Koukám, že jsem už rok a půl nenapsal nic o cenách.
Pojďme to napravit. Opakovaně se v posledních příspěvcích vracím k tomu, že při projektování používám procesy a měření času. Vracím se k tomu pořád proto, že to dává velmi zajímavé výsledky. A nyní bych chtěl ukázat další z nich.

Ve svém prvním příspěvku o cenách před pěti lety jsem hned na prvním slajdu uváděl nějaké historické hodinové sazby dle ceníků ČKA/ČKAIT/UNIKA. Tedy hodinové sazby týkající se autorizovaných osob, související s výkonem vybraných činnosti ve výstavbě (co jsou vybrané činnosti ve výstavbě viz § 158 stavebního zákona). Tyto hodinové sazby tudíž nijak nesouvisejí např. se zpracováním studií, či realizačních dokumentací (proč? protože nejde o vybrané činnosti ve výstavbě, ke kterým by byla vyžadována autorizace).

Byly to tehdy sazby vyzobané z ceníků z let 2003 až 2012. Nicméně existuje něco jako inflace, takže není zas až takový problém jakékoli hodinové sazby přepočítat na aktuální cenovou úroveň (resp. mě to dělá automaticky informační systém, takže to sem můžu jednoduše zkopírovat). Tabulky v prvním příspěvku o cenách z roku 2015 ukazovaly jakási rozpětí hodinových sazeb od-do. Vše se pak dá vzájemně zprůměrovat, přepočítat přes inflaci, z čehož vyjdou jakési průměrné sazebníkové ceny v úrovni roku 2020:

U jednotlivých hodinových sazeb pak figurují i jakési náročnosti činností. Podrobněji jsou rozepsány ve jmenovaných zdrojích a publikacích, nicméně pro oblast projektování silnoproudu by se dle mého dalo uvažovat zhruba s tímto:

Jak je uvedeno výše, z historických sazebníků lze dopočítat přes inflaci jakési (polo)oficiální hodinové sazby pro jednotlivé náročnosti činností. Ze strany ČKA/ČAKIT máme definovány nějaké náročnosti činností, výše máme nástin, co tak zhruba za oblast projektování elektro silnoproud obsahují. Pak máme taky legislativně definovány nějaké stupně dokumentací.

Kdyby toto všechno šlo dát dohromady, byla by to poměrně šikovná pomůcka, např. pro stanovování minimálních cen při oceňování poptávek.

No jo, ale aby to šlo dát celé dohromady, tak tady ještě něco chybí.

Něco dost zásadního.

V každém stupni dokumentace se dělají různé činnosti, spadající do jednotlivých náročností. Jenže jaký je poměr jednotlivých náročností pro jednotlivé stupně projekční přípravy? Toť oč tu běží.

Odpověď na tuto otázku se patrně jen tak nikde najít nedá. Protože abyste zjistili odpověď, musíte vědět jaké činnosti v jakých stupních projekční přípravy, a navíc v jakých časových poměrech děláte. Na což Vám dá odpověď jen a pouze … ano, kruh se uzavřel. Práce s procesy spolu se sledováním času.

Odpověď dalo právě ono měření času v rámci projektování.

Tato data už sbírám více jak dva roky, takže by už nějakou vypovídací hodnotu mít mohla. Tato data ale rozhodně nebudou použitelné univerzálně mimo profesi projektování elektro. Už třeba jen proto, že např. u stavařů bude poměr hodně obrácený (kdy mívají zpravidla nejvíce práce řekněme v DSP, a v DPS pak už jen “dolaďují detaily”). Stejně tak nemusí být úplně univerzálně platné pro všechny projektanty elektro (např. některým do toho mohou vstupovat i ony vysoce kvalifikované, koncepční a koordinační práce, se kterými dále neuvažuji). Pouze chci pro inspiraci ukázat, co je od projektování elektro možné očekávat, co je třeba možné a reálné. Neříkám, že jde o dogma. Jen říkám, že mi z měření času vychází níže uvedené poměry náročností v jednotlivých stupních.

Když to pak dáte všechno dohromady s tabulkami výše, vyjde Vám toto:

K čemu může být takové procentní rozložení prakticky dobré?

Představte si, že přijde poptávka. Prvním “pohledem z okna” odhadnete, že naprojektování stupně DSP bude trvat třeba týden. Uvažujme týden co má 5 pracovních dní po 8 hodinách, čili celkem 40 hodin. Podle poslední tabulky z toho průměrně 15 % (6 hodin) budou koncepční a koordinační práce, 35 % (14 hodin) průměrně zaberou projekční práce, 10 % (4 hodiny) průměrně zaberou kvalifikované práce, a 40 % (16 hodin) průměrně zaberou pomocné práce. A bez nějaké velké námahy hned vyjde, že jakási minimální ceníková cena v cenové úrovni roku 2020 by se měla pohybovat někde v rozmezí 18,6 až 26,6 tis Kč (bez dalších nákladů jako např. poplatky, subdodávky, cestování, atd.).

Což je jeden z řady možných způsobů oceňování projekčních prací; podle sazebníků ČKA/ČKAIT/UNIKA.

Šikovné, což?

PS: Patrně jste si možná i všimli, že z poslední tabulky pak jde přes uvedená procenta spočítat i hodinové sazby ČKA/ČKAIT pro každý z uvedených stupňů. Pro DUR to dělá 311-477 Kč/hod, pro DSP 466-666 Kč/hod, pro DPS 483-690 Kč/hod, a pro výkazy/rozpočty 322-575 Kč/hod.

PPS: No a taky má-li rok plus mínus 2000 pracovních hodin, je to průměrně cca 166,7 pracovních hodin měsíčně. Takže autorizovaný projektant, který dělá celý měsíc kupříkladu jen stavebka, by dle tabulek výše měl průměrně dělat 40 % času (67 hodin) za 210 až 351 Kč, 10 % času (17 hodin) za 351 až 631 Kč,  35 % času (58 hodin) za 631 až 841 Kč a 15 % času (25 hodin) za 841 až 1122 Kč. Neboli by měl dle výše uvedených ceníků mít měsíční obrat 77,6 až 111 tisíc Kč (bez dalších nákladů, jako poplatky, subdodávky, cestování, atd.).

Jeden komentář: “O cenách IV: co prozradí náročnosti”

1. Petr Slezák napsal:

   8. 1. 2021 (11:59)

   Musím říct, že toto čtu strašně rád. Jde o to, že člověk získá přehled, zda ty ceny odhaduje správně. Je pravda, že párkrát jsem se dost špatně odhadl a zakázku jsem víceméně dotoval. Ale to je asi riziko.

   Odpovědět