Načítám...

Projektant vs. zhotovitel


6. 8. 2015



My nevíme, jak to máme udělat.
Ale v dokumentaci to nebylo.
Znáte to taky?

Čím déle se přehrabuji v judikatuře a čím déle skládám střípky k tématu bakalářky, tím méně a méně závidím zhotovitelům. Protože tím více zjišťuji (což ale ještě neznamená, že se nemýlím, a že je všechno ve skutečnosti jinak), jak se projektant elektro vznáší v jakémsi právně-odpovědnostním vakuu.
Velmi kontroverzní téma, které se nebude moc líbit.
Ale nepředbíhejme, krůček po krůčku.

Hned na úvod aby nevznikla mýlka. Pokud bude řeč o projektantovi či zhotoviteli, tak je řeč o projektantovi nebo zhotoviteli v oblasti vyhrazených technických zařízení.

Mimo oblast vyhrazených technických zařízení bude vše jinak. Alespoň mi není známo, že třeba zhotovitel stavař, vodař, topenář, vzduchař, apod. by museli být držiteli nějakých oprávnění k tomu, že můžou příslušnou část díla realizovat? V jejich případě nejde o státem regulované činnosti. Předpokládám, že se zítra můžu zvednout, vyhrát nějakou zakázku a začít tam lít beton, aniž bych k tomu potřeboval něčí svolení?

V oblasti vyhrazených technických zařízení je však situace diametrálně odlišná. Mějme tedy situaci, kdy je na základě zadávací dokumentace (typicky na základě dokumentace pro provádění stavby) vybrán zhotovitel.

zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů

§ 6c odst. 1 písm. b): Organizace a podnikající fyzické osoby mohou montovat, opravovat, provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, (…) jen pokud jsou odborně způsobilé a jsou držiteli oprávnění podle § 6a odst. 1 písm. c),

V oblasti vyhrazených technických zařízení nemůže působit jen tak kde kdo, koho to napadne. V oblasti vyhrazených technických zařízení může působit pouze zhotovitel, který v dané oblasti prokázal své odborné znalosti. Což ale současně silně hraje i proti němu samotnému.

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

§ 5 odst. 1: Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

Zhotovitel, který vyhraje výběrové řízení tak zcela jistě dal najevo, že je příslušník určitého povolání.

zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů

§ 160 odst. 1: Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, (…). Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.

Nic složitýho, stavbyvedoucího má snad každý zhotovitel. Alespoň na webu a na vizitkách.
Jenže pojďme nahlédnout ob jeden paragraf zpět.

zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů

§ 158 odst. 1: Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě (…) a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Oněmi odkazovanými předpisy v obou posledních citacích není nic jiného, než autorizační zákon. A kolikpak „stavbyvedoucích“ v oboru elektro je i autorizovanou osobou? Já tedy ještě nepotkal ani jednoho.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2009, sp. zn.: 5 Afs 97/2008

Základním požadavkem na stavbu (dodávku díla ‐ zde provedení udržovacích prací) tedy je, aby stavební a montážní práce prováděly zásadně specializované osoby a podnikající osoby (stavební podnikatelé) s tím, že jsou povinny zajistit odborné vedení stavby oprávněným stavbyvedoucím (§ 134 odst. 2 cit. zákona). V nové právní úpravě, stejně, jak tomu bylo za účinnosti starého stavebního zákona, je založena povinnost zhotovitele stavby zabezpečit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

S ohledem na rozsah a závažnost funkce stavbyvedoucího a s ní spojených povinností a odpovědnosti se předpokládá téměř stálá přítomnost této osoby na staveništi v
průběhu provádění stavby. (…)

Oprávněnou osobou (stavbyvedoucím) je od 1. 1. 2005 pouze osoba s příslušnou autorizací podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě v platném znění (§ 3 odst. 5 cit. zákona).

Překvapivé, což? (pozn.: jde o rozsudek ještě podle starého zákona 50/1976 Sb.)
Ano, nějak obtížně by se z toho dalo začít kroutit tím, že se tento požadavek nevztahuje na stavbyvedoucího elektro, ale pouze na stavbyvedoucího celé stavby, třeba generálního dodavatele. Jenže v takové námitce spatřuji hned několik vad, přičemž jedna z nich je uvedena přímo v autorizačním zákoně:

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů

§ 18 Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: h) vést realizaci stavby,

§ 19 Autorizovaný technik je v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: d) vést realizaci stavby,

Stavbyvedoucí s autorizací v oboru např. pozemní stavby nemůže ex lege (tedy přímo ze zákona) zaštiťovat obor silnoproudu, spadající do techniky prostředí staveb, neb je to mimo rozsahu oboru, pro který mu byla udělena autorizace. V oblasti elektro se navíc dostává do křížku i s tím, že nejspíš nebude mít ani odbornou způsobilost dle první citace. A že by odborně zaštiťoval něco, k čemu nemá odbornou způsobilost a oprávnění? To dost kulhá, ne?

Pokud zhotovitel cokoli z výše uvedeného nesplňuje, pak nejedná s odbornou péčí a jde to k jeho tíži. Dle citace stavebního zákona navíc zhotovitel jedná v rozporu s veřejným zájmem, což není zrovna polehčující okolnost.

Pokud zhotovitel vše výše uvedené splňuje, pak gratuluji.

V takovém případě je ovšem zcela odborně způsobilý znát veškeré související požadavky legislativy a norem, stejně jako projektant, aniž by se mu musely jednotlivě vypisovat v projektové dokumentaci.
Neexistuje přeci nic jako normy či předpisy pro projektanty a jiné pro zhotovitele, neexistuje žádná speciální zkouška jen pro projektanty a jiná pro zhotovitele. Ba právě naopak. Oba musí mít platné osvědčení podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů, které získají jak? Na základě zkoušky, ověřující jejich odborné znalosti. Zhotovitel ale k tomu ještě navíc musí mít i oprávnění od organizace státního odborného dozoru, které získá na základě čeho? Na základě zkoušky, ověřující jeho odborné znalosti. Zhotovitel tak má tedy minimálně stejnou odbornost, ne-li vyšší, jak projektant.

zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů

§ 160 odst. 2: Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Vidíte to? Zhotovitel je ex lege povinen dodržovat mj. i technické normy. Bez ohledu na to, jestli je dodržuje ověřená projektová dokumentace. A aby mohl dodržovat technické normy, tak je musí co? Především znát. A pokud je zná, pak musí tedy být schopen vidět i případné chyby a zjevné vady.
V protokolu o určení vnějších vlivů, v projektové dokumentaci, atd.
A upozornit na ně.

Protože pokud tak neučiní, pak nejedná s odbornou péčí a jde to k jeho tíži.
Kruh se uzavírá.



Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

2. 10. 2024 Jan Hlavatý

Dostal jsem poměrně zajímavý dotaz, zdali se musí po vypnutí fotovoltaické elektrárny do 10 kW na rodinném domě odpojit i její DC část od střídače? A jelikož mě odpověď hned nenapadla, říkám si, že by to mohl být zase nějaký příspěvek na blog. Třeba rozproudí diskusi.   Vyhláška do 50 kW Veleslavná vyhláška č. 114/2023 Sb. pro PV systémy do 50 kW […]


Číst více



13. 6. 2024 Jan Hlavatý

Zajímalo by Vás, jak vzniká legislativa? Ve zkratce tak, jak všechno ostatní; v neskutečném bordelu. Ve druhé polovině roku 2021 jsem byl osloven, jestli bych se nezúčastnil přípravy návrhu nové vyhlášky o technických požadavcích na stavby. No jasně, bude mi ctí! To jsem tehdy ještě ale popravdě netušil, co mě čeká. V únoru 2022 jsme pak vypustili […]


Číst více



29. 5. 2024 Jan Hlavatý

Je venku. A je to strašnej paskvil. Což bylo vidět už v rámci připomínkování návrhu.   Co se povedlo Začněme tím, co bych viděl za přínosné; zabere nám to na úvod méně času. Všechno se týká dokumentace pro provádění stavby; v dokumentaci pro povolení nějak nic přínosného nenacházím: D.1.2.1 písm. w): jsou požadovány seznamy kabelů D.1.2.1 písm. ad): má […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra