Načítám...

Vypínání rozpínacím kontaktem s napěťovou cívkou




V nadpisu je asi chyba, ne?

Rozpínacím kontaktem se přeci vypíná podpěťová a ne napěťová cívka.

V Generátoru technických zpráv se kromě citacích legislativních a normových požadavků generují i nějaké doprovodné texty. Např. při volbě vypínání od tlačítek CENTRAL/TOTAL STOP se generuje něco v tomto smyslu:

Je navrženo osazení zaskleného tlačítka s rozpínacím kontaktem, které prostřednictvím napěťové spouště (tj. předepjatý obvod pro eliminaci nežádoucích vypnutí od podpětí) vypne … DOPLNIT TEXT …

Takovéto texty jsou do generované zprávy vkládány zejména proto, aby to člověk nemusel neustále vypisovat. A taky třeba proto, aby byly i vodítkem, jak lze danou instalaci vhodně navrhnout. Nicméně na tuto citaci se mi už sešlo několik reakcí, že je ten generovaný text špatně. Že rozpínací tlačítko a napěťová spoušť přeci nejdou dohromady. Že tam musí být napsaná podpěťová spoušť. Nebo vlastně ještě lépe, že by tam pro CENTRAL/TOTAL STOP přece měla být napsaná podpěťová spoušť …

Inu … nemusí být ani jedno z toho 🙂

 

V první řadě, mezi projektanty dost často vládne mylné přesvědčení, že CENTRAL/TOTAL STOP musí být řešeny podpěťovými cívkami. Nemusí. Nikde nic takového není požadované. Navíc je to i provozně velmi nevýhodné, protože při sebemenším poklesu/výpadku v napájecí síti popadají všechny jističe, vybavené podpěťovými cívkami (ano, lze před ně dát zpožďovací jednotky, ale ty překlenou pokles/výpadek tak do 3 sekund; ano, lze před ně dát třeba UPS, ale už se o takovou UPS musí někdo starat, zajistit jí optimální okolní teplotu kvůli bateriím, servisovat ji, měnit v ní baterie, atd.).

Takže takový CENTRAL/TOTAL STOP přes podpěťové cívky například v bytovém domě musí být pecka (nejlépe ještě na každém z desítek jističů před elektroměry); kdo to bude po výpadcích chodit nahazovat?
Projektant, který to takto navrhnul?

Často je argumentováno tím, že přeci “v normě je napsáno”, že dálkové ovládání musí být prostřednictvím ztráty napětí na cívkách. Takže přeci i CENTRAL/TOTAL STOP, které jsou ovládány dálkově, musí být prostřednictvím podpěťových cívek. Nebo ne? Jako vždy se stačí pořádně podívat do příslušné normy, což je v tomto případě ČSN 33 2000-5-537 ed. 2:

537.3.3.4 Dálkově ovládané vypínání jističů, řídicích a ochranných spínacích přístrojů nebo proudových chráničů (RCD) musí rozpínat při ztrátě napětí na cívkách, nebo musí být použito jiného ekvivalentního způsobu, při němž porucha vede k bezpečnému stavu zařízení.

Nicméně je potřeba si přečíst i trochu více, než vždy jen jeden kousek odstavce, vytrženého z kontextu. Citovaný text totiž spadá do nějaké kapitoly:

537.3.3 Přístroje nouzového vypínání
POZNÁMKA Nouzové vypínání je úkon při mimořádné situaci určený k vypnutí elektrického napájení celé instalace nebo její části, jestliže vznikne riziko úrazu elektrickým proudem nebo jiné riziko elektrického původu.

Neboli citovaný požadavek, kterým někteří argumentují, že prý podle něj musí být CENTRAL/TOTAL STOP podpěťovými cívkami, se vztahuje na něco úplně jiného. Vztahuje se na nouzové vypínání. Jenže vypínání CENTRAL/TOTAL není nouzovým vypínáním – primárně nevzniká riziko úrazu elektrickým proudem nebo jiné riziko elektrického původu, kvůli kterému by bylo potřeba vypnout – primárně vznikl požár, kvůli kterému je potřeba elektroinstalaci vypnout.

Kdyby se chtěl někdo dál přít, že CENTRAL/TOTAL STOP je nouzovým vypínáním, tak doporučuji si přečíst i jeden z následujících článků:

537.3.3.7 Prostředky pro ovládání přístrojů nouzového vypínání musí být schopny uzamknutí ve vypnuté (off) poloze, pokud jak prostředky pro ovládání nouzového vypínání, tak pro opětovné připojení k síti nejsou pod kontrolou jedné a té samé osoby.

Uzamykání prvků CENTRAL/TOTAL STOP totiž nedává už smysl vůbec, protože ve vypnuté poloze jsou jen při požáru (případně při testování). A už někdy někdo někde viděl uzamykatelná tlačítka CENTRAL/TOTAL STOP? Jako že by si je hasiči při požáru zamkli, aby je po požáru zase mohli odemknout?

Takže proč by muselo být CENTRAL/TOTAL STOP podpěťovými cívkami? Nemusí. Žádný předpis to nepožaduje.

 

No ale to jsme odbočili. Jak je to s tím vypínáním rozpínacím kontaktem a napěťovou cívkou? Jde zkombinovat napěťová cívka a rozpínací tlačítko?

To přeci nejde, napěťová cívka reaguje na přivedení napětí, ne na jeho ztrátu v důsledku rozepnutí rozpínacího tlačítka/kontaktu.” Inu, taky jsem to před lety neznal. Ale když někdo něco nezná, tak to ještě neznamená, že to neexistuje:

Po přivedení napájení začne odpočítávat relé KT, které blokuje vypnutí hlavního vypínacího prvku Q. Blokuje jej po tu dobu, než se zaktivuje obvod KA; řádově třeba sekundu. Jakmile se obvod KA aktivuje a relé přitáhne, přitáhne i relé KT, a celý vypínací obvod je připraven. Při stisknutí STOP tlačítka s rozpínacím kontaktem se ztratí napětí na cívce KA, ta odpadne, a tím se přivede napětí na napěťovou cívku hlavního vypínacího prvku Q; který tím pádem vypne.

Daný obvod nejenže splňuje i výše citovaný požadavek na rozpínání při ztrátě napětí na cívkách, ale navíc je i zcela imunní proti výpadkům napájení. Protože když se ztratí napájení ovládacího obvodu, např. z důvodu krátkého výpadku napájecího napětí na přívodu, tak se nic nestane; hlavní vypínací prvek Q nevypne. Dvě mouchy jednou ranou.

 

Takže vrátíme-li se na začátek, citovaný text z Generátoru technických zpráv je dobře. I tlačítko s rozpínacím kontaktem může vypínat napěťovou cívkou.

 

Nicméně je zde potřeba upozornit i na jednu nevýhodu zobrazeného řešení. Pokud se ztratí napájení ovládacího obvodu, tak samozřejmě daný vypínací obvod přestane být funkční. Což ale z hlediska vypínání objektu při požáru není zas až taková tragédie, neb objekt jde vypnout ještě i dalšími způsoby. Ručním vypnutím příslušného hlavního vypínače. Vytažením pojistek skříně distributora. Vypnutím distribuce v dané oblasti. Takže vypínání CENTRAL/TOTAL STOP při požáru je suplovatelné i jinými způsoby.

Rozhodně bych ale nedoporučoval tento obvod používat pro vypínání strojních zařízení, protože u nich platí zcela jiné bezpečnostní požadavky. Tam je podpěťová cívka potřebná a nenahraditelná.

 




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

two × 1 =



Další články

14. 7. 2020 Jan Hlavatý

BIM je uzavřená společnost V českém prostředí se natvrdo razí směr BIM = Revit. Drtivá většina poptávek na projekt v BIM obsahuje podmínku, že model a jeho části musí být naprojektovány v Revit. Na cokoli jiného (spolupráce přes IFC) je pohlíženo jako na cosi nestandardního, jako něco, “co nechceme“. “Nejraději bychom spolupracovali s profesemi, které […]


Číst více



27. 6. 2020 Jan Hlavatý

Vzpomínáte si na jedno stavebko cca před třemi lety? Letos došlo na prováděčku. A jelikož stavebko bylo udělané v DDS-CAD, řekl jsem si, že stojí za to v DDS-CAD i zkusit dodělat. Sice se stavba projektovala klasicky ve 2D, a kreslit to v BIM po mě nikdo nechtěl, ale proč to nevyzkoušet? Jednak si člověk […]


Číst více



1. 6. 2020 Jan Hlavatý

Dnešního dne, před deseti lety, jsem se pustil na volnou nohu. Následovalo období provázené růstem i propady, vzestupy i pády, úspěchy i neúspěchy, doprovázené časy příjemnými i nepříjemnými. Naučil jsem se u toho ale spoustu věcí, které bych jinde těžko získal. Tady je pár postřehů z cesty …   Co jsem se naučil o tom, […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra