Nejvyšší správní soud dne 28. 5. 2015:

[34] (…) technické normy, podle kterých vzniká povinnost postupovat v souladu se stavebním zákonem nebo jiným právním předpisem, který ho provádí, musí být bezplatně a veřejně přístupné.

[38] (…) Pojem bezplatně proto podle Nejvyššího správního soudu v posuzované věci nelze vykládat jinak, než že poplatek za poskytnutí úplného znění technické normy nesmí být vyšší než 0 Kč.

Toliko zásadního v rozsudku k normám zdarma.
Nicméně dále je v rozsudku několik poměrně zásadních sdělení ohledně závaznosti norem ve stavebnictví:

[40] (…) Teorie práva obecně rozeznává tři základní podoby normativnosti – příkaz, zákaz a dovolení. (…) Pokud je vyjádřena pozitivně (např. musí být splněny podmínky technické normy), jde o příkaz. V uvedené normě uvedené alternativy jsou totiž jedinými alternativami chování pro daného jednotlivce. V případě negativně vymezené povinnosti (např. nikdo nesmí porušit podmínky technické normy), jde o zákaz. V normě uvedená alternativa je pro jednotlivce vyloučená. (…)

[43] Z vymezení pojmu normová hodnota ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. vyplývá, že se u odkazů na technické normy v této vyhlášce nejedná o tzv. indikativní odkazy ve smyslu čl. 45a a odst. 1 Legislativních pravidel vlády, ale o odkazy závazné. Technické normy, na které je ve vyhlášce odkazováno, totiž neobsahují příklady, jak lze splnit povinnosti stanovení právním předpisem, ale stanoví přímo tyto povinnosti. (…)

Toto je mimochodem poměrně klíčové sdělení Nejvyššího správního soudu jak pro všechny projektanty aktivních jímačů, tak v podstatě současně i pro TIČR s jejich „máslem na hlavě“. Proč?
No protože ČSN EN 62305-2 ed. 2 (na kterou odkazuje vyhláška) podmiňuje platnost analýzy rizika provedením ochrany před bleskem podle souboru EN 62305 (a ne na to šroubovat NF C-17 102 či STN 34 1389)!