Tak nám vzniknul další pěkný paskvil, viděli jste?
Tak dlouho se na vyhlášku čeká, až se v ní nějaký nesmysl objeví … dalo by se parafrázovat … o co jde?

Srov. § 3 odst. 3 vyhlášky č. 114/2023 Sb.:

Výrobna elektřiny musí být kromě požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 nainstalována tak, aby zajistila dosažení bezpečné úrovně bezpečného stejnosměrného napětí v jakékoli části stejnosměrného rozvodu této výrobny elektřiny.

Jako mám myslím celkem široký přehled o tom, co je kde v předpisech a normách. Ale že by někde byla nějaká jednotná definice „bezpečného napětí“, o tom tedy nevím.

Nehledě na nový unikátní požadavek „bezpečné úrovně bezpečného napětí“. Co to má být? Napětí ještě bezpečnější, než napětí bezpečné?

Pojďme tedy chvíli zkusit pátrat (byť toho moc nedopátráme).

Jde o napětí do 400 V DC?

Z hlediska možnosti hašení pod napětím by teoreticky mohlo jít o napětí do 400 V. Jak už jsem psal loni, tak hasiči mají na webu Generálního ředitelství Metodický list HZS číslo P 48, ve kterém je v čl. I odst. 10 písm. a) uvedeno:

Požáry FV elektráren (…) Používají se nevodivá hasiva, např. CO2, práškové přenosné hasicí přístroje, popř. se aplikuje hašení vodou elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V (…).

Je toto ona „bezpečná úroveň bezpečného napětí“? Z hlediska hašení by teoreticky mohla být, když existují postupy, jak do této napěťové úrovně hasit.

Jde o napětí do 120 V DC?

Jelikož jde o vyhlášku související s fotovoltaickými (PV) systémy, pak by nás patrně měla zajímat související ČSN 33 2000-7-712 ed. 2, kde je v čl. 712.414.101 definováno:

712.414 Ochranná opatření: malé napětí zajišťované SELV a PELV
712.414.101 Při použití ochranných opatření SELV a PELV na DC straně nesmí U_OCmax přesáhnout 120 V DC.

Hodnota 120 V je obecně definována i v ČSN EN 61140 ed. 3, čl. 4.2

Horní mez ELV 120 V stejnosměrného napětí byla po mnoho let dohodnuta na základě konvence. Nicméně různé podmínky okolí a situace dotyku, jak jsou popsány v IEC/TS 60479-1, způsobují, že pro dané napětí existují různé hodnoty dotykového proudu. Také tvar vlny proudu a dráhy, kterou proud prochází tělem má značný vliv na úroveň ohrožení. Proto se od technických komisí vyžaduje, aby velmi opatrně zvážily, zda pro jejich specifické normy nejsou zapotřebí nižší hodnoty ELV než 120 V stejnoměrného napětí.

Je toto ona „bezpečná úroveň bezpečného napětí“? Z ochranného opatření malým napětím by teoreticky mohla být.

Jde o napětí do 60 V DC?

V normě ČSN EN 61140 ed. 3 se v čl. 5.2.6 písm. a) bod 1 dočteme:

5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření)
5.2.6 Omezení napětí
Základní ochrana omezením napětí je splněna, jestliže jsou splněny následující dvě podmínky:
a) dotykové napětí za žádných okolností nepřekračuje:
1/ efektivní hodnotu 25 V střídavého nebo 60 V stejnosměrného nezvlněného napětí, jestliže zařízení je normálně používáno v pouze suchých prostorech a nepředpokládá se dotyk lidského těla s živými částmi na velké ploše; (…)

Je toto ona „bezpečná úroveň bezpečného napětí“? Tady bych spíše tipoval, že ne, neboť celá DC část fotovoltaického (PV) systému musí splňovat požadavek na dvojitou nebo zesílenou izolaci, což je víc, než jen základní ochrana. Ale člověk nikdy neví, co moudrý zákonodárce měl na mysli, že?

Další případnou nejasností je navíc i ona podmínka „suchých prostor“, která při hašení splněna spíš nebude.

Jde o napětí do 30 V DC?

Pokud bychom se na danou věc dívali pohledem právě onoho „lití vody“ při hašení, pak nám do toho můžou podpůrně vstoupit třeba i technické normy pro mokrá prostředí, nejspíše pak ČSN 33 2000-7-702 ed. 3, která v čl. 702.30.102 definuje zónu 0 i jako „prostor stříkající vody“. No a odtud je už jen krůček k čl. 702.410.3.101.1, kde je stanoveno:

V zónách 0 a 1 lze použít pouze ochranu SELV nepřesahující AC 12 V, nebo DC 30 V, (…)

Je toto ona „bezpečná úroveň bezpečného napětí“?

Jde o napětí do 15 V DC?

Anebo je pro mokrá prostředí nutno uvažovat požadavek ČSN EN 61140 ed. 3 čl. 5.2.6 písm. a) bod 2?

5 Ochranné prostředky (prvky ochranných opatření)
5.2.6 Omezení napětí
Základní ochrana omezením napětí je splněna, jestliže jsou splněny následující dvě podmínky:
a) dotykové napětí za žádných okolností nepřekračuje:
2/ efektivní hodnotu 6 V střídavého nebo 15 V stejnosměrného nezvlněného napětí ve všech ostatních případech; (…)

Je toto ona „bezpečná úroveň bezpečného napětí“?

Máme si hodit kostkou?

Proč nejde napsat požadavek právního předpisu jednoduše a konkrétně? Tipuji proto, že se to buď šije na poslední chvíli horkou jehlou (neb tento požadavek v původním návrhu znění vyhlášky vůbec nebyl, a objevil se tam až po připomínkovém řízení), anebo předpisy tvoří někdo, kdo danému oboru, kterého se požadavek týká, vůbec nerozumí. Pak vznikají perly jako „bezpečná úroveň bezpečného napětí“.

No nic. Původcem vyhlášky je Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak jsem jim tam poslal dotaz, ať to upřesní, co že si pod tím máme konkrétně představit. Jakmile se moudří pantátové vyjádří, tak sem info doplním.

Do té doby nezbývá, než si leda tak házet kostkou …

EDIT 1. 6. 2023: Dorazila odpověď od Ministerstva průmyslu a obchodu, jakožto autora vyhlášky:

7 komentářů: “Poslal jsem to tam”

1. Milan Melč napsal:

   7. 6. 2023 (9:33)

   Dobrý den, také jsem zaregistroval „onen paskvil“, ale upřímně musím konstatovat, že mne odpověď nijak moc neuspokojila, tzn. toto se týká pouze FV(PV) elny do 50 kW podle lex OZE1, jak se říká,  „vlk se nažral a koza zůstala celá“ ? Jak to vlastně tedy je s výkony nad 50 kW, 1 MW, 10 MW a více. Nějak postrádám stanovisko = tak to tedy chápu, že 10 MW elnu rozdělím na úseky po 120 V DC ??? To snad ne. Jak to tedy aplikujete Vy sám = co je tedy přípustné na DC straně 120 V, 1 000V nebo 1 500 V DC. Přeci nebudu všude dávat optimizéry, dělit to na úseky po 400 V (viz hasiči), .apod.. Jsem z toho docela rozladěn.

   Odpovědět
   • Jan Hlavatý napsal:

     7. 6. 2023 (9:41)

     Vyhláška č. 114/2023 Sb. se vztahuje a) na PV do 50 kW + b) na ty, které nevyžadují stavební povolení (je to napsáno zde a zde).

     Pokud nějaký PV systém vyžaduje stavební povolení (i nějaký do 50 kW, viz podmínky v odkazu, anebo jakýkoli nad 50 kW), pak u něj nastupuje PBŘ. A podmínky, za jakých bude vyřešeno vypínání, stanovuje především PBŘ. Čili pro PV systémy nad 50 kW zatím požadavek na 120 V po vypnutí není. Záměrně píšu zatím, protože se chystá ČSN 73 0847, kde se patrně tento požadavek také objeví, patrně ale pro PV systémy pouze na budovách. Pro PV systémy na polích viz požadavky PBŘ (kde to reálně asi jde vydiskutovat, že tam žádných 120 ani 400 V po vypnutí nebude).

     Pokud projektuji PV systém na budově, pak striktně zásadně max. 400 V po vypnutí (viz metodický pokyn P48, viz příručka HZS; z obou dvou vyplývá požadavek na maximálně 400 V po vypnutí DC části). Ale projektuji pouze PV systémy nad 50 kW, ty malé nedělám.

     Odpovědět
2. Tomáš napsal:

   30. 5. 2023 (22:31)

   Pokud je to „bezpečné“ napětí z hlediska hašení požáru, tak je to 1000Vdc.
   Zde plk. Ing. Zdeněk Hošek z generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
   http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/pozarni-bezpecnost-fotovoltaickych-systemu–9835
   cituji konec článku: „Hašení pod napětím do 1 000 V je v součas­né době běžnou praxí.“ Článek z roku 2011. Předpokládám nějaký pokrok v hasících systémech, způsobech a vybavení, takže dnes v roce 2023 už by to mohlo být i 1500Vdc.

   Odpovědět
   • Jan Hlavatý napsal:

     31. 5. 2023 (8:42)

     Jenže ono není nikde napsané (ani ve vyhlášce, ani v důvodové zprávě), z jakého hlediska má být ona „bezpečnost“ posuzována. Takže to klidně může být kterákoli z nastíněných možností, toť ten zásadní problém.

     Odpovědět
3. Lukáš napsal:

   17. 5. 2023 (20:43)

   Pane Hlavatý, máte prosím nějakou odezvu z MPO? díky

   Odpovědět
   • Jan Hlavatý napsal:

     18. 5. 2023 (10:07)

     Kdybych ji měl, tak ji sem dám. Tak trochu předpokládám, že na MPO nastalo zděšení a divení se, co že to tam vymysleli, a co vlastně mají odpovědět …

     Odpovědět
4. Tomáš napsal:

   8. 5. 2023 (2:48)

   „§ 2
   Požadavky na materiálové provedení

   Požadavek na bezpečné materiálové provedení instalace výrobny elektřiny umístěné na stavbě, která je budovou, je splněn, pokud je ve výrobně elektřiny použit pouze fotovoltaický panel tvořený nehořlavou konstrukcí.“

   Proč musím například u větrné elektrárny na budově instalovat i fotovoltaický panel na nehořlavé konstrukci? Jakou funkci tam mám plnit a kam ho mám připojit?

   Naštěstí se ten nesmysl vůbec netýká větrníků a kogenerací, z těch leze převážně AC napětí a to ta vyhláška kupodivu vůbec neřeší. A přitom je AC proud z hlediska úrazu elektrickým proudem daleko nebezpečnější než DC.
   Palivových článků už se to ale zase týká 🙁
   A také je zvláštní že 10kW na rodinných domech to z hlediska bezpečnosti také neřeší. Ale pokud je to na garáži, dílně, zahradním domku, kůlně, dřevníku seníků, psí boudě, králíkárně, nebo dokonce na zemi, tak to ta vyhláška považuje za bezpečnostní problém a řeší to.
   Takže větrníček do 10kW s DC výstupem na zemi je problém. S AC výstupem nebo na rodinném domě už to není problém.
   Nebo FV panely na zemi do 10kW – problém. FV panely do 10kW na rodinném domě – OK.

   Absurdní nesmysly, to nemohl psát člověk při smyslech. Nebo mu šlo o úplně něco jiného než o bezpečnost.

   Odpovědět