Načítám...

Nějaká koordinace mezi silnoproudem a slaboproudem? Ale kdeže …



Jakožto projektant silnoproudu v rámci projekční přípravy zpracovávám dva celkem zásadní dokumenty.

Prvním z nich je protokol o určení vnějších vlivů.
Až do 29. 3. 2013 byl požadavek na zpracování protokolu o určení vnějších vlivů pevně zakotven v legislativě, konkrétně ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Po uvedeném datu je účinná novela této vyhlášky, ze které tento požadavek bohužel vypadl. Tudíž nám zůstal požadavek akorát v ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 132.5, kde je uvedeno: “Návrh elektrického zařízení musí vycházet z vnějších vlivů, které na elektrické zařízení působí, viz HD 60364-5-51 a EN 60721.” (Pozn.: Další podrobnější požadavky jsou uvedeny ještě v TNI 33 2000-5-51, ale … TNI není norma). Jedná se o dokument, který dost zásadním způsobem definuje parametry návrhu elektrické instalace (minimální požadované krytí elektrických zařízení, podle vlivu BD odkaz na požadované protipožární opatření, apod.)

Druhým z nich je analýza rizika úderu blesku do budovy.
Povinnost zpracovávat analýzu rizika vyplývá z vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, § 36, odst. (2), kde se píše: “Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby“. Zmínka o normové hodnotě směřuje na české technické normy, tudíž výpočet rizika podle ČSN EN 62305-2 (ed. 2). Z provedené analýzy rizika mj. vyplyne, jaká ochranná opatření se musí aplikovat nejen proti vnějšímu úderu blesku do objektu (tzn. požadavky na provedení jímací soustavy), ale rovněž jaká ochranná opatření se mají aplikovat proti nepřímému úderu blesku, tedy zejména do připojených inženýrských sítí (tzn. požadavky na osazení ochrany proti přepětí a to nejen pro silnoproudé rozvody, ale rovněž i pro rozvody slaboproudé).

Jak to souvisí s počátečním povzdechem?
Inu na projekční přípravě elektro se podílí nejen profese silnoproudu, ale i profese slaboproudu a MaR (měření a regulace). Oba zmíněné zásadní dokumenty mají docela významný dopad i do těchto dvou oblastí slaboproudu a MaR.

Zatím se mi nestalo, že by se v rámci projekční přípravy projektant některé z těchto profesí zajímal (čest spolupracujícím vyjímkám!) o to, zda se některý z těchto dokumentů zpracovává, či jaké z nich plynou požadavky. Každý si ve své technické zprávě něco šmudlí, ideálně ještě podle neplatných norem (určování vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-3 je i čtyři roky po skončení její platnosti oblíbenou činností), a tedy zcela blbě a nekoordinovaně. Jak pak ve své části navrhují třeba ochrany proti přepětí? Odhadem třídy LPL? Že by se někdo zajímal třeba o to kudy vedou svody z jímací soustavy kvůli koordinaci jejich souběhů nebo minimálních dostatečných vzdáleností, to je taktéž utopie …

A jak by to mělo vypadat?
Projektant silnoproudu zpracuje návrh, rozešle jej ostatním profesím k připomínkování, připomínky zapracuje, a výsledné dokumenty používají všechny profese jako výchozí podklad i pro jejich návrhy. Ochrana proti přepětí v objektu by měla být koordinovaná napříč mezi všemi profesemi, tam kde vedou svody z jímací soustavy by neměly vést žádné rozvody, atd. Jenže to by pak nesměla být hlavním kritériem výběru nejnižší cena, jak je tomu mnohdy nyní …




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

twenty − seven =



Další články

10. 3. 2020 Jan Hlavatý

Projektant odpovídá! Na revizi se musí podepsat projektant! Za vše zcela jednoznačně odpovídá projektant! Takovými výkřiky se praxe jen hemží. Ale první otázka, která mě u toho vždycky napadne je … který projektant? Ten, který dělal dokumentaci k územnímu řízení? Nebo ten, který dělal dokumentaci ke stavebnímu povolení? Či ten, který dělal zadávací dokumentaci veřejné […]


Číst více



19. 2. 2020 Jan Hlavatý

Koukám, že jsem už rok a půl nenapsal nic o cenách. Pojďme to napravit. Opakovaně se v posledních příspěvcích vracím k tomu, že při projektování používám procesy a měření času. Vracím se k tomu pořád proto, že to dává velmi zajímavé výsledky. A nyní bych chtěl ukázat další z nich.   Ve svém prvním příspěvku […]


Číst více



2. 2. 2020 Jan Hlavatý

Elektromobilita hýbe současným světem, o tom žádná. Nicméně začne pomalu hýbat i světem projekčním. To proto, že začne být projektování nabíjecích stanic, či přípravy pro ně, povinné. Všechny stavby, u kterých bude podáno stavební povolení po 21. 3. 2021, budou mít totiž stanoveny minimální povinné požadavky z hlediska elektromobility. Měkčí požadavky jsou na neobytné budovy: […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra