Načítám...

BIM: DDS-CAD podruhé


12. 4. 2024



V roce 2020 jsem zde popisoval své dojmy ze zpracování prováděčky bytového domu v DDS-CAD verze 13; nejlepší bude začít tím původním příspěvkem.

Následující text jsem nedávno obdržel od kolegy.
Od kolegy, který zde už v roce 2019 popisoval své zkušenosti s projektováním elektro v Revitu. Nyní mi poslal své postřehy z projektování v DDS-CAD, tentokráte verze 19.

Neboli máme možnost nahlédnout za oponu, kam se DDS-CAD za posledních 6 verzí vyvinul … pohodlně se usaďte, jdeme na to.

 


 

Dovolím si přidat pár poznatků z aktuálního testování verze 19 v návaznosti na výše uvedený text k verzi 13 , který jsem si vzal jako vodítko pro „časový test“. Tedy co se od verze 13 změnilo?

  • Nemožnost volby trasy po které chci kabel vést trvá, pokud jsou trasy propojeny. Mám-li samostatnou (třeba požární) trasu nepropojenou s ostatním, trasuje se kabel logicky jen po této trase.
  • Potvrzuji občasný a nereplikovatelný (tedy někdy se děje, někdy ne) problém s úpravou výšek tras. Osvědčilo se ale (po vzoru Revitu, který to dělá stejně) trasu rozdělit, upravit výšku a pak na obou stranách dopojit. V Revitu se alespoň dá vybraný úsek trasy preventivně „přišpendlit“ a tak i kdyby se chtěla jeho pozice změnit tím, že budu chtít posunout jiný segment trasy, Revit to nedovolí. Oproti tomu ale musím konstatovat, že obecně je kreslení tras a trubek v DDS-CADu o mnoho snazší než v Revitu. Revit má pořád s něčím problém, pořád nemá dost místa na tvarovky, a tak tvrdí, že trasu není možné vyřešit. V DDS-CADu, ať jsem dělal co jsem dělal, se mi nic podobného nepovedlo, a klidně jsem z trasy mohl nakreslit mašličku; bylo mu to jedno.
  • Problém s připojením průtokových ohřívačů je již asi vyřešen. Sice to má nějaká pravidla kreslení, ale dá se z trasy napojit spotřebič (takže odejít kabelem z trasy ven) a zase se do trasy vrátit, a na jiném místě z ní zase odbočit, a tak pořád dokola, až k připojení posledního prvku. To znamená, že jakmile z trasy odbočím určitým způsobem, už v ní ten kabel neexistuje, dokud jej do ní zase nevrátím. Nelze si ale u šestého ohřívače vzpomenout, že jsem zapomněl připojit třetí v pořadí, a tam jej touto logikou připojit, protože pak by se ten průběžně tažený kabel v určitém úseku trasy objevil 2x (je to jako nit u vyšívání). Musím pak zrušit vybraný segment propoje, vřadit mezi ně zapomenutý prvek, a pak to celé navázat (a přitom si v hlavě udržovat tu topologii jak jsem to tahal, nebo raději všechny propoje z trasy rušit a udělat to celé znovu). Případně to nakreslit jako odbočky přes krabičky. Z rozvaděče propojím krabičky a do krabiček dopojím ohřívače.
  • Neprovázaností návazností kabelů jsem si nějak nevšiml, pokud jsem ji nezpůsobil sám. Nezadávám ale kabely výběrem v dialogu rozvaděče, nýbrž kreslím vybraným kabelem ze seznamu obvodů a tak se vždy kabely přiřadily správně.
  • Samostatné výkresy pro zásuvky a pro osvětlení (a technologii, trasy atp.): v podstatě zůstává vše při starém, žádný posun. Ano, dají se vypínat hladiny, ale není to vždy žádoucí. Třeba u kabelů nelze vypnout část kabelů pro svítidla a část pro zásuvky, a tak buď není na výkrese nic, i když jsem se s tím patlal, anebo vše (pak je výkres totálně nepřehledný). Anebo zůstanou na výkrese zásuvek kabely jdoucí odnikud nikam (protože hladinu světel mám vypnutou, když chci dělat výkres zásuvek). Existuje sice volba, kdy se budou kabely kreslit do hladiny prvku, který je připojen, ale to samozřejmě neplatí pro trasu typu „svazek kabelů“.
  • Výkresy jsou obecně tragédie. Export do modelového prostoru DWG je v nastaveném měřítku a absolutně mimo souřadnice, což je tragédie pro vzájemnou spolupráci. No a tak zbývá jen export přímo z DDS-CADu bez vytváření výkresů v něm, a následná editace rámečku a razítka v běžném CADu + v CADu pak vypínání hladin, abych si teda udělal ten výkres osvětlení a zásuvek samostatně. Přitom je to docela škoda. Automatické legendy fungovaly krásně.
  • Oficiální výukové video Graphisoftu navádí jak si „srovnat “ podkladové DWG (když už teda pracuji s DDS-CADem na podkladě DWG půdorysů). Že se tím rozhodí souřadnice pro následný export je jim asi jedno. Dělejte to takhle, musíte to tak dělat. Na nějakém online pseudo testu základních znalostí, to byla dokonce bodovaná otázka.
  • S rychlostí jsem problémy nezaznamenal, ale slyšel jsem i od jiného uživatele, že při větším projektu nebo více nalinkovaných koordinačních IFC se z toho stává zabržděnec, ať si toto raději vyzkouším, dokud nekoupím.
  • Export do DWG je jaký je … pravda, zřejmě to souvisí s užíváním hladin a per, kdy do jedné hladiny lze kreslit různými pery s různým nastavením. Bohužel je toto výchozí nastavení a tak i export do DWG v tom pokračuje a nepoužívá nastavení „DleHlad“.
  • Délka přívodu ke spotřebiči mi fungovala na výbornou. Dokonce i když byly napojeny přes krabice, zobrazovala se reálná délka až ke koncovému místu (v popisku u spotřebiče + nastavený doměrek ke každému místu připojení). Do seznamu obvodů se ale přejímala jen ta délka, která byla z hlediska úbytku napětí nejhorší, což je trochu matoucí, ale pochopitelné pro účely dimenzování (do specifikace materiálu se délky načítají správně).
  • Hlášení problémových míst je zřejmě stále stejné, navíc mi připadá, že se některé chyby objevují nahodile. Vyskáče mi hromada chyb, jednu z nich opravím a všechny ostatní chyby zmizí. To bylo rychlé, říkám si. Jenže ony se tam ty zmizelé zase někdy objeví, když výkres podlaží znovu otevřu nebo udělám nějakou operaci. Tak když tam ta chyba je, tak ať tam je a nemizí, ať ji můžu odstranit. Jindy zase namítal, že mám někde nekonzistenci v typu kabelů. A přitom, i když jsem všechno opravil, trval si na svém. Zoom na místo problému mě odkázal do vzduchoprázdna, ve kterém nic nebylo, ani se nedalo nic vybrat. Takže mám nějakou chybu, někde ani nevím kde, a nemůžu ji ani opravit.
  • S problémem „read only“ jsem se také setkal, ale pravým tlačítkem myši se dalo změnit. Občas program vyzve k tomu, že potřebuje něco uložit, aby mohl provést co jsem po něm chtěl. Nastavil jsem mu ať se příště neptá a uloží, a možná proto jsem se s tím už pak nepotkal.
  • Jednoduché značky 1f a 3f vývod opravdu neexistují, respektive existují značky užívané v Německu. Lze ale udělat vlastní 2D (i 3D) symboly a ty pak přiřadit databázovému prvku „1f vývod“, a od té doby už používat značky „vidliček“ dle našich zvyklostí. Není už nutné vytvářet tolik záznamů v databázi, kolik mám různých spotřebičů s odlišným příkonem, protože parametry příkonu se volí v okně vlastností. To ale neplatí pro svítidla, kde se příkon definuje již v databázi zápisem na počet a výkon trubic :-D.
  • Člověk by si myslel, že když změním něco v databázi (třeba označení typu svítidla) promítne se to do všech výkresů, jak to bývá zvykem u databázově orientovaných řešení. V DDS-CADu musím všechna zařízení, u kterých jsem něco opravil v databázi vybrat (a to na každém patře samostatně) a znovu je vybrat z databáze, aby se změna promítla do výkresu. Celkem otrava. A nic na tom nemění fakt, že to byl můj původní překlep. Software pracující s databází by se takto chovat neměl.
  • Požární trasy se dají vykreslit jako „svazek kabelů“. Vykreslí se tak, jak ji já sám nakreslím, tedy i včetně případné smyčky pro odlehčení. Ani s tím není nějak moc práce. Jen PageUp, šipka doleva, PageUp, šipka doprava, Page up a je hotovo. Dají se automaticky navolit příchytky a jejich rozteče. Příchytky se samozřejmě ve vykresleném počtu objeví i ve specifikaci materiálu. Jedná se sice o „OBO gripy“, i vzhledově, ale není problém si udělat vlastní malý „OBO grip“ s jinými rozměry, a považovat jej za příchytku pro jeden/dva kabely. DDS-CAD v tomto případě umí hlídat využitelný průřez příchytky a pokud se do ní snažím nacpat více kabelů, než kapacitně zvládne, vypíše chybovou hlášku o překročení maximálního plnění „trasy“, a můžu si příchytky změnit na odpovídající velikost. Bohužel už ale nelze takovou trasu tvořenou jako „svazek kabelů“ konvertovat na žlab nebo žebřík, pokud se dodatečně rozhodnu, že by to bylo lepší.
  • Výpočet zaplněnosti tras počítá zjednodušeně plochu kulatého kabelu jako obsah čtverce o stranách 2x d. Tedy kabel o průměru 10 mm zabírá v trase 10 x 10 = 100 mm2. Takto stejně fungují i trubky, parapetní kanály, lišty, žlaby, žebříky. U žebříku a žlabu se navíc dá volit, zda v nich má počítat s uložením kabelů v jedné vrstvě bez mezer, s mezerami nebo ve více vrstvách bez mezer, a dokonce to reálně zobrazit i v půdoryse. Klobouk dolů. To jsem ještě nikde neviděl. Obdobným způsobem si program sám volí i trubku pro uložení kabelu s možností nastavit si maximální plnění trubky třeba na 50 %.
  • Změnit typ nebo průřez kabelů mě taky štvalo, a taky jsem jako otrok klikal na všechny segmenty kabelů, který byly někde v modelu, a musel je ručně měnit jeden po druhém. A že jich občas nebylo málo. Toho klikání bylo fakt mraky. Až když jsem takto změnil všechno, objevil jsem, že existuje vyhledávání s filtrem, takže se dají vybrat všechny kabely buď podle názvu (třeba WL2), a tomuto výběru pak jiný typ přiřadit hromadně. Nebo vybrat všechny kabely nějakého typu, a pak je změnit na jiný typ (a pokud jsou na různých podlažích, tak toto zopakovat na každém podlaží samostatně). Kabel v trase změnit nejde, ale co jsem si tak všímal, tak pokud změním typ kabelu, které do trasy vstupuje a zase z ní vystupuje, změní se i typ kabelu v daném segmentu trasy.
  • Hromadné nahrazení značek na různých podlažích mi taky nejde. Jen na daném podlaží a pak zase znovu celý proces opakovat.
  • Bilance rozvaděčů exportovat lze, u každého rozvaděče je možné vygenerovat doplňkové zprávy pro výpočty kabelů (takové zvláštní, asi těžko použitelné), ale i rozšířený seznam obvodů a ten už použitelný je. Ten obsahuje označení rozvaděče, jeho umístění ve stavbě, podlaží, místnosti (pokud se tedy v DDS-CADu ta místnost nakreslí, protože proč by to mělo načítat z IFC, že ?), dále informace o tom odkud je daný rozvaděč napájen a čím jištěn a jaký má proudový odběr po jednotlivých fázích. Soupis obvodů pak obsahuje informace o : číslo obvodu, Un, kategorie užití (AC1, AC3 – nic jiného nenabízí), označení ochranného zařízení (FA), typ (C10), označení kabelu (WL11), typ kabelu (CXKH-R 3×1,5), délka kabelu v metrech, vypočtený úbytek napětí a do obvodu zapsaný maximální povolený úbytek napětí, zatěžovací proud obvodu Ib, přípojejený příkon v kW, soudobost obvodu (z té se pak dopočítává soudobý příkon rozvaděče jako celku), cos fi a popis funkce obvodu (osvětlení, zásuvky, ovládací obvod tlačítek) … Seznam se dá exportovat do PDF, excel, word, rtf. Nenašel jsem nikde možnost si export upravit podle svého. Co ale lze, je po zjištění, že jsou nerovnoměrně zatížení fáze, vybrat všechny obvody a nechat je automaticky rozfázovat.
  • Typy kabelů již lze přidávat libovolně a vytvářet si vlastní. Vazba na Elp-Cod.dat sice v zápisu databáze zůstává, ale podle mne to má vliv spíše na dimenzaci (našel jsem mezi textovými soubory i jakési textové tabulky pro zatížení kabelu a lišily se právě typem původního německého typu kabelu. Způsob zápisu mi připomínal tabulky z ČSN 33 2000-5-52 pro různé druhy izolace, dovolené teploty jádra a počtu zatížených žil, jen jako zástupce takového kabelu byl prostě použit NYM, NHMH apod. a proto databázově asi zůstává vazba na textový soubor pro zajištění kontinuity výpočtů, nicméně typ a označení kabelu již lze libovolně doplnit). Takže můžu mít vlastní kabel CYKY, ale parametrově se budu v databázi odkazovat na kabel stejného typu, tedy NYM, zřejmě aby fungovaly hard coded postupy pro dimenzování. Zvláštností počeštěné verze je, že na rozdíl od té německé neumí definovat různé typy uložení kabelů a vůbec definovat zda kabel může přijít pod omítku, do země apod. V české verzi je jen uložení s názvem „uložení“ :-D, a nedá se nijak měnit nebo jsem nenašel kde. No a v DDS-CAD 19 se objevila nově, zatím jen v experimentální verzi, možnost použití IFC databází prvků dle OpenBIM. Jenže v této nelze definovat vlastní kabely. Takže inovace, je vlastně krokem zpět, pokud to verze 20 (nebo až 25 ?) nevyřeší.
  • Doplňková popisující data již vkládat lze a to celkem libovolně ke každému prvku. Pozor ale, jedná se o doplňkové označení, které platí jen pro danou instanci prvku. Abych stejnou informaci dostal do všech prvků, musím je všechny vybrat a napsat jim to najednou. Že je to jasný zdroj kopírovacích chyb je více než jasné, navíc když si nikde nemůžu udělat tabulkový výpis toho co který prvek nese za doplňkovou informaci (možná to pak jde).
  • Ano, zpracování zkušebního projektu bylo časově výrazně náročnější než ve 2D. A to hodně. Až lituji, že jsem se do toho dobrovolně pustil. Udělal jsem osvětlení, ale zásuvky už si dám klasicky v DWG za zlomek času. Nemyslím si přitom, že by se jednalo o počáteční pomalost při seznamování se s programem. Při takovém tom úvodním zkušebním klikání jsem byl přitom docela nadšen. Reálný projekt to nadšení ale úspěšně zazdil. A perlička? Někde je chyba a nevím v čem. Na mém projektu nelze udělat export do IFC. Pořád to padá. Takže výstupem z DDS-CADu bude co? Zmršené 2D DWG. Aspoň že s těmi výměrami kabelů mi pomůže, když už.

Takže co BIM? Nic. Zase prostě jen 3D model, a nějaký software jako sazedlo 3D tvarů se schématickým symbolem. Ať už Revit nebo DDS-CAD (za kolik? za 85.000,- ročně ? nebo za 100.000,- „na trvalo bez podpory“?), či jiné DWG náhražky s exportem do IFC, které se jako BIM tváří? Však co, všem to zatím stačilo. A asi bude muset, když není v čem to dělat pořádně.
A člověk by přitom chtěl.

Za mě se DDS-CAD za šest let moc neposunul. Nenabyl jsem dojmu, že by byl konzistentně použitelný na tvorbu projektové dokumentace. Nedávno uvedli novinku, že lze v „rozšířeném“ zobrazení zobrazit poloměry ohybu kabelů. Ty jsou sice natvrdo nastavené na 4x (pro malé kabely to až tak neřeším a pro velké kabely je to málo), ale dá se přenastavit na jakoukoliv hodnotu. Jenže pokud nakreslím z kabelu klikyhák, a pak mu teda s tím nastaveným poloměrem zapnu rozšířené zobrazení, tak tam kde to jde, ten poloměr vykreslí, a kde to nejde, tam to prostě ohne jak to vyjde. Tak k čemu to je, když to stejně nerespektuje? OK … zkoušel jsem extrém a normálně by taková situace asi nenastala. Tak tedy zkusíme nakreslit komplikovanou kabelovou trasu jako žebřík s úskoky stranovými a výškovými, a připojíme do ní nějaký kabel pro velký spotřebič. Schválně jsem vybral kabel 4×240 mm2, aby to bylo poznat, a trasu 200 mm širokou. A co myslíte? V trase ten nastavený poloměr kabelu nefunguje. A jeden by čekal, že se kabel v trase překreslí podle nastaveného poloměru, a já si podle něj potom upravím polohu kabelové trasy a potřebná kolena a ohyby. Nejde.

Ale blýská se na lepší časy! Revit 2025 začal podporovat připojení 1 fázových elektrických zařízení! Panečku! Co tak najednou? Aha, on je to jen analytický model. To je taková „bilance“ bez fyzického kreslení. Tak to jo. To totiž excel neumí. To se musí koupit plný Revit, abych si spočítal bilance.

 


 

Inu, kam jsme se tedy za ty roky posunuli?

Já popravdě nikam; za posledních 12 měsíců poptávka po elektru v BIM čistá nula. Buďto BIM nikdo nepotřebuje, anebo má naprosto zcestné cenové představy. A popravdě proč se drbat s nějakým BIMem za suchý z nosu, a přidělávat si práci, když si bez BIMu člověk vydělá v klidu více?

Pořád mám v hlavě i slova nejmenovaného architekta, co mi říkal už tak možná před 10ti lety: „Prosimvás, jakej BIM?! My jsme rádi, když nám elektrikáři na stavbě natáhnout kabely po správné straně chodby … !

Nebo máte jiné zkušenosti?




7 komentářů: “BIM: DDS-CAD podruhé”

  1. Arnošt Gőbel napsal:

    Přesně jak píše p. Brčák. Převážně používám Revit (je skoro vynucován některými ateliéry), není toho málo co v něm je rozpracováno, ale jeho cena a neschopnost v čemkoliv pomoci nebo něco ulehčit mě vytáčí a za ty peníze v něm prostě stále nevidím smysl ani žádnou přidanou hodnotu pro elektrikáře. Ano, umí docela hezky dělat výkazy podle různých nastavení a kritérií. Občas se to hodí, ale není to nic, co by se neumělo udělat i v cadu pomocí extrahování atributů a následným post procesem v excelu.

    Nechci ani počítat kolik peněz za ty roky proletělo komínem zbytečně, jenom kvůli „3D kreslítku“. Sázení 3D rodin je práce pro cvičené opice a ne pro odborného projektanta. Připomíná mi to pozici „kreslič CAD“, která se v minulosti objevovala v projekčních „ateliérech“. Novodobý slovník tomuto postu říká „BIM monkey“.

    Konec konců, pozice BIM monkey se z velké části dá nahradit Dynamo scriptem, který z podloženého DWG „vyzobe“ bloky, přiřadí jim revit rodiny a ty umístí do zadané výšky (a možná pokud má daný blok zadanou Z souřadnici, tak si ji umí odečíst z bloku). Takové skripty se objevují a šikovný programátor by možná uměl přizpůsobit některý Dynamo skript pro konkrétní názvy bloků a rodin. Pak vlastně projektant rozvrhne umístění v cadu, ten si podloží do Revitu, pustí skript a ten mu zázrakem vytvoří „jakožeBIM“. Některým (mnohým) stavařům by to stačilo.

    Na vyplňování informací k prvkům mám zdrženlivý postoj a nemám to rád (to jako pro zásuvku nebo vypínač nestačí legenda nebo výkaz ?). Drtivá většina dokumentací, které dělám nejsou dokumentace skutečného stavu, kde by konkrétní informace o prvku dávaly smysl pro následný facility management no a hlavně co tam má být za konkrétní informace, když v rámci veřejné zakázky projektuji nekonkrétní prvek ? Za mě je toto vyplňování pochopitelné ve stádiu DSPS, při předání uživateli, který tak souběžně s tunou prohlášení o shodě a pokrčených návodů k obsluze vytažených z krabičky 10x10cm obdrží i digitálního dvojníka zrealizované stavby a v něm už si pomocí facility nástrojů může nad ifc prvky organizovat co chce. Toto beru. Ale pro projekty DSP nebo zadávaček … k čemu ? Jenom abychom se tvářili BIMformačně, že jako model obsahuju tunu zbytečných informací, když to jako jde ?

    Hlavně že pořád chodí nějaké BEPy a každý chce jiné parametry rodin a jinak nazvané a člověku to akorát dělá nepořádek v rodinách, které už si vytvořil a v šabloně. Výsledkem je totálně rozbitá koncepce „šablony“ se kterou je Revit jakž takž použitelný a potřeba neustále překopávat výkazy o tyto nové parametry.

    O nějaké standardizaci si asi můžeme nechat jenom zdát. Ty pokusy o standardizaci jsou marné už několik let.

    Abych ale Revit jen nehanil, od verze tuším 2022 si umí docela dobře poradit s přiřazením obvodů do rozvaděčů včetně možnosti vlastní definice způsobu pojmenování obvodů (což byl dlouho problém a vnucoval své vlastní značení), kdy je pak schopen sčítat příkony jednotlivých připojených zařízení a těmto pak i definovat soudobosti podle různých nastavitelných pravidel. Ty jsou sice poměrně komplikované na pochopení a nastavení, ale pokud člověk přijme tu filosofii s jakou k tomu Revit přistupuje, je to docela použitelné. Minimálně se tedy dají koncové elementy připojit do rozvaděče na konkrétní obvod, tomuto obvodu definovat soudobost, nechat si spočítat zatížení obvodu, vypsat si obvody připojené do konkrétního rozvaděče, těmto obvodům pak ručně doplnit další informace a dotvořit si tak výkaz obvodů s přiřazenými jistícími prvky a poznámkami třeba k ovládačce (např. spínáno impulsním relé..) . Výhodou je 100% provázanost informací, takže pokud se stane, že potřebuji změnit číslo již přiřazeného obvodu, udělám to na jednom místě a promítne se mi do všech ostatních dokumentů. Vše online bez potřeby vynucené „aktualizace“.

    Pokud je takto vytvořený rozvaděč s připojenými obvody připojený jako spotřebič do jiného nadřazeného rozvaděče, tak se informace a zatížení přelévají celým systémem až do hlavního rozvaděče. Toto vcelku funguje. Co nefunguje absolutně je výpočet úbytku napětí (ten je založen na AWG průřezech a v nápovědě Revitu je k tomu výpočtu docela obsáhlé povídání, ale ani američtí uživatelé nechápou odkud si Revit ty vypočtené hodnoty „tahá“, když klasickým postupem výpočtu jim vychází hodnoty jiné – v roadmap jsem ale četl, že se chystá i přidání výpočtů pro „evropské“ dimenze kabelů).

    Dimenzování kabelů v Revitu je šašakárna, opět je založené na AWG průřezech, ale pokud se Revit samostatným nastavením ukecá na použití vlastní tabulky izolací a zatížení kabelů, pak alespoň podle proudu ochranného prvku (už ale ne podle jeho charakteristiky) umí z tabulky předvybrat vhodný průřez. Ten ale není volen podle způsobu uložení, impedance apod., nýbrž jednoduše jen podle amperáže. No a pokud si udělám vlastní tabulku např.  pro PVC izolaci a tři zatížené vodiče podle tabulek v ČSN 33 2000-5-52 ed.2 a sám si určím, že budu raději počítat s uložením dalších dvou souběžně uložených kabelů na kabelové lávce, tedy s koef. 0,82, pak mi podle proudu obvodu vybere průřez, který se v běžných podmínkách „trefí“ do toho, co by vyšlo i výpočtem. Revit tedy nedimenzuje, jen „vybírá“ podle rozsahu proudu. Dá se nějak znásilnit, aby napověděl a v rámci běžné instalace je to i použitelné, nedá se tomu ale 100% důvěřovat a občas je nutné si jeho návrh raději ověřit (nedělá vlastně nic, co by neuměl člověk s praxí tak nějak z hlavy pro běžné dimenze kabelů).  Ten taky, když už se dostává do atypických délek si svůj tip raději ověří v některém z výpočtových nástrojů (Sichr, Pavouk, ABB-Doc, Simaris…)

  2. Antonín Brčák napsal:

    Zdravím,
    Tak u nás už projektujeme poměrně velké množství staveb v BIMu.
    Používáme Revit, nicméně projektování znamená hlavně nakreslit 3D značku na přesnou pozici (místo jako v CADU přibližně někam) a vyplnit miriádu nesmyslných parametrů, co chce investor (když to ten BIM umí, proč bychom si něco nevymysleli). Nějaké komplexní propojování a „elektrickou“ funkčnost naštěstí nikdo nepožaduje.
    Jsem zvědav, kdo ty parametry bude po postavení projektu spravovat. Umíte si někdo představit např. státní zaměstnance jak udržují tu databázi?

    Revit toho po stránce elektriky umí opravdu málo, nicméně projekt je mnohem „kompatibilnější“ s ostatními profesemi, pokud též pracují v Revitu (nepřekvapivě).
    Obecně jsem zjistil, že přidaná hodnota z doplňovaných informací je relativní a hodně závisí na tom, zda se vše povede na „první dobrou“, či zda, případně kolikrát, přepracováváte návrh dle změn v průběhu projektování. Pak se z všech těch vylepšení stává další zdroj frustrace.

    • Jan Hlavatý napsal:

      No tady je za mě ale pořád zásadní otázka, na kolik je takovéto „přesné rozmisťování 3D značek“ ještě projektováním profese elektro, když tam polovina důležitých věcí chybí … ?

      Kde mám kabeláže, jejich množství, délky a dimenze? Kde mám uzemnění? Kde mám LPS? Kde mám hafo dalších věcí, které pak musím doprojektovávat v něčem jiném? Dává to nějaký smysl?

      Jediný benefit pak fakticky je, že mám koncové prvky ve 3D.
      Super. K čemu mi to je?

      Ten DDS-CAD, když už nic jiného, tak umí aspoň tydlety „elektro věci“.

      • Antonín Brčák napsal:

        „Kde mám kabeláže, jejich množství, délky a dimenze?“

        Já vlastně ani nevím, jestli chci, aby to tam bylo. Protože zadat informace tak, aby z toho lezl užitečný výsledek bude časově dost náročné, nedej bože, že si někdo vzpomene a nechá mě předělat kus objektu, ale bez posunu termínu, protože to zaprvé nedovoluje smlouva a zadruhé to jde v BIMu samo a rychleji. A takové změny jsou v projektu běžné. Mimochodem to nikdo přesně cenově a časově neodhadne k nacenění a když, tak to nikdo nezaplatí.

        „Jediný benefit pak fakticky je, že mám koncové prvky ve 3D.
        Super. K čemu mi to je?“

        Tak mě se to hodně líbí u hromosvodu, případně koordinace, vypadá to hezky a přesně, ale obecně mám z BIMu pocit, že není jeho cílem, aby měl projektant nějaké výhody z používání, ale aby mohl uživatel získat digitální dvojče s mrakem dat v parametrech a ty využívat. Docela by mě ale zajímalo, jak moc je pak model vč. parametrů udržovaný. Třeba když elektrikář někam přidá zásuvku nebo obvod, opravdu to někdo přesně zakreslí do BIMu?

        Jinak super je např. skutečnost, že si vytvoříte řezy a pohledy kde chcete a nemusíte odhadovat podle jednoho řezu pro celý objekt.

        Jinak mě Revit baví.

        • Jan Hlavatý napsal:

          „super je např. skutečnost, že si vytvoříte řezy a pohledy kde chcete a nemusíte odhadovat podle jednoho řezu pro celý objekt“

          To souhlasím. Ale na to mi stačí jen nějaký BIM prohlížeč, a nemusím kvůli tomu v BIMu něco složitěji projektovat. Resp. tak 50 % projektovat, a zbývajících 50 % muset doprojektovávat v něčem jiném (neb nemám ve zvyku odevzdávat polotovary).

          PS: Umí ten slavný Revit z hlediska ochrany před bleskem i toto? Když v něm ty hromosvody „vypadají hezky a přesně“? Anebo jsou to pořád jen omalovánky?

          • Antonín Brčák napsal:

            Myslím, že by šel naprogramovat plugin, který by to uměl, ale zatím vím jen o jednoduchém pluginu, co umí vytvořit ochranný úhel nebo pokládat postupně valivé koule, kam je určíte. Ale za ty prachy je to mizérie.
            Otázka je, kdo by vývoj pluginu zaplatil a jaká by byla prodejnost

            Jinak trochu mi to přijde, že vytýkáte programu něco, co nikdo neřekl, že v něm v základu bude. To už můžete psát, proč to neumí např. autocad v plné verzi, tam si taky můžete tvořit ve 3D. To bych spíš nadával na uživatelskou nepřívětivost Revitu.

            Jinak pokud do Revitu nedáte svá data, např. rozváděče, žlaby apod., pak řezy a pohledy nebudou přesné, pro ostatní profese takže nějakému projektování v „BIMu“, resp. ve 3D SW se asi moc vyhnout nelze.

            PS: ve spoustě prohlížečích se mo při odeslání zobrazuje: „CHYBA: CHYBA: Ověření reCAPTHCA se nezdařilo.Zkuste to prosím znovu.“ Je docela problém odeslat příspěvek.

          • Jan Hlavatý napsal:

            Nemyslím si, že bych vytýkal programům něco, co u nich výrobce neavizoval. Kritizuju obecné bláboly o tom, jak je projektování v BIM strašně sluníčkové. Kritizuji to, že projektant elektro prý v BIM všechno naprojektuje. Třeba konkrétně prováděčky elektro v Revitu jsou z mého pohledu někde na úrovni detailnosti dokumentace pro stávající povolení. Ale všichni se u toho strašně tváří a plácají po ramenou, jak dělají bombastické prováděčky v Revitu. Že tam půlka věcí potřebných pro realizaci vůbec není, to se nahlas neříká. Kritizuji to, že abych v BIM udělal adekvátně kvalitní projekt jako ve 2D, tak a) mě to bude stát mraky času navíc, protože se budu muset nejen drbat s (ne)funkcionalitou stávajících programů, a ještě mudu muset do modelu ládovat hafo nesmyslných informací navíc, b) budu k tomu potřebovat X různých programů, protože žádný stále neumí univerzálně všechno, c) mě to všechno softwarové vybavení bude stát násobně více, jak ve 2D. No a samozřejmě bych u toho měl být z pohledu architektů ten nejlevnější trotl, jak jinak. Todle kritizuju.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

20. 5. 2024 Jan Hlavatý

Váš oblíbený nekonečný seriál na pokračování. Technické zprávy. Dlouhodobě mě fascinuje, na jaký hovadiny v nich člověk často narazí. Proč to tam projektanti píšou? „Aby tam aspoň něco bylo“? Aneb když už nevíme, co do technické zprávy psát, tak tam aspoň nakopírujeme hromadu nesouvisejícího balastu? Nesmrtelné Ctrl C/V? Nejspíš …   Z dokumentace pro stavební […]


Číst více



10. 5. 2024 Jan Hlavatý

Celý slavný BIM se za elektro stále může jít bodnout. Posledního půl roku jsem si pro navrhování ochrany před bleskem velmi oblíbil jeden nástroj. Nástroj, ve kterém velmi jednoduše namodelujete řešený objekt, či snad do něj lze řešený objekt načíst i v IFC. A pak umožňuje velmi snadno vyřešit návrh ochrany před bleskem, protože zobrazuje ochranné prostory v závislosti na […]


Číst více



12. 4. 2024 Jan Hlavatý

V roce 2020 jsem zde popisoval své dojmy ze zpracování prováděčky bytového domu v DDS-CAD verze 13; nejlepší bude začít tím původním příspěvkem. Následující text jsem nedávno obdržel od kolegy. Od kolegy, který zde už v roce 2019 popisoval své zkušenosti s projektováním elektro v Revitu. Nyní mi poslal své postřehy z projektování v DDS-CAD, tentokráte verze 19. Neboli máme možnost […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra