Načítám...

Bydlení v Praze


5. 10. 2014



Narazil jsem náhodou na velmi trefný článek o bydlení v Praze.
V podstatě to je tak, jak se v něm píše. Neumím si moc představit, jak si běžný smrtelník (rozumějme běžná rodina s běžným příjmem) pořizuje v Praze vlastní bydlení. Jediným řešením pro ně je snad uvázat si na krk celoživotní hypotéku se smrtelnými splátkami. Jenže v tom nějak nespatřuji smysl života, honit se jak krysa v kolečku jen proto, abych si mohl pořídit paneláček „u lesa na metru“.

Celé dětství jsem vyrůstal v Přerově v nájemním bytě.
V nádherném funkcionalistickém bytě v Baťově domě z roku 1930 v centru města na pěší zóně.

Obrovské nečtvercové místnosti, obrovská okna, spousta světla. Vysoké stropy. V některých místnostech byly dokonce přiznané nosné kulaté sloupy domu, což byl nevšední prvek interiéru. Obrovská terasa do dvora. Úžasné bydlení přímo v centru města, všude kousek. Výhled na střechy a dominanty města přímo z postele.
Tak nějak jsem tohle všechno považoval a stále považuji za normální.

Smutné z tohoto pohledu je srovnání s dnešními novostavbami.
Děs a hrůza. Pominu-li naprosto tragické zpracování a ošulení všeho, co ošulit jde, tak ponuré dlouhé úzké chodby, pidimístnůstky, či stupidní dispozice jsou pravým opakem výše uvedeného. Minimální normová plocha místnosti 8 nebo 12 m2? Vsaďte se, že tam budou. Minimální normová výška místnosti 2,6 m? Jiné nenajdete.

Srážka se zcela jiným světem, než s nájemním bydlením, pro mě byl v roce 2002 příchod do Brna.
Kdo neměl vlastní bydlení, jako by nebyl. Bydlení v nájmu se obecně považovalo za nevhodné, správné je přece koupit si vlastní! Zvláštní. Přijde mi, že v tomto trendu se za posledních 10 let už ale jede všude.
Předpokládám, že za tím bude hlavně reklamní masáž ze strany bank, neb půjčování je jejich byznys.
Přitom třeba v sousedním Německu spadá do nájemního bydlení více než polovina bytového fondu.

Když se vrátím k tomu úvodu, tedy k Praze, tak pro bydlení v centru stejně smrtelníkovi ze začátku nic jiného než nájem nezbývá. „U lesa na metru“ mě fakt neláká. Naproti tomu v širším centru najdete krásné funkcionalistické byty, i s tím s výhledem na střechy. Všechno máte pod nosem, do dvou ulic okolo je vše k dispozici.
Říkám tomu, že vzdálenostně to máme jak na vsi 🙂

Jak říkal jeden můj kamarád z Přerova.
Nevím, jak dlouho v Praze budu, ale chci si z ní pamatovat to hezké.
Centrum, její atmosféru. Ne nějaké sídliště na okraji.

Mám takový dojem, že v centru snad nebydlí žádní pražané. Kde jsou? Na periferiích?
Centrum patří moravákům a cizincům. U nás na ulici se třeba téměř nemluví česky.
Sedíte v kavárně a přijdete si, jak někde v zahraničí.
Na dovolené.




Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

12. 4. 2024 Jan Hlavatý

V roce 2020 jsem zde popisoval své dojmy ze zpracování prováděčky bytového domu v DDS-CAD verze 13; nejlepší bude začít tím původním příspěvkem. Následující text jsem nedávno obdržel od kolegy. Od kolegy, který zde už v roce 2019 popisoval své zkušenosti s projektováním elektro v Revitu. Nyní mi poslal své postřehy z projektování v DDS-CAD, tentokráte verze 19. Neboli máme možnost […]


Číst více



1. 4. 2024 Jan Hlavatý

Všude možně se píše, že zvuk je půlka videa. Přijít ale na to, jak ten dobrý zvuk udělat, mi trvalo asi tři roky. Když se před lety s Covidem rozjely online přednášky, bylo to dost nevalné. V online prostoru jste koukali na jakýsi zazrněný obraz, kde kolikrát přednášející nebyl ani vidět, jako když si třeba inteligentně sedl […]


Číst více



14. 3. 2024 Jan Hlavatý

Neuplynulo ani půl roku od zveřejnění obsahu Elektrotéky. A hle, už tady máme vykrádání obsahu, jak vyšité. Bylo nebylo, existuje časopis Elektroprůmysl. Ten se za celou dobu své existence vyznačuje zejména tím, že články v něm bývají poměrně „impotentní“. Buďto ničím nepodložená tvrzení, anebo maximálně „podle nějaké normy musí být něco“. Nikdy tam nebyly uváděny konkrétní články […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra