Načítám...

Co nás čeká v elektromobilitě




Elektromobilita hýbe současným světem, o tom žádná.

Nicméně začne pomalu hýbat i světem projekčním. To proto, že začne být projektování nabíjecích stanic, či přípravy pro ně, povinné. Všechny stavby, u kterých bude podáno stavební povolení po 21. 3. 2021, budou mít totiž stanoveny minimální povinné požadavky z hlediska elektromobility.

Měkčí požadavky jsou na neobytné budovy:

Pokud jde o nové jiné než obytné budovy a jiné než obytné budovy procházející větší renovací, které mají více než deset parkovacích míst, zajistí členské státy instalaci nejméně jedné dobíjecí stanice ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU (*3) a kabelovodů, tedy vedení elektrických kabelů, nejméně pro každé páté parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, pokud je parkoviště umístěno uvnitř budovy nebo parkoviště s budovou fyzicky sousedí.

Tvrdší požadavky jsou pro obytné budovy

Pokud jde o nové obytné budovy a obytné budovy procházející větší renovací, které mají více než deset parkovacích míst, zajistí členské státy instalaci kabelovodů, tedy vedení pro elektrické kabely, pro každé parkovací místo, aby byla v pozdější fázi umožněna instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, pokud je parkoviště umístěno uvnitř budovy nebo parkoviště s budovou fyzicky sousedí.

K tomu si promítněme požadavek ČSN 33 2000-7-722 ed. 3:

722.311 Vzhledem k tomu, že všechna připojovací místa zařízení mohou být použita současně, musí být koeficient náročnosti distribučního obvodu roven 1, není-li v napájecím zařízení EV zahrnuta kontrola zátěže nebo instalována ochrana před nadproudem nebo kombinace obojího.

Každé parkovací místo v každém bytovém domě bude muset mít přípravu pro nabíječku. Takže buď budeme u všech nabíječek při návrhu uvažovat soudobost 100 % (což předpokládám velmi rychle narazí u distributora a investora). Anebo se bude řídit výkon nabíjecích stanic na nějakou hodnotu maximálního celkového příkonu (pak si ale prakticky nikdo nic nenabije, protože bude celkový příkon rozdistribuován mezi desítky nabíjecích míst). Obojí je velká paráda.

Z čeho to vyplývá? Ze Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, článek 8. Směrnici mají členské státy povinnost uvést v platnost do 10. 3. 2020.

To jsem zvědav, co z toho vznikne.

 

 

PS: Víte o tom, že legislativní výkonové rozdělení nabíjecích stanic je přímo v zákoně? Konkrétně jde o zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, ve znění pozdějších předpisů, který v § 2 definuje, co jsou běžné dobíjecí stanice (viz písm. p), a co jsou vysoce výkonné dobíjecí stanice (viz písm. q).

 

EDIT 4. 3. 2021: Tak na Slovensku už mají požadavek zapracován do zákona č. 555/2005 Z.z. V Česku se chrápe, a nikde nic …




Jeden komentář: “Co nás čeká v elektromobilitě”

  1. Josef Bobal napsal:

    Dobrý den,

    Dnes jsem se při online školení L. P. Elektro dozvěděl o existenci směrnice EU 2014/94/EU.
    Po přečtení základních informací zde na stránkách se mě objevil na tváři úsměv, již dlouho jsem nezaznamenal takovouto legislativní „perlu“ dotýkající se oboru elektro.
    Pokud pomineme fakt, že směrnice EU 2014/94/EU v aktuální formě je „úlet“, tak autoři směrnice zcela zjevně vůbec netušili, že existuje nějaká kapacita distribuční soustavy a taktéž, že nabíjecí stanice má nějaký příkon, který není malý. Pokud bude v této formě implementováno, tak odpověď na otázku, jestli se bude dimenzovat na soudobost 1 nebo bude maximální výkon pro všechny stanice řízen, je v případě ČR asi zcela zřejmá již nyní. Varianta 1 není ani ve střednědobém horizontu možná. Při vzorovém bytovém domě se společnou garáží, 50 parkovacích míst (to je malý bytový dům), standardním výkonu nabíjecí stanice 22kW, je řeč o celkovém výkonu 1100 kW. Že by samostatný transformátor 22kV/0,42kV 1600kVA jenom pro tuto společnou garáž, zákazník velkoodběratelem ze sítě VN, povinnost instalace kompenzace, vše samostatně pro několik desítek bytových domů v nově budované lokalitě? Dále asi není třeba otázku instalovaného výkonu rozebírat. Když pomineme stránku výkonovou, tak nám zůstává stránka investiční. Ta taky zrovna nesvědčí pro variantu 1. Důvod je opět zřejmý, developer stavějící bytový dům bude preferovat rapidně levnější variantu, která splní legislativní požadavky. Jistě nebude ze svého zisku hradit transformátor, kompenzaci, atd. nebo třeba pouze stavební zbudování prostor připravených pro tato zařízení. Je lepší prodat dvě parkovací stání, než nechat v garáži bytového domu zdarma hluchý prostor pro instalaci těchto zařízení v budoucnu. Budoucí majitele bytových jednotek při jejich zakoupení od developera sice bude hřát vědomí, že má na svém vyhrazeném parkovacím stání nabíjecí stanici (to je přece budoucnost – paráda), o to ovšem bude větší jeho rozčarování, až po nastěhování zjistí, že si přes noc moc nenabije. To jsem tedy zvědav, jak toto v české kotlině dopadne. Vůbec bych se nedivil, kdyby to nakonec v praxi byla varianta 2. UE vlk se nažere, česká koza zůstane celá, ale rezidenční vlastníci nemovitosti za ni draze zaplatí a dojit mléko nebude. Výsledek: vyšší cena nemovitostí v bytových domech (řádově desítky %) a naštvaní uživatelé, kteří si přes noc nikdy vozidlo dostatečně nenabijí a budou si ho muset po cestě do zaměstnání někde na turbo stanici „dorazit“. Před vizí EU o budoucnosti infrastruktury pro elektromobilitu v bytových domech klobouk dolů, to se hned tak nevidí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

2 + eighteen =



Další články

3. 3. 2021 Jan Hlavatý

Sedět celé dny u počítače samozřejmě zdraví úplně neprospívá. Bolesti zad, bolesti ruk od myši, asi nejsem sám, kdo to řeší. Tak tady je pár postřehů, na co jsem u toho zatím přišel.   Židle Myslím, že jsem šel tehdy v roce 2012 na nějakou obchodní schůzku. Šel jsem po Korunní nahoru, a zčista jasna […]


Číst více



9. 2. 2021 Jan Hlavatý

Příběh první, rozehřívací Rok 2013. Praha Krč. Poliklinika Budějovická. Rekonstrukce pidiordinací. Nejspíš nejlevnější zhotovitel to zmastil jak mohl, Á-čkový chrániče letěly za ÁC-čkový (což je v prostorách skupiny 1 přímo zakázáno), samostatný proudový chrániče nahrazeny za centrální (což podle norem rovněž být nesmí). Ostatně už jsem o tom jejich řádění psal. Při realizaci mi volal […]


Číst více



31. 12. 2020 Jan Hlavatý

Že byl rok 2020 jiný asi nemusíme pitvat. Vyzdvihnu spíš, v čem byl skvělý, kam posunul mnohé hranice: to co do letoška “nešlo”, se ukazuje, že najednou nějak jde; říkám to pořád, že “nejde” se vždy dělí na “nechce se” a/nebo “neumíme“ velmi stoupla ochota zákazníků spolupracovat na dálku; je zajímavé sledovat, co všechno najednou […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra