Už to bude pár let, co jsem dostal jednu otázku.
Otázku, která mi začala šrotovat v hlavě a už nepustila.

Kdo Vám řekl, že musíte chodit do práce?

U nás doma všichni okolo odjakživa chodili do práce. Celé dětství a dospívání jsem slýchával, jak je potřeba mít vysokou a najít si práci. Tak jsem měl vysokou a našel si práci.

Ano, jsou lidé, které ani nenapadne po škole jít do zaměstnání, tací si mohou gratulovat. Pravdou však je, že většina to takto nemá. Ostatně od dětství k ničemu takovému v našem vzdělávacím systému ani nejsme vedeni. Cení se schopnost nevyrušovat, nevyčnívat, politikařit, poslušně papouškovat, poslouchat, pečlivě plnit uložené a jakkoli nesmyslné úkoly, vzorně sedět od-do. Vše, co se pak čirou náhodou užije v zaměstnání.

Dlouho jsem to netušil.
Pak jsem potkal někoho, kdo mi byl skvělým průvodcem na cestě ze zaměstnání na volnou nohu. Spojovala nás společná záliba v HiFi. Takový můj Morpheus. Viděli jste film Matrix? „Když si vezmeš modrou pilulku, pohádka končí. Probudíš se ve své posteli a budeš věřit, čemu chceš. Když si vezmeš červenou, zůstaneš v Kraji divů a já ti ukážu, jak hluboko Králičí nora vede …„. Nad červenou jsem nezaváhal. Už mě to nebavilo. První podnikatel v mém životě, který mi dal nahlédnout pod pokličku, a měl se mnou spoustu trpělivosti.

Tím nejdůležitějším krokem je umět si představit, že by věci pro Vás mohly fungovat jinak. 
Pokud se chcete vydat jinudy, musíte si ze všeho nejdřív umět představit, že by to mohlo fungovat jinak pro Vás osobně. Cokoli, co kdy vzniklo lidskou činností, si někdo musel nejdřív představit. Nic nevzniklo „jen tak“. Všechno, co člověk vytvořil, vzniklo nejprve v něčí hlavě. Jako vizualizace, jako představa, touha, či sen. Jakkoli to nazvete. Živě si představujte, jak byste se chtěli mít, co byste chtěli dělat. Den co den o tom přemýšlejte. Hledejte co Vás baví. Co Vás naplňuje? V čem vidíte smysl? V čem jste dobří? Co Vám jde? Jsou činnosti, které Vás tak pohltí, že u nich ztrácíte pojem o čase? To by mohlo být ono. Představujte si, jak by to všechno mohlo vypadat. Žijete tím? Začněte po tom toužit. Představujte si, že už tam jste. Jaké to je?
Pak to všechno k sobě začnete přitahovat.

2 komentáře: “Na volné noze: jak začít”

1. Jan Hlavatý napsal:

   9. 6. 2015 (11:41)

   Napadá mě krátký příběh.

   Když jsem byl zaměstnancem, tak jsem kolem sebe moc lidí nepotřeboval. Stačil mi zaměstnavatel chlebodárce a pár kolegů okolo. Zaměstnavatel se staral a já plnil úkoly.

   Co jsem na volné noze, tak se snažím neustále rozšiřovat síť kontaktů. Jakékoli podnikání je o budování sítí. Sítí kontaktů, zákazníků, subjektů ke kooperaci. Těžko podnikat bez lidí. Taky je nerozvážné mít jednoho dominantního zákazníka, který mi tvoří třeba víc jak 1/3 obratu. Je bláhové si myslet, že mi budou stačit dva, tři čtyři zákazníci, sám jich mám někde okolo stovky. Jednou potřebuje něco ten, podruhé zas tamten …

   Proč by nemělo jít v libovolném oboru jít pracovat na ŽL?
   A proč byste měl na ŽL pracovat bez více lidí (třeba bez projektanta)?

   Odpovědět
2. Maly napsal:

   5. 6. 2015 (20:56)

   Dobrý den, zajímalo by mě, zda si myslíte, že lze pracovat v libovolném oboru na ŽL. Pracuji jako programátor MAR a nedokážu si představit svou práci bez více lidí (hlavně projektanta). Děkuji za připadnou odpověď.

   Odpovědět