7. 5. 2023
Tak nám vzniknul další pěkný paskvil, viděli jste?
Tak dlouho se na vyhlášku čeká, až se v ní nějaký nesmysl objeví … dalo by se parafrázovat … o co jde?
Srov. § 3 odst. 3 vyhlášky č. 114/2023 Sb.:
Výrobna elektřiny musí být kromě požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 nainstalována tak, aby zajistila dosažení bezpečné úrovně bezpečného stejnosměrného napětí v jakékoli části stejnosměrného rozvodu této výrobny elektřiny.
Jako mám myslím celkem široký přehled o tom, co je kde v předpisech a normách. Ale že by někde byla nějaká jednotná definice „bezpečného napětí“, o tom tedy nevím.
Nehledě na nový unikátní požadavek „bezpečné úrovně bezpečného napětí“. Co to má být? Napětí ještě bezpečnější, než napětí bezpečné?
Pojďme tedy chvíli zkusit pátrat (byť toho moc nedopátráme).
Z hlediska možnosti hašení pod napětím by teoreticky mohlo jít o napětí do 400 V. Jak už jsem psal loni, tak hasiči mají na webu Generálního ředitelství Metodický list HZS číslo P 48, ve kterém je v čl. I odst. 10 písm. a) uvedeno:
Požáry FV elektráren (…) Používají se nevodivá hasiva, např. CO2, práškové přenosné hasicí přístroje, popř. se aplikuje hašení vodou elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V (…).
Je toto ona „bezpečná úroveň bezpečného napětí“? Z hlediska hašení by teoreticky mohla být, když existují postupy, jak do této napěťové úrovně hasit.
Jelikož jde o vyhlášku související s fotovoltaickými (PV) systémy, pak by nás patrně měla zajímat související ČSN 33 2000-7-712 ed. 2, kde je v čl. 712.414.101 definováno:
712.414 Ochranná opatření: malé napětí zajišťované SELV a PELV
712.414.101 Při použití ochranných opatření SELV a PELV na DC straně nesmí UOCmax přesáhnout 120 V DC.
Hodnota 120 V je obecně definována i v ČSN EN 61140 ed. 3, čl. 4.2
Horní mez ELV 120 V stejnosměrného napětí byla po mnoho let dohodnuta na základě konvence. Nicméně různé podmínky okolí a situace dotyku, jak jsou popsány v IEC/TS 60479-1, způsobují, že pro dané napětí existují různé hodnoty dotykového proudu. Také tvar vlny proudu a dráhy, kterou proud prochází tělem má značný vliv na úroveň ohrožení. Proto se od technických komisí vyžaduje, aby velmi opatrně zvážily, zda pro jejich specifické normy nejsou zapotřebí nižší hodnoty ELV než 120 V stejnoměrného napětí.
Je toto ona „bezpečná úroveň bezpečného napětí“? Z ochranného opatření malým napětím by teoreticky mohla být.
V normě ČSN EN 61140 ed. 3 se v čl. 5.2.6 písm. a) bod 1 dočteme:
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření)
5.2.6 Omezení napětí
Základní ochrana omezením napětí je splněna, jestliže jsou splněny následující dvě podmínky:
a) dotykové napětí za žádných okolností nepřekračuje:
1/ efektivní hodnotu 25 V střídavého nebo 60 V stejnosměrného nezvlněného napětí, jestliže zařízení je normálně používáno v pouze suchých prostorech a nepředpokládá se dotyk lidského těla s živými částmi na velké ploše; (…)
Je toto ona „bezpečná úroveň bezpečného napětí“? Tady bych spíše tipoval, že ne, neboť celá DC část fotovoltaického (PV) systému musí splňovat požadavek na dvojitou nebo zesílenou izolaci, což je víc, než jen základní ochrana. Ale člověk nikdy neví, co moudrý zákonodárce měl na mysli, že?
Další případnou nejasností je navíc i ona podmínka „suchých prostor“, která při hašení splněna spíš nebude.
Pokud bychom se na danou věc dívali pohledem právě onoho „lití vody“ při hašení, pak nám do toho můžou podpůrně vstoupit třeba i technické normy pro mokrá prostředí, nejspíše pak ČSN 33 2000-7-702 ed. 3, která v čl. 702.30.102 definuje zónu 0 i jako „prostor stříkající vody“. No a odtud je už jen krůček k čl. 702.410.3.101.1, kde je stanoveno:
V zónách 0 a 1 lze použít pouze ochranu SELV nepřesahující AC 12 V, nebo DC 30 V, (…)
Je toto ona „bezpečná úroveň bezpečného napětí“?
Anebo je pro mokrá prostředí nutno uvažovat požadavek ČSN EN 61140 ed. 3 čl. 5.2.6 písm. a) bod 2?
5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření)
5.2.6 Omezení napětí
Základní ochrana omezením napětí je splněna, jestliže jsou splněny následující dvě podmínky:
a) dotykové napětí za žádných okolností nepřekračuje:
2/ efektivní hodnotu 6 V střídavého nebo 15 V stejnosměrného nezvlněného napětí ve všech ostatních případech; (…)
Je toto ona „bezpečná úroveň bezpečného napětí“?
Proč nejde napsat požadavek právního předpisu jednoduše a konkrétně? Tipuji proto, že se to buď šije na poslední chvíli horkou jehlou (neb tento požadavek v původním návrhu znění vyhlášky vůbec nebyl, a objevil se tam až po připomínkovém řízení), anebo předpisy tvoří někdo, kdo danému oboru, kterého se požadavek týká, vůbec nerozumí. Pak vznikají perly jako „bezpečná úroveň bezpečného napětí“.
No nic. Původcem vyhlášky je Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak jsem jim tam poslal dotaz, ať to upřesní, co že si pod tím máme konkrétně představit. Jakmile se moudří pantátové vyjádří, tak sem info doplním.
Do té doby nezbývá, než si leda tak házet kostkou …
EDIT 1. 6. 2023: Dorazila odpověď od Ministerstva průmyslu a obchodu, jakožto autora vyhlášky:
2. 10. 2024 Jan Hlavatý
Dostal jsem poměrně zajímavý dotaz, zdali se musí po vypnutí fotovoltaické elektrárny do 10 kW na rodinném domě odpojit i její DC část od střídače? A jelikož mě odpověď hned nenapadla, říkám si, že by to mohl být zase nějaký příspěvek na blog. Třeba rozproudí diskusi. Vyhláška do 50 kW Veleslavná vyhláška č. 114/2023 Sb. pro PV systémy do 50 kW […]
13. 6. 2024 Jan Hlavatý
Zajímalo by Vás, jak vzniká legislativa? Ve zkratce tak, jak všechno ostatní; v neskutečném bordelu. Ve druhé polovině roku 2021 jsem byl osloven, jestli bych se nezúčastnil přípravy návrhu nové vyhlášky o technických požadavcích na stavby. No jasně, bude mi ctí! To jsem tehdy ještě ale popravdě netušil, co mě čeká. V únoru 2022 jsme pak vypustili […]
29. 5. 2024 Jan Hlavatý
Je venku. A je to strašnej paskvil. Což bylo vidět už v rámci připomínkování návrhu. Co se povedlo Začněme tím, co bych viděl za přínosné; zabere nám to na úvod méně času. Všechno se týká dokumentace pro provádění stavby; v dokumentaci pro povolení nějak nic přínosného nenacházím: D.1.2.1 písm. w): jsou požadovány seznamy kabelů D.1.2.1 písm. ad): má […]
Webdesign © 2018 David Jindra
V návaznosti na Vaše články o FVE si dovolím vznést dotaz trochu mimo tento článek. Vyhláška 114/2023 Sb v §3 definuje požadavky na vypnutí výrobny od distribuční soustavy a elektrické instalace v odstavcích 1) a 2). Dle mého názoru je v tomto paragrafu zezávazněna ČSN 73 0848, což znamená, že v případě požáru objektu je třeba mít instalaci zhotovenou tak, aby se například na rodinném domě vypnutím hlavního jističe před elektroměrem odpojila nejen elektrická instalace od distribuční sítě a od FVE, ale také aby byla vypnuta sama FVE. Většina firem toto řeší tak, že proškolí zákazníka, jaké musí udělat úkony pro vypnutí FVE. To si myslím, že je špatně, neboť dle mého názoru by měla být FVE vypínána buď pomocí jističe před elektroměrem, nebo by někde na přístupném místě objektu musel být ovladač, něco jako Totoal Stop, kterým jednoduše vypnu FVE, tedy odpojím panely a baterii od střídače a tím dojde k vypnutí i části instalace napájených z výstupu střídače pro back-up. Zároveň by se tímto úkonem odpojily panely na střeše a od střídače a tím pádem by zasahující jednotky hasičů měly napětí jen na střeše objektu. Dle mého soudu to technicky provést jde, jen se nikomu do toho nechce. V případě, že na instalaci FVE nebude instalován nějaký prvek, kterým jednoduše dojde k vypnutí celé FVE a nejen k jejímu odpojení od distribuční sítě, pak si myslím, že je to v rozporu s §3 vyhlášky 114/2023 Sb. Jaký na to máte názor?
V první řadě ČSN 73 0848 je závazná už i bez vyhlášky č. 114/2023 Sb. Jednoduše proto, že je zveřejněna ve sponzorovaném přístupu k ČSN, kde jsou zveřejňovány zezávazněné normy. Ale zamozřejmě ji znovu zezávazňuje i tato vyhláška přímým odkazem.
§ 3 odstavec 2) je napsán klasicky krkolomně, ale dle výkladu HZS z jejich přednášek znamená, že má být vypínání FVE vřazeno do vypínacích prvků stavby. Čili když aktivuji CS/TS, má se tím vypnout současně i FVE. Vzhledem k tomu, že každá stavba musí mít nějaký vypínací prvek, tak se to v zásadě týká všech staveb.
Podle ČSN 73 0848 Změna Z2, čl. 4.5.5 v objektech kde nejsou PBZ se osazuje jen TS. Typicky rodinný dům. Čili i rodinný dům má mít TS, jehož prostřednictvím dojde k vypnutí FVE. Podotýkám, že nikde není požadováno, že by to muselo být nějaké tlačítko, jak se prakticky pořád kopíruje ve všech PBŘ.
U rodinných domů je tímto vypínacím prvkem / TS zpravidla jistič před elektroměrem, v případě instalace FVE ještě distributorem doplněný o druhý vypínač za elektroměrem, pro jeho „galvanické odpojení“. Podle mě by vypínání FVE mělo být spřaženo právě s tímto vypínačem za elektroměrem. I když je velkým nedořešeným otazníkem, jak to má být provedeno v objektech, kde se z baterie instalace i zálohuje (přijede distributor, odpojí si elektroměr z obou stran, ale současně by tím vypnul i komplet FVE včetně zálohy?).
Nicméně když se podívám ještě na § 3 odst. 1, tak tam je řečeno, že „Požadavek na bezpečné vypnutí a odpojení výrobny elektřiny od elektrické instalace je splněn, pokud je zajištěno, že odběrné místo je odpojeno od všech směrů možného napájení„. No ale to přece jednoduše splním těmi dvěma přístroji, které jsou v každém elektroměrovém rozváděči rodinného domu. Jistič před elektroměrem, vypínač za elektroměrem. A i bez jakékoli vazby na samotné vypnutí třeba zálohované FVE jsou požadavky vyhlášky splněny.
Z mého pohledu je ta vyhláška paskvil. Je nekonkrétní a používá nesmyslné termíny („bezpečná úroveň bezpečného napětí“), něco řeší naprosto nesmyslně přísně (do 120 V všude), tam kde by byla potřeba nejvíce, tam se neuplatňuje (viz vyjímka pro rodinné domy do 10 kW), a i v ostatních ohledech je nesmyslná (viz onen § 3 odst. 1; stačí jen odpojit elektroměr z obou směrů napájení, a požadavek na bezpečné vypnutí a odpojení je splněn). Celé k hovnu.
Dobrý den, také jsem zaregistroval „onen paskvil“, ale upřímně musím konstatovat, že mne odpověď nijak moc neuspokojila, tzn. toto se týká pouze FV(PV) elny do 50 kW podle lex OZE1, jak se říká, „vlk se nažral a koza zůstala celá“ ? Jak to vlastně tedy je s výkony nad 50 kW, 1 MW, 10 MW a více. Nějak postrádám stanovisko = tak to tedy chápu, že 10 MW elnu rozdělím na úseky po 120 V DC ??? To snad ne. Jak to tedy aplikujete Vy sám = co je tedy přípustné na DC straně 120 V, 1 000V nebo 1 500 V DC. Přeci nebudu všude dávat optimizéry, dělit to na úseky po 400 V (viz hasiči), .apod.. Jsem z toho docela rozladěn.
Vyhláška č. 114/2023 Sb. se vztahuje a) na PV do 50 kW + b) na ty, které nevyžadují stavební povolení (je to napsáno zde a zde).
Pokud nějaký PV systém vyžaduje stavební povolení (i nějaký do 50 kW, viz podmínky v odkazu, anebo jakýkoli nad 50 kW), pak u něj nastupuje PBŘ. A podmínky, za jakých bude vyřešeno vypínání, stanovuje především PBŘ. Čili pro PV systémy nad 50 kW zatím požadavek na 120 V po vypnutí není. Záměrně píšu zatím, protože se chystá ČSN 73 0847, kde se patrně tento požadavek také objeví, patrně ale pro PV systémy pouze na budovách. Pro PV systémy na polích viz požadavky PBŘ (kde to reálně asi jde vydiskutovat, že tam žádných 120 ani 400 V po vypnutí nebude).
Pokud projektuji PV systém na budově, pak striktně zásadně max. 400 V po vypnutí (viz metodický pokyn P48, viz příručka HZS; z obou dvou vyplývá požadavek na maximálně 400 V po vypnutí DC části). Ale projektuji pouze PV systémy nad 50 kW, ty malé nedělám.
Pokud je to „bezpečné“ napětí z hlediska hašení požáru, tak je to 1000Vdc.
Zde plk. Ing. Zdeněk Hošek z generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/pozarni-bezpecnost-fotovoltaickych-systemu–9835
cituji konec článku: „Hašení pod napětím do 1 000 V je v současné době běžnou praxí.“ Článek z roku 2011. Předpokládám nějaký pokrok v hasících systémech, způsobech a vybavení, takže dnes v roce 2023 už by to mohlo být i 1500Vdc.
Jenže ono není nikde napsané (ani ve vyhlášce, ani v důvodové zprávě), z jakého hlediska má být ona „bezpečnost“ posuzována. Takže to klidně může být kterákoli z nastíněných možností, toť ten zásadní problém.
Pane Hlavatý, máte prosím nějakou odezvu z MPO? díky
Kdybych ji měl, tak ji sem dám. Tak trochu předpokládám, že na MPO nastalo zděšení a divení se, co že to tam vymysleli, a co vlastně mají odpovědět …
„§ 2
Požadavky na materiálové provedení
Požadavek na bezpečné materiálové provedení instalace výrobny elektřiny umístěné na stavbě, která je budovou, je splněn, pokud je ve výrobně elektřiny použit pouze fotovoltaický panel tvořený nehořlavou konstrukcí.“
Proč musím například u větrné elektrárny na budově instalovat i fotovoltaický panel na nehořlavé konstrukci? Jakou funkci tam mám plnit a kam ho mám připojit?
Naštěstí se ten nesmysl vůbec netýká větrníků a kogenerací, z těch leze převážně AC napětí a to ta vyhláška kupodivu vůbec neřeší. A přitom je AC proud z hlediska úrazu elektrickým proudem daleko nebezpečnější než DC.
Palivových článků už se to ale zase týká 🙁
A také je zvláštní že 10kW na rodinných domech to z hlediska bezpečnosti také neřeší. Ale pokud je to na garáži, dílně, zahradním domku, kůlně, dřevníku seníků, psí boudě, králíkárně, nebo dokonce na zemi, tak to ta vyhláška považuje za bezpečnostní problém a řeší to.
Takže větrníček do 10kW s DC výstupem na zemi je problém. S AC výstupem nebo na rodinném domě už to není problém.
Nebo FV panely na zemi do 10kW – problém. FV panely do 10kW na rodinném domě – OK.
Absurdní nesmysly, to nemohl psát člověk při smyslech. Nebo mu šlo o úplně něco jiného než o bezpečnost.
Osobně si myslím že tato vyhláška je o všem možném jen ne o bezpečnosti. Je to jen lobbistická odpověď na zvýšení limitu z 10kWp na 50kWp bez stavebního povoleni a potřeby licence. Pro filmové fanoušky to lze nazvat “ Imperium ČEZ vrací úder”
Také jsem spíše toho názoru že pro požární bezpečnost je lepší mít střešní vedení na 400 voltech a 24 ampérech než na 120 V a 80 A