Načítám...

Hardware pro projektování


29. 8. 2014



Nikde moc nenajdete žádná doporučení na hardwarovou výbavu počítače pro projektování. Čili nezbývá než si postupně prošlapávat slepé uličky a nalézat co má a co nemá smysl.

Procesor

Bohužel drtivá většina aplikací, alespoň z těch, které jsem měl možnost potkat a používat, jsou stále aplikace jednovláknové. AutoCAD, ePLAN, Office, Wils, atd. Čili je k ničemu se honit za počtem jader v procesoru. Namísto toho je potřeba se ptát po co nejvyšší frekvencí. Což je kámen úrazu, protože frekvence procesorů už několik let přešlapují na místě. Nikam se to nehýbe.

Kdyby existoval dvoujádrový procesor na 10 GHz a více, jdu po něm jak slepice po flusu. Protože i na 3,9 GHz procesoru jsou okamžiky delšího čekání (výpočty osvětlení třeba). Jenže on takový procesor není.

Teď mám i7-3770, což je 4 jádro + 4 virtuální jádra. Osobně mám pocit, že ta virtuální jádra jsou úplně k ničemu.

Dnes už bych si koupil procesor bez virtuálních jader, až bohatě stačí 4 jádro, s co nejvyšším taktem. Což dneska splňují akorát procesory i5 řady Haswel Refresh (řada 2014). Nic jiného rozumného na trhu nevidím.

Jelikož jede počátač v podstatě celý den, osobně dávám přednost verzím s nižším TDP. Míň to žere a míň to i hřeje.

Operační paměť (RAM)

Tady neškudlit a koupit co nejvíce to jde.
Velikost operační paměti má zásadní vliv na rychlost celého systému.
Když má totiž systém „málo“ paměti, tak neustále její obsah odkládá na disk a neustále přesunuje data tam a sem. Programy bývají dost žrouti, a pokud toho máte otevřeného více najednou, tak hravě zaplácáte i 16 GB (můj případ).

Těch 16 GB bych považoval za naprosté minimum.
Dnes už bych osobně sáhnul po 32 GB (tady je potřeba si jen začít hlídat, zda to podporuje deska).

Z všemožných testů na internetu plyne, že nemá moc smysl se honit za frekvencí pamětí, či za co nejnižším CL, neboť dopad na celkový výkon je v řádu jednotek procent. Sáhnout po rozumném středu.

Velký pozor na to, že jakmile chcete využívat více jak 4 GB paměti, tak potřebujete 64bit systém Windows. Dřívější 32bit verze umí adresovat paměť jen někam do 3,5 GB. Nic nad tuto hodnotu nevidí.

Pevný disk

Druhá ze zásadních komponent, která má zásadní vliv na rychlost.
Až by se chtělo říci, že zásadnější vliv na rychlost, než třeba samotný procesor.
Kdo nevyzkoušel SSD, nemá ponětí. Ty rychlosti načítání a ukládání jsou bleskové, na nic se moc nečeká, systém se Vám spustí během 10 vteřin, dramaticky se zkrátí všechna čekání.

Kapacity i rychlosti SSD disku neustále rostou, takže jednou přijde čas, kdy už půjde dát všechno jen na SSD. Teď je schůdnější spíše cesta 120-250 GB SSD na systém a zpracovávaná data + všechno ostatní (jako např. archiv) mít někde na druhém obyčejném disku.

Nevýhodou SSD disků je jejich nižší životnost.
Mají omezený počet zápisů do paměťových buněk, jejichž počet by běžný smrtelník neměl za cca 5-10 let dosáhnout, nicméně je pravda, že jeden SSD už mi v notebooku odešel (začalo to tím, že opakovaně po startu Windows zapisoval tu samou věc, jako by ji zapsal, ale ono se to neuložilo; no a po pár týdnech zkolaboval úplně). Tady je jediným řešením to, co by mělo být samozřejmostí. Pravidelně zálohovat, a to nejlépe na úplně externí disk mimo počítač.

Grafická karta

Největší kámen úrazu.
Tady Vám nikdo moc neporadí co ano a co ne.
Protože to většinou nikdo netuší, nejsou s tím moc zkušenosti.
Nezbývá než prošlapávat vlastní slepé cestičky.

Integrované grafické jádro. Současné procesory Intel mají v sobě integrovanou „grafickou kartu“. Nějaký čas jsem takto počítač provozoval. Používám rozlišení monitoru 2560×1440, no nějak se to provozovat dalo. Ale ve vypjatějších chvílích bylo cítit, že to vázne. Čili ano, jde to.

Profesionální grafická karta. Poznáte ji podle toho, že stojí asi 2x tolik, co stejná neprofesionální. U AMD se jmenují FirePro, u nVIDIA se jmenují Quadro. Samotného mě to zajímalo, jaký má či nemá přínos, tak jsem si na jaře koupil Quadro K600. Měl jsem trochu obavy z hlučnosti toho ventilátorku, ale není vůbec slyšet. První co, tak oproti integrované grafice obrovské zrychlení. Obrovsky se zrychlilo vykreslování a práce třeba s PDF soubory. To co bylo dřív tr-ha-né jde najednou jak po másle. Zrychlilo se vykreslování stránek v ePLANu. Asi i CAD je takový plynulejší. No ale to je tak vše. Trošku jsem za 4 litry čekal víc (ale co víc?).

Herní grafická karta. Několik let zpět jsem měl v pracovním PC osazenou herní grafiku, tuším nějaké AMD HD4770 či něco takového, s pasivním chladičem. První nevýhodou herních grafických karet je, že strašně topí. Na nějakou nízkou spotřebu se tam moc nehraje, potkáte i grafické karty, které potřebují k provozu dodatečné napájení ze zdroje, aby vůbec jely. Výkonově se domnívám, že nebude moc rozdílu mezi herní a profesionální kartou, aspoň si jej pocitově nevybavuju. V elektro projektování se nepohybujeme v nějakých brutálně náročných 3D scénách, takže se domnívám, že moje příští grafická karta bude zase nějaká herní (přičemž hry nehraju). Ale nejspíš s pasivním chlazením a co nejnižším TDP. Je nutno si uvědomit, že profesionální karty jsou postavené na stejných čipech jako ty herní, maximálně je něco vypnuté/zapnuté, ale s jinými ovladači. Jinak ty karty jsou navzájem hodně podobné, až stejné.

Obecné zásady. Čím širší paměťová sběrnice (64bit / 128bit / 196bit / 256bit / …), tím bude karta rychlejší. Čím rychlejší paměti (DDR3 / DDR5 / …), tím bude karta rychlejší. Koukat se na to, jaké výstupy karta má a co podporují (např. 2560×1440 přes některá HDMI tuším do monitoru nedostanete; pro 4K je potřeba myslím až Display Port verze 1.3, atd.). A samozřejmě čím menší bude mít TDP, tím menší bude mít spotřebu a teploty.

Ještě něco důležitého?

Těžko říct, každý bude mít něco.

Co se týče výkonu zdroje, tak bohatě pro výše popsané stačí 300-350 W.

Někdo preferuje více monitorů vedle sebe, já třeba spíš jeden s gigantickým rozlišením.
Toto třeba z mého pohledu vypadá zajímavě, či nové monitory se 4K rozlišením (tzn. vše co má rozlišení více jak 3840×2160; existuje dokonce jakási vize tuším Intelu, že by v roce 2015 mělo být prémiové rozlišení 27-30″ monitorů 4800×2700 bodů). Ale tam zase narážíme na limity dnešních grafických karet a na limity software (neumí s tak velkým rozlišením pracovat, všechno je pak strašně prťavé).

Nedávno jsem si za ty roky používání PC poprvé koupil lepší myš.
Jestli to stojí za to? Nevím, ale pocitově se mi s ní dělá lépe, i mě méně pobolívá ruka.

Taky třeba preferuji co nejtišší počítač, nechci celý den poslouchat nějaký hučák.
Když nedám ucho až ke skříni, tak jej neslyším. Už asi třetí střeva mám stále ve stejné skříni, protože je geniálně vyřešená – větrák ze zdroje současně chladí chladič procesoru …

Krásné je třeba řešení Apple, kdy mají počítač uvnitř elegantního monitoru.
Jen by se na tom musel provozovat i Windows, bo projekční software je zpravidla jen pro něj.
A taky si připlatíte.

Tož tak k počítačům.

 

 

EDIT: No vida, cca týden po mém příspěvku se objevuje první 5K monitor od Dellu … jen je otázka, jestli to je vůbec čím „nakrmit“ a taky jestli na tom kvůli titěrnosti budou vůbec vidět nějaké ikony. I když! Že by ty nesmyslně obrovské ikony v Ribbonu byly přeci jen k něčemu?

EDIT 2: Pokud by mělo jít o konkrétní tipy na komponenty:
– v současnosti pracuji na této sestavě (pořizováno v roce 2012)
– pro rok 2014 bych doporučoval třeba takovouto sestavu
Jak vidno, cenově je to v podstatě to samé, stačí přidat skříň + klávesnici + myš dle svého gusta.




Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

2. 10. 2024 Jan Hlavatý

Dostal jsem poměrně zajímavý dotaz, zdali se musí po vypnutí fotovoltaické elektrárny do 10 kW na rodinném domě odpojit i její DC část od střídače? A jelikož mě odpověď hned nenapadla, říkám si, že by to mohl být zase nějaký příspěvek na blog. Třeba rozproudí diskusi.   Vyhláška do 50 kW Veleslavná vyhláška č. 114/2023 Sb. pro PV systémy do 50 kW […]


Číst více



13. 6. 2024 Jan Hlavatý

Zajímalo by Vás, jak vzniká legislativa? Ve zkratce tak, jak všechno ostatní; v neskutečném bordelu. Ve druhé polovině roku 2021 jsem byl osloven, jestli bych se nezúčastnil přípravy návrhu nové vyhlášky o technických požadavcích na stavby. No jasně, bude mi ctí! To jsem tehdy ještě ale popravdě netušil, co mě čeká. V únoru 2022 jsme pak vypustili […]


Číst více



29. 5. 2024 Jan Hlavatý

Je venku. A je to strašnej paskvil. Což bylo vidět už v rámci připomínkování návrhu.   Co se povedlo Začněme tím, co bych viděl za přínosné; zabere nám to na úvod méně času. Všechno se týká dokumentace pro provádění stavby; v dokumentaci pro povolení nějak nic přínosného nenacházím: D.1.2.1 písm. w): jsou požadovány seznamy kabelů D.1.2.1 písm. ad): má […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra