Dokumentace k provádění stavby.
Jeden z absolutně nepochopených pojmů současnosti.
Jen málokdy narazíte na někoho, kdo v tom má jasno. Čest vyjímkám.

Jak že prováděčka není to samé co realizačka? To se mi nezdá. A v čem se jako liší? To se po prováděčce bude projektovat další stejná dokumentace? Proč? Co je to za blbost?
Taky jsem to příliš nechápal. Ono to na první pohled totiž nedává smysl.
Teprve až po letech mi došly mnohé souvislosti.
Tady jsou.

Provádění a realizace jsou synonyma. Neboli jejich význam je stejný. I stavební zákon plynule přechází tu mezi „provádět“, tu mezi „realizovat“. I přesto však máme dokumentaci pro provádění stavby a realizační dokumentaci, které bohužel to samé nepředstavují. Trochu kocourkov. Poděkovat je ale třeba autorům zprzněné novely vyhlášky o dokumentaci staveb s účinností od 29. 3. 2013; protože zejména ta v tom udělala současný bordel, a to zejména v názvosloví. Protože dokumentace pro provádění stavby neslouží k tomu, abyste podle ní stavbu provedli (ve smyslu realizovali).

Ostatně, nikde ve stavebním zákoně nenajdete nic o tom, že se má dílo realizovat podle dokumentace pro provádění stavby. Jediné, co v něm najdete v § 153 odst. 1 je, že „Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu (…) s ověřenou projektovou dokumentací (…)„. Volně přeloženo, stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s dokumentací, na základě které bylo vydáno stavební povolení (a pokud se od ní chce odchýlit, například chce osadit aktivní jímač tam, kde nebyl původně navržen, tak si má projednat změnu stavby před dokončením). V mojí bakalářské práci si k tomu všimněte, co soud konstatoval v citaci č. 63 v poznámce pod čarou: „(…) Žádný zákonný předpis jí neukládá iniciovat vyhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby (…)„. Pokud se nebudeme pohybovat v oblasti veřejných zakázek, tak neexistuje legislativní povinnost zpracovávat dokumentaci pro provádění stavby.

Povinnost, aby byla vypracována dokumentace pro provádění stavby ex lege existuje pouze v několika málo případech. Podle § 92 odst. 1 stavebního zákona musí být dokumentace pro provádění stavby zpracována v případě stavebních záměrů podle § 103 odst 1 písm. e) body 4 až 8 (zjednodušeně řečeno pro liniové stavby a veřejné osvětlení). Druhým případem, kdy musí být zpracována dokumentace pro provádění stavby je výběr dodavatele veřejné zakázky v případě, že výběr neprobíhá pomocí požadavků na výkon nebo funkci (srov. § 92 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek spolu s § 2 odst. 1 související prováděcí vyhlášky). Takže jak by se mělo podle dokumentace pro provádění stavby dílo realizovat, když existuje povinnost jejího zpracování jen v několika málo případech, a navíc jedním případem je účel výběru dodavatele?

Rozdíl č. 1: účel dokumentací

Vypracování dokumentace pro provádění stavby může nařídit stavební úřad v územním rozhodnutí, či ve společném povolení, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby (srov. § 92 odst. 1 nebo § 94p odst. 1 nebo § 94y odst. 2 stavebního zákona). Vypracování dokumentace pro provádění stavby může nařídit stavební úřad v územním rozhodnutí, či ve společném povolení, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při kontrolních prohlídkách stavby (srov. § 92 odst. 1 nebo § 94p odst. 1 nebo § 94y odst. 2 nebo § 133 odst. 3 stavebního zákona). Vypracování dokumentace pro provádění stavby může nařídit stavební úřad v územním rozhodnutí, či ve společném povolení, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při vydávání kolaudačního souhlasu (srov. § 92 odst. 1 nebo § 94p odst. 1 nebo § 94y odst. 2 stavebního zákona).
Ve výše uvedených případech slouží dokumentace pro provádění stavby stavebnímu úřadu. Tudíž slouží k veřejnoprávním účelům. Je to dokumentace veřejnoprávní. Proto vyžaduje o jejího zpracovatele autorizaci (viz dále).

Dlouhé roky existuje (u ČKAIT jak jinak, než dobře utajená) publikace ČKAIT. DOS M 01.02. SLOVNÍK POJMŮ VE VÝSTAVBĚ. Obecná část. Organizace a řízení ve výstavbě. 2. vydání. Praha: ČKAIT. 2007. 175 s. Veřejně dostupné je odkazované 2. vydání, autorizované osoby naleznou v systému PROFESIS i aktualizované 3. vydání (které už ale není veřejně dostupné).
V onom Slovníku pojmů ve výstavbě doporučuji nalistovat stranu 28 a přečíst si, k čemu podle ČKAIT slouží dokumentace pro provádění stavby:

(…) Plní funkci dokumentace zadávací pro vyššího dodavatele kompletované vyšší dodávky v rozsahu projektu (stavby), který v souladu s D. pak zpracuje realizační dokumentaci projektu. (…) V případě uplatnění způsobu výstavby investorského, je obvykle nutné D. dopracovat do úrovně realizační dokumentace projektu, což je odlišný typ dokumentace stavby (…)

Neboli dle ČKAIT slouží k výběru zhotovitele. V předchozím příspěvku jsem odkazoval standardy projektových činností, jakožto metodické pomůcky. Doporučuji pozornosti publikaci ČKA Standardy služeb architekta. V ní se na straně 12 pro dokumentaci pro provádění stavby dočtete, že:

Projekt pro provádění stavby se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Projekt pro provádění stavby je podkladem pro realizační dokumentaci zhotovitele stavby, tzn. výrobní a dílenskou dokumentaci.

V případě veřejných zakázek slouží dokumentace pro provádění stavby podle § 92 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek ke stanovení technických podmínek v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Neboli slouží k výběru dodavatele veřejné zakázky.

K realizaci díla slouží dokumentace realizační.
Opět stačí nahlédnout do Slovníku pojmů ve výstavbě, s. 29:

(…) je dokumentace zpracovaná ve fázi realizační přípravy projektu a fázích navazujících, pro účely: realizace projektu příslušnými realizátory, řízení realizace projektu, užívání výsledků projektu (stavby) uživatelem, navazujících inovací nižší úrovně (údržby a obnovy) i vyšší úrovně (např. budoucích rekonstrukcí). Zpracovatelem D. je obvykle příslušný vyšší dodavatel nebo osoba, u které si zpracování D. vyšší dodavatel zajistí. (…)

Rozdíl č. 2: Požadavky na zpracovatele

Dokumentace pro provádění stavby spadá podle § 158 stavebního zákona mezi vybrané činnosti ve výstavbě (viz odst. 2 písm. h). Ať se to komu líbí nebo ne, tak dokumentaci pro provádění stavby mohou zpracovávat pouze autorizované osoby (viz odst. 1 tamtéž). K tomu aby ji mohly zpracovávat, musí mít ale zpracovatel navíc i živnostenské oprávnění k živnosti vázané projektová činnost ve výstavbě (srov. „Zpracování (…) projektové dokumentace podle stavebního zákona.„). Nemá-li zpracovatel toto oprávnění, pak se dopouští trestného činu neoprávněného podnikání (a vězte, že pojem „ve větším rozsahu“ znamená déle jak 6 měsíců).

Naproti tomu realizační dokumentaci může zpracovávat kdokoli.
K jejímu zpracování stačí pouze živnost volná projektování elektrických zařízení. Dává to ostatně i smysl, neb nejde-li o veřejnoprávní účely, pak není důvod k autorizaci autora. Čili má-li zhotovitel svého projektanta, vůbec k ničemu nepotřebuje, aby byl autorizován. Můj letitý názor, vycházející z mého fungování v realizačních firmách je, že každý zhotovitel má mít po ruce svého projektanta. Projektanta, který jednak zná jeho zvyklosti, ale zejména projektanta, který zhotoviteli dořeší veškeré případné nejasnosti.

Rozdíl č. 3: Požadavky na podrobnost dokumentace

Obsah dokumentace pro provádění stavby je dán požadavky přílohy č. 6 přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Velmi doporučuji si tu vyhlášku otevřít, a předmětnou přílohu nalistovat. Hned v jejím úvodu je totiž kapitola, nazvaná Společné zásady. Neboli společné zásady pro dokumentaci pro provádění stavby všech profesí. No a jednou z oněch zásad je, že:

Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr

K čemu slouží výkaz výměr? K výběru zhotovitele, anebo k realizaci díla? No k výběru zhotovitele, těžko podle výkazu výměr bude někdo něco realizovat (pak bychom nepotřebovali projektanty, když by na všechno stačil jen výkaz výměr). A to je i důvod, proč výše citované pomůcky ČKA a ČKAIT shodně uvádějí, že dokumentace pro provádění stavby slouží k výběru zhotovitele. A taky k tomu, aby si podle ní zhotovitel (v případě potřeby) dopracoval svou realizační dokumentaci (k čemuž samozřejmě potřebuje onoho zmíněného projektanta).

Realizační dokumentace má být zpracována v takových podrobnostech, aby podle ní mohl konkrétní zhotovitel dílo realizovat. Což jsme zase u toho, v jaké podrobnosti to má být? To Vám musí sdělit onen konkrétní zhotovitel. Z čehož ostatně vyplývá jedna zásadní věc. Pokud po Vás někdo chce zpracovat realizační dokumentaci, aniž by byl znám konkrétní zhotovitel, tak jste v pasti, protože v jaké podrobnosti ji budete nabízet/oceňovat/zpracovávat …? Stejně tak realizační dokumentace má obsahovat konkrétní výrobky, které budou instalovány. Ale opět, bez toho, aniž byste věděli, kdo bude zhotovitelem, a aniž byste od něj věděli, s jakými výrobky bude dílo realizovat, tak jste rovněž v pasti … a to je i důvod, proč má podle mě mít zhotovitel svého projektanta (zaměstnance, či smluvního externistu). Protože ten by toto všechno měl od zhotovitele vědět.

Rozdíl č. 4: Požadavky na obsah dokumentace

Dokumentace pro provádění stavby v případě veřejných zakázek musí být podle požadavku § 89 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek anonymní. Požadavky zadávací dokumentace mají být specifikovány zejména požadavky na výkon nebo funkci, případně požadavky norem; viz § 89 odst. 1 tamtéž. No a jsme u toho. Pokud nesmí zadávací dokumentace uvádět žádné konkrétní výrobky, jak má uvádět jejich konkrétní zapojení? Říkáte si, co chce u zásuvek a světel zapojovat? U zásuvek samozřejmě nic, ale u osvětlení už můžeme narazit na rozdílná zapojení řízených soustav, nedejbože třeba takové zapojení technologie magnetické rezonance, či lineárního urychlovače; těžko naprojektujete univerzální zapojení. Konkrétní zapojení má doprojektovat zhotovitel ve své realizační dokumentaci, na základě požadavků konkrétních dodaných zařízení a technologií.

Ohledně dokumentace pro provádění stavby se ještě jednou vraťme do již zmíněných společných zásad na její obsah. Další ze zásad, kterou úvod přílohy č. 6 přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb. uvádí je, že:

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není (…) dokumentace výrobků dodaných na stavbu, (…) montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace

O tom, že rozváděče jsou výrobkem, jsem tu už psal. Pak ale součástí dokumentace pro provádění stavby nemusí být schémata rozváděčů, protože jsou součástí dodavatelské dokumentace; tedy součástí realizační dokumentace zhotovitele. Zvláštní? No ani moc ne. Jestli mám nakreslené schéma, anebo seznam stejných vývodů vypsaný v Excelu, je přeci úplně jedno. Je to to samé, jen v jiném zobrazení. A pokud by mělo jít o nějaké ovládací obvody … pak máme definovat požadavky na jejich výkon nebo funkci. Neboli stačí popsat, co to má dělat. Jde podle toho vypracovat výkaz výměr? Nepochybně. Zbytek má dořešit zhotovitel v rámci jeho realizační dokumentace.

Naproti tomu obsah realizační dokumentace není dán žádným předpisem. Pokud za Vámi někdo přijde s tím, že chce realizační dokumentaci, pak by měl současně i sdělit, co vlastně požaduje aby všechno obsahovala. Pokud by Vám snad chtěl tvrdit něco ve smyslu „to máte přece vědět“ … mno nemusíte, nemáte proč. Každý zhotovitel může požadovat jinou detailnost v závislosti na tom, jak schopné má pracovníky. Jak detailně má zpracované své pracovní a technologické postupy. Netuší co to je? O důvod víc hned poděkovat, že nemám zájem. Pokud si totiž nic nesjednáte, tak máte krásný prostor pro nekonečnou plejádu sporů a rozporů o tom, co jste měli nebo neměli udělat. Stejně jako Vám pak ze stavby bude chodit milion dotazů na každou blbost, kterou má zhotovitel znát.

Rozdíl č. 5: Odpovědnost zpracovatele

Realizační dokumentace vtahuje jejího autora skrze § 2630 občanského zákoníku do společné solidární odpovědnosti za vady díla se zhotovitelem. Proto velmi doporučuji vyžadovat, aby zhotovitel splňoval veškeré své legislativní požadavky (má stavbyvedoucího? je stavbyvedoucí autorizovaná osoba? je odborně způsobilý? orientuje se v normách?). Protože když to bude ňouma a patlal, tak Vás v tom může pěkně vykoupat …

Shrnutí

Pokud někdo chce dokumentaci, podle které chce realizovat, musí chtít dokumentaci realizační. Protože pokud si objedná „prováděčku“, dostane dokumentaci k výběru dodavatele. Zarážející ovšem je, že ani 95 % autorizovaných osob v tomto nemá jasno.

Prováděčka nemusí být bůhví jak detailně rozpracovaná. Má sloužit jen pro výběr zhotovitele. Proto ta zmíněná tragédie v úvodu; ona by se neměla jmenovat prováděčka, ale spíš tendrovka. Nebo ještě lépe pro výběr zhotovitele.

Jenže realizační dokumentace už je holt prémiový produkt. A není to produkt pro každého. Je to produkt jen pro zhotovitele, který plní své legislativní povinnosti. Pro zhotovitele, který se orientuje v normách a ví, co má dělat. A který ji umí i náležitě zaplatit.

P.S.: Mimochodem na Slovensku tento náš paskvil v podobě dokumentace pro provádění stavby vůbec neexistuje. Mají tam jen Dokumentáciu pre stavebné konanie a pak Dokumentáciu pre realizáciu stavby. Proto pokud děláte něco na Slovensku, nemluvte o prováděčce. Nic takového tam nemají.

EDIT 1. 1. 2018: z důvodu novelizace aktualizováno číslování příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb.
EDIT 3. 1. 2018: z důvodu novelizace stavebního zákona upraven výčet, kdy je dokumentace pro provádění stavby povinná
EDIT 13. 3. 2019: opraven odkaz na metodické pomůcky ČKA, učesání citací
EDIT 2. 5. 2019: drobné doplnění a učesání

3 komentáře: “Rozdíly mezi prováděcí a realizační dokumentací”

1. Jiří Dobrovolný napsal:

   5. 8. 2019 (19:19)

   V textu je uvedeno, že projektant dokumentace provádění stavby musí mít autorizaci. Platí to i tehdy, pokud je dokumentace, která by co do obsahu naplňovala charakteristiku DPS, ale není vyžadována stavebním úřadem? Tedy jde o dokument pro výběr zhotovitele, ale zhotovení pouze pro soukromou potřebu investora.

   Odpovědět
   • Jan Hlavatý napsal:

     6. 8. 2019 (10:43)

     Za mou snad 17-letou praxi jsem se snad ani jednou nesetkal s případem, kdy by stavební úřad vyžadoval zpracování DPS.

     To na co se ptáte je třeba zjevný rozpor v souvislosti se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Tam se taky musí dělat výběr zhotovitele podle DPS. Současně ale ČKAIT a MMR tvrdí, že nejde o vybranou činnost ve výstavbě, a že tedy nemusí být autorizovaná osoba. V právních komentářích k tomu samému ovšem naleznete pravý opak; že i zde pro zpracování DPS musí být autorizovaná osoba. Takže si můžete vybrat.

     Nicméně pokud stavební zákon v § 158 říká, že DPS je vybranou činností ve výstavbě, a že pro její zpracování musí být autorizovaná osoba, pak pokud zpracováváte DPS, pak tyto podmínky musíte splnit. Pokud si tu dokumentaci nazvete jakkoli jinak (třeba „pro výběr zhotovitele“), pak podmínky pro DPS podle mě splňovat nemusíte.
     To máte to samé jako se stavbyvedoucími. Pokud se někdo prohlašuje za stavbyvedoucího, musí být autorizovanou osobou. Pokud si bude říkat třeba „vedoucí montáží“, pak autorizovanou osobou být nemusí.

     Najděte si tu na blogu mou bakalářku o odpovědnosti projektanta, tam jsem vše pitval do podrobna; najdete tam i odkazy na konkrétní předpisy/komentáře/atd.

     Odpovědět
   • Jan Hlavatý napsal:

     6. 8. 2019 (11:19)

     Podívejte se třeba ještě tady, do systému PROFESIS, Metodická pomůcka k činnosti autorizovaných osob, DOKUMENTACE STAVEB, A 3.19 (kdyby vložený odkaz nefungoval, on je takový dost divoký)

     Tam je pro každý stupeň rozepsáno, co musí zpracovatel splňovat.

     Odpovědět