Načítám...

Vypínání rozpínacím kontaktem s napěťovou cívkou




V nadpisu je asi chyba, ne?

Rozpínacím kontaktem se přeci vypíná podpěťová a ne napěťová cívka.

V Generátoru technických zpráv se kromě citacích legislativních a normových požadavků generují i nějaké doprovodné texty. Např. při volbě vypínání od tlačítek CENTRAL/TOTAL STOP se generuje něco v tomto smyslu:

Je navrženo osazení zaskleného tlačítka s rozpínacím kontaktem, které prostřednictvím napěťové spouště (tj. předepjatý obvod pro eliminaci nežádoucích vypnutí od podpětí) vypne … DOPLNIT TEXT …

Takovéto texty jsou do generované zprávy vkládány zejména proto, aby to člověk nemusel neustále vypisovat. A taky třeba proto, aby byly i vodítkem, jak lze danou instalaci vhodně navrhnout. Nicméně na tuto citaci se mi už sešlo několik reakcí, že je ten generovaný text špatně. Že rozpínací tlačítko a napěťová spoušť přeci nejdou dohromady. Že tam musí být napsaná podpěťová spoušť. Nebo vlastně ještě lépe, že by tam pro CENTRAL/TOTAL STOP přece měla být napsaná podpěťová spoušť …

Inu … nemusí být ani jedno z toho 🙂

 

V první řadě, mezi projektanty dost často vládne mylné přesvědčení, že CENTRAL/TOTAL STOP musí být řešeny podpěťovými cívkami. Nemusí. Nikde nic takového není požadované. Navíc je to i provozně velmi nevýhodné, protože při sebemenším poklesu/výpadku v napájecí síti popadají všechny jističe, vybavené podpěťovými cívkami (ano, lze před ně dát zpožďovací jednotky, ale ty překlenou pokles/výpadek tak do 3 sekund; ano, lze před ně dát třeba UPS, ale už se o takovou UPS musí někdo starat, zajistit jí optimální okolní teplotu kvůli bateriím, servisovat ji, měnit v ní baterie, atd.).

Takže takový CENTRAL/TOTAL STOP přes podpěťové cívky například v bytovém domě musí být pecka (nejlépe ještě na každém z desítek jističů před elektroměry); kdo to bude po výpadcích chodit nahazovat?
Projektant, který to takto navrhnul?

Často je argumentováno tím, že přeci “v normě je napsáno”, že dálkové ovládání musí být prostřednictvím ztráty napětí na cívkách. Takže přeci i CENTRAL/TOTAL STOP, které jsou ovládány dálkově, musí být prostřednictvím podpěťových cívek. Nebo ne? Jako vždy se stačí pořádně podívat do příslušné normy, což je v tomto případě ČSN 33 2000-5-537 ed. 2:

537.3.3.4 Dálkově ovládané vypínání jističů, řídicích a ochranných spínacích přístrojů nebo proudových chráničů (RCD) musí rozpínat při ztrátě napětí na cívkách, nebo musí být použito jiného ekvivalentního způsobu, při němž porucha vede k bezpečnému stavu zařízení.

Nicméně je potřeba si přečíst i trochu více, než vždy jen jeden kousek odstavce, vytrženého z kontextu. Citovaný text totiž spadá do nějaké kapitoly:

537.3.3 Přístroje nouzového vypínání
POZNÁMKA Nouzové vypínání je úkon při mimořádné situaci určený k vypnutí elektrického napájení celé instalace nebo její části, jestliže vznikne riziko úrazu elektrickým proudem nebo jiné riziko elektrického původu.

Neboli citovaný požadavek, kterým někteří argumentují, že prý podle něj musí být CENTRAL/TOTAL STOP podpěťovými cívkami, se vztahuje na něco úplně jiného. Vztahuje se na nouzové vypínání. Jenže vypínání CENTRAL/TOTAL není nouzovým vypínáním – primárně nevzniká riziko úrazu elektrickým proudem nebo jiné riziko elektrického původu, kvůli kterému by bylo potřeba vypnout – primárně vznikl požár, kvůli kterému je potřeba elektroinstalaci vypnout.

Kdyby se chtěl někdo dál přít, že CENTRAL/TOTAL STOP je nouzovým vypínáním, tak doporučuji si přečíst i jeden z následujících článků:

537.3.3.7 Prostředky pro ovládání přístrojů nouzového vypínání musí být schopny uzamknutí ve vypnuté (off) poloze, pokud jak prostředky pro ovládání nouzového vypínání, tak pro opětovné připojení k síti nejsou pod kontrolou jedné a té samé osoby.

Uzamykání prvků CENTRAL/TOTAL STOP totiž nedává už smysl vůbec, protože ve vypnuté poloze jsou jen při požáru (případně při testování). A už někdy někdo někde viděl uzamykatelná tlačítka CENTRAL/TOTAL STOP? Jako že by si je hasiči při požáru zamkli, aby je po požáru zase mohli odemknout?

Takže proč by muselo být CENTRAL/TOTAL STOP podpěťovými cívkami? Nemusí. Žádný předpis to nepožaduje.

 

No ale to jsme odbočili. Jak je to s tím vypínáním rozpínacím kontaktem a napěťovou cívkou? Jde zkombinovat napěťová cívka a rozpínací tlačítko?

To přeci nejde, napěťová cívka reaguje na přivedení napětí, ne na jeho ztrátu v důsledku rozepnutí rozpínacího tlačítka/kontaktu.” Inu, taky jsem to před lety neznal. Ale když někdo něco nezná, tak to ještě neznamená, že to neexistuje:

Po přivedení napájení začne odpočítávat relé KT, které blokuje vypnutí hlavního vypínacího prvku Q. Blokuje jej po tu dobu, než se zaktivuje obvod KA; řádově třeba sekundu. Jakmile se obvod KA aktivuje a relé přitáhne, přitáhne i relé KT, a celý vypínací obvod je připraven. Při stisknutí STOP tlačítka s rozpínacím kontaktem se ztratí napětí na cívce KA, ta odpadne, a tím se přivede napětí na napěťovou cívku hlavního vypínacího prvku Q; který tím pádem vypne.

Daný obvod nejenže splňuje i výše citovaný požadavek na rozpínání při ztrátě napětí na cívkách, ale navíc je i zcela imunní proti výpadkům napájení. Protože když se ztratí napájení ovládacího obvodu, např. z důvodu krátkého výpadku napájecího napětí na přívodu, tak se nic nestane; hlavní vypínací prvek Q nevypne. Dvě mouchy jednou ranou.

 

Takže vrátíme-li se na začátek, citovaný text z Generátoru technických zpráv je dobře. I tlačítko s rozpínacím kontaktem může vypínat napěťovou cívkou.

 

Nicméně je zde potřeba upozornit i na jednu nevýhodu zobrazeného řešení. Pokud se ztratí napájení ovládacího obvodu, tak samozřejmě daný vypínací obvod přestane být funkční. Což ale z hlediska vypínání objektu při požáru není zas až taková tragédie, neb objekt jde vypnout ještě i dalšími způsoby. Ručním vypnutím příslušného hlavního vypínače. Vytažením pojistek skříně distributora. Vypnutím distribuce v dané oblasti. Takže vypínání CENTRAL/TOTAL STOP při požáru je suplovatelné i jinými způsoby.

Rozhodně bych ale nedoporučoval tento obvod používat pro vypínání strojních zařízení, protože u nich platí zcela jiné bezpečnostní požadavky. Tam je podpěťová cívka potřebná a nenahraditelná.

 




8 komentářů: “Vypínání rozpínacím kontaktem s napěťovou cívkou”

  1. Jiří Adamec napsal:

    Dobrý den, na zvýšení spolehlivosti vypnutí to je výborné. Resp. je to “automatická signalizace poruchy” na vypínacím obvodu. Nějak se mi ale nezná zdůvodnění, že způsobů vypnutí při požáru je více. Co jsem se zatím setkal, tak Hasiči chtějí mít jednoznačné místo pro spolehlivé vypnutí objektu “na první dobrou” a určitě nejsou ochotni souhlasit s tím, že když nebude funkční tlačítko CS/TS, tak budou hledat pojistky nebo vypínat trafo. Takže potřeba UPS tam asi bude.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Minulý měsíc jsem narazil na jednoho zpracovatele PBŘ, který rezolutně požadoval, že vypínací obvody CS/TS “musí” mít 100 % spolehlivost. Že neexistuje, aby vypínací obvod selhal! Fakt, že jde o technické zařízení, které nikdy nebude mít 100 % spolehlivost, byl zcela mimo jeho chápání. Žádné zařízení nebude 100 % spolehlivé. I ta UPS, kterou tam chcete dávat, může selhat (tím spíš, když se o ni třeba nebude nikdo starat); pak ale nutně selže celé vypínání CS/TS. A pokud toto vypínání nějakým způsobem selže, tak podle Vás hasiči budou stát, koukat, a říkat “no jo, CS/TS nefunguje, tak to nemůžem nic dělat“? Ne, jednoduše to vypnou jinak …

      • Jiří Adamec napsal:

        Nejde o jakousi imaginární 100% spolehlivost, ale zajištění funkčnosti požárně bezpečnostního zařízení dle ČSN 73 0848 č.l. 4.5.1 – napájení ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. O UPS se musí majitel či provozovatel objetku starat tak, jako o jinou elektroinstalaci včetně relátek ve Vámi uvedeném zapojení, které je samo o sobě skvělým identifikátorem poruchy na tomto požárně bezpečnostním obvodu. Dále tu je věc zásahu hasičů. Umístění tlačítek CS/TS mají hasiči v evidenci a jsou součástí plánu zásahu. V případě nefunkčnosti opravdu nebudou hledat kolem nějakou pojistkovou skříň nebo nejbližší TS. V zásahu budou sice pokračovat, jisté postupy pro případ zařízení pod napětím mají, ale možnosti jsou omezené. A pokud nebudou přímo ohroženy lidské životy nebo nebude hrozit nebezpečné rozšíření požáru, budou čekat, až vypnutí zajistí příslušná rozvodná firma.

        • Jan Hlavatý napsal:

          Počkejme si na novou ČSN 73 0848, která by už už někdy měla vyjít. V ní už má být napsáno, že vypínání CS/TS není bezpečnostním vypínáním, a že nemá být řešeno podpěťově …

  2. Petr Pospíšil napsal:

    Dobrý den,
    chtěl bych se zeptat k tomuto zapojení, jak řešíte jištění cívek v obvodu? Například vyrážecí cívky, které jako firma používáme, mají maximální předjištění 16A. Pokud tedy budu vyrážet například vypínač se spouští nad 16A, pak bych měl mít ještě sólo jištěno. Při vybavení tohoto jistícího prvku bude ale celý obvod nefunkční. Bude i přesto zapojení vyhovovat normám? Ještě mne napadlo jistit sólo pouze to co jde ven z rozvaděče (na STOP tlačítko) a vnitřní obvody v rozvaděči (KT a Q) udělat nejištěné (resp. jištěné nad 16A hlavním prvkem) nebo případně samozhášecím vodičem. Moc díky za odpověď.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Co je mi známo, tak pomocné kontakty mají výjimečně zatížitelnost 6 A, častěji spíše 4 A, či méně. Čili jistit je 16 A není úplně ideální, nehledě na poměry při zkratu.
      To, že vypínací obvod selže, se samozřejmě stát může; nic není 100 %. Nicméně pokud by selhalo vypínání objektu při požáru, pořád existují záložní způsoby, jak objekt vypnout; přímým ovládáním příslušných přístrojů; vyražením pojistek na fasádě; vypnutím na úrovni distribuce/trafostanice. Vypínání objektu při požáru je něco jiného, než nouzové vypnutí, či nouzové zastavení; u těchto je selhání nepřípustné.
      Nicméně pokud by se chtěla nějaká vyšší spolehlivost, dá se jednoduše vyřešit nějakou signalizací. K příslušnému jističi vypínacího obvodu dát pomocný kontakt, a ten signalizovat do MaR, obsluze, do EPS, anebo od něj třeba aktivovat nouzové osvětlení.

  3. Karel Tržil napsal:

    Dobrý den.
    Zapojení CS/TS řeším pomocí relé, které je trvale sepnuté, jelikož řeším ještě bezpotencionální blokování UPS, CBS atd., potřebuji další kontakty na EPO. Ovl. obvody mám napájené přes UPS a tak v případě přerušení kabelu CS/TS dojde k výpadku a hledala by se závada. (stalo se mi za 15let jednou.) Relé používám s mechanickou předvolbou, aby bylo na nahození možno překlenout EPO na UPS. Při přivedení napětí na relé, se automaticky přepne do automatiky. Je to dle Vašeho názoru v pořádku?
    Předem děkuji za odpověď.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Přiznám se, že netuším co je “relé s mechanickou předvolbou”, či jak má fungovat. UPS/CPS se dají blokovat bezpotenciálově přímo od tlačítka TS.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

15 − eight =



Další články

30. 7. 2021 Jan Hlavatý

Ve sbírce zákonů byl tento týden publikován nový stavební zákon, a k němu zákon, měnící ostatní související předpisy. Pár postřehů v bodech, co nás od 1. 7. 2023 výhledově čeká za změny: Mnozí to sice ze stávajícího stavebního zákona stále nechápou (viz § 134 odst. 2 + § 158 odst. 1), nicméně v novém stavebním […]


Číst více



16. 7. 2021 Jan Hlavatý

Recyklace článku z února 2020 s doplněním a aktualizacemi.   Elektromobilita hýbe současným světem, o tom žádná. Nicméně začne pomalu hýbat i světem projekčním. To proto, že začne být projektování nabíjecích stanic, či přípravy pro ně, povinné. Všechny stavby, u kterých bude podáno stavební povolení po 21. 3. 2021, budou mít totiž stanoveny minimální povinné […]


Číst více



25. 6. 2021 Jan Hlavatý

Že jsou distribuční společnosti státem ve státě je obecně známá věc. Dělají si prakticky co chtějí, pokud není po jejich, tak smůla. Často pravá ruka neví, co dělá levá. Často pravá ruka má jiné požadavky, než ruka levá. Jeden technik posuzující dokumentace požaduje vybrané údaje vypsané v technické zprávě, protože výkresy ho nezajímají. Jiný technik […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra