Načítám...

Centrální proudové chrániče




V projektech a v praxi bývá sem tam vidět snaha sdružovat vývody za společné proudové chrániče. K tomu se vedou sáhodlouhé diskuse, zdali to je či není možné. Vedle toho stojí častá neznalost projektantů, a snaha zhotovitelů šetřit kde to jen jde; „ať to stojí co to stojí“. Co na to předpisy a normy?

vyhláška č. 268/2009 Sb., § 34 odst. 2 písm. b):

Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat v souladu s normovými hodnotami požadavky na provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí.

Obdobný požadavek pak uvádí i nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy v § 63 odst. 3. Nicméně jde celkem o nekonkrétní sdělení.

Nicméně pojďme se podívat na ony normové hodnoty.

 

ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 314.1:

Každé zařízení a elektroinstalace musí mít obvody členěné do více částí s cílem:
– zabránit nebezpečí a na nejmenší možnou míru omezit potíže v případě poruchy;
vzít v úvahu nebezpečí, které by mohlo vzniknout v případě poruchy jediného obvodu, jako např. obvodu osvětlení;
omezit možnost nežádoucí reakce proudových chráničů na vysoké únikové proudy v ochranném vodiči;

Jelikož se zde i dále v citacích normových požadavků píše o „obvodech“, je dobré si hned z kraje ujasnit, co je obvod. Což najdeme buďto v mezinárodním elektrotechnickém slovníku, případně v ČSN IEC 60050-826, heslo 826-14-01:

(elektrický) obvod (elektrické instalace), m
sestava elektrických předmětů elektrické instalace chráněná před nadproudy týmž ochranným zařízením (týmiž ochrannými zařízeními)

Zjednodušeně řečeno např. vše za posledním jističem je jeden obvod.

 

ČSN 33 2000-7-718, čl. 718.559.101.1:

Je-li užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod.
POZNÁMKA 3 Toto platí pro vnější vlivy BD2 až BD4 v příloze A a příloze ZA HD 60364-5-51:2009.

Kde se vyskytují vnější vlivy BD2 až BD4 jsem tu už rozebíral. Zjednodušeně řečeno tam, kde se vyskytují zaměstnanci nebo veřejnost, tam nemohu sdružovat více světelných obvodů za společné centrální proudové chrániče.

 

ČSN 33 2130 ed. 3, čl. 5.2.9:

Je-li v prostorech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod.

Co je to občanská výstavba a pracoviště je rozebráno v předchozím odkazu. Je to opět všude, kde je veřejnost, či zaměstnanci.

Zde si stačí položit zcela jednoduchou otázku – v jakých objektech/prostorách není veřejnost nebo zaměstnanci? Budete pátrat poměrně dlouho, s poměrně jednoznačným výsledkem. Mám za to, že pouze v bytech a v rodinných domech do 3 bytů (proč do 3 bytů? viz citace čl. 7.1.2 v odkazu). V citovaném článku se ještě píše o prostorech bytových domů. Prostory bytových domů si bohužel někteří vykládají tak, že jde i o prostory bytů, což ale není pravdou. Jde pouze o společné prostory bytových domů (proč? opět viz citace čl. 7.1.2 v odkazu).

 

Dobře tedy. Všude kde je veřejnost nebo zaměstnanci je vyloženě zakázáno sdružovat osvětlení za společné chrániče. Má to ostatně svou logiku; pokud vypadne jeden chránič, pak vše nezhasne. Byť by i tak nemělo. Ale toto se týká jen osvětlení. Co ostatní obvody? Mohu dát osvětlení samostatně, a všechny zbývající zásuvkové obvody sdružovat za společné chrániče?

Takto to přímo zakázáno nikde není. Nicméně vraťme se k prvnímu citovanému normovému požadavku výše. Uspořádání instalace musí omezit možnost nežádoucí reakce proudových chráničů. A k tomu v normách již požadavek najdeme, konkrétně pak v ČSN 33 2000-5-53 ed. 2, čl. 531.3.2:

Proudový chránič musí být zvolen a namontován tak, aby omezil riziko nežádoucího vypínání. Musí být zváženo rozčlenění obvodů pod jednotlivé odpovídající proudové chrániče (RCD). (…)

Aby se zabránilo nežádoucímu vypínání způsobovanému proudy protékajícími ochrannými vodiči a/nebo unikajícími zemními proudy, nesmí být součet takových proudů ve směru toku energie od proudového chrániče (RCD) větší než 0,3násobek jmenovitého reziduálního vypínacího proudu.

Tento požadavek je to, co omezuje možnost používání centrálních proudových chráničů i na ostatní obvody mimo osvětlení. Proč? No protože drtivá většina dnešních spotřebičů je postavená na výkonové elektronice … což znamená nejen harmonické, ale i unikající proudy. Jak velké mají spotřebiče unikající proudy? Bude se to samozřejmě lišit spotřebič od spotřebiče dle toho, jak dobře jej výrobce navrhl. Nicméně vodítko udává Tabulka 4 v základní bezpečnostní normě ČSN EN 61140 ed. 3, která stanovuje maximální dovolené unikající proudy spotřebičů. Pro spotřebiče do 2 A je to maximálně 1 mA, pro spotřebiče do 20 A je to 0,5 mA/A (tedy kupříkladu pro 10 A zařízení je to 5 mA).

Proudové chrániče mají dle výrobkových norem normalizovanou hodnotu nevybavovacího proudu 0,5 Idn (srov. ČSN EN 61008-1 ed. 3, čl. 5.3.4 pro RCCB, anebo ČSN EN 61009-1 ed. 3, čl. 5.3.4 pro RCBO). Neboli proudový chránič 30 mA nesmí vybavovat do 15 mA; výše však už vybavovat může. Dle poslední citace výše se pak nesmí 30 mA chránič zatěžovat více jak 10 mA unikajícího proudu.

Takže kolik kupříkladu můžu osadit počítačů na jeden vývod s proudovým chráničem? Když budeme uvažovat počítač se zdrojem do 400 W (tj. do 2 A), pak máme na každý počítač s monitorem 2 mA unikajícího proudu (1 mA za počítač jako spotřebič do 2 A + 1 mA za monitor jako spotřebič do 2 A).
Dovolených 10 mA unikajícího proudu pak dá dohromady … už 5 počítačů … akorát na daný vývod nesmím do zásuvky připojit už nic dalšího.

Anebo jinak. Kolik pracovních míst v administrativě mohu napájet za jedním proudovým chráničem? Když to bude stůl pro dva zaměstnance, každý z nich bude mít počítač s monitorem, a společně budou mít na stole ještě třeba tiskárnu … tak už jsme skoro na limitu: 2x PC (≈ 2 mA) + 2x monitor (≈ 2 mA) + kupříkladu 1 kW laserová tiskárna (≈ 2 mA) = dohromady až 6 mA unikajícího proudu. O zbytek se pak postarají lampičky, nabíječky, a ostatní krávovinky.

Takže v administrativách, ve zdravotnictví, či dalších prostorách občanské výstavby je sdružování i ostatních obvodů krom osvětlení za společné proudové chrániče naprostá utopie. Protože podmínka maximálně 10 mA unikajícího proudu na 30 mA chránič je poměrně dost přísná. Je potřeba si totiž uvědomit, že citovaný požadavek nehovoří o 0,3 násobku na fázi, ale na celý chránič.

 

Nicméně z toho všeho co jsem výše popsal mi vychází jedna instalace, kde jeden společný chránič použit mohu. Je mi jasné, že tím vyvolám bouře nesouhlasu, ale mám za to, že jde o prostory bytů. Nejde o prostory s vnějšími vlivy BD2 až BD4. Nejde zpravidla ani o pracoviště. V bytech se nevyskytuje veřejnost.
V bytových rozvodnicích tak stačí na přívodu osadit jeden společný RCCB, který současně může sloužit i jako hlavní vypínač.

Jeden společný RCCB sloužící i jako vypínač je pořád lepší, než vypínač žádný (srov. ČSN 33 2130 ed. 3, čl. 7.6.15). Pokud náhodou vypadne, tak se toho taky moc nestane; uživatel zpravidla zná byt i po paměti, ostatně noční cesty na záchod taky absolvuje po tmě. A jak to vypadá s úplnou tmou ve městech v noci asi taky netřeba rozebírat. Podmínka unikajícího proudu do 10 mA se v běžné domácnosti zdá být rovněž bez problémů splnitelná.

Každopádně pokud chci navrhnout/osadit jeden centrální RCCB na přívodu bytové rozvodnice, tak je potřeba splnit několik podmínek.

Tou první podmínkou je, že jmenovitý proud centrálního RCCB musí být vhodně zvolen vůči jmenovitému proudu předřazeného jističe před elektroměrem. Jistotou je zvolit o stupeň vyšší jmenovitou hodnotu, případně se držet doporučení výrobce (srov. ČSN 33 2000-5-53 ed. 2, čl. 536.4.3.2).

Tou druhou podmínkou je, že je třeba splnit požadavek na bezpečné odpojení. Pokud bude na přívodu bytové rozvodnice osazen RCCB, pak bude chtě nechtě současně sloužit i jako její hlavní vypínač. Pak ale takový přístroj musí splňovat požadavky kladené na zařízení kategorie přepětí III (srov. ČSN EN 60664-1 ed. 2, čl. 4.3.3.2.2). Přístroj vhodný pro odpojování v soustavě 400/230 V musí s kontakty v poloze odpojeno vydržet impulzní výdržné napětí 5 kV (srov. ČSN EN 61140 ed. 3, čl. 8.4.2 + Tabulka 6). To znamená, že lze použít pouze takový RCCB, který má hodnotu Uimp větší nebo rovnu 5 kV.

A ta třetí podmínka nastane tehdy, bude-li na přívodu bytové rozvodnice za centrálním RCCB osazen i SPD typu 2, což nebývá zas až tak vzácný jev. V takovém případě ale osazený RCCB musí mít odolnost proti rázovému proudu alespoň 3 kA při tvaru vlny 8/20 (srov. ČSN 33 2000-5-534 ed. 2, čl. 534.4.7).

Což když si dáte dohromady tak zjistíte, že není úplně lehké takový RCCB najít. Spousta výrobců hodnotu Uimp v katalozích vůbec neudává (např. OEZ, Siemens, Schrack), popř. když ji udává, tak ta bývá pouze 4 kV (např. EATON, ABB, většina Schneider); což ale nevyhovuje druhé podmínce. Čili pokud chci osadit centrální RCCB na přívodu bytové rozvodnice, nemůžu použít jakýkoli chránič. Je potřeba pečlivě hledat. No a když už najdete takový, který má Uimp > 5 kV, tak ještě není vyhráno; ještě musí mít rázovou odolnost nejméně 3 kA. Sám znám jen jeden RCCB, který splňuje obě z podmínek – má Uimp 6 kV a rázovou odolnost 3 kA (Schneider iID typ SI).

 

A má osobní zkušenost s centrálními chrániči v bytech? Za posledních 15 let už postupně bydlím ve třetím bytě, kde je jeden centrální chránič 30 mA. A nikdy nebyl jediný problém s nějakým nežádoucím vybavováním.

Myslím si, že se z centrálního chrániče v bytech dělá příliš velká věda …




16 komentářů: “Centrální proudové chrániče”

  1. Proudové chrániče pro osvětlení na společných chodbách napsal:

    Děkuji pane Hlavatý za Vaši odpověď a pohotovou reakci.
    Můj dotaz vznikl v souvislosti s diskuzí na odborných stránkách, kde na jedné z těchto stránek podmiňuje odborník použití proudových chráničů i pro osvětlení ve společných prostorech bytových domů článkem 5.2.9 ČSN 33 2130 ed.3, kde je uvedeno: „Je-li v prostorech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod.
    Vysvětlení odborníka (tak jak chápu vysvětlení já osobně) je následující: pokud je použit proudový chránič v prostorech bytových domů a to např. jen pro zásuvku (např. pro uklízečku), tak z toho vyplívá, že je nutné chránič použít i pro osvětlení.

    Já chápu článek jinak: Když už použiji (i když nemusím dle mě známých norem) proudový chránič pro osvětlení na společné chodbě, tak nesmím mít za tímto chráničem více jak jeden obvod. Např. pokud mám na chodbě světelný okruh č.1 a č.2, tak musím použít vždy samostatný proudový chránič.

    Diskutujeme zde o běžné chodbě v běžném bytovém domě, tedy žádná dřevostavba, koupelna, vana na chodbě není (rozumím Vašemu příspěvku, ale pro upřesnění 🙂 ).

    • Jan Hlavatý napsal:

      To je zajímavá dedukce, že „pokud je použit proudový chránič v prostorech bytových domů a to např. jen pro zásuvku (např. pro uklízečku), tak z toho vyplývá, že je nutné chránič použít i pro osvětlení.“ 🙂

      To by pak všude, kde se objeví byť jediný proudový chránič na zásuvce, tak se automaticky musí objevit proudové chrániče i na všech ostatních obvodech? To je asi kardinální blbost, ne?

      Já v normě čtu to samé, co Vy. Pokud chránič na osvětlení použiji (a je jedno proč), tak pak mi nesmí jeden chránič chránit více světelných obvodů. Pokud chránič na osvětlení nepoužiji (mohu-li si to dovolit), pak tento normový požadavek nemusím řešit. Nic složitýho.

      • Marek napsal:

        Tak je na stránkách in-el.cz článek vykládán (já tedy tak odpovědi rozumím), tj. jeden použitý chránič např. pro zásuvku = chrániče i pro osvětlení na společné chodbě.

  2. Proudové chrániče pro osvětlení na společných chodbách napsal:

    V souvislosti s tímto tématem, Vás požádám o názor na nutnost instalovat proudový chránič pro osvětlení chodeb společných prostor např. bytových domů.

    Vyplívá dle Vašeho názoru požadavek z norem spojený s tím, že když bude ve výše uvedeném prostoru instalována zásuvka s proudovým chráničem, tak automaticky je nutné osadit proudový chránič i na osvětlení? Resp. může být osvětlení na chodbách bez proudových chráničů, předpoklad je, že údržbu a opravy provádí odborná údržba s patřičným oprávněním.

    Rozumím, že zde nejste žádná poradna a budu rád za Váš názor. Děkuji za Váš blog i za příspěvky, které jste psal na stránkách elektrika.cz. Vždy si rád přečtu Vaše nové příspěvky, bohužel nyní již „jen“ na Vašich stránkách.
    Marek

    • Jan Hlavatý napsal:

      Nevybavuji si požadavek, který by říkal, že osvětlení ve společných prostorách bytových domů by muselo být obecně přes proudový chránič.

      Podle ČSN 33 2130 ed. 3 Změna Z1 platí požadavek na proudové chrániče pro světelné obvody naopak pouze „v bytech a obdobných prostorech pro ubytování“. Což ale nejsou společné prostory bytových domů.

      Nicméně pokud by bytový dům byl dřevostavba, tak nejspíš nastoupí požadavek ČSN 33 2130 ed. 3, čl. 7.6.17 na proudový chránič do 300 mA (byť v něm se píše o „rodinném domku či bytu“, ale jaký je důvod jej neaplikovat i celý bytový dům, když jde o ochranu před požárem?). Pak si umím představit, že i světelné obvody jsou napájené přes chrániče, a tím pádem by musel mít každý obvod osvětlení svůj proudový chránič. Anebo čistě teoreticky, kdyby ve společných prostorách bytového domu byla sprcha, vana, či bazén (?), tak i u nich by mohl nastoupit požadavek na proudový chránič.

      U toho mě napadá, zdali se ten samý požadavek vztahuje nejen na proudové chrániče, ale třeba i na AFDD? Protože podle ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 Změna Z1 jsou AFDD doporučovány „např. v dřevěných budovách“. Může pak být použit jeden AFDD pro všechny světelné obvody, anebo naopak jako v případě proudových chráničů nesmí ve společných prostorách jeden AFDD chránit více světelných obvodů? 🙂

      S „poradnou“ si nelamte hlavu, hledat odpovědi mě naopak baví …

  3. Elektrika.cz jen pro někoho napsal:

    Také jsem byl na tomto serveru zabanován, to by mě zajímalo kdo o zabanování rozhoduje. Při tom platí jak říkala teta Kateřina ze Saturnina: Víc děr – víc syslů. Víc hlav – víc smyslů.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Kdo o banování na elektrika.cz rozhoduje netuším. Celý ten koncept diskuse je tam ale takový dost absurdní (moderátoři editují položené otázky, jakoby měli vyšší moc rozhodovat, jak se má kdo správně zeptat, moderátoři editují a mažou příspěvky podle toho, zdali vyhovují či nevyhovují jejich názoru, atd.). Tím se z diskuse na elektrika.cz stává poměrně žumpa, protože mnohdy tam zůstávají zcela mylná tvrzení; a ti co čtou normy, a ví co je k tématu v nich kde napsáno, ti to nasměrovat nemohou … neb mají ban.

  4. Jiří Adamec napsal:

    Klobouk dolů před perfektním rozborem. Ovšem s centrálním chráničem pro byt nemohu souhlasit. Centrální chránič jsem do vlastního RD instaloval v první etapě rekonstrukce už před 25-ti lety. Musím uznat, že reagoval pouze párkrát. Nikdy nešlo o součet „regulérně unikajících proudů“. Vždy běžné „banality“ běžného provozu domácnosti jak třeba překousání šňůry štěnětem, „prosakující“ rychlovarná konvice apd. Když jsem byl doma nebo „na dojezd“, tak to šlo, ovšem když jsem byl služebně trochu dál a zejména v zimě měla manželka docela prekérku. Podle zkušeností mých i jiných uživatelů rozvodů s jedním centrálním chráničem doporučuji, bez ohledu na možné kličkování v normách, u malých bytových instalací tzn do 1+1, možná 2+1 min. 2 chrániče, u větších instalací min. 3 chrániče. Myslím, že i na případy vybavení chrániče se dají aplikovat Murphyho zákony – vybaví v tu nejnevhodnější chvíli.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Já psal o centrálním chrániči pro byt, ne pro RD 🙂
      Do RD centrální proudový chránič nedávám, leda tak do nějakých miniRD.

  5. Pavel napsal:

    článek je velmi dobrý, ale chybí v něm ustanovení ČSN 33 2000-4-41 ed.3:2018 a ustanovení čl. 411.3.4 a tedy i na ČSN 333 2130 ed. 3/Z1, která řeší proudové chrániče v bytech.
    možná by nebylo špatné jej dopracovat a také datovat, aby bylo jasné kdy vznikl a tedy jaké změny norem v němz objektivních důvodů nemohou být zapracovány

    • Jan Hlavatý napsal:

      Článek ale neřeší otázku „kdy“ mají být proudové chrániče, nýbrž řeší otázku, zdali mohou či nemohou být používány centrální proudové chrániče. Ta otázka „kdy“ je totiž mnohem širší, na samostatný článek. Nicméně i ten je v plánu, ale vyjde až na portále http://www.proelektroprojektanty.cz

      Datován článek je, jen je to bohužel vidět jen v přehledu příspěvků, když kliknete nahoře na „Blog“. V samotném příspěvku už se datum bohužel nezobrazuje (a nějak to tam neumím dostat).

  6. Jan napsal:

    Patrně vám nevadí, pokud při poruše zásuvkového okruhu vyřadíte osvětlení i v prostorách bez denního osvětlení.

    Což je v lepším případě snížení provozní spolehlivosti, v horším případě (např. koupelna) ohrožení bezpečnosti.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Jaké ohrožení bezpečnosti máte konkrétně na mysli?

      Protože pokud tam tedy nebude společný chránič, ale třeba jen samostatný jistič a ten vybaví … tak je v oné místnosti bez denního osvětlení toto vyřazeno úplně stejně. Takže v čem má být rozdíl? ČSN 33 2130 ed. 3 v Tabulce 5 požaduje pro byty do 100 m2 pouze jeden společný světelný vývod, nouzové osvětlení se zde nezřizuje. Takže tma a ono údajné „ohrožení bezpečnosti“ bude úplně stejné, ať vypadne jeden centrální chránič, anebo jen jistič na vývodu pro osvětlení.

      Ostatně znáte svůj byt popaměti i po tmě? Já myslím, že většina lidí. Ale samozřejmě jde i v bytech udělat rozvodnice, kde bude každý vývod se samostatným jističochránič. To je na každém, jak si co ekonomicky obhájí.

  7. Zdeněk Friedrich napsal:

    Jako vždy A1, vše do detailů.
    Díky.
    P.S. Škoda, že už nejsou vaše věcné příspěvky na elektrika.cz.
    Na druhou stranu se hodnotný příspěvek v balastu plácání o ničem ztratí.
    Kdo hledá najde 🙂

    • Jan Hlavatý napsal:

      Na elektrika.cz mé příspěvky nenajdete z jednoduchého důvodu. Před více jak rokem jsem tam byl zabanován a mé historické příspěvky byly převedeny (zcizeny?) pod jakousi fiktivní identitu „J Lhava“ …

  8. Jan napsal:

    Pěkně napsané jako vždy, jsem rád že jsi napsal RCCB který splňuje obě podmínky a nenechal si to pro další „školení“. Osobně mám v bytech podobnou zkušenost s bezproblémovým chodem. Díky za článek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

six + nine =



Další články

10. 10. 2021 Jan Hlavatý

Jsme na prahu zásadních změn. Tedy alespoň v oblasti projektování. A tak o tom všem přemýšlím, kam to vlastně celé povede? Zkusím se zasnít, a za pár let jsem sám zvědav, na kolik jsem se ve svých předpovědích trefil, anebo zmýlil.   Kdo bude oprávněn projektovat elektro? Letos vyšel, a v půli roku 2022 nabude […]


Číst více



15. 9. 2021 Jan Hlavatý

Přišla poptávka. Prej je potřeba udělat v předstihu prováděčku uzemnění. Stavba potřebuje začít s realizací zemních prací. Honem honem, šup šup. Součástí poptávky zase klasická sračka v podobě výkresu hromosvodu ze stavebního povolení. Proč se takové nesmysly furt objevují, je mi záhadou. Co na tom, že vyhláška o dokumentaci staveb ve stavebním povolení žádný takový […]


Číst více



15. 8. 2021 Jan Hlavatý

Dlouho tu nebyl „Karel“. První i druhý díl se dle ohlasů líbil, tak tady máte další nášup!   „Karel“ poptává projekční služby: Objednatel předá na žádost Zhotovitele a na základě písemného protokolu podepsaného oběma Stranami (…) veškeré relevantní dokumenty, které jsou (…) nezbytné pro plnění Objednávky Zhotovitelem a/nebo provádění Služeb. (aneb o podklady u nás […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra