Načítám...

Co jste hasiči, co jste dělali?




Požární bezpečnost staveb je velmi důležitá záležitost. O tom není pochyb. Velmi tristní ovšem v dané záležitosti jsou znalosti a požadavky zpracovatelů požárně bezpečnostního řešení (neboli “PBŘ”) na profesi elektro.

1) Tlačítko sem, tlačítko tam, tlačítka všude kam se podívám

Tlačítka, tlačítka, tlačítka, samá tlačítka. Já vím, taky používám Ctrl+C a Ctrl+V.
Teď to bude možná šok, ale on žádný předpis nikde žádná tlačítka nepožaduje. Nikde.
Ale ve všech PBŘ najdete požadavek, že máte osazovat tlačítka.
Podotýkám, že nerozporuji CENTRAL a TOTAL STOP. Rozporuji to, že by to měla být tlačítka.

V první řadě, jak to nejspíš vzniklo.
Domnívám se že tak, že v jakési starší normě (myslím si, že to bylo v některé prehistorické verzi ČSN 73 0810, ale nechce se mi to hledat, navíc je to docela jedno) bylo skutečně uvedeno, že mají být osazena tlačítka. Jenže už před lety ten požadavek vypadnul. Ale od té doby se neustále všude dokola kopíruje …

Na první pohled banalita, ale on je v tom dost zásadní rozdíl.
Všechny předpisy totiž vyžadují vypínací prvek. Nikoli tlačítka. A vypínacím prvkem samozřejmě může býti cokoli. Pojistky v HDS. Ovládací rukojeť jističe před elektroměrem. Hlavní vypínač v elektroměrovém rozváděči.

Čili ač by v PBŘ zcela stačilo konstatování, že mají být osazeny vypínací prvky CENTRAL a TOTAL STOP s tím, že způsob jejich realizace už bude ponechán na projektantovi elektro, tak jsou svévolně, nesmyslně a bezdůvodně diktována tlačítka. A zcela zbytečně, protože tlačítkem se instalace akorát prodražuje. Když musíte osadit tlačítko, tak je nad rámec nezbytného potřeba osadit ještě nějakou vypínací spoušť, pokud není vhodný vypínací prvek tak aspoň vypínač, samotné skříňky s vypínacími tlačítky, a podle požadavku ČSN 73 0848 čl. 4.5.4 ještě propoj k tlačítku musí splňovat požadavky na kabelové trasy s funkční integritou. Deset litrů zahučí komínem jenom proto, že zpracovatel PBŘ nezná požadavky předpisů, a pořád dokola kopíruje tlačítka …

2) Když nejsou požárně bezpečnostní zařízení (“PBZ”), pak není CENTRAL ani TOTAL STOP

Velmi častá bolístka (a tím velmi myslím opět velmi, jakože takřka vždy) PBŘ je, že zpracovatelé sice zkonstatují, že v objektu nebudou žádná PBZ, ale požadují osadit CENTRAL STOP. Někdy TOTAL STOP. Sami v tom nemají jasno. Nejlépe ještě jako tlačítko. Nesmysly na n-tou.

CENTRAL a TOTAL STOP požaduje ČSN 73 0848.
Račme si však v úvodu této normy všimnout rozsahu její platnosti:

Tato norma platí pro projektování prostorů kabelových tras z hlediska požární bezpečnosti a stanovení cílových požadavků na funkčnost kabelových tras napájejících požárně bezpečnostní zařízení a elektrická zařízení, která musí zůstat v provozu v případě požáru.


V normě jsou rovněž stanoveny upřesňující požadavky na zajištění provozu (dodávky elektrické energie) pro požárně bezpečnostní zařízení v případě požáru.

Je to tak prosté. Nejsou-li v objektu PBZ, neuplatňuje se ani ČSN 73 0848.
Jenže žádný jiný předpis pak už ani CENTRAL STOP ani TOTAL STOP nepožaduje …
V takovém případě je jen a pouze požadavek na zařízení pro vypnutí elektrické energie (§ 63/4 či § 34/5).
Všimněme si opět označení “zařízení”, nikoli “tlačítko”.
A tím zařízením pak už může být zase samozřejmě cokoli.
Pojistky v HDS. Jistič před elektroměrem.
Hlavní vypínač v elektroměrovém rozváděči.
Spojka na VN.
Cokoli …

3) EPS a nouzová svítidla s baterií

V objektu budou osazena nouzová svítidla s baterií, takže požadujeme CENTRAL a TOTAL STOP.
Anebo. V objektu bude osazena EPS, takže požadujeme CENTRAL a TOTAL STOP.

Bezva. Za prvé jaká je smysluplnost tohoto požadavku a za druhé jak to mám tím TOTAL STOPem asi tak vypínat? Mám vypínat baterky uvnitř EPS nebo uvnitř nouzových svítidel?
Ano, já chápu, že obojí jsou PBZ, EPS dokonce vyhrazené.

Ale taky by se někdy někdo mohl zamyslet jednak nad smysluplností takového požadavku (jak se to má jako vypínat?), jednak nad potřebou takového požadavku (EPS i nouzová svítidla mají baterii v sobě, takže i po vypnutí napájení budou minimálně hodinu v chodu i bez kejklů s funkčností napájení při požáru).

A jako třešnička na dortu, pokud projektant elektro nebude dobře znát požadavky na nouzové osvětlení, udělá dle požadavku PBŘ samostatný požární rozváděč, ze kterého napojí ona nouzová svítidla s bateriemi, tak to taky může skončit totálním fiaskem a nefunkčností nouzového osvětlení.
Proč? Protože nesmí zapomenout (a jakože to v projektech k vidění vůbec není) na provázanost umělého a nouzového osvětlení. Protože když se pak aktivuje CENTRAL STOP, vypne se veškeré napájení (tedy i umělého osvětlení), avšak kromě onoho požárního rozváděče … nouzová svítidla tím pádem budou stále napájená … a nic se nestane. Nerozsvítí se, i když bude v celém objektu tma. Ony se totiž rozsvítí až v okamžiku, kdy jim přerušíme síťové napájení. Jenže pak jaksi ztrácí totálně smysl, proč by měla být napájena z požárního rozváděče, ne … ?

A za další, podle změn Z2 norem ČSN 73 0802 (07/2015) i ČSN 73 0804 (02/2015) jsou nouzová svítidla s vlastní baterií napájena pouze z interních akumulátorů a z pohledu jejich funkce není požadavek na kabely, ani na funkční integritu kabelových tras. Tak proč je napájet z požárního rozváděče a cpát tam TOTAL STOP?

PS: Jen pro úplnost, neboť se v tom také velmi často chybuje, tentokráte ale ze strany projektantů elektro.
Aktivací CENTRAL STOP musí samozřejmě zůstat pod napětím síťový přívod pro napájení PBZ!
Aktivací CENTRAL STOP tento síťový přívod nesmím vypnout!
Proč? Protože vypnutím síťového přívodu bych nesplnil podmínku napájení PBZ ze dvou nezávislých zdrojů (viz odst. 1 => ČSN 73 0848, čl. 4.1.1). Protože záložní zdroj nastupuje až v případě selhání síťového přívodu (jinými slovy je tam celou dobu “víceméně k ničemu” a pouze “čeká” na situaci, kdy by nebyla síť k dispozici).




6 komentářů: “Co jste hasiči, co jste dělali?”

  1. bezpečný proud napsal:

    Zdravím.
    Zaujala mne vaše citace z normy:
    ČSN 73 0848 Změna Z2, čl. 4.1.5: “V odůvodněných případech ………..pokud jsou tato zařízení napájena z náhradního zdroje bezpečným napětím a proudem.“

    Do povolení živnosti jsem tuto podmínku taky dostal. Bezpečným proudem do 20mA při 12V nic neotevřu nebo nerozsvítím. Opravdu je to v normě ? Jak se k tomu stavíte. Já na to zatím kašlu ….

    děkuji za reakci

    • Jan Hlavatý napsal:

      Opravdu je to v normě?
      Co takhle ji otevřít, a podívat se do ní, když už máte vypsaný i konkrétní článek konkrétní normy?

      Z čeho usuzujete, že bezpečné napětí a proud by mělo znamenat “20 mA při 12 V“?

      Co má být “povolením živnosti“, a jakou to má mít souvislost s požární bezpečností či napájením, už bohužel netuším vůbec …

      • bezpečný proud napsal:

        “Opravdu je to v normě?”
        Kdysi jsem měl přístup k normám – dnes musím kohosi požádat a počkat až mi normu vytiskne, zaeviduje a půjčí. Zkusil jsem jednodušší cestu.

        “20 mA při 12 V“?
        Bezpečný proud pro DC je 10mA, pro AC je to 3,5mA. Chrániče spínají někde mezi 15 a 30mA.
        Zvolil jsem 20mA jako příklad, že při práci s bezpečným napětím ( např 12V ) a současně bezpečným proudem nic – kromě hraček – nerozsvítím nebo neroztočím. Není někde něco špatně?

        “povolením živnosti“ – při čtení všech vašich textů v Blogu jsem vám fandil. Srozumitelné a spojené s praxí. Vaše reakce na můj text se mi zdá trochu podrážděná. ( asi se neumím tak souvisle vyjadřovat, jak je potřeba ) Právě ta podmínka ” práce s bezpečným proudem” mne udivuje a formálně brzdí. Ale je stejná jak jste citoval normu. Při jejím dodržení bych nemohl vyměnit ani tužkové baterky v budíku.

        Příjemný den přeji.

        • Jan Hlavatý napsal:

          Špatně č. 1: Dle ČSN 33 2000-5-56 ed. 3, čl. 560.7.13 nesmí být prostřednictvím RCD chráněny obvody pro bezpečnostní účely. Žádný proudový chránič tam nemá co dělat.

          Špatně č. 2: “Bezpečný proud pro DC je 10mA, pro AC je to 3,5mA.” platí pro nízké napětí (když se podíváte do ČSN 33 0010 ed. 2, tak je to napětí od 50 do 1000 V). Tady je ale řeč o zařízení, které je napájeno “z náhradního zdroje bezpečným napětím“; tudíž se na to nevztahuje proud 3,5 mA AC / 10 mA DC. Kolik však má být “bezpečný proud” u napájení z bezpečného napětí se ale hádám nikde nedočtete (jestli něco takového vůbec existuje).

          A ano, v tomhletom budu reagovat podrážděně. Pokud chcete odborně diskutovat, resp. pokud dokonce v daném oboru podnikáte (viz ono “živnostenské povolení”), pak mi přijde dost zcestné muset “kohosi požádat a počkat až mi normu vytiskne, zaeviduje a půjčí“. Nářadí k práci si taky půjčujete? Nejsem tu od toho, abych Vám vypisoval, co je v normách. Pak to nemá v praxi vypadat, jak to vypadá …

  2. Jak zajistit napájení ze 2 zdrojů i po stisku CS s ohledem na provázanost s umělým osvětlením napsal:

    Dobrý večer,
    zrovna řeším požadavek PBŘ, kde budu muset zřizovat rozvaděč R-PO, ale jen proto, že nechci
    z RH napájet přímo EPS.
    Kromě toho tam mám nouzové osvětlení s bateriemi a jak jste psal ve svém blogu, ano jsou samozřejmě provázána s umělým osvětlením,
    aby se NO aktivovalo i v prostoru s osvětlením kde dojde k výpadku třeba jen jističe.

    Ale zároveň by měla být zajištěno napájení ze dvou zdrojů i po stisku CS, což by nebylo.
    Jedině by se to dalo řešit že bych měl pomocný kontakt na jističích napájejících umělého osvětlení a přes tyto kontakty
    bych protáhl napájení z R-PO pro nouzová svítidla.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Ano, toto je v normách trochu nedořešená otázka.

      Osobně se vždy v takovýchto případech snažím (a několikrát se mi to i podařilo) přesvědčit zpracovatele PBŘ, že pro zařízení s vlastní baterií se nebude řešit žádný požární rozváděč. Úplně v tom nevidím smysl. Argumentačně se dá opřít třeba o ČSN 73 0804, čl. 13.10.2, kde je uvedeno, že “Zařízení, která mají nezávislou dodávku elektrické energie zajištěnou akumulátory, mohou mít pro dobíjení těchto akumulátorů vodiče a kabely podle 13.10.3 (akumulátory se dobíjejí průběžně a nemusí se dobíjet v době požáru).“.

      Druhým zásadním argumentem je pak ČSN 73 0848 Změna Z2, čl. 4.1.5: “V odůvodněných případech může být záložní zdroj elektrické energie umístěn uvnitř požárně bezpečnostního zařízení, pro které slouží (např. nouzové osvětlení, otevírání-uzavírání dveří apod.). V tomto případě se nevyžaduje třída funkčnosti přívodní napájecí kabelové trasy pro napájení záložního zdroje. TOTAL STOP pro tato zařízení se nevyžaduje, pokud jsou tato zařízení napájena z náhradního zdroje bezpečným napětím a proudem.“. Plus k tomu čl. 4.5.5 tamtéž: “V objektech, ve kterých nejsou instalována požárně bezpečnostní zařízení a zařízení, která musí zůstat v případě požáru funkční, se vyžaduje pouze TOTAL STOP.“. Takže CENTRAL STOPem bych vypnul “nepožární” zařízení, ale současně pro ta “požární” nemusím zajišťovat funkční přívody?

      Podle mě, pokud v objektu nejsou žádná požárně bezpečnostní zařízení, která by vyžadovala externí zálohování (protože mají záložní zdroj osazen v sobě) = jsou v objektu pouze požárně bezpečnostní zařízení s vlastními záložními zdroji, pak se domnívám, že nemá jediný smysl rozdělovat CENTRAL/TOTAL STOP, a dělat nějaký požární rozváděč. Obojí tam bude prakticky poměrně k ničemu.

      Tím pádem stačí v objektu pouze TOTAL STOP. Do jeho aktivace elektroinstalace normálně funguje, světla svítí = nepotřebuji nouzové osvětlení. Po jeho aktivaci vypadne napájení osvětlení = aktivuje se nouzové osvětlení. Podle mě žádný složitosti netřeba.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

5 × five =



Další články

14. 7. 2020 Jan Hlavatý

BIM je uzavřená společnost V českém prostředí se natvrdo razí směr BIM = Revit. Drtivá většina poptávek na projekt v BIM obsahuje podmínku, že model a jeho části musí být naprojektovány v Revit. Na cokoli jiného (spolupráce přes IFC) je pohlíženo jako na cosi nestandardního, jako něco, “co nechceme“. “Nejraději bychom spolupracovali s profesemi, které […]


Číst více



27. 6. 2020 Jan Hlavatý

Vzpomínáte si na jedno stavebko cca před třemi lety? Letos došlo na prováděčku. A jelikož stavebko bylo udělané v DDS-CAD, řekl jsem si, že stojí za to v DDS-CAD i zkusit dodělat. Sice se stavba projektovala klasicky ve 2D, a kreslit to v BIM po mě nikdo nechtěl, ale proč to nevyzkoušet? Jednak si člověk […]


Číst více



1. 6. 2020 Jan Hlavatý

Dnešního dne, před deseti lety, jsem se pustil na volnou nohu. Následovalo období provázené růstem i propady, vzestupy i pády, úspěchy i neúspěchy, doprovázené časy příjemnými i nepříjemnými. Naučil jsem se u toho ale spoustu věcí, které bych jinde těžko získal. Tady je pár postřehů z cesty …   Co jsem se naučil o tom, […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra