podzim 2002

První technické zprávy jsem pravda potkal ještě o něco dříve než v roce 2002, a to v rámci semestrálních prací na VŠB. Nicméně ty jsme ale museli vždy někde obšlehnout, protože jsme nikdo v ročníku neměli příliš ánung, co se to po nás vlastně chce. Natož jak to má být správně.

Po škole jsem nastoupil do prvního zaměstnání, a tam jsem dostal na stůl první projekt. Dělal se pro někoho rodinný dům. Co si tak hrubě pamatuji, tak jsem to dělal snad měsíc nebo dva; jaj, to byla produktivita! V rámci projektu onoho rodinného domu se musela samozřejmě napsat i technická zpráva. Moje první technická zpráva! Tož cosi jsem napsal. Živě si pamatuji, jak jsem to donesl mému šéfovi ke kontrole. Vzal červenou fixu, a začal připomínkovat.

Když mi zprávu vrátil, byla v podstatě celá červeně doškrtaná …

podzim 2011

Oslovil mě jeden architekt s tím, že by chtěl dělat opakovaně projekty rodinných domů. Sice projekty rodinných domů úplně moc nemusím, nicméně tady mě to zaujalo, neb se mělo opakovat dokola takřka to samé. Což mě donutilo začít přemýšlet, jak to udělat co nejjednodušeji? Budou se dokola opakovat typové rodinné domy, tudíž byl požadavek na to, dělat ty dokumentace co nejlevněji. Mám-li dělat dokumentace co nejlevněji, měl bych je dělat co nejjednodušeji. Tady někdy vznikla myšlenka, že jako dokumentace pro povolení stavby rodinného domu přece musí stačit jen technická zpráva + analýza rizika.
Nic víc, žádný výkres, natož snad nějaká schémata.

Což se pak na desítkách takových dokumentací i potvrdilo …

léto 2016

V rámci oněch opakovaných dokumentací pro rodinné domy, jsem se u každého projektu musel neustále dotazovat na ty samé vstupní informace. Což mě postupně dovedlo k myšlence to celé nějak zautomatizovat. Jaká by to byla paráda, kdyby si architekt sám nacvakal nějaké zadání, a mě to jen vyplivlo přesný návod, jak to chce udělat!?

Z čehož vznikla myšlenka udělat web, kde by si architekti sami zadali vstupní údaje, a ono by mi to vygenerovalo zadání. S prvním adeptem na naprogramování takového webu jsme tehdy řešili, jestli by ten webový formulář šel udělat tak, aby mi po zaškrtání zadání rovnou tu technickou zprávu vygeneroval do PDF? Prej „nějak jo, ale že by to bylo složitý …„, takže se nad tím tehdy mávlo rukou. Myšlenka jakéhosi Generátoru technických zpráv je na světě.

Web jsem si tedy nechal naprogramovat aspoň bez onoho automatického generování: www.DSPelektro.cz

přelom 2016/2017

Za celou mou projekční praxi jsem už napsal stovky technických zpráv. Ve škole mi poměrně šlo psát slohové práce, takže mě celkem bavilo i psát technické zprávy. Čili nějakou praxi v tom asi už mám. Nikdy mi navíc nedělalo problém číst normy. Ba co víc, mě to snad i bavilo. Já vím, je to divný.

Nicméně psaní technických zpráv bylo i tak vždycky podobné trápení. Někde v minulých projektech najít co nejvíce podobnou technickou zprávu, tu si vzít jako základ. A pak v dalších historických projektech hledat střípky a vylepšení, kde jsem kdy našel nějaký nový legislativní požadavek či normu, co jsem kde kdy posunul k lepšímu. To pak dohledat, a překopírovat do aktuálně tvořené technické zprávy. Což je samozřejmě neskutečná pakárna. Nehledě na chyby a překlepy, které u toho člověk nadělá.

Popsaný vznik webu v předchozím odstavci nicméně zapříčinil, že jsem si vytvořil první šablonu na technickou zprávu právě pro stavby rodinných domů. Namísto hledání v historických projektech, co by bylo dobré použít, jsem si vše související začal sepisovat do jednoho dokumentu. Ten pak stačí vzít, a jen z něj odmazávat to, co se na daný projekt zrovna nehodí. Postupně během jara 2017 jsem pak dal dohromady několik takových šablon pro různé druhy staveb. Ty pak průběžně doplňuji a aktualizuji podle potřeby (přijdu na něco nového, změní se předpis či norma, zjistím něco nového, atd.).

Řešení šablon je sice elegantní, nicméně i to se začalo postupem času poměrně dost komplikovat. Pokud udržujete jednu dvě šablony, tak to celkem jde. Jakmile jich ale máte udržovat třeba deset, tak to začne být poměrně nepřehledná a otravná činnost. Protože když se například změní nějaký předpis, nebo v nich chcete něco společně opravit či doplnit, tak to musíte najít a změnit ve všech deseti šablonách. Což je samozřejmě poměrně velká pakárna.

Mít tak něco, kde by se veškeré změny daly dělat na jednom místě, a ony se promítly všude kde je potřeba, do všech šablon!

podzim 2014 až jaro 2017

Pustil jsem se do studia na Právnické fakultě MU v Brně. Přistupoval jsem k němu nicméně poměrně dost odlišně, jak k prvnímu studiu na VŠ. Je to prosté. Protože jsem tam nebyl proto, že „to bylo potřeba“, ale proto, že mě téma práva zajímalo. A tak jsem toho studoval víc, než bylo pro samotné studium nutné. Právní literaturu, komentáře k legislativě, stohy rozsudků. Spousty konzultací s vyučujícími na témata, která mne zajímala.

No a díky tomu jsem se začal poměrně dost orientovat v legislativě, související mj. s projektováním a stavebnictvím. Což z dnešního pohledu vlastně nebylo nic jiného, než další z potřebných střípků do skládačky jménem Generátor technických zpráv.

léto 2017

V rámci brainstormingu nad fungováním EEProjekt s.r.o. znovu probleskla myšlenka na Generátor technických zpráv. Tím hlavním důvodem proč vlastně vůbec řešit nějaký generátor byla otázka, jak uvnitř plánované a vysněné firmy zajistit, aby ze všech zaměstnanců padaly +/- podobně kvalitní technické zprávy? Ano, tou dobou už jsme nějak používali šablony technických zpráv. Ale i přes to se průběžně ukazovalo, že šablony nejsou samospasitelné. Plus se k tomu postupně nabalovaly problémy s jejich udržováním.

léto 2018

Uplynul zhruba rok, aniž by se prakticky cokoli pro generátor udělalo. Kvůli neschopnosti za celou dobu ve firmě spustit aspoň něco z informačního systému pak na žádného zaměstnance už ani nedošlo. Nebyl tudíž ani důvod dělat cokoli na generátoru … podle čehož to i celé dopadlo.

podzim 2018

Jak jsem psal v rekapitulaci roku 2018, měl jsem po letech permanentního frmolu volnější léto. Takže jsem měl i spoustu prostoru na přemýšlení.

Jedna z věcí, která se nabízela na oprášení, byl právě Generátor technických zpráv. Jelikož mě ale myšlenka informačního systému pořád silně držela, tak mi to nedalo, a celý jsem jej dal na podzim dohromady. Výsledná podoba je nicméně trochu odlišná od prvotních představ. Což to má i prostý důvod. Dokud nezačnete prakticky něco dělat, nikdy předem neuvidíte všechny souvislosti. Můžete zastávat přístup do ničeho se nepouštět, dokud všechno pořádně nevymyslíme, anebo můžete zkoušet stylem zprovoznit nejnutnější minimum, a to pak dál zkoumat a dolaďovat.

Který přístup myslíte, že lépe funguje; ten první, anebo ten druhý?

Mám za to, že funguje pouze ten druhý přístup. Protože mnoho souvislostí je vždy vidět až za pochodu. Aha, tohle ale nepůjde tak a tak, protože to a to. Na toto téma je ostatně velmi krásná kniha Restart; pokud se chcete pustit do podnikání, měla by být Vaší povinnou četbou. Jeden z klíčů úspěchu totiž je, že musíte věci zkoušet a realizovat. Ne o nich jen teoretizovat; teoretiků jsou plné hospody. Musíte zkoušet i za cenu toho, že projdete spoustu slepých cest, a najdete spoustu slepých uliček; to vše k té cestě patří. Nicméně proč píšu o systému? Protože mě během jeho sestavování zase došla spousta věcí, bez kterých by generátor, tak jak je zatím namyšlen, nemohl fungovat.

Spousta věcí, které dosud při pouhém teoretizování nebyly vůbec vidět.

prosinec 2018

Dal jsem konečně dohromady zadání Generátoru technických zpráv. Ač sám z pozice dodavatele nemám rád a nepoužívám poptávkové servery, tak když něco sháním, tak je naopak využívám s oblibou. Nicméně hned nastalo mé zděšení, když z poptávkových serverů vypadlo, že poptávku rozeslali na 301 dodavatelů! A sakra. To se teď budu prokousávat třemi stovkami nabídek? Bez obav, nebudu. Kolik byste tak řekli, že bylo reakcí, a kolik jsem dostal nabídek?

Co mě nicméně fascinovalo byl způsob, jakým způsobem poptaní reagovali. Protože kdybych to samé chování měl převést na profesi projektování, tak bych si myslím moc neškrtnul.

První byla sorta několika exotů, co mi v emailech začali sáhodlouhými romány rozebírat, jaký je to nesmysl co chci udělat, a že to podle nich nebude nikdy fungovat. Na to jsem se ale nikoho neptal.

Další kapitolou (chápu, oslovil jsem převážně ajťáky) byli borci, co na mě začali chrlit tuny odborných dotazů, jestli je možný nákup jakýchsi licencí třetí strany (?), jestli by nevadilo použití GnuGpl (nemám tušení co to je?), či jakou platformu bych preferoval (netuším, já v zadání popsal, co to má dělat).

Dostat pak z někoho aspoň nějakou cenovou nabídku byl nadlidský výkon. Drtivá většina těch, co reagovali, to brali stylem „jaký je podle Vás časový odhad náročnosti“ (jak to mám tušit, Vy jste programátoři?), „kolik na to máte peněz“ (to jsem čekal, že mi řeknete Vy, kolik to bude stát), popř. „kolik můžete měsíčně investovat“ (a o jaké cenové relaci se bavíme?)? Když si představím, že by přišla poptávka od nějakého architekta, a já mu místo nabídky začal psát, že to co navrhuje vypadá nějak divně, jaký je jeho odhad časové náročnosti pro silnoproud, či se jej zeptal kolik do mě může měsíčně investovat … myslím, že bych toho asi moc nenaprojektoval.

Nicméně přínosná věc byla, že v rámci všech těch dotazů se trochu ujasnily další detaily. A jak by mělo fungovat to a to? Aha, to je pravda, jak vlastně? A zase byl měsíc dumání a řešení drobností, a skládání střípků do celkové skládačky.

Nabídky jsem nakonec dostal celkem tři.
K mému překvapení velmi podobné.
Cca 1 % úspěšnost poptávky.

únor 2019

Byla podepsána smlouva na naprogramování Generátoru technických zpráv.
Sám jsem velmi zvědav, co z toho všeho vznikne …

EDIT: konec června 2019

Generátor technických zpráv začal generovat první výstupy! 🙂

Jeden komentář: “Generátor technických zpráv: vývoj”

1. Martin napsal:

   11. 10. 2022 (10:26)

   „Sám jsem velmi zvědav, co z toho všeho vznikne …“

   Celkem užitečný nástroj, řekl bych…. 🙂

   Odpovědět