Vzpomínáte si na jedno stavebko cca před třemi lety? Letos došlo na prováděčku. A jelikož stavebko bylo udělané v DDS-CAD, řekl jsem si, že stojí za to v DDS-CAD i zkusit dodělat. Sice se stavba projektovala klasicky ve 2D, a kreslit to v BIM po mě nikdo nechtěl, ale proč to nevyzkoušet? Jednak si člověk osahá BIM, jednak si ušetří mraky práce s vykazováním, které navíc bude i velmi přesné. Vyhrabal jsem tedy instalačku DDS-CAD verze 13, a pustil se do toho.

Pro představu rozsahu jde o bytový dům se 105 byty, nakresleno/vykázáno bylo skoro 35 km kabelů a skoro 5,5 tis prvků na výkresech v celkem 11ti podlažích.

Takže, jaké to celé v DDS-CAD bylo?

Co se mi z pohledu projektanta líbilo

Samotný způsob kreslení, který není o nic moc složitější, než klasické projektování ve 2D. Spoujete prvky na výkresech čarami, a akorát k tomu mačkáte Pg Up/Down pro zadávání výšky vedení. Pouze Vám asi chvilku bude trvat přijít na to, jak to dělat správně, aby se Vám namísto kolmých nedělaly šikmé propoje. Ale to je vzhledem k dalšímu celkem prkotina.

Samozřejmě se mi líbilo automatické vykazování, protože člověk pak nemusí nic z výkresů vysčítávat, ani odměřovat. To práci jednoznačně usnadní. Byť … úplně růžové to není; viz níže.

Líbí se mi, že u každého prvku lze nechat zobrazit délku jeho přívodu k rozváděči. Což mi přijde velmi praktické i pro samotnou instalaci, např. pro přívody k podružným rozváděčům. U rozváděče nechám zobrazit délku přívodu a montér má hned představu, jaký kus kabelu na to bude potřebovat. Byť … úplně růžové to není; viz níže.

Líbí se mi, že DDS-CAD vysčítává příkony napojených prvků, a sestavuje tak z toho energetické bilance jednotlivých rozváděčů. Takže hned vidíte, jak je který rozváděč, či která fáze jak zatížená. Byť … úplně růžové to není; viz níže.

Co Vám práci asi nepřidělá,
ale rozhodně Vám ji neusnadní

Když uděláte sdružené trasy od rozváděčů, a pak se s jakýmkoli kabelem připojíte k této sdružené trase, tak si umí DDS-CAD automaticky najít cestu až k příslušnému rozváděči. A spočítá si i celkovou délku kabelu. To je super. Méně super už ale je, že si DDS-CAD automaticky hledá nejkratší cestu k příslušnému rozváděči, takže mnohdy bohužel trasuje i tak, jak nepotřebujete. A není způsob jak mu zadat, že např. ten a ten kabel má jít po trase přes 1. PP (např. proto, že je určená pro přívody k podružným rozvodnicím), a ne jinou (byť třeba i kratší) trasou přes 2. PP (třeba proto, že tato vede přes CHUC, a kabely by musely splňovat něco navíc). Takže automatické trasování je sice hezké, ale občas se zcela nesmyslnými výsledky, takže jsou situace, kdy je taková automatická funkce ke vzteku, než k užitku.

Ono ostatně práce s kabelovými trasami je občas zážitek. Máte kabelovou trasu přes celé podlaží, máte v ní vytvořenou sdruženou trasu, kterou vedou desítky kabelů. Všechno to tak nějak drží pohromadě. Potřebujete kabelovou trasu zvednout o 10 cm, tak zadáte, že má být výše o 10 cm. Když se pak na to podíváte ve 3D, tak kus trasy se zvednul, kus ale zůstal ve výšce, kde byl (takže se celá kabelová trasa nepohybovala najednou). Když se to snažíte spravit do jedné výšky, tak se už celá kabelová trasa najednou spolu pohybuje; to co bylo výše, je správně, to co se původně neposunulo, je tentokrát o 10 cm níž, než na začátku. Sdružená trasa zůstala viset 10 cm nad tím vším. No, lepší bude do toho dál nevrtat …

V projektu jsem měl na každém patře průtokový ohřívač. Jelikož bude vždy používán pouze jeden z nich, nabízelo se natáhnout kabel od toho v nejvyšším patře do rozváděče, a ty ostatní pak jen na každém patře odbočovat přes krabici. Myšlenka jednoduchá. Ale smůla, v DDS-CAD to není jak nakreslit. Jakmile se napojí průtokový ohřívač v nejvyšším podlaží na páteřní trasu, je kabel „ztracen“ v oné páteřní trase až k rozváděči, a nejde z něj nic odbočovat. Kdybyste to chtěli udělat tak, že na každém patře připojíte každý průtokový ohřívač do sdružené trasy, tak si naběhnete; ačkoli jde o jeden kabel na jednom vývodu z rozváděče, tak Vám DDS-CAD napočítá tolik délek kabelů, kolikrát jej do sdružené trasy připojíte.

Mnohdy velmi pokulhává návaznost jednotlivých kabelů. V elektroměrovém rozváděči je vývod nějakým kabelem do podružného rozváděče. V podružném rozváděči se ale na přívodu také zadává typ kabelu, přičemž jde zadat jak jiné číslo kabelu, tak i jiný typ kabelu (byť jde pořád fyzicky o jeden a tentýž kabel). Mě se třeba stalo několikrát v projektu to, že na vývodu nadřazeného rozváděče mám kabel XX1, na přívodu podružného rozváděče mám zadaný ten samý typ kabelu XX1, ale když kliknu ve výkrese pořád na jeden a tentýž kabel, tak je u něj zadán typ XX2; přitom má jít pořád o jeden a tentýž typ kabelu. Není podle čeho poznat, kde ve výkresech se nachází typ kabelu XX1, a kde typ XX2. Bordel to pak samozřejmě dělá hlavně ve výkazech.

Máte na některých podlažích tolik rozvodů, že by bylo lepší je rozdělit na samostatné výkresy? Např. samostatný výkres osvětlení, samostatný výkres páteřních rozvodů, atd.? Samozřejmě rozváděče ale máte jen jedny, byť by byly zobrazené ve všech oněch samostatných výkresech? Tak to máte v DDS-CAD smůlu, protože to nijak nerozdělíte. Tedy, můžete nakreslit samostatně výkres osvětlení, a samostatně třeba výkres oněch páteřních rozvodů, ale související rozváděče tam najednou budete mít 2x. Anebo to necháte vše v jednom výkresu, a budete to řešit vypínáním hladin při tisku, jenže pak budete mít v modelu docela slušnej guláš.

DDS-CAD má naprosto mizerný memory management. Dokud v projektu nebyly nakreslené kabely, tak šlo zobrazit všech 11 podlaží najednou ve 3D. Jakmile jsou dokreslené kabely, DDS-CAD nezvládá ve 3D zobrazit více jak 3 podlaží najendou. Pokud se pokusíte zobrazit podlaží více, vede to k pádu programu, doprovázeného hláškou „Out of memory„. V ten okamžik je ale dle správce úloh ještě 17 GB paměti volných z celkových 32 GB; to je velká mizérie.

Čím více je toho v projektu/modelu nakresleno, tím se stává DDS-CAD pomalejší a pomalejší, tím častěji a více DDS-CAD přemýšlí a přemýšlí, a vše víc a víc trvá. Hlavně ke konci projektu už se to stávalo místy až neúnosným; klidně i 10ti až 20ti sekundová čekání pomalu po každém ukončení příkazu, než program popřemýšlel, co tedy jakože bude dál … naprostá tragédie (podotýkám, že na i7 se 32 GB RAM a SSD). Činnosti, normálně trvající pár (desítek) kliknutí, se tím pádem začaly natahovat na desítky minut. Troufám si tvrdit, že klidně i 20 % času, který padl na 3D modelování, byly prostoje v důsledku čekání na reakce programu; něco tak strašného jsem už hodně dlouho neviděl. Poslední týdny před odevzdáním už jsem hodně vážně přemýšlel, jestli 3D model neopustit, a nedodělat to kvůli celé té pomalosti radši ve 2D …

DDS-CAD dělá naprosto prasácký export do DWG, v rozporu se zásadami kreslení. Namísto toho, aby byly parametry (tloušťka čar, barva, typ čáry, atd.) nastavené u hladin (a mohli jste tak jednoduše změnit parametry všech prvků na výkrese najednou), tak jsou tyto parametry nastavené u jednotlivých prvků (např. u značky vypínače). Takže když potřebujete něco změnit v DWG, tak si užijete mraky víceprací. Exportované DWG není ani trojrozměrné … eh?

Málo platný, ale bez AutoCADu jsem se pořád neobešel. Zejména z hlediska potřeby pročišťování výkresů, vypínání hladin, čištění …

V DDS-CADu je mraky nesmyslných chyb

Párkrát se mi stalo, že se dostal DDS-CAD patrně do nějakého nedefinovatelného stavu, přičemž nejvíce problémové byly přechody mezi podlažími. Jakmile se udělalo něco nestandardního (např. se odmazal prostup skrze podlaží), zůstal na obou stranách viset prostup; ten ale jednak nešel smazat, protože prý „s tímto druhem objektu nejde hýbat„, ale současně zablokoval i možnost provedení prostupu v daném místě (smazat nešel, ale nový prostup tam udělat taky nešel).

Výše jsem zmiňoval, že se mi líbí, že DDS-CAD umí spočítat délku přívodu k rozváděči. To ale platí jen tehdy, pokud není po trase nějaká odbočka. Jakmile na trase dáte odbočnou krabici, ze které si odbočíte X větví, tak pro koncové prvky neumí DDS-CAD počítat délku přívodu k rozváděči, ale jen k oné podružné krabici.

Napojíte v 8. NP kabel, který jde do rozváděče ve 2. PP, kabel se přiřadí k rozváděči, včetně nějaké délky, ale už se nevypíše nikde v popiscích kabelových tras; byť tam někde je, tak se tváří, jako by tam nebyl. Šanci ho dohledat samozřejmě nemáte. Nemáte tak ani jak zkontrolovat onu délku.

Při kopírování prvků z jednoho podlaží do druhého všechno vyberete, ale překopíruje se jen něco, protože „Some of the selected objects does not support this copy operation„. Ty co se nepřekopírovaly pak tedy vyberete samostatně, a ejhle, najedou už podporují tuto kopírovací operaci … Nakreslíte kótu, abyste se podívali, jak je co daleko, a vzápětí ji chcete smazat. To už ale nejde. Proč? „Some of the selected objects does not support this delete operation„. Musíte DDS-CAD vypnout a znovu zapnout, pak už kóta smazat půjde.

Od jistého okamžiku jsem v jednom podlaží začal dostávat hlášku „The integrity monitor found a corruption in the model. It is recommended to correct the model before you save„. Co nebo kde s tím ale mám dělat, jsem se už nikde nedozvěděl.

Tam, kde jsou trojfázové vývody je DDS-CAD schopen evidovat u vývodu napětí 230 V, mnohdy u ovládacích obvodů eviduje na vývodu napětí 400 V. Editovat nebo změnit to jednoduše bohužel nejde. Takže těžko vlastně říci, co a z jakých hodnot na pozadí program počítá, a na kolik jde výpočtům vlastně věřit (např. automaticky počítané úbytky napětí).

Chcete přidělat práci?
Tak to v DDS-CAD nebude žádný problém!

Čekali byste, že když budete dělat páteřní trasu třeba z 8. NP do 2. PP, tak že v 8. NP jednoduše začnete, a zadáte něco jako „vynoř se ve 2. PP“? To ne, to by bylo příliš jednoduché. Namísto toho budete muset jak kreténi klikat jedno patro po druhém: hezky prostup přes strop, přepni se o patro níže, navaž na prostup z horního patra, pokračuj o patro níže, přepni se o patro níže, navaž na prostup … jak u blbečků na dvorečku. Nedej bože, abyste snad takto pracně vytvořenou páteřní trasu potřebovali trochu posunout. To ji musíte pěkně patro po patře stejným způsobem zase promazat … a pak začít hezky na novo. Třeba jen o 5 cm vedle. Kterej blb toto vymyslel … ?

V DDS-CAD je implementováno jakési hlášení problémových míst v projektu. Pomineme-li, že to občas dost výrazně zdržuje v práci (než program popřemýšlí, co že teda vyhodnotí jako chybu, neb to neustále běží na pozadí), tak bohužel výsledky jsou občas i hodně postavené na hlavu. Program kupříkladu zahlásí, že nalezl třeba 12 systémových chyb! Přitom k jejich vyřešení stačí na jednu po druhé postupně klikat pravým tlačítkem, a vybrat volbu „aktualizovat z vývodů rozváděče“. Jak kdyby si to nemohl DDS-CAD udělat automaticky, a neotravoval s tím. Kterej blb toto vymyslel … ?

DDS-CAD má jednu velmi nepříjemnou vlastnost ohledně připojovaných DWG výkresů. A to tu, že v připojeném výkresu automaticky zobrazí i všechny do něj připojené externí reference, byť jsou v DWG uvolněné (tedy nezobrazené). Takže z toho vzniká slušný chaos, ve kterém není pomalu nic vidět. Nezbývá než spustit AutoCAD, a jednotlivé připojené externí reference z něj poodpojovat. Kterej blb toto vymyslel … ?

Z jakéhosi blíže neurčeného důvodu se rozváděče při kreslení z ničeho nic stávají „read only“, takže s nimi nejde dál pracovat. Někdy se stávají „read only“ když máte otevřených více podlaží, někdy ne. Abyste to spravili, musíte ostatní podlaží pozavírat, a pak je zase zpátky pootvírat. Někdy se stávají „read only“ když máte otevřeno i jen jedno podlaží. V jednom náhledu na rozváděč je vše „read only“, v jiném náhledu to zase pro změnu editovat jde. Nerozumím tomu, a nechápu, k čemu je to celé dobré. Kterej blb toto vymyslel … ?

S předchozím souvisí další problém, že v DDS-CAD nejde otevřít výkresy všech podlaží najednou. Musíte jak kreténi klikat patro po patře, a otevírat jedno po druhém. Takže X-krát Vám DDS-CAD zablokuje rozváděče jako „read only“, musíte všechna patra pozavírat (to najednou jde), a pak je všechna zase pozotvírat (jedno po druhém). Mít 30-ti patrovou stavbu, tak si asi jdu hodit mašli …

V DDS-CAD neexistují jednoduché značky „jednofázový vývod“ či „trojfázový vývod“, ke kterým by se dal jen zadat příkon (kW) nebo odběr (A). Veškeré značky, které dáváte na výkresy, si přebírají údaje o příkonu či odběru z přiřazených prvků z databáze; ten pak mají nastavený natvrdo. To se pak přebírá i do výpočtů bilancí, či úbytků. Takže když potřebujete v projektu napájet desítky zařízení profesí s různým příkonem, musíte v databázi DDS-CAD vytvářet desítky odpovídajících prvků s odpovídajícím příkonem či odběrem, a ty pak teprve přiřazovat jednotlivým vývodům. Namísto toho, že by stačilo používat dvě značky (trojfázová/jednofázová), a do nich jen údaj o proudu/příkonu zapisovat. Kterej blb toto vymyslel … ?

To samé v bledě modrém jsou topné kabely. Že by to šlo udělat jednoduše, aby se jen natáhla někde „čára“ ala topný kabel, DDS-CAD si odměřil délku oné „čáry“, k tomu se jen zadala hodnota W/m, a DDS-CAD si spočetl celkový příkon topného kabelu? To ne, to by bylo moc jednoduché. Namísto toho musíte zase vytvářet prvky v databázi. Těm ale nejde zadat hodnotu W/m, musíte zadat celkový příkon topného kabelu. Takže když mají profese ÚT a ZTI požadavek na napájení 16-ti různých délek topných kabelů, tak hádejte co? Ano, jak kretén musím v databázi vytvářet 16 různých záznamů se správnou hodnotou celkového příkonu. Kterej blb toto vymyslel … ?

DDS-CAD vůbec nereflektuje požadavky norem na kabely s funkčností při požáru. Při kreslení není jak zadat požadavky ČSN 73 0895, jako např. že stoupací kabelová trasa nesmí jít přímo (obrázek 3b na straně 25), či že norma dovoluje používat samostatné kabelové příchytky pro jednotlivé kabely (obrázky 2c a 2d na stranách 22 a 23). Čili se s tím stejně budete muset vykazovat ručně, a model nebude odpovídat skutečnosti. Čili je to tak nějak k ničemu …

Potřebujete změnit typ nebo průřez kabelů, které už jsou v projektu nakresleny? Tak to si užijete. V zásadě jsou dvě možnosti, jak to udělat, přičemž funguje jen jedna; samozřejmě ta výrazně složitější. Ten jednodušší způsob je najít si kabel v příslušném rozváděči, a tam jej změnit. Jednoduché. Akorát, že to nefunguje. Kabel se změní jen v rozváděči, ale nezmění se všude na výkresech. Takže ve výkresech a výkazech zůstanou nesmyslné pozůstatky typů a průřezů kabelů, které už v projektu nemají co dělat. Tak tedy druhý způsob. Musíte ve výkresech najít všechny výskyty kabelu, který chcete změnit, poklepat na něj, a tam typ/průžez kabelu změnit. Toto už se zpětně propíše i do příslušného vývodu v rozváděči. Jenže je musíte najít všude. Ve všech podlažích. Navíc s tím, že ve sdružených stoupačkách ani změnit nejdou. Kterej blb toto vymyslel … ?

V DDS-CAD neexistuje možnost (anebo jsem na ni nepřišel), jak napříč celým projektem jednoduše nahradit jednu značku na výkresech za jinou. Například potřebuji všechny dvojnásobné zásuvky v projektu vyměnit za trojnásobné. Jediné co lze, je hromadně je nahrazovat na jednom podlaží. Ale nikoli napříč všemi podlažími. Takže si k tomu přidejte to přiblblé otevírání patra po patře, a užijete si dosytosti. Kterej blb toto vymyslel … ?

Z DDS-CAD nejdou exportovat do programu nabušené informace. Nahoře jsem psal, že se mi líbilo, že DDS-CAD skládá pěkné bilance rozváděčů. Při projektování do modelu postupně vložím oněch XXX rozváděčů, ty se mi pěkně navážou na hlavní rozváděče objektu, do kterých se přenesou údaje o zatížení jednotlivých vývodů a vznikne tak krásná bilance celého projektu. U každého vývodu máte jeho zatížení, co je na něm za kabel, jak je dlouhý, jaký je úbytek na konci kabelu. Čili vytvoří přesně to, co stačí k nahrazení schémat rozváděčů. Ale ač jsou všechny údaje v pěkné tabulce, tak z DDS-CAD je nijak nedostanete. Žádná možnost exportu neexistuje. Nefunguje ani to, že vše označíte a chcete vložit do Excelu. Smůla. Můžete si to maximálně tak opsat. Kterej blb toto vymyslel … ?

Potřebujete z DDS-CAD vyexportovat výkresy do DWG nebo IFC? Tak to byste patrně čekali nějaké tlačítko „exportuj vše do DWG nebo IFC“? Čekali byste jej marně. Musíte procházet patro po patře, a ta jednotlivě, jedno po druhém ručně exportovat. A u exportu do DWG se připravte ještě na jednu vypečenou specialitu. Export do DWG neumí DDS-CAD udělat, pokud je zapnuto vykreslování obrazu přes OpenGL. Nad tím zůstává rozum stát. Takže musíte každé patro otevřít, vypnout v menu OpenGL, vyexportovat DWG, zase v menu zapnout OpenGL (bo bez něj program ještě pomaleji vykresluje obraz), a výkres zavřít. A takto pěkně patro po patře. Činnost, která by jedním tlačítkem zabrala tak minutu, vám kvůli debilnosti programu zabere tak půl hodiny.

Potřebujete z DDS-CAD udělat výkazy výměr? Ta to byste patrně čekali nějaké tlačítko „udělej výkazy“. Čekali byste jej marně. Musíte procházet patro po patře, a ta jednotlivě, jedno po druhém ručně vykazovat. Je tam sice taková fičura, kdy do výkazu jednoho patra můžete přidat i výkazy ostatních pater, a tak všechna patra jakože vykázat najednou. Jenže pozor na to, že u těch ostatních pater musíte ty jejich výkazy patro po patře nejprve aktualizovat! Jinak to bude házet neaktuální nesmysly. Činnost, která by jedním tlačítkem zabrala tak minutu, vám kvůli debilnosti programu zabere tak půl hodiny.

DDS-CAD dělá nativně v měřítku 1:100. Co na tom, že se prováděčky dělají standardně v 1:50? Co by, nic. Užijete si hromadu přepočítávání měřítek …

Je to marný, padá to. Nebylo pomalu dne, kdy DDS-CAD nespadl.

No a největší tragédie DDS-CADu jsou databáze …

… databáze, aneb DDS-CAD neumí BIM

Poslední dva roky v podstatě deno-denně dělám s databázemi, takže mám jakousi hrubou představu, co umožňují. Databázové možnosti DDS-CAD jsou ale v podstatě … nijaké.

Prvním problémem DDS-CADu je roztříštěnost údajů. Asi byste čekali, že když v databázi programu přepíšete typ kabelu z NHMH na CYKY, tak že se Vám změní i všude v projektu? Bohužel nezmění. Ve výkazech se bude sice vypisovat CYKY, ale v popisech na výkresech bude stále NHMH. Proč? No protože jedna informace je v DDS-CAD zadána na více místech. Na to, abyste změnili i popisky na výkresech z NHMH na CYKY, tak musíte najít a zeditovat jakýsi textový soubor „Elp-Cod.dat„, v něm ve stovkách řádků najít ten správný, a přepsat tam NHMH na CYKY. To je z mého pohledu totální tragédie.

Druhým velkým, ale ještě o dost podstatnějším problémem je, že k nakreslené instalaci nejdou příliš zadávat jakákoli popisující data. Krom pár přednastavených kolonek DDS-CAD neumožňuje do databází zadávat jakékoli další údaje, nedejbože snad tvorbu nových polí. Že byste např. ke koncovému prvku někam databázově připisovali údaje o výrobci, o osazeném výrobku, či třeba revizní lhůty, atd. je naprostá utopie. Ve slavné „databázi“ DDS-CAD nejde mnohdy vložit ani rozměry použitého výrobku; případně se to možná zas musí editovat někde jinde, ale to se mi fakt nechce hledat kde …

Troufám si tvrdit, že DDS-CAD není plnohodnotný BIM nástroj. BIM má být totiž něco víc, než jen pouhé kreslení ve 3D. BIM má být informační modelování. Popisování prvků, plnění databází informacemi o instalaci. DDS-CAD je pouhým 3D kreslítkem. BIM v něm nehledejte. Zapomeňte na to, že byste v DDS-CADu používali třeba třídící systém SNIM. Zapomeňte na zadávání nějakých parametrů, průhledností, ale třeba i na možnost vyznačení servisního prostoru, atd. Můžete instalaci nakreslit ve 3D, vykázat, a vyexportovat ji do IFC. To je tak všechno. Na další informační popisování (o čemž má BIM být) zapomeňte.

Resumé?

Udělat zmiňovaný projekt v DDS-CAD bylo výrazně časově výrazně náročnější, než kdybych to nakreslil a vykázal normálně ve 2D.

Co zdržovalo nejvíce? Pomalost a pády programu, zdržování programu na pozadí, otravné otevírání výkresů, pak je zase X-krát zavírat, aby rozváděče nebyly „read only“, mraky práce navíc s exporty a s výkazy. Nutnost spoustu věcí přepisovat, protože nejdou z DDS-CAD exportovat. Troufám si hádat, že mi DDS-CAD sebral tak 1/3 času výše popsanými zbytečnostmi. Namísto, aby práci usnadňoval, tak mi ji mnohdy výrazně přidával. A to není úplně pozitivní vizitka.

Projektování elektro v BIM je pořád na stromech. Revit sice umožňuje BIM projektování, ale zase v něm neuděláte plnohodnotný projekt elektro; to leda kdybyste si připlatili za nějakou další nástavbu, anebo si tam nechali něco doprogramovat. Nehledě na to, že pronájem Revitu na rok stojí totéž, jak trvalá licence DDS-CADu (a to už jsem potkal i divení se architekta, že „nechápe, proč chce projektant elektro za projekt v BIM více, než za projekt ve 2D, když BIM usnadňuje práci?„; že by minimálně protože cena software?). DDS-CAD je zas pouhé 3D kreslítko, kterému zcela schází celá ta „informační“ BIM část.

2 komentáře: “BIM podvanácté: DDS-CAD”

1. Verze DDS napsal:

   6. 7. 2020 (10:02)

   Dobrý den. V jaké verzi DDS Cadu jste pracoval? 14, nebo 15. Myslíte že verze 15 již pokročila více dopředu?

   Odpovědět
   • Jan Hlavatý napsal:

     6. 7. 2020 (10:26)

     Je to napsané hned v úvodu – 13. Jak jsou na tom jiné verze popravdě netuším, a nejsem si ani jist, jestli se mi to po popsané zkušenosti chce dále zkoumat.

     Odpovědět