Už to bude pár let, co jsem dostal jednu otázku.
Otázku, která mi začala šrotovat v hlavě a už nepustila.
Kdo Vám řekl, že musíte chodit do práce?
U nás doma všichni okolo odjakživa chodili do práce. Celé dětství a dospívání jsem slýchával, jak je potřeba mít vysokou a najít si práci. Tak jsem měl vysokou a našel si práci.
Ano, jsou lidé, které ani nenapadne po škole jít do zaměstnání, tací si mohou gratulovat. Pravdou však je, že většina to takto nemá. Ostatně od dětství k ničemu takovému v našem vzdělávacím systému ani nejsme vedeni. Cení se schopnost nevyrušovat, nevyčnívat, politikařit, poslušně papouškovat, poslouchat, pečlivě plnit uložené a jakkoli nesmyslné úkoly, vzorně sedět od-do. Vše, co se pak čirou náhodou užije v zaměstnání.
Dlouho jsem to netušil.
Pak jsem potkal někoho, kdo mi byl skvělým průvodcem na cestě ze zaměstnání na volnou nohu. Spojovala nás společná záliba v HiFi. Takový můj Morpheus. Viděli jste film Matrix? “Když si vezmeš modrou pilulku, pohádka končí. Probudíš se ve své posteli a budeš věřit, čemu chceš. Když si vezmeš červenou, zůstaneš v Kraji divů a já ti ukážu, jak hluboko Králičí nora vede …“. Nad červenou jsem nezaváhal. Už mě to nebavilo. První podnikatel v mém životě, který mi dal nahlédnout pod pokličku, a měl se mnou spoustu trpělivosti.
Tím nejdůležitějším krokem je umět si představit, že by věci pro Vás mohly fungovat jinak.
Pokud se chcete vydat jinudy, musíte si ze všeho nejdřív umět představit, že by to mohlo fungovat jinak pro Vás osobně. Cokoli, co kdy vzniklo lidskou činností, si někdo musel nejdřív představit. Nic nevzniklo “jen tak”. Všechno, co člověk vytvořil, vzniklo nejprve v něčí hlavě. Jako vizualizace, jako představa, touha, či sen. Jakkoli to nazvete. Živě si představujte, jak byste se chtěli mít, co byste chtěli dělat. Den co den o tom přemýšlejte. Hledejte co Vás baví. Co Vás naplňuje? V čem vidíte smysl? V čem jste dobří? Co Vám jde? Jsou činnosti, které Vás tak pohltí, že u nich ztrácíte pojem o čase? To by mohlo být ono. Představujte si, jak by to všechno mohlo vypadat. Žijete tím? Začněte po tom toužit. Představujte si, že už tam jste. Jaké to je?
Pak to všechno k sobě začnete přitahovat.
Pak, takřka po osmi letech v zaměstnání, přišel první den.
Den D. Bylo 1. června přesně před pěti lety.
Svítilo sluníčko, ležel jsem si na koupališti s rukama za hlavou, koukal se do nebe, a přemýšlel o tom, že už je to vše jen na mě. Že jsem na jednu stranu svobodný a můžu si dělat co chci, ale na druhou stranu o co se nezasloužím, to mít nebudu. Že 15. už nic na účtě automaticky nepřistane.
Že to, jak se budu mít, že záleží jen na tom, jak dobře budu umět být prospěšný jiným.
Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí mého života.
A kdo řekl Vám, že musíte chodit do práce?
3. 3. 2021 Jan Hlavatý
Sedět celé dny u počítače samozřejmě zdraví úplně neprospívá. Bolesti zad, bolesti ruk od myši, asi nejsem sám, kdo to řeší. Tak tady je pár postřehů, na co jsem u toho zatím přišel. Židle Myslím, že jsem šel tehdy v roce 2012 na nějakou obchodní schůzku. Šel jsem po Korunní nahoru, a zčista jasna […]
9. 2. 2021 Jan Hlavatý
Příběh první, rozehřívací Rok 2013. Praha Krč. Poliklinika Budějovická. Rekonstrukce pidiordinací. Nejspíš nejlevnější zhotovitel to zmastil jak mohl, Á-čkový chrániče letěly za ÁC-čkový (což je v prostorách skupiny 1 přímo zakázáno), samostatný proudový chrániče nahrazeny za centrální (což podle norem rovněž být nesmí). Ostatně už jsem o tom jejich řádění psal. Při realizaci mi volal […]
31. 12. 2020 Jan Hlavatý
Že byl rok 2020 jiný asi nemusíme pitvat. Vyzdvihnu spíš, v čem byl skvělý, kam posunul mnohé hranice: to co do letoška “nešlo”, se ukazuje, že najednou nějak jde; říkám to pořád, že “nejde” se vždy dělí na “nechce se” a/nebo “neumíme“ velmi stoupla ochota zákazníků spolupracovat na dálku; je zajímavé sledovat, co všechno najednou […]
Webdesign © 2018 David Jindra
Napadá mě krátký příběh.
Když jsem byl zaměstnancem, tak jsem kolem sebe moc lidí nepotřeboval. Stačil mi zaměstnavatel chlebodárce a pár kolegů okolo. Zaměstnavatel se staral a já plnil úkoly.
Co jsem na volné noze, tak se snažím neustále rozšiřovat síť kontaktů. Jakékoli podnikání je o budování sítí. Sítí kontaktů, zákazníků, subjektů ke kooperaci. Těžko podnikat bez lidí. Taky je nerozvážné mít jednoho dominantního zákazníka, který mi tvoří třeba víc jak 1/3 obratu. Je bláhové si myslet, že mi budou stačit dva, tři čtyři zákazníci, sám jich mám někde okolo stovky. Jednou potřebuje něco ten, podruhé zas tamten …
Proč by nemělo jít v libovolném oboru jít pracovat na ŽL?
A proč byste měl na ŽL pracovat bez více lidí (třeba bez projektanta)?
Dobrý den, zajímalo by mě, zda si myslíte, že lze pracovat v libovolném oboru na ŽL. Pracuji jako programátor MAR a nedokážu si představit svou práci bez více lidí (hlavně projektanta). Děkuji za připadnou odpověď.