Letitá zpětná vazba projekce-realizace mě mnohé učí.

Jednou z věcí, které se už dlouho držím je, že nemá smysl ve výkresech rozváděčů (a v podstatě ani v celé dokumentaci) uvádět konkrétní typy výrobků, nejde-li zrovna o nějakou specialitu. Praxe z výroby je totiž taková, že jakmile se začne tendrovat, tak každý výrobce rozváděče jako první krok začne nahrazovat výrobce přístrojů podle toho, s kým má nasmlouvané nejlepší ceny/marže.

Na začátku své kariéry jsem si prošel jako přípravář výroby firmou na výrobu rozváděčů, dokonce jsem v rámci toho párkrát jako externista dělal i v ABB na Vídeňské v Brně na výstupní kontrole VN rozváděčů ZS1 Unigear. Osahal jsem si to všechno vlastníma rukama. V rámci kontrol prolýzal drát po drátě. Tohle vše mě naučilo při navrhování zapojit hlavu tak, aby byly věci vyrobitelné. A tyto zkušenosti se snažím přenášet i do projektů. Ne jen někam nakreslit obdélníček „tady to nějak bude“, ale trochu nad tím přemýšlet. Dořešit detaily a návaznosti.

Nicméně i když jsem si mnohdy v minulosti dal tu práci a pečlivě detailně vše vyspecifikoval, včetně např. připojovacích nástavců na jističe, způsobu jak se mají fyzicky napojovat přípojnice, kudy a jak je vést, tak to bylo stejně k ničemu. Přijdete k rozváděči a ten je osazen úplně něčím jiným, uspořádaný nějak jinak (zpravidla tak, jak to bylo nejlevnější). Extrémem je jedna hlavní rozvodna v moravské metropoli, kdy si výrobce dokonce ulehčil práci tím, že přípojnice 2500 A natáhnul prostředkem skříní. Přijdete k rozváděči a prostředkem v metrové výšce se táhnou holé šíny. Samozřejmě, výrobce ušetřil na mědi, protože nemusel s přípojnicemi chodit pod strop rozváděče a zase dolů. Problémem krapet je, že je teď téměř nedozbrojitelný, což už výrobce ale samozřejmě netrápí.

Více, co je nejčastější výmluva výrobců?
Tak jak jste to navrhl, tak to ale udělat nešlo!
Slovo „nešlo“ ještě osobně dělím na „nechtělo se“ a „neumíme“.
Která varianta je to v tomto případě?

Detailní specifikování v projektech, nejsem-li rovnou i výrobce rozváděče, nemá smysl. Nikdo se toho při výrobě držet nebude. Je to zcela zbytečná práce. Zcela zbytečné je i vypisování konkrétních typů přístrojů, protože to pak někdo bude muset (resp. měl by) opravit podle skutečnosti. Mnohem lepší je vypsat anonymně požadované technické parametry, proudový chránič RCBO* „Un = 230 V AC, In = 16 A, IΔ = 30 mA, typ A, vypínací charakteristika B, vypínací schopnost 6 kA, IP20, provedení dle ČSN EN 61009-1 ed. 2„. To stačí. Ve finále je jedno, jestli to bude výrobce OEZ, Schrack, EATON, Schneider nebo kdo. A hádejte co. Stejně tam teď místo typu A v poslední realizaci skončily chrániče AC. Proč? No protože jsou levnější. Dokonce ve zdravotnictví. Od TIČR jsem si pak poslechl, abych to nebral jako alibismus, ale že bych měl být shovívavý, protože zhotovitele tlačí termín a nemá čas to předělávat …

Onen poslední projekt – pidikravina veliká 88 m2 – byla snad největší pakárna za poslední roky. Tři čtyři ordinace pro „VIP“ pacienty. Projekt se namaloval někdy v listopadu, pak se začlo tendrovat. Jako první šly z kola architektem vybraná svítidla Zumtobel. Pak do toho nastoupil zhotovitel, že to je drahý (tak podle něčeho tendrovali, tak věděli, ne?), že je potřeba změnit to a to a to. Výsledkem bylo, že se projekt v dubnu tak z poloviny celý překreslil. Nu což, je to miniaturní, to mě nezabije. Minulý týden přišly podklady pro zkreslení skutečného stavu. Rozváděč celý přečmáraný, samozřejmě vše nacpané přes centrální proudové chrániče (jsme ve zdravotnictví!), vyřazená funkčnost nouzového osvětlení, místo chráničů A chrániče AC, koupelna bez chrániče a podobné pikanterie. Aniž by se někdo na nějaké změny ptal, tak to tam namastili a je. Tak samozřejmě, jde o cenu, ne? Takže se to teď přes víkend kreslí potřetí. No jo, přes víkend, protože to přeci v pondělí potřebují, aby mohli kolaudovat. Upřímně … co je mi po tom?

V této souvislosti mě samozřejmě napadá nemálo otázek:

• proč se vlastně vůbec něco kreslí, když si to pak zhotovitel udělá bez ptaní v rámci zisku po svém?
• nejen že za celou projekční praxi jsem se nesetkal s tím, že by po mě někdo chtěl autorský dozor; to nikomu nevadí, že se dodá funkčně něco jiného, než co je navrženo a namalováno?
• není na čase nechat některé realizační firmy v těch jejich náhradách a jiných průserech nekompromisně vymáchat?
• není na čase opustit drobné projekty, se kterými je stejně vždycky nejvíc práce, a věnovat se jen těm větším?

Už celkem chápu některé projektanty, kteří kreslí jen dokumentace ke stavebním povolením. Nemusí se řešit s funkčností a detaily, nemusí kreslit rozváděče, nemusí řešit změny na stavbě, nemusí řešit skutečné stavy odpovědnost nulová … no není to idylka?

* Volal mi onehdá jeden výrobce, co že je to ten proudový chránič RCBO, že to v životě neslyšel??? Škoda, že i když si dávám tu práci a vypisuji, které normy má daný prvek splňovat, tak že tu normu stejně nikdo neotevře. Protože kdyby zrovna zmíněnou ČSN EN 61009-1 ed. 2 otevřel, tak je hned na titulní straně centimetrovými písmeny v názvu normy napsáno: „Proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou pro domovní a podobné použití (RCBO) – Část 1: Obecná pravidla„