Načítám...

Vypínání rozpínacím kontaktem s napěťovou cívkou


19. 1. 2020



V nadpisu je asi chyba, ne?

Rozpínacím kontaktem se přeci vypíná podpěťová a ne napěťová cívka.

V Generátoru technických zpráv se kromě citacích legislativních a normových požadavků generují i nějaké doprovodné texty. Např. při volbě vypínání od tlačítek CENTRAL/TOTAL STOP se generuje něco v tomto smyslu:

Je navrženo osazení zaskleného tlačítka s rozpínacím kontaktem, které prostřednictvím napěťové spouště (tj. předepjatý obvod pro eliminaci nežádoucích vypnutí od podpětí) vypne … DOPLNIT TEXT …

Takovéto texty jsou do generované zprávy vkládány zejména proto, aby to člověk nemusel neustále vypisovat. A taky třeba proto, aby byly i vodítkem, jak lze danou instalaci vhodně navrhnout. Nicméně na tuto citaci se mi už sešlo několik reakcí, že je ten generovaný text špatně. Že rozpínací tlačítko a napěťová spoušť přeci nejdou dohromady. Že tam musí být napsaná podpěťová spoušť. Nebo vlastně ještě lépe, že by tam pro CENTRAL/TOTAL STOP přece měla být napsaná podpěťová spoušť …

Inu … nemusí být ani jedno z toho 🙂

 

V první řadě, mezi projektanty dost často vládne mylné přesvědčení, že CENTRAL/TOTAL STOP musí být řešeny podpěťovými cívkami. Nemusí. Nikde nic takového není požadované. Navíc je to i provozně velmi nevýhodné, protože při sebemenším poklesu/výpadku v napájecí síti popadají všechny jističe, vybavené podpěťovými cívkami (ano, lze před ně dát zpožďovací jednotky, ale ty překlenou pokles/výpadek tak do 3 sekund; ano, lze před ně dát třeba UPS, ale už se o takovou UPS musí někdo starat, zajistit jí optimální okolní teplotu kvůli bateriím, servisovat ji, měnit v ní baterie, atd.).

Takže takový CENTRAL/TOTAL STOP přes podpěťové cívky například v bytovém domě musí být pecka (nejlépe ještě na každém z desítek jističů před elektroměry); kdo to bude po výpadcích chodit nahazovat?
Projektant, který to takto navrhnul?

Často je argumentováno tím, že přeci „v normě je napsáno“, že dálkové ovládání musí být prostřednictvím ztráty napětí na cívkách. Takže přeci i CENTRAL/TOTAL STOP, které jsou ovládány dálkově, musí být prostřednictvím podpěťových cívek. Nebo ne? Jako vždy se stačí pořádně podívat do příslušné normy, což je v tomto případě ČSN 33 2000-5-53 ed. 3:

537.3.3.4 Dálkově ovládané vypínání jističů, řídicích a ochranných spínacích přístrojů nebo proudových chráničů (RCD) musí rozpínat při ztrátě napětí na cívkách, nebo musí být použito jiného ekvivalentního způsobu, při němž porucha vede k bezpečnému stavu zařízení.

Nicméně je potřeba si přečíst i trochu více, než vždy jen jeden kousek odstavce, vytrženého z kontextu. Citovaný text totiž spadá do nějaké kapitoly:

537.3.3 Přístroje nouzového vypínání
POZNÁMKA Nouzové vypínání je úkon při mimořádné situaci určený k vypnutí elektrického napájení celé instalace nebo její části, jestliže vznikne riziko úrazu elektrickým proudem nebo jiné riziko elektrického původu.

Neboli citovaný požadavek, kterým někteří argumentují, že prý podle něj musí být CENTRAL/TOTAL STOP podpěťovými cívkami, se vztahuje na něco úplně jiného. Vztahuje se na nouzové vypínání. Jenže vypínání CENTRAL/TOTAL není nouzovým vypínáním – primárně nevzniká riziko úrazu elektrickým proudem nebo jiné riziko elektrického původu, kvůli kterému by bylo potřeba vypnout – primárně vznikl požár, kvůli kterému je potřeba elektroinstalaci vypnout.

Kdyby se chtěl někdo dál přít, že CENTRAL/TOTAL STOP je nouzovým vypínáním, tak doporučuji si přečíst i jeden z následujících článků:

537.3.3.7 Prostředky pro ovládání přístrojů nouzového vypínání musí být schopny uzamknutí ve vypnuté (off) poloze, pokud jak prostředky pro ovládání nouzového vypínání, tak pro opětovné připojení k síti nejsou pod kontrolou jedné a té samé osoby.

Uzamykání prvků CENTRAL/TOTAL STOP totiž nedává už smysl vůbec, protože ve vypnuté poloze jsou jen při požáru (případně při testování). A už někdy někdo někde viděl uzamykatelná tlačítka CENTRAL/TOTAL STOP? Jako že by si je hasiči při požáru zamkli, aby je po požáru zase mohli odemknout?

Takže proč by muselo být CENTRAL/TOTAL STOP podpěťovými cívkami? Nemusí. Žádný předpis to nepožaduje.

 

No ale to jsme odbočili. Jak je to s tím vypínáním rozpínacím kontaktem a napěťovou cívkou? Jde zkombinovat napěťová cívka a rozpínací tlačítko?

To přeci nejde, napěťová cívka reaguje na přivedení napětí, ne na jeho ztrátu v důsledku rozepnutí rozpínacího tlačítka/kontaktu.“ Inu, taky jsem to před lety neznal. Ale když někdo něco nezná, tak to ještě neznamená, že to neexistuje:

Po přivedení napájení začne odpočítávat relé KT, které blokuje vypnutí hlavního vypínacího prvku Q. Blokuje jej po tu dobu, než se zaktivuje obvod KA; řádově třeba sekundu. Jakmile se obvod KA aktivuje a relé přitáhne, přitáhne i relé KT, a celý vypínací obvod je připraven. Při stisknutí STOP tlačítka s rozpínacím kontaktem se ztratí napětí na cívce KA, ta odpadne, a tím se přivede napětí na napěťovou cívku hlavního vypínacího prvku Q; který tím pádem vypne.

Daný obvod nejenže splňuje i výše citovaný požadavek na rozpínání při ztrátě napětí na cívkách, ale navíc je i zcela imunní proti výpadkům napájení. Protože když se ztratí napájení ovládacího obvodu, např. z důvodu krátkého výpadku napájecího napětí na přívodu, tak se nic nestane; hlavní vypínací prvek Q nevypne. Dvě mouchy jednou ranou.

 

Takže vrátíme-li se na začátek, citovaný text z Generátoru technických zpráv je dobře. I tlačítko s rozpínacím kontaktem může vypínat napěťovou cívkou.

 

Nicméně je zde potřeba upozornit i na jednu nevýhodu zobrazeného řešení. Pokud se ztratí napájení ovládacího obvodu, tak samozřejmě daný vypínací obvod přestane být funkční. Což ale z hlediska vypínání objektu při požáru není zas až taková tragédie, neb objekt jde vypnout ještě i dalšími způsoby. Ručním vypnutím příslušného hlavního vypínače. Vytažením pojistek skříně distributora. Vypnutím distribuce v dané oblasti. Takže vypínání CENTRAL/TOTAL STOP při požáru je suplovatelné i jinými způsoby.

Rozhodně bych ale nedoporučoval tento obvod používat pro vypínání strojních zařízení, protože u nich platí zcela jiné bezpečnostní požadavky. Tam je podpěťová cívka potřebná a nenahraditelná.

 

 

 

EDIT 9/2023: nová ČSN 73 0848 v tom konečně udělala definitivně jasno:

6.4.4 Funkce TOTAL STOP nemá být technicky řešena podpěťovou cívkou bez zálohy a zpoždění, protože vypnutí požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musí být funkční v případě požáru, by mohlo ohrozit osoby na životě. Případná výjimka musí být povolena v požárně bezpečnostním řešení a zdůvodněna rizikovou analýzou.

 




17 komentářů: “Vypínání rozpínacím kontaktem s napěťovou cívkou”

  1. Andrej Šmirala napsal:

    Ja ešte do tlačidla TS/CS vkladám LED kontrolku. Takto je vizuálne vidieť, či je vypínací obvod pod napätím. Do technickej správy potom uvediem, že obsluha (zamestnanci) musia byť preukázateľne poučení (to znamená, že musia podpísať akési poučenie o význame kontrolky). Takže ak kontrolka nesvieti, niekde je porucha a mali by to nahlásiť.
    Ako vylepšenie vypínania to určite pomôže.

  2. Jan Březina napsal:

    Dobrý den,
    schéma je mi srozumitelné, jen se chci zeptat, odkud berete napájení ovládacího obvodu?
    Pokud totiž aktivuji TS a tím přivedu napětí na napěťovou cívku, vypne mi hlavní vypínací prvek Q.
    Ovládací obvod je tedy před hlavním prvkem Q z UPS nebo jak?
    Pěkný den a díky.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Ne, ovládací obvod je napájen normálně za hlavním prvkem Q. K čemu by tam měla být potřeba UPS?

  3. Kateřina Svobodová napsal:

    Dobrý den,
    pokud jsem uvedené schéma pochopila správně, tak i po aktivaci STOP tlačítka, zůstane na jeho přívodních kontaktech napětí. Je toto akceptovatelná, když TS má zajistit úplné vypnutí mimo hlavního přívodu? Děkuji.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Pokud je znázorněný obvod za oním „hlavním vypínacím prvkem“, pak po aktivaci STOP tlačítka zůstane obvod pod napětím nebo nezůstane? 🙂

  4. Jiří Adamec napsal:

    Dobrý den, na zvýšení spolehlivosti vypnutí to je výborné. Resp. je to „automatická signalizace poruchy“ na vypínacím obvodu. Nějak se mi ale nezná zdůvodnění, že způsobů vypnutí při požáru je více. Co jsem se zatím setkal, tak Hasiči chtějí mít jednoznačné místo pro spolehlivé vypnutí objektu „na první dobrou“ a určitě nejsou ochotni souhlasit s tím, že když nebude funkční tlačítko CS/TS, tak budou hledat pojistky nebo vypínat trafo. Takže potřeba UPS tam asi bude.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Minulý měsíc jsem narazil na jednoho zpracovatele PBŘ, který rezolutně požadoval, že vypínací obvody CS/TS „musí“ mít 100 % spolehlivost. Že neexistuje, aby vypínací obvod selhal! Fakt, že jde o technické zařízení, které nikdy nebude mít 100 % spolehlivost, byl zcela mimo jeho chápání. Žádné zařízení nebude 100 % spolehlivé. I ta UPS, kterou tam chcete dávat, může selhat (tím spíš, když se o ni třeba nebude nikdo starat); pak ale nutně selže celé vypínání CS/TS. A pokud toto vypínání nějakým způsobem selže, tak podle Vás hasiči budou stát, koukat, a říkat „no jo, CS/TS nefunguje, tak to nemůžem nic dělat„? Ne, jednoduše to vypnou jinak …

      • Jiří Adamec napsal:

        Nejde o jakousi imaginární 100% spolehlivost, ale zajištění funkčnosti požárně bezpečnostního zařízení dle ČSN 73 0848 č.l. 4.5.1 – napájení ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. O UPS se musí majitel či provozovatel objetku starat tak, jako o jinou elektroinstalaci včetně relátek ve Vámi uvedeném zapojení, které je samo o sobě skvělým identifikátorem poruchy na tomto požárně bezpečnostním obvodu. Dále tu je věc zásahu hasičů. Umístění tlačítek CS/TS mají hasiči v evidenci a jsou součástí plánu zásahu. V případě nefunkčnosti opravdu nebudou hledat kolem nějakou pojistkovou skříň nebo nejbližší TS. V zásahu budou sice pokračovat, jisté postupy pro případ zařízení pod napětím mají, ale možnosti jsou omezené. A pokud nebudou přímo ohroženy lidské životy nebo nebude hrozit nebezpečné rozšíření požáru, budou čekat, až vypnutí zajistí příslušná rozvodná firma.

        • Jan Hlavatý napsal:

          Počkejme si na novou ČSN 73 0848, která by už už někdy měla vyjít. V ní už má být napsáno, že vypínání CS/TS není bezpečnostním vypínáním, a že nemá být řešeno podpěťově …

          • Radek Vyroubal napsal:

            Dobrý den,
            máte aktuálně info jak to s novou ČSN 73 0848 vypadá ? Na jaře 2022 jsem někde zachytil, že měla vyjít na podzim 2022.
            děkuji Vyroubal

      • Dobrý den,
        z pohledu BOZP i HZS musí mít central nebo total stop vždy 100% spolehlivost. Pokud by jste použili aktivaci napětím, je zde šance, že je kabel přerušený (pád technologie, příp. jiná mechanická závada) a napětí se k napěťové spoušti nedostane. Při podpěťové spoušti toto nehrozí, protože pak automaticky vybaví a vypne a proto se má používat.

        • Jan Hlavatý napsal:

          Dobrý den, vaše reakce bohužel odhaluje, že tomu zapojení po technické stránce ale vůbec nerozumíte.

          Za prvé když se přeruší kabel od tlačítka -S, tak se přeruší napájení cívky -KA, což způsobí, že se přepínací kontakt vrátí do polohy jak je vyobrazena, čímž se přivede napětí na cívku -Q, a obvod vypne (neboť přepínací kontakt -KT je celou po aktivaci dobu přitažen). Takže při přerušení kabelu se napětí k napěťové spoušti dostane.

          A za druhé 100 % spolehlivost technického zařízení je nesmysl. Nic takového v běžných obvodech neexistuje, to byste musel mít nějaký redundantní obvod, apod. (pokud vůbec tušíte, co to je). Zkuste začít třeba tady …

  5. Petr Pospíšil napsal:

    Dobrý den,
    chtěl bych se zeptat k tomuto zapojení, jak řešíte jištění cívek v obvodu? Například vyrážecí cívky, které jako firma používáme, mají maximální předjištění 16A. Pokud tedy budu vyrážet například vypínač se spouští nad 16A, pak bych měl mít ještě sólo jištěno. Při vybavení tohoto jistícího prvku bude ale celý obvod nefunkční. Bude i přesto zapojení vyhovovat normám? Ještě mne napadlo jistit sólo pouze to co jde ven z rozvaděče (na STOP tlačítko) a vnitřní obvody v rozvaděči (KT a Q) udělat nejištěné (resp. jištěné nad 16A hlavním prvkem) nebo případně samozhášecím vodičem. Moc díky za odpověď.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Co je mi známo, tak pomocné kontakty mají výjimečně zatížitelnost 6 A, častěji spíše 4 A, či méně. Čili jistit je 16 A není úplně ideální, nehledě na poměry při zkratu.
      To, že vypínací obvod selže, se samozřejmě stát může; nic není 100 %. Nicméně pokud by selhalo vypínání objektu při požáru, pořád existují záložní způsoby, jak objekt vypnout; přímým ovládáním příslušných přístrojů; vyražením pojistek na fasádě; vypnutím na úrovni distribuce/trafostanice. Vypínání objektu při požáru je něco jiného, než nouzové vypnutí, či nouzové zastavení; u těchto je selhání nepřípustné.
      Nicméně pokud by se chtěla nějaká vyšší spolehlivost, dá se jednoduše vyřešit nějakou signalizací. K příslušnému jističi vypínacího obvodu dát pomocný kontakt, a ten signalizovat do MaR, obsluze, do EPS, anebo od něj třeba aktivovat nouzové osvětlení.

  6. Karel Tržil napsal:

    Dobrý den.
    Zapojení CS/TS řeším pomocí relé, které je trvale sepnuté, jelikož řeším ještě bezpotencionální blokování UPS, CBS atd., potřebuji další kontakty na EPO. Ovl. obvody mám napájené přes UPS a tak v případě přerušení kabelu CS/TS dojde k výpadku a hledala by se závada. (stalo se mi za 15let jednou.) Relé používám s mechanickou předvolbou, aby bylo na nahození možno překlenout EPO na UPS. Při přivedení napětí na relé, se automaticky přepne do automatiky. Je to dle Vašeho názoru v pořádku?
    Předem děkuji za odpověď.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Přiznám se, že netuším co je „relé s mechanickou předvolbou“, či jak má fungovat. UPS/CPS se dají blokovat bezpotenciálově přímo od tlačítka TS.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

2. 10. 2024 Jan Hlavatý

Dostal jsem poměrně zajímavý dotaz, zdali se musí po vypnutí fotovoltaické elektrárny do 10 kW na rodinném domě odpojit i její DC část od střídače? A jelikož mě odpověď hned nenapadla, říkám si, že by to mohl být zase nějaký příspěvek na blog. Třeba rozproudí diskusi.   Vyhláška do 50 kW Veleslavná vyhláška č. 114/2023 Sb. pro PV systémy do 50 kW […]


Číst více



13. 6. 2024 Jan Hlavatý

Zajímalo by Vás, jak vzniká legislativa? Ve zkratce tak, jak všechno ostatní; v neskutečném bordelu. Ve druhé polovině roku 2021 jsem byl osloven, jestli bych se nezúčastnil přípravy návrhu nové vyhlášky o technických požadavcích na stavby. No jasně, bude mi ctí! To jsem tehdy ještě ale popravdě netušil, co mě čeká. V únoru 2022 jsme pak vypustili […]


Číst více



29. 5. 2024 Jan Hlavatý

Je venku. A je to strašnej paskvil. Což bylo vidět už v rámci připomínkování návrhu.   Co se povedlo Začněme tím, co bych viděl za přínosné; zabere nám to na úvod méně času. Všechno se týká dokumentace pro provádění stavby; v dokumentaci pro povolení nějak nic přínosného nenacházím: D.1.2.1 písm. w): jsou požadovány seznamy kabelů D.1.2.1 písm. ad): má […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra