V posledním ročním bilancování jsem psal, že největší nákladovou položku mám software.
Poslední dobou hodně přemýšlím o tom, proč je vlastně potřeba se neustále hnát za novými a novými verzemi?
Proč nestačí zůstat i u staršího u software, který dobře zvládáte a uděláte prostřednictvím něj, co potřebujete?
Není to všechno jen marketingová masáž?
Uměle vyvolávaný „pocit ztráty“?
Vyvolaná potřeba „mít“?

Některé změny v software mi totiž přijdou hodně kontraproduktivní.
Příkladem budiž poslední verze Adobe Acrobatu (kompletně překopané ovládací prvky s důrazem na dotyková zařízení, propojení na cloudové služby, atd.). Příkladem budiž veškeré verze Windows po verzi 7 (dotykové nesmysly ala Metro, opět zcela přeházené ovládací prvky, provázanosti s OneDrive, atd.). Technical Preview Windows 10 nenasvědčuje, že by něco mělo býti v nové verzi jinak. Office od verze 2010 vypadá v podstatě identicky, markantní změnou verzí 2013 a 2016 jsou jiné barvy pozadí … a všudypřítomný cloud.

OneDrive v novějších Windows je cloud, se kterým jsou provázané i novější Office.
Adobe má vlastní cloud v rámci Acrobatu.
Autodesk má další cloud v rámci AutoCADu, Revitu a dalších.
Máte iPhone nebo iPad? Šup a máte k tomu i iCloud.
Dropbox je další cloudová služba, atd.
Přijde mi, že kdo nemá svůj cloud, jako by nebyl.
Z pohledu uživatele mi tato dnešní situace přijde poněkud nepraktická. Cloud cloud cloud.

Za druhé k čemu mi k 5 různým programům bude 5 různých cloudů? Plus šestý ten, který mi vyhovuje.
Za třetí mám trochu obavu ze spolehlivosti. Jak se dostanu k datům v cloudu bez internetu? Jak rychle můžete bez možnosti ovlivnění přijít o veškerá data bylo ne tak dávno vidět na kauze Megaupload.

Bude projektování nějak výkonnější s cloudem? A s pěti různými cloudy?
Bude práce nějak efektivnější, když mi v každé nové verzi přehází výrobce ovládací prvky?

Při VŠ jsem několik let dělal lektora na Word a Excel, tehdy byly tuším verze 97 a 2000.
Ač jsem díky tomu pronikl i do exotických funkcí, tak jsem zjistil, že téměř nikdo z lektorovaných je tehdy v podstatě k ničemu nepotřeboval. A ani já sám po letech téměř nic z nadstandardních funkcí nepoužívám (z Excelu maximálně tak hledání řešení, či různé filtry). Ale to jsou všechno funkce, které byly k dispozici už ve zmiňovaných prehistorických verzích … bude práce s Office 2016 z tohoto pohledu v něčem efektivnější?

Dalším výrazným posunem doby, kterého si nelze nevšimnout, je přechod na pronájmy software.
Dříve jste si koupili licenci a ta Vám v podstatě zjednodušeně řečeno fungovala navěky. Byť jste neměli nárok na novější verze. A výrobce/prodejce pak už z Vás samozřejmě nic neměl.
Naproti tomu je v poslední době vidět silná snaha přejít na licencování, kdy si zaplatíte pronájem, třeba na rok, a rok můžete daný produkt používat. Máte k dispozici neustále nové verze. Prodejce/výrobce z Vás má neustále peníze. Ale Vás to taky neustále peníze stojí, a bohužel občas i citelně více, než pouhý jednorázový nákup licence. Ale účel chápu, na straně výrobce/prodejce bych to chtěl taky tak.

Kupříkladu zanedlouho plánuje Autodesk ukončit prodej trvalých licencí.
Pokud licenci nemáte koupenou, už si žádnou nekoupíte. Už si ji budete moci jen pronajímat.
Bude zajímavé sledovat, zda na tuto formu licencování přejde většina výrobců nebo jen někdo.
Představte si možnou budoucnost:

Jediný způsob zakoupení software je jeho pronájem. Potřebuji Windows / Office / AutoCAD / něco dalšího? Zaplatím na čtvrt/půl/rok a funguju. Po vypršení nefunguju. Musím si zas přikoupit. Potřebuji na chvíli vyšší verzi či jiný nástroj? Na čtvrt roku si jej přikoupím. Flexibilní. Možná to dokonce všechno běží v nějakém cloudu, ke kterému přistupuji jen přes internet z nějaké jednoduché klientské stanice …

Toto téma jsem už trochu nakousnul před rokem. Na jednu stranu chvályhodné. Mám vždy k dispozici poslední verze, není tedy problém s kýmkoli kooperovat bez nutnosti převodů verzí (které navíc v mnoha programech ani nejsou zpětně možné, viz např. ePLAN či Revit). Na druhou stranu? Neplatím, tak nefunguju. Musím se neustále seznamovat s upravovaným uživatelským rozhraním. Nedejbože když tam nacpou Ribbon nebo nějaký jiný nový výmysl, který nechci. Mám k tomu milion dalších věcí, které nepotřebuju (cloudy, dotykové nesmysly, apod.). A co když Vám dřívější verze vyhovovala mnohem více, než ta nejnovější? Smůla … ?

Mám koupenou licenci Windows 7. Vyhovují mi. Je potřeba upgradovat na novější? Nemyslím si.
Mám koupenou licenci Office 2010. Už jsem si zvykl. Je potřeba upgradovat na novější? Nemyslím si.
Mám koupenou licenci Acrobat Pro. Vyhovuje mi. Je potřeba upgradovat na novější? Nepřesvědčili mě.
Mám koupenou licenci ePLAN P8. K tomu musíte rok co rok platit „výpalné“ subscription v desítkách tisíc. Má to smysl? Je potřeba pořád novější a novější verze? Nevím. Dost váhám nad poměrem cena vs. přidaná hodnota.*
Mám pronajatou licenci AutoCAD LT + Revit LT. V tomto případě mi to zatím přijde smysluplná investice, protože se za pronájem platí zlomek toho, co stojí samotná licence. Snad to v budoucnu cenově nezmrší.

Tak nevím. Jsou nové a nové verze jen marketingovým tlakem, anebo jsou potřeba?
Jasně, na jednu stranu lze ustrnout s deset let starým software.
Ale pokud v něm uděláte vše, co udělat potřebujete?

* Konkrétně u rozváděčů totiž vnímám hodně velký otazník.
Nevím jak ostatní projektanti, ale má zkušenost z posledních let je následující. Nakreslím rozváděč v ePLANu, mnohdy i dost detailně. Ještě nikdy si však žádný výrobce (a to ani v průmyslu) nevyžádal zpracovaná data s tím, že by je třeba použil pro výrobu (dogenerování si dalších výstupů, aktualizace skutečného stavu, apod.). Buďto to výrobce vyrobí beze změn (případně i se změnami) a nic dál neřeší (naprostá menšina případů). Případně zhotovitel si ty rozváděče překreslí / nechá překreslit jinde po svém (už častější případ, neb šetřit a nahrazovat je dnes v kurzu), anebo to výrobce rozváděče (nějak) vyrobí, ale nakreslí k tomu kompletně svou novou dokumentaci v software, který má k dispozici (rovněž dosti časté). Takže k čemu pak je udržovat pořád nejnovější verzi ePLANu, když vzájemná kooperace či předávání dat je v praxi zcela nulová?
Toto všechno mě navíc poslední dobou vede k myšlence, proč je vlastně do DPS potřeba kreslit schémata rozváděčů? Když se podíváte, tak vyhláška 499/2006 Sb. je nikde nepožaduje (dříve požadovala, po novele nepožaduje). Proč by nestačila pouze tabulka vývodů např. v Excelu? Odborně způsobilému zhotoviteli z ní musí být jasné, co má dodat (počet řádků = počet vývodů, uvedené hodnoty jištění, apod.), pokud mu to jasné nebude, tak se nejspíš nejedná o odborně způsobilého zhotovitele. Vlastní schémata pak zajistí zhotovitel v rámci realizační dokumentace, či výrobce v rámci dodávky rozváděčů podle toho, jak to skutečně vyrobili (neb výrobce má povinnost dodat průvodní dokumentaci). Ušetří se mezikrok, kdy se kreslí něco, co se pak stejně zahodí/nahradí. Ne?