Načítám...

Normy ve stavebnictví zdarma?


30. 5. 2015



Nejvyšší správní soud dne 28. 5. 2015:

[34] (…) technické normy, podle kterých vzniká povinnost postupovat v souladu se stavebním zákonem nebo jiným právním předpisem, který ho provádí, musí být bezplatně a veřejně přístupné.

[38] (…) Pojem bezplatně proto podle Nejvyššího správního soudu v posuzované věci nelze vykládat jinak, než že poplatek za poskytnutí úplného znění technické normy nesmí být vyšší než 0 Kč.

Toliko zásadního v rozsudku k normám zdarma.
Nicméně dále je v rozsudku několik poměrně zásadních sdělení ohledně závaznosti norem ve stavebnictví:

[40] (…) Teorie práva obecně rozeznává tři základní podoby normativnosti – příkaz, zákaz a dovolení. (…) Pokud je vyjádřena pozitivně (např. musí být splněny podmínky technické normy), jde o příkaz. V uvedené normě uvedené alternativy jsou totiž jedinými alternativami chování pro daného jednotlivce. V případě negativně vymezené povinnosti (např. nikdo nesmí porušit podmínky technické normy), jde o zákaz. V normě uvedená alternativa je pro jednotlivce vyloučená. (…)

[43] Z vymezení pojmu normová hodnota ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. vyplývá, že se u odkazů na technické normy v této vyhlášce nejedná o tzv. indikativní odkazy ve smyslu čl. 45a a odst. 1 Legislativních pravidel vlády, ale o odkazy závazné. Technické normy, na které je ve vyhlášce odkazováno, totiž neobsahují příklady, jak lze splnit povinnosti stanovení právním předpisem, ale stanoví přímo tyto povinnosti. (…)

Toto je mimochodem poměrně klíčové sdělení Nejvyššího správního soudu jak pro všechny projektanty aktivních jímačů, tak v podstatě současně i pro TIČR s jejich „máslem na hlavě“. Proč?
No protože ČSN EN 62305-2 ed. 2 (na kterou odkazuje vyhláška) podmiňuje platnost analýzy rizika provedením ochrany před bleskem podle souboru EN 62305 (a ne na to šroubovat NF C-17 102 či STN 34 1389)!

[44] Stanovení určité normové hodnoty neznamená, že nemůže být zvoleno ještě lepší řešení. Aby někdo ale mohl zvolit lepší řešení, musí vědět, jaký je minimální povolený standard, kterého musí dosáhnout. Musí hlavně být dopředu jasné, jak postupovat, aby danou vyhlášku neporušil. (…) Argumentace žalovaného a Ministerstva pro místní rozvoj, že normové hodnoty nejsou závazné, tedy neobstojí. (…)

Vida, mimimální povolený standard, tedy ochrana před bleskem podle ČSN EN 62305-3 ed. 2 + Změna Z1. Přidáme-li k tomu Oznámení ÚNMZ č. 01/13 na straně 2, že: „národní francouzská a slovenská norma nebyly převzaty do soustavy ČSN, nejsou harmonizovanými normami a nelze je v případě odkazu na normové hodnoty používat pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb.„, pak mám za to, že zde není moc o čem diskutovat.

[51] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že se v dané věci zabýval pouze technickými normami ve stavebnictví, pro které povinnost bezplatného poskytování stanoví jako lex specialis § 196 odst. 2 stavebního zákona. (…)

[53] (…) Městský soud proto v dalším řízení bude muset zjistit, zda nejsou dány jiné důvody pro odmítnutí žádosti stěžovatele o poskytnutí požadované informace v podobě úplného znění technických norem ve stavebnictví. (…) Pokud zjistí, že tu jiný důvod pro odmítnutí žádosti stěžovatele o informace není, bude muset zrušit rozhodnutí žalovaného o odvolání a rozhodnutí Úřadu o odmítnutí žádosti a současně Úřadu nařídit požadované informace poskytnout.

No, ještě tedy není vyhráno. Zdroj, včetně citovaného rozsudku zde.
PS: Tak by mě zajímalo co na to ti všemožní blábolící, jak prej že jsou ty normy nezávazné …?



Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

12. 4. 2024 Jan Hlavatý

V roce 2020 jsem zde popisoval své dojmy ze zpracování prováděčky bytového domu v DDS-CAD verze 13; nejlepší bude začít tím původním příspěvkem. Následující text jsem nedávno obdržel od kolegy. Od kolegy, který zde už v roce 2019 popisoval své zkušenosti s projektováním elektro v Revitu. Nyní mi poslal své postřehy z projektování v DDS-CAD, tentokráte verze 19. Neboli máme možnost […]


Číst více



1. 4. 2024 Jan Hlavatý

Všude možně se píše, že zvuk je půlka videa. Přijít ale na to, jak ten dobrý zvuk udělat, mi trvalo asi tři roky. Když se před lety s Covidem rozjely online přednášky, bylo to dost nevalné. V online prostoru jste koukali na jakýsi zazrněný obraz, kde kolikrát přednášející nebyl ani vidět, jako když si třeba inteligentně sedl […]


Číst více



14. 3. 2024 Jan Hlavatý

Neuplynulo ani půl roku od zveřejnění obsahu Elektrotéky. A hle, už tady máme vykrádání obsahu, jak vyšité. Bylo nebylo, existuje časopis Elektroprůmysl. Ten se za celou dobu své existence vyznačuje zejména tím, že články v něm bývají poměrně „impotentní“. Buďto ničím nepodložená tvrzení, anebo maximálně „podle nějaké normy musí být něco“. Nikdy tam nebyly uváděny konkrétní články […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra