Koukám, že jsem už rok a půl nenapsal nic o cenách.
Pojďme to napravit. Opakovaně se v posledních příspěvcích vracím k tomu, že při projektování používám procesy a měření času. Vracím se k tomu pořád proto, že to dává velmi zajímavé výsledky. A nyní bych chtěl ukázat další z nich.

Ve svém prvním příspěvku o cenách před pěti lety jsem hned na prvním slajdu uváděl nějaké historické hodinové sazby dle ceníků ČKA/ČKAIT/UNIKA. Tedy hodinové sazby týkající se autorizovaných osob, související s výkonem vybraných činnosti ve výstavbě (co jsou vybrané činnosti ve výstavbě viz § 158 stavebního zákona). Tyto hodinové sazby tudíž nijak nesouvisejí např. se zpracováním studií, či realizačních dokumentací (proč? protože nejde o vybrané činnosti ve výstavbě, ke kterým by byla vyžadována autorizace).

Byly to tehdy sazby vyzobané z ceníků z let 2003 až 2012. Nicméně existuje něco jako inflace, takže není zas až takový problém jakékoli hodinové sazby přepočítat na aktuální cenovou úroveň (resp. mě to dělá automaticky informační systém, takže to sem můžu jednoduše zkopírovat). Tabulky v prvním příspěvku o cenách z roku 2015 ukazovaly jakási rozpětí hodinových sazeb od-do. Vše se pak dá vzájemně zprůměrovat, přepočítat přes inflaci, z čehož vyjdou jakési průměrné sazebníkové ceny v úrovni roku 2020:

U jednotlivých hodinových sazeb pak figurují i jakési náročnosti činností. Podrobněji jsou rozepsány ve jmenovaných zdrojích a publikacích, nicméně pro oblast projektování silnoproudu by se dle mého dalo uvažovat zhruba s tímto:

Jak je uvedeno výše, z historických sazebníků lze dopočítat přes inflaci jakési (polo)oficiální hodinové sazby pro jednotlivé náročnosti činností. Ze strany ČKA/ČAKIT máme definovány nějaké náročnosti činností, výše máme nástin, co tak zhruba za oblast projektování elektro silnoproud obsahují. Pak máme taky legislativně definovány nějaké stupně dokumentací.

Kdyby toto všechno šlo dát dohromady, byla by to poměrně šikovná pomůcka, např. pro stanovování minimálních cen při oceňování poptávek.

No jo, ale aby to šlo dát celé dohromady, tak tady ještě něco chybí.

Něco dost zásadního.

V každém stupni dokumentace se dělají různé činnosti, spadající do jednotlivých náročností. Jenže jaký je poměr jednotlivých náročností pro jednotlivé stupně projekční přípravy? Toť oč tu běží.

Odpověď na tuto otázku se patrně jen tak nikde najít nedá. Protože abyste zjistili odpověď, musíte vědět jaké činnosti v jakých stupních projekční přípravy, a navíc v jakých časových poměrech děláte. Na což Vám dá odpověď jen a pouze … ano, kruh se uzavřel. Práce s procesy spolu se sledováním času.

Odpověď dalo právě ono měření času v rámci projektování.

Tato data už sbírám více jak dva roky, takže by už nějakou vypovídací hodnotu mít mohla. Tato data ale rozhodně nebudou použitelné univerzálně mimo profesi projektování elektro. Už třeba jen proto, že např. u stavařů bude poměr hodně obrácený (kdy mívají zpravidla nejvíce práce řekněme v DSP, a v DPS pak už jen „dolaďují detaily“). Stejně tak nemusí být úplně univerzálně platné pro všechny projektanty elektro (např. některým do toho mohou vstupovat i ony vysoce kvalifikované, koncepční a koordinační práce, se kterými dále neuvažuji). Pouze chci pro inspiraci ukázat, co je od projektování elektro možné očekávat, co je třeba možné a reálné. Neříkám, že jde o dogma. Jen říkám, že mi z měření času vychází níže uvedené poměry náročností v jednotlivých stupních.

Když to pak dáte všechno dohromady s tabulkami výše, vyjde Vám toto:

K čemu může být takové procentní rozložení prakticky dobré?

Představte si, že přijde poptávka. Prvním „pohledem z okna“ odhadnete, že naprojektování stupně DSP bude trvat třeba týden. Uvažujme týden co má 5 pracovních dní po 8 hodinách, čili celkem 40 hodin. Podle poslední tabulky z toho průměrně 15 % (6 hodin) budou koncepční a koordinační práce, 35 % (14 hodin) průměrně zaberou projekční práce, 10 % (4 hodiny) průměrně zaberou kvalifikované práce, a 40 % (16 hodin) průměrně zaberou pomocné práce. A bez nějaké velké námahy hned vyjde, že jakási minimální ceníková cena v cenové úrovni roku 2020 by se měla pohybovat někde v rozmezí 18,6 až 26,6 tis Kč (bez dalších nákladů jako např. poplatky, subdodávky, cestování, atd.).

Což je jeden z řady možných způsobů oceňování projekčních prací; podle sazebníků ČKA/ČKAIT/UNIKA.

Šikovné, což?

PS: Patrně jste si možná i všimli, že z poslední tabulky pak jde přes uvedená procenta spočítat i hodinové sazby ČKA/ČKAIT pro každý z uvedených stupňů. Pro DUR to dělá 311-477 Kč/hod, pro DSP 466-666 Kč/hod, pro DPS 483-690 Kč/hod, a pro výkazy/rozpočty 322-575 Kč/hod.

PPS: No a taky má-li rok plus mínus 2000 pracovních hodin, je to průměrně cca 166,7 pracovních hodin měsíčně. Takže autorizovaný projektant, který dělá celý měsíc kupříkladu jen stavebka, by dle tabulek výše měl průměrně dělat 40 % času (67 hodin) za 210 až 351 Kč, 10 % času (17 hodin) za 351 až 631 Kč,  35 % času (58 hodin) za 631 až 841 Kč a 15 % času (25 hodin) za 841 až 1122 Kč. Neboli by měl dle výše uvedených ceníků mít měsíční obrat 77,6 až 111 tisíc Kč (bez dalších nákladů, jako poplatky, subdodávky, cestování, atd.).

6 komentářů: “O cenách IV: co prozradí náročnosti”

1. Honza napsal:

   4. 1. 2022 (16:08)

   Zajímavý článek, na který jsem náhodou narazil, když jsem hledal nové ceníky pro rok 2022. Takže teď už trochu starší… 🙂 A co k tomu říct… Snad jen, že celé tohle oceňování je jeden velký bodel a doplácí na to hlavně projektanti.
   Nicméně jedna vaše „hláška“ mě upřímně pobavila a je to tohle „Tato data ale rozhodně nebudou použitelné univerzálně mimo profesi projektování elektro. Už třeba jen proto, že např. u stavařů bude poměr hodně obrácený (kdy mívají zpravidla nejvíce práce řekněme v DSP, a v DPS pak už jen „dolaďují detaily“). “

   Je vidět, že o činnosti stavebního projektanta toho moc nevíte, bez urážky. Prováděčky jsou mnohem náročnější a to jak na znalosti stavařiny a schopnosti dotyčného projektanta, tak na časovou náročnost. Znám kanceláře, kde dělají projekty jen do stupně DSP, proč asi… Ty „jen detaily“ jsou často hodněkomplikované a zabere to dost času a to nehovořím o dalších věcech…. Nebavím se tady samozřejmě o nějakých malých domcích nebo rádoby prováděčkách v nedostačujícím rozsahu, ale o solidně zpracovaných dokumentacích. Obecně v DSP toho projektování až tolik zase není, je to hlavně řešení byrokratických nesmyslů v rámci inženýrské činnosti. To je skutečně na palici a závidím vám, že jako profesák jste toho do velké míry ušetřen. Osobně mě to už tolik štve, že uvažuji o jiné činnosti, než je projektování (ideálně něco, do čeho se nekecá stát). Protože činnost stavebního projektanta dnes je bohužel stále méně o projektování a stále více o neustálém řešení státní buzerace, spíše šikany, které napomáhají poslušní a alibističtí úředníčci se svým teplým a zaprděným místečkem ve státní správě. Normálně je mi z úřadů a jejich pohunků na blití, co vám mám povídat…

   Odpovědět
   • Jan Hlavatý napsal:

     5. 1. 2022 (14:29)

     Jak by mělo oceňování vypadat, aby to nebyl „jeden velký bordel“? 🙂

     Odpovědět
2. minduton napsal:

   10. 11. 2021 (20:09)

   Je to alchymie, v zásadě nic jiného.
   Za prvé, dobrání se k nějaké hodinové sazbě je zavádějící – člověk sice chodí do práce 8 hodin denně, 5 dní v týdnu, ale ne 100% časového fondu stráví na nějaké konkrétní zakázce. Reálná využitelnost pracovního fondu je totiž pouze 70-80%. 20-30% je zkrátka hluchá doba – vypisování pracovních výkazů, výkazů služebních cest, obecné porady, pracovní debaty, přemísťování z pracoviště na pracoviště, teambuildingy, další „neprodejná“ firemní administrativa atp – tj. agenda, která zákazníka naprosto nezajímá, ale musíte ji podstupovat. I to je potřeba náležitě zohlednit, ne udělat jen mzda / počet pracovních dní v měsíci x 8, a vymalováno.
   Co se týče kalkulování projekčních prací do jednotlivých projekčních stupňů, to je kapitola sama pro sebe a musím se tomu vždycky smát. Už z logiky věci se každý inkasující (nejen projektanti) snaží cpát co nejvíce peněz do úvodních stupňů, zkrátka nainkasovat co možná nejvíc hned na začátku procesu. Pokud nějaké stavební firmě zadám zakázku „dům na klíč“ a budu po nich chtít, aby mi to nacenili na 3 stupně: přípravu a projekt, hrubou stavbu a finalizaci, tak si můžete být 100% jist, že kdybyste se s nimi rozloučil po hrubé stavbě, tak tu finalizaci byste nezvládl s jinou firmou ani za dvojnásobek původně kalkulované částky. Proč? Protože firma toho co nejvíce narve a nacení do úvodních etap. Vidím to dnes a denně a přiohýbá to v tomto smyslu patřičně úplně každý. Dělají to tak i projektanti, není neobvyklé, že DÚR+DSP (pro společné řízení) je nabízena za stejné peníze jako DPS, přitom je to po stránce pracnosti nesrovnatelné.

   Odpovědět
   • Jan Hlavatý napsal:

     11. 11. 2021 (7:08)

     Souhlas, alchymie to mnohdy je. Mnohdy z nulových podkladů určit co nejpřesnější cenu. Proto jsem tu už několikrát psal o měření času stráveného na zakázkách, což velmi výrazně pomůže tyto střelby naslepo zpřesnit.

     Podle mě jde hodinová sazba určit naprosto jednoduše a přesně. Je nějaký objem peněz, který si jedinec za poslední rok vydělal. Je nějaký objem hodin, který strávil „v práci“. No a pak už je to jen matematika prvního stupně základní školy + sazba inflace vyhlašovaná Českým statistickým úřadem. Nic složitýho.

     Poměr náročností jednotlivých stupňů je ale poměrně jasně definován metodickými pomůckami ČKA/ČKAIT, což je vidět např. na https://www.cenyzaprojekty.cz/kalkulace/honorarovy-rad.
     Neboli není důvod skákat někomu na špek, a nechat si nacpat co nejvíce peněz do úvodních stupňů …

     Odpovědět
   • Kuba napsal:

     13. 8. 2024 (16:09)

     Dobrý den, já se zase musím smát vašemu komentáři o cpaní peněz do „nižších“ stupňů. Vy to asi nejspíše vidíte pohledem nějakého domkaře, kdy je pro vás územní rozhodnutí zjednodušeně řečeno čtvereček na pozemku a stavebko jakási malůvka v podrobnosti, aby prošla úřady. Pak ano, to s vámi souhlasím, ale například u liniových staveb, zejména dopravních, je to přesně naopak, jelikož hned na začátku procesu musíte řešit umístění stavby a zábor a majetkoprávní vztahy a to fakt nejde stylem namalovat čáru do 40ti pozemků a tvářit se, že je to územko. Naopak hned na začátku je nejdůležitější stavbu promyslet do detailů skoro v podrobnosti prováděčky a hlavně ji namodelovat ve 3D a usadit, protože z toho vám vyplyne vše ostatní. Potom je z tohoto pohledu prováděčka v podstatě už jen o tom udělat k PD rozpočet a vytyčováky (i když ty už stejně musíte mít vymyšlený). Není totiž možný (resp správný) se na to v nižších stupních dokumentace vykašlat, že to nějak úřadem projde… to i možná někdy projde, ale jakmile přijde stavba máte brutální problém ;-). Zrovna teď mám třeba na stole pitomej chodník, nějaká projektantka na to udělala územko a stavebko, vůbec to neřešila ve 3D, prošlo to úřady a když se začalo stavět, zjistilo se, že je to nereálný, jelikož v terénu je 1,5m převýšení a např. nájezdy k domům by vycházely ve sklonu 35-50% (to fakt nechceš), trasa chodníku byla navržena skrze alej stromů (stromy vysazený na dotace, takže kácení je problém), jelikož stromy nebyly řádně zaměřeny, ale asi obkresleny z ortofota, byl zabrán i kus soukromého pozemku etc… Čili to dopadlo tak, že se všechno zmačkalo do koše a chodník se kompletně přeprojektoval jinou trasou. Ukazuji ten problém schválně i na takto jednoduché stavbě, stát se to u nějaké silnice/ulice/dálnici je nemyslitelné! Z tohoto důvodu u liniových dopravních staveb je nejdražší umístění stavby, respektive sloučené řízení (dnes už tedy povolení záměru) a prováděčka je už jen o přepsání rozpisek a udělání rozpočtu.

     Odpovědět
3. Petr Slezák napsal:

   8. 1. 2021 (11:59)

   Musím říct, že toto čtu strašně rád. Jde o to, že člověk získá přehled, zda ty ceny odhaduje správně. Je pravda, že párkrát jsem se dost špatně odhadl a zakázku jsem víceméně dotoval. Ale to je asi riziko.

   Odpovědět