Zajímalo by Vás, jak vzniká legislativa?
Ve zkratce tak, jak všechno ostatní; v neskutečném bordelu.

Ve druhé polovině roku 2021 jsem byl osloven, jestli bych se nezúčastnil přípravy návrhu nové vyhlášky o technických požadavcích na stavby. No jasně, bude mi ctí! To jsem tehdy ještě ale popravdě netušil, co mě čeká. V únoru 2022 jsme pak vypustili návrh, který teď můžeme porovnat s tím, co se ve výsledku skutečně do vyhlášky dostalo.

Ochrana před bleskem

V průběhu přípravy návrhu jsem viděl několik variant, které v podstatě jen přebíraly dosavadní právní úpravu, což mi nedávalo moc smysl. Podle mě to chtělo vzít od podlahy. Jinak. Lépe. Srozumitelněji. Co podle mě na té předchozí právní úpravě nebylo úplně dobré bylo, že vyžadovala ochranu před bleskem úplně vždy. Tzn. třeba i u seníku? U garáže? U schovaného objektu?

Oslovil jsem tehdy spoustu lidí z praxe, a ptal se jich na názor, jak by tu ochranu před bleskem viděli řešit. Diskutovali jsme možnosti s hromadou lidí. A pak jsem dal dohromady nějaký text do návrhu. Text, který si teď porovnáme s finální podobou. Podle mě tragickou.

Idea byla, rozdělit stavby na ty, které vyžadují ochranu před bleskem vždy (odst. 1), a ty, které ji vyžadovat mohou, ale nemusejí (odst. 2). To by se pak vidělo z výpočtu řízení rizik (odst. 3). Podle mě jednoduché a srozumitelné. Mám stavbu, která mít ochranu musí? OK, pak je to jasné. Anebo mám jinou stavbu, u které ochrana přímo stanovena není? Pak se vypracuje výpočet řízení rizik, a podle něj se uvidí, jestli stavba ochranu vyžaduje či nevyžaduje. A za případné průšvihy (či zdali to vůbec bylo dobře spočítané) si pak bude odpovídat ten, kdo onen výpočet řízení rizik zpracoval. Jendoduché jako facka.

Takže co bylo v původním návrhu:

(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat

a) pokud to vyžaduje příslušný přímo účinný právní předpis Evropské unie ¹⁾,
¹⁾ Viz Příloha II, bod 2.6.6 Nařízení EU 2016/424, či Příloha II, bod 2.3 písm. a) Nařízení EU 2018/1139

b) u zařízení, která jsou používána zaměstnanci při práci²⁾, která mohou být vystavena účinkům atmosférické elektřiny, zejména přímému zasažení bleskem,
²⁾ Viz § 3 odst. 1 písm. g) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

c) u strojních zařízení³⁾, která je třeba za provozu chránit proti přímým úderům blesku,
³⁾ Viz Příloha č. 1 bod 1.5.16 Nařízení vlády č. 176/2008 Sb.

d) ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin, plynů, výbušnin, a u muničních skladišť, včetně volných složišť, přístřešků a míst pro manipulaci s nimi ⁴⁾,
⁴⁾ Viz § 18 odst. 6 Nařízení vlády č. 217/2017 Sb., či § 14 odst. 2 vyhlášky č. 99/1995 Sb.

e) v případě vyhrazených technických zařízení I. třídy ⁵⁾.
⁵⁾ Viz § 3 odst. 2 zákona č. 250/2021 Sb.

Ideou odst. 1 bylo definovat stavby či objekty, které ochranu před bleskem vyžadují vždy. Současně bylo též ideou, upozornit na všemožné další právní předpisy, které ochranu před bleskem požadují. Protože si troufám tvrdit, že o těchto požadavcích +90 % lidí z praxe vůbec netuší. Jak to dopadlo ve finále?

Někdo to celé seškrtal, a zůstaly tam jen výbuchy a plynová zařízení. U toho si nějak neuvědomili, že písm. a) (hořlavé plyny) v podstatě zahrnuje i to, co je v písm. b) (plynové zařízení). Paskvil, jak jinak. Co ale ty ostatní výše uvedené případy? Ty tedy ochranu před bleskem vyžadují či nevyžadují? No stále vyžadují. Jednou ze základních myšlenek nových požadavků na výstavbu bylo udělat jeden předpis, ve kterém by všechny související požadavky byly na jednom místě. Proto se to ostatně celé přepisovalo. Proto byl ten návrh napsán tak, jak je uvedeno výše. Akorát pak na to všichni asi zapomněli, a škrtali, a mazali … takže ty požadavky zase na jednom místě nebudou. Budou ještě minimálně v pěti dalších předpisech …

Druhý odstavec návrhu zněl:

(2) Potřeba ochrany před bleskem v ostatních případech musí být posouzena tam,
a) kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, zejména v případě objektů pro bydlení, u objektů občanské výstavby,
b) anebo tam, kde by blesk mohl způsobit značné škody.

Idea odst. 2 byla z povinnosti vyloučit objekty, u kterých ochrana před bleskem nedává úplně moc velký smysl. Čili pokud někde nejsou osoby či zvířata, anebo je nějaký objekt menších než značných hodnot, pak by u nich povinnost ochrany před bleskem být nemusela. To bylo ještě doprovázeno třetím odstavcem:

(3) Pro případy uvedené v odstavcích 1 a 2 musí být proveden výpočet řízení rizika dle určené normy uvedené v § 175 a navržena vhodná ochranná opatření. U případů dle odstavce 2 je výpočet řízení rizika dle určené normy uvedené v § 175 závazným dokumentem, určujícím potřebu ochrany před bleskem.

Neboli by se musel vždy vypracovat výpočet řízení rizik. A ten by pak v případě staveb podle odstavce 2 byl určujícím dokumentem, zdali se ochrana před bleskem musí zřizovat, či jaká (protože klidně mohou být případy, kdy výpočet řízení rizik vyjde tak, že vnější ochrana před bleskem potřebná není, a stačí třeba jen svodiče a další opatření).

Ve finálním znění to všechno zase někdo seškrtal, a zůstal z toho jen nesmysl. Proč nesmysl? Ze dvou důvodů.

• Prvním neštěstím je znění odst. 4. Někdo sice měl snahu konečně udělat přítrž aktivním jímačům, ale dopadlo to jako vždycky. Proč? Protože pro ochranu před bleskem pro odst. 1 a odst. 2 se nově uznávají pouze „vhodná ochranná opatření, zejména pak ochranné prostory musí být navrženy a provedeny jen základě skutečných fyzických rozměrů kovové jímací soustavy„. Vidíte to? Ještě ne? I kdyby Vám ve výpočtu řízení rizik vyšlo, že vnější ochrana před bleskem není potřebná, že stačí třeba jen vnitřní ochrana ve formě svodičů, tak je to úplně jedno? Protože právní předpis říká, že se pro ochranu uznávají zejména „skutečné fyzické rozměry kovové jímací soustavy“. Neboli se nově vnější soustava musí dělat vždy, bez ohledu na to, co vyjde ve výpočtu řízení rizik?
• No a s tím souvisí i druhá tragédie. Při tom všem škrtání a překopávání se tak dlouho mazalo, až se z toho všeho ztratil jakýkoli výpočet řízení rizik. Výpočet řízení rizik nově požaduje vyhláška o dokumentaci staveb, jenže pouze v případě prováděčky. Čili pokud něco nespadá pod stavební zákon, anebo to nevyžaduje prováděčku (což jsou mimochodem např. i FVE až do výkonu 100 kW, viz písm. m), tak není žádná legislativní povinnost výpočet řízení rizik zpracovat. Akorát že revizní technik má povinnost jej mít přiložen k výchozí revizi. Takže to aby se revizní technici začali učit si ty výpočty rizik sami počítat.

Uzemňování slaboproudu

Měl jsem ideu, že pokud je v nějakém objektu elektroinstalace, a je jedno, jestli silnoproudá nebo slaboproudá, pak by takový objekt patrně měl mít zemnič, a měl by mít i hlavní ochrannou přípojnici. Kvůli možnosti pospojování, či kvůli možnosti uzemnění svodičů ochrany před bleskem.

Do návrhu jsem proto napsal toto:

§ 47

(1) U staveb, které jsou vybaveny silnoproudými rozvody nebo rozvody elektronických komunikací, se zřizuje hlavní ochranná přípojnice uzemněná přednostně na základový zemnič v souladu s požadavky určené normy.

Proč ve finálním textu vyhlášky není požadavek na uzemnění i pro sítě elektronických komunikací? Protože stačí, aby v rámci připomínkového řízení kdokoli plácl jakoukoli kokotinu, a slaboproudy se uzemňovat nebudou.

Stačí, aby se ve vyjádření jakéhosi Svazu průmyslu a dopravy České republiky bez jakéhokoli dalšího odůvodnění, diskuse, či oponentury objevila věta „Sítě elektronických komunikací se neuzemňují“ … a je hotovo; uzemňovat se nebudou. K čemu pak existují takové normy, jako ČSN EN 50310 ed. 4, ČSN EN 62305-4 ed. 2, ČSN EN IEC 60728-11 ed. 4, ČSN ETSI EN 301 605, atd.? Nevíme; zeptejte se Jana Šebesty, patrně odborníka na uzemňování.

Takto v Česku vznikají právní předpisy.
Tragédie je slabé slovo.

Co je na tom celém špatně?

Podle mě je naprosto zcela špatně to, že na začátku text možná tvoří odborníci z praxe. Jenže jakmile se text vypustí do světa, tak do něj začne nekontrolovatelně zasahovat blíže neurčená a nespecifikovaná armáda mamlasů, kteří se na tom bez jakékoli kontroly či zpětné vazby vyřádí tak, že z původního textu klidně nezbude vůbec nic. Tam si někdo něco připíše, tam někdo cokoli umaže, třeba jen proto že si myslí, že se slaboproudy neuzemňují. A je hotovo. A už neexistuje žádná diskuse, jestli to třeba není nějaká píčovina. Protože ta z toho mnohdy na konci bohužel vyjde.

Ono se bezmylšenkovitě škrtalo i mnohde jinde. Tušíte třeba, co např. má sdělovat takový § 44 odst. 1? V původním návrhu textu bylo též něco úplně jiného: „Pokud je záložní zdroj elektrické energie umístěn na střeše, či na jiném obdobně nepřístupném místě, musí být zajištěno jeho zásobování palivem bez nutnosti jejich transportu po žebřících apod.“ Anebo krásný nesplnitelný zbytečný nesmysl v § 52 odst. 3? Každá sauna, tedy nově i v rodinných domech, musí být vybavena nouzovým osvělením? Kouzelníci, co z toho vytvořili.

Jeden komentář: “Demokratická destrukce”

1. Dominik Sečkař napsal:

   19. 6. 2024 (21:44)

   Dobrý den,
   je mi z toho až smutno. Je evidentní lobbing různých zájmových skupin a firem a jak říkal jeden známý revizní technik s 35 letou praxí – za chvíli budou dávat k normám rovnou katalog Dehnu.
   Děkuji za vaši práci.

   Odpovědět