Příběh první, rozehřívací

Rok 2013. Praha Krč. Poliklinika Budějovická. Rekonstrukce pidiordinací. Nejspíš nejlevnější zhotovitel to zmastil jak mohl, Á-čkový chrániče letěly za ÁC-čkový (což je v prostorách skupiny 1 přímo zakázáno), samostatný proudový chrániče nahrazeny za centrální (což podle norem rovněž být nesmí). Ostatně už jsem o tom jejich řádění psal. Při realizaci mi volal nejmenovaný výrazný pražský inspektor TIČRu, že by podle toho bylo potřeba nakreslit skutečný stav. Tudle prasárnu? Prej jo, parafrázuji: „kluci tomu moc nerozumí, ale jsou to mí známí, tak byste měl přimhouřit oko„. No ty vole, kde to jsme?

Příběh druhý, přitvrdíme

Rok 2016. Praha Holešovice. Rekonstrukce polikliniky Františka Křižíka. Veřejná zakázka, takže to klasicky vyhráli ti nejlevnější mastiči. V zadávací dokumentaci měli vyloženě napsáno, že jde o vyhrazené zařízení třídy I, takže mají oznamovací povinnost jak při zahájení montáže, tak i v rámci uvádění zařízení do provozu. Realita? Milí kabrňáci se na to vysrali, a zkolaudovali a uvedli to do provozu bez TIČRu. Nazdar. Stejný nejmenovaný výrazný pražský inspektor TIČRu se pak mohl stavět na hlavu jak chtěl, ale bylo mu to prd platné. Na tomto se v plné nahotě ukázalo, jak je TIČR bezzubý. Prakticky nic s tím nemohli dělat. Prej „Kdybych chtěl, tak jim to tam celé zavřu!„. Kecy v kleci.

Příběh třetí, aneb pozor práce

Rok 2017. Praha Krč. Evakuační výtah v domově pro seniory. Jde o technické zařízení v prostorách pro léčebné účely, čili přesně to, co je jmenováno v metodické pomůcce od TIČR pro stavební úřady (viz strana 5 „domovy důchodců“). Takže jsem v zadávací dokumentaci napsal, že jde o vyhrazené zařízení třídy I. Při realizaci došel inspektor TIČR, prohlásil, že ho to nezajímá, protože to není nemocnice, a středem odkráčel. Jak to tam pak bez dozoru zmastili jsem už psal. Asi by s tím bylo moc práce.

Příběh čtvrtý, aneb ruka ruku myje

Rok 2017. Praha Hrdlořezy. Projektoval jsem stavební povolení na rekonstrukci školy. Poměrně zajímavý projekt energetických úspor, ve kterém figurovala jak fotovoltaika, tak už tehdy i externí kontejnerové bateriové úložiště.

Rok 2020. Začalo se realizovat a od dozoru stavby přišel dotaz, že za ním přišel pán z INDELEC s aktivním jímačem. Co prej já na to, když do nabídek píšu toto:

V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2015 (viz body č. 43 a 44), a v souladu s oznámením Věstníku ÚNMZ č. 01/13 (viz strana č. 2), se neúčastním projektování tzv. „aktivních jímačů“, neboť jejich provedení je v rozporu s požadavky národní přílohy ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1 (což je dle odkazovaných dokumentů „minimální povolený standard“).

Napsal jsem mu na to jednoduchou odpověď. Že všichni dodavatelé aktivních hromosvodů zamlčují požadavky platné ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, nehledě na to, že pro aplikaci aktivních jímačů nejsou splněny podmínky platné ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, čl. 511.1.

Načež od dodavatele aktivu přiletěl email, kde klasicky začalo kopání okolo. K otázce platné ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1 samozřejmě ani slovo, namísto toho se začaly řešit HVI vodiče (o kterých nikde nebyla řeč). Co mě ale na daném emailu překvapilo nejvíce, byl jeden jeho přidaný adresát v kopii. Email šel totiž primárně na jistého Ing. Tůmu na TIČR, s textem „Dobrý den pane inženýre, chtěl bych Vás požádat o nestrřanou reakci na jednotlivé body, které nám zaslal p.Hlavatý„. Že by ruka ruku myje?

Kdo je Ing. Tůma z TIČR? Dočkejme času. Asi bych nad tím normálně mávnul rukou, ale když do toho byl takto vtažen TIČR, tak mě napadlo se oficiálně zeptat. Máme přece zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. A TIČR jak známo je státní orgán. Položil jsem tedy dotaz:

Z jakého titulu Technická inspekce České republiky, IČ 00638919 (dále jen „TIČR“), ať už v jakémkoli svém vyjádření ohledně tzv. aktivních jímačů, či také v jakémkoli kladném odborném a závazném stanovisku ve smyslu Přílohy 2 bod 5 vyhlášky č. 73/2010 Sb., týkajícího se tzv. aktivních jímačů, soustavně již od roku 2013 ignoruje požadavky platné ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1?

Na TIČR mě obratem vyfakovali odpovědí-neodpovědí:

Zodpovědnost za to, že byl vypracován projekt v souladu s platnými právními předpisy a že navržené zařízení na ochranu účinků atmosférické a statické elektřiny splňuje požadavky kladené na tato zařízení, nese v plné míře projektant v souladu s § 159 (stavební zákon). Technická inspekce České republiky posuzuje provedení vyhrazeného technického zařízení až po dokončení montáže v souladu s projektovou dokumentací včetně vystavených revizních zpráv. V tomto případě TIČR má za to, že v rámci přípravných prací a projektové dokumentace byly vyhodnoceny všechny požadavky platné legislativy.

Neboli zeptejte se na co chcete, my Vám odpovíme na něco úplně jiného. Osobo, neviděla jste tudy jít děti? Jaké smetí, pleju len? Podepsán Ing. Tůma, technický náměstek TIČR. No to se podívejme. Že by ruka ruku myje?

Zákon o svobodném přístupu k informacím nicméně umožňuje podat stížnost na vyřízení žádosti, tak jsem poslal stížnost. Pro nečinnost bylo nutno ještě zatlačit, nicméně v lednu přichází rozhodnutí SUIP č.j. 8813/1.30/20-4, které přikazuje TIČRu do 15 dnů odpovědět. S kouzelným povídáním na třetí straně:

Státní úřad inspekce práce konstatuje, že Technická inspekce ČR v dalším řízení bude muset nejprve posoudit, zda lze žadatelem vznesené dotazy považovat za dotazy na informace ve smyslu ust. § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., tedy zda jde o informace (obsah) zaznamenané na jakémkoliv nosiči, anebo jde o dotazy na názory, úvahy a závěry povinného subjektu ve smyslu ust. § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., na které se povinnost poskytovat informace nevztahuje. V tomto směru úřad inspekce práce odkazuje na závěry relevantní judikatury, konkrétně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 10 As 117/2014 (…)

Aha, tak tím je to vyřešeno, pomyslel jsem si. Ale k mému překvapení přišlo i druhé vyjádření TIČR č.j. TICR/3861/2021. Asi na TIČR nedočetli povídání od SUIP dál, než na první stranu, jinak by mě předpokládám museli vyfakovat i podruhé. Tentokráte už ale píše sám nejvyšší, Ing. Küchler. Nicméně dát dohromady takovou snůšku blábolů muselo dát asi neskutečnou práci …

TIČR se plně ztotožňuje s názorem SUIP vyjádřeným v dopise ze dne 11. 1. 2021, že Státní odborný dozor při zpracování odborného a závazného stanoviska posuzuje provedení aktivního hromosvodu v souladu s projektovou dokumentací. TIČR dosud neobdržel žádost na vydání odborného a závazného stanoviska, ve kterém by bylo projektantem a následně sváleno stavebním úřadem řešení v souladu se změnou Z1 výše citované normy.

Jinými slovy, pokud projektant v dokumentaci neuvede nějakou platnou normu, a taková dokumentace projde stavebním řízením, tak orgán státního odborného dozoru podle této normy instalaci prý neposuzuje. To je asi největší hlod celého jejich vyjádření. Podle odkazu na jakýsi dopis z 11. 1. 2021 se o tom patrně ještě museli radit i se SUIP. Takže v dokumentaci pro stavební povolení stačí neuvádět žádné normy, a TIČR dle tohoto svého vyjádření následně nebude mít co posuzovat? To je panečku píčovina. Orgán státního odborného dozoru, namísto toho, aby dbal bezpečnosti vyhrazených technických zařízení, a posuzoval jejich soulad s požadavky platných technických norem, tak se všemožně alibisticky kroutí jak žížala v zobáku.

Nejvyšší správní soud, mimo jiné ve Vámi uvedeném rozsudku uvedl že:
Stanovení určité normové hodnoty neznamená, že nemůže být zvoleno ještě lepší řešení. Aby ale někdo mohl zvolit lepší řešení, musí vědět, jaký je minimální povolený standard, kterého musí dosáhnout.
Nicméně, dle našeho názoru rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. 1 As 162/2014 se nevztahuje na problematiku aplikovatelnosti technických norem ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1 či normy NF C 17 1020/2011. V textu tohoto rozsudku nejsou tyto normy vůbec zmiňovány a NSS je nijak nehodnotí z hlediska jejich aplikovatelnosti.

Když se někdo brodí ve sračkách, je lepší to moc nerozmazávat.
Ono to pak akorát víc smrdí.

Resumé

Takže k čemu je TIČR?
Je to prosté, TIČR jsou prakticky pouze úředníci k výběru poplatků.
Nějaké posuzování bezpečnosti, či souladu s právem či normami?
To od nich nečekejte.

PS: Jedna věc na tom blábolu od TIČR je nicméně pozitivní. Dá se jím totiž argumentovat proti aktivním jímačům. Pokud v dokumentaci pro stavební povolení bude zmíněna norma ČSN EN 62305-3 ed. 2, Změna Z1, pak musí být při realizaci dodržena, a nelze tam šroubovat francouzskou NF C-102. Pokud i přesto dodavatel aktivního jímače chce v takovémto případě instalovat podle francouzské NF C-102, pak si musí nejprve vyřídit změnu stavby před jejím dokončením …

PPS: Měli by si kucí na TIČR přečíst bakalářku.
Odpovědnost TIČR totiž leží úplně někde jinde, než se snaží prezentovat.
Například viz Nález Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 529/09:

22. Ústavní soud již také mnohokráte opakoval, že jedním ze stěžejních principů právního státu, k němuž ČR zavazuje čl. 1 odst. 1 Ústavy, je budování důvěry občanů v právo a instituce státu, resp. veřejné moci. Tam, kde jednotlivec jedná s důvěrou ve věcnou správnost aktů státu či jeho postupů a rovněž s důvěrou v jejich soulad s právem, musí být současně garantováno právo na náhradu škody, pokud se ukáže, že presumpce správnosti či zákonnosti byla klamná. Jinak řečeno, taková důvěra je možné pouze tehdy, pokud stát či subjekty, na něž stát přenesl výkon některých svých pravomocí, odpovídají za škodu vzniklou jednotlivci jejich činností v případě, že tyto činnosti se posléze ukáží jako nezákonné či jinak vadné.

PPPS: Rovněž pozor na to, že až Vám TIČR bude předkládat nějaké své právní názory, tak není úplně vhodné se jimi řídit. Viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 9 As 256/2015:

[142] Stěžovatel v kasační stížnosti opakovaně poukázal na to, že revizní zprávu revizního technika P. označila za platnou Technická inspekce České republiky. Hodnocení, jakou vypovídací hodnotu a použitelnost ve správním řízení má revizní zpráva pocházející od revizního technika, který před sepsáním revizní zprávy elektrárnu vůbec nenavštívil, je hodnocení právní. K takovému hodnocení byl plně povolán krajský soud, přičemž náhled Technické inspekce České republiky není pro soud závazný ani určující.

Jeden komentář: “K čemu je TIČR?”

1. Opatovice napsal:

   13. 3. 2021 (22:10)

   Před měsícem jsem navštívil čistírnu odpadních vod po částečné rekonstrukci. V technické zprávě projektant používá mimo jiné termín „samočinné“ odpojení od zdroje, proudová hodnota některých jistících přístrojů neodpovídá PD ani hodnotám uvedeným ve výchozí revizi, veškeré značení přístrojů neodpovídá platné ČSN 81346,
   ke strojnímu zařízení nebylo předáno „ověření“ atd.
   Komisař TIČRu neměl žádné výhrady, změřil jednu smyčku a je vymalováno.
   A pracovníci této instituce nás přezkušují, jsou to ale na tom světě paradoxy.

   Odpovědět