Letos skončilo několik dalších vykuků na černé listině a já se zas mnohé naučil.

Jak jsem loni avizoval, přestal jsem přijímat objednávky se splatností delší jak 30 dnů.
Což někteří nezkousli (ze zákulisí je úsměvné, že u mých nástupců už s 30 denními splatnostmi problém nikdo nemá, tak alespoň k něčemu to celé přispělo). Ono je velký rozdíl, když pro někoho děláte honem honem a peníze máte na účtě do týdne (i takoví zákazníci existují, kdy odevzdáte a bez ohledu na splatnost na faktuře máte obratem zaplaceno), anebo když se musíte připomínat, upomínat, dalšího čtvrt roku se handrkovat jestli teda zaplatí, a nejméně dalšího půl roku se pak soudit o zaplacení pár tisícovek …
… s kým by Vás bavilo víc spolupracovat?

PROFIT jsem už chválil. Tak jeho další výhoda je, že s ním máte nárok na výrazně levnější přístup do systému CRIBIS, což jsou poměrně detailní reporty o firmách, zejména zdali nejsou nějak problémové, a když, tak v čem.
V rámci každé nabídky pro někoho nového už automaticky dělám preventivně i lustrace.

Letos se mi ale hlavně (konečně) podařilo brutálně srazit náklady.

Nejzajímavější? Dva posudky – jedno posouzení a zdůvodnění, v čem je dodaný hlavní rozváděč poddimenzovaný (obsahoval asi 10 vad v dimenzování), druhé posouzení – co bylo příčinou havárie kompresoru 1,1 MW, a kdo v rámci realizace díla je za havárii odpovědný … a byť to bylo blbě naprojektováno … tak projektant to nebyl.
Nejtěžší? Dělal jsem protokol vnějších vlivů, kde byla snad všechna myslitelná prostředí. Navíc to bylo na Slovensko, tudíž ve slovenštině a podle slovenských norem … docela masakr.
Heroický? Letos takových bylo více, buďto honem honem do týdne, či projekty do šibeničních termínů. V zásadě je celkem pravidlem, že se u většiny projektů posunují termíny odevzdání, no je docela záhul, když se Vám dva tři větší projekty takto posunou s dokončením odevzdáním do jednoho týdne.
Ponaučení? Nenechávat si toho v přednášení nakládat příliš, protože pak se to zvrhne v „muset“ namísto „chtít“. A když se „musí“, tak to ani moc nebaví a není to ono. Říká se, že méně je někdy více, ne?
Prozření? Že odborná úroveň zhotovitelů je opravdu katastrofálně tragická (naposledy prej že dají páteřní trasu z podhledu do podlahy do EPS, kterou pak zabetonují; když jim říkám, že mění uložení a musí tedy navýšit průřezy, tak prej že 2,5 mm2 má zatížitelnost 32 A, že to vyjde … to jo, podle katalogu sama na vzduchu možná, jenže uzavřená ve svazku v EPS bez možnosti chlazení? podle normy ani ne 10 A … kam se poděla odborná způsobilost?)
Zdarma? Zase by se toho nemálo našlo 🙂

Za rok 2015 jsem tuším 8x přednášel, první pololetí bylo hodně hektické kvůli tvorbě e-learningu.
Jedno téma do přednášek se mi podařilo prosadit i vlastní (pohledem soudních rozhodnutí do praxe).
Jen nevím, zda to k něčemu bylo, anebo ne … ?

Velkou otevřenou otázkou stále zůstává BIM.
Zatím jsem v tom dělal jeden malý bytový dům. No dělal. Ve stavebku se namodelovaly rozměry a pozice rozváděčů, a to bylo všechno. Zbytek se stejně dělal ve 2D. Navíc jsme narazili na komický paradox, kdy já to dělal v Revitu LT 2016, architekti v Revitu 2015 … a ono to ani v rámci Autodesku není vzájemně kompatibilní.
Co se tak bavím s těmi, co se v BIMu snaží dělat více, tak to zdaleka není tak růžové, jak se na seminářích prezentuje. Nicméně dostávat podklady ve 3D je fajn. Máte možnost si procházet celou stavbu, a mnohem snáze se v tom prostorově orientuje.

Asi po 25 letech jsem se letos na jaře vrátil k Aikidu.
V červnu jsem udělal zkoušky na 6. kjú, v říjnu pak na 5. kjú. Příští rok by to chtělo alespoň 4. kjú!

Nechal jsem si letos poprvé ušít košili na míru a musím říct, že je to úplně něco jiného, než se snažit trefovat do konfekčních velikostí. Překvapivě taková košile na míru není ani nijak brutálně dražší, než nějaká lepší konfekční. Ten komfort je ale o něčem úplně jiném. Jiné než na míru už nechci.

Když už letos byly napříč příspěvky na blogu samé pětiletky, tak je to i pět let, co jsem přestal pít alkohol.
Bez nějakých předsevzetí, jen tak ze dne na den, neb mi přestalo dávat smysl. Opět jedno z nejlepších rozhodnutí. Už mi nebývá špatně, nepálívá mě žáha, váha šla dolů, nekalím si mysl. A i komický prvek to s sebou přináší:
„Jak jako že nepiješ? Ty máš nějaké problémy?„
„A to jako vůbec? Ani víno?„
„A proč jako?“ 🙂

Ať se Vám daří i v roce 2016!