani netvrdím, že nemocnice vždy BD4 (byl to jen příklad), ale chtěl jsem potvrdit názor, že když zatřídím pro daný objekt vliv BD, tak platí pro všechny místnosti v objektu (obdobně jako vlivy AP, CA, CB apod).
A ohledně poznámky k 4.4 ČSN EN50172 jsem chtěl znát Váš názor jak tuto poznámku chápat.
Názor, že jakmile určím nějaký vnější vliv, tak ten vliv je „všude“, úplně nesdílím. Co mi brání v protokolu vnějších vlivů klasifikovat pro každou místnost či prostor jiné vnější vlivy? Třeba zrovna v tom zdravotnictví můžu mít klidně prostory s BD2 (např. 100 % neschopných pohybu dle 73 0835 ed. 2), i některé prostory s BD3 (kde nebude 100 % neschopných pohybu).
Ohledně poznámky v EN 50172 se stačí podívat, k jakému článku ta poznámka přísluší: „4.4 Protipanické osvětlení„. V onom čl. pak není požadováno „všude“, ale pouze ve vyjmenovaných prostorách.
No vidíte a já jsem i na základě vašich příspěvků dospěl k názoru (možná mylnému), že vnější vliv BD se stanovuje k danému objektu jako celku dle jeho charakteru (velikost, hustota a druh obsazení).
Takže podle vás si mohu dovolit třeba u výškové administrativní budovy vedle vlivu BD3 nebo BD4 stanovit pro některé místnosti jako sklady, toalety apod. vliv BD1 nebo BD2?
BD1? Tak znovu zpátky nahoru na článek! 🙂
Je nutné určovat VV pro vnější ochranu před beskem, když u běžných objektů nemá prakticky žádný VV vliv na samotnou ochranu? Jde o to že výrobci komponent s korozivnějším, prašnějším a tak dále prostředím prostě od začátku počítají a vnější ochrana se bude lišit jen dle zařazení do třídy LPS, přípdně dalšího stanovení rizik.
Děkuji za reakci
Vnější vlivy u ochrany před bleskem? To jako z jakého důvodu?
Určovat vnější vlivy jen pro ochranu před bleskem mi tak přijde jen další z řady nesmyslů, nemající v ničem oporu.
Dobrý den,
zákazník mi oponuje, že stanovit vnější vlivy pro ochranu před bleskem musím (jedná se o bytový dům s 8-mi byty), protože přece přepěťovými ochranami zasahuju do elektrické instalace. Z tohoto pohledu má pravdu, ale jak určit vnější vlivy pouze pro přepěťové ochrany, to mi není jasné. Ale např. v zmiňované normě ČSN 33 2000-1 ed. 2 se na začátku píše, že se nevztahuje na LPS, tj. beru to jako, že se nevztahuje na vnější část hromosvodu. Zároveň instalací přepěťovek zasahuju do elektrické instalace NN. Děkuji za reakci.
Já bych tedy řekl, že instalací přepěťovek zasahujete do rozváděčů, tedy do výrobků. A pro výrobky, ani uvnitř výrobků, se žádné vnější vlivy neurčují.
Ve které normě je písemně uvedeno, že „pro výrobky, ani uvnitř výrobků, se žádné vnější vlivy neurčují.“?
No, za prvé se vnější vlivy určují podle norem na elektrické instalace; normy na elektrické instalace se netýkají výrobků. A výslovně to bylo uvedeno třeba v historické ČSN 33 0300, čl. 2.2.2
Podrobněji viz https://moje.elektroteka.cz/vnejsi-vlivy/kde-se-ne-urcuji-vnejsi-vlivy/
Je potřeba ale potřeba rozlišovat "kde" ve venkovním prostředí.
Pokud jde o stavbu ve městě, pak ano, patří tam AE4. Protože u třídy 4S2 je uvedeno "… místa se zdroji prachu včetně městských oblastí …" (viz ČSN EN 60721-3-4, čl. A.3.4)
Tím pádem do měst nepatří IP44, ale jak píšete IP54.
Identicky v městských oblastech i vliv AF2 (viz třída 4C2 "… normální úrovně znečištění, které lze očekávat v městských oblastech …", anebo PNE 33 0000 ed. 4, čl. 3.1.6: "… středně velká města … střední hustota dopravy …")
Pokud půjde o stavbu na venkově, anebo v průmyslové oblasti, pak pravděpodobně AE4 nebude.
Jaký názor máte na přiřazení AE4 pro venkovní prostředí a výsledný stupeň krytí IP5X?
"Já si myslím, že v AB8 je již déšť obsazen."
To si nemyslím. Z jednoho prostého důvodu. AB8 neklade žádný požadavek na krytí IP, resp. pro AB6 až AB8 uvádí "… musí být alespoň IP21". Kdežto vliv AD4 uvádí přímo požadavek IPX4.
Nsrovnával jste někdy s touto tezí práci ing. Jaroslava Melena Vnější vlivy z pohledu soudního znalce, kde je uveden stejný přístup? Tedy že Ve vlivech AB už může být možnost deště obsažena? http://www.odbornecasopisy.cz//flipviewer/Specialy/2016/04/Specialy_04_2016/index.html#p=16
Samozřejmě, že srovnával. Ale pak mi to úplně nějak nepasuje dohromady.
Pokud bychom připustili, že vliv vody je již zahrnut ve vnějším vlivu AB, tak jaké krytí potom bude pro venkovní zařízení vyžadováno? Třeba IP21 podle vnějšího vlivu AB8? To pro venek asi nebude úplně košer, ne? A co pak navíc s výše uvedenými citacemi norem, že se má venku uvažovat AD4? Ignorovat je s tím, že vliv vody je již obsažen ve vlivu AB8? Příliš mnoho nedořešených otázek …
Navíc, zkuste si ve Vašem odkazu nalistovat pár stran zpět, na strany 18/19 v čísle 2/2014. Tam je na přelomu stran 18/19 uvedeno, že k vlivům AB je nutné uvažovat mj. i podmiňující vazby s vnějším vlivem AD: „příslušné třídy výskytu vody AD podle její formy a zda jde případně i o vodu z jiných zdrojů než z deště„.
Uvažuji podobně jako Vy. Navíc ač autor prakticky jednoznačně tvrdí, že vliv deště je zohledněn již ve třídě AB, stejně by se dalo uvažovat o slunečním záření AN. To sice autor taky naznačuje, ale už mnohem méně důrazně. Navíc u vlivů AB je velmi často uvedeno, že se jedná o teplotní rozsah klimatické třídy, nikoliv o celou tuto třídu se všemi dílčími charakteristikami. Jsem přesvědčen, že uvedením vlivu AD i vlivu AN, přestože v některých případech jsou součástí klimatické klasifikace, není na škodu.
Tak 🙂
Já si myslím, že v AB8 je již déšť obsazen. Tedy konkrétně pro venkovní trafostanici bude pouze AB8, případně s nějakým teplotním omezením, ale bez ADx.
Uváděný příklad stožáru pouličního osvětlení (AD3, AD4) si vysvětluji tak, že v jeho okolí může např. projekt vozidlo údržby a provést ostřik stožáru. Zde by se to dalo také omezit pouze do určité výšky. Nebo se může provádět nucené umytí stožáru vodou.
Staveniště a demolice – zde je myšleno, že se stroje úmyslně umývají vodou. Nebo se tím myslí rampa kde se stroje oplachují. Prostě vždy je zde výskyt vody úmyslně stříkající na zařízení nebo v jehoj okolí. Nikdy se nejedná o vodu ve formě deště.
Nedovedu si představit, že by někdo úmylsně aplikoval vodu nebo jinou tekutinu na venkovní trafostanici ve výšce 5ti metrů. Což jsou všechny vlivy ADx.
To, že se v normě nebo TNI něco píše často neznamená že je to správně.
Dalším oblíbeným nesmyslem je např. hojně uváděný kód vnějšího vlivu AB8 pro venkovní prostředí. Jakkoli tomu napomáhá ČSN 33 2000-5-51 ed.3 tab. ZA.1 definicí "Venkovní prostory nechráněné před atmosférickými vlivy", rozsah teplot, kterými je zároveň tento VV charakterizován, jej pro běžné použití diskvalifikuje. Jen málo zařízení, pokud nějaké, má uvedenou pracovní teplotu do -50°C. O rH do 100% platí totéž. Malé modulární jističe jsou obvykle kolem -30°C, pojistky do -25°C, řadové svorky do -40°C. Někteří výrobci dokonce omezují použití OCEP skříní pro teploty nižší než -25°C.. Takže na AB8 taky pozor a nestřílet jej od pasu všude tam, kde je "Venkovní prostor nechráněný před atmosférickými vlivy".
Ohledně definování teplotních rozsahů osobně používám teplotní rekordy dle https://www.in-pocasi.cz/archiv/ (sjet cca doprostřed stránky s mapou ČR, na ni kliknout na nejbližší meteostanici, a najít si historické minimum a maximum). Akorát tedy skříně do -25°C nic moc, když jsou mnohde rekordy i k -30°C.