Za dva měsíce skončí platnost ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 Změna Z2, podle které se člení prostory z hlediska působení vnějších vlivů na normální / nebezpečné / zvlášť nebezpečné.
Od středy 8. 7. 2020 žádné takové členění nebude existovat. Fakticky tedy nutně přestanou existovat i vyhrazená zařízení třídy I. skupina B, neboť nebude existovat žádný platný předpis, podle kterého by se prostory z hlediska působení vnějších vlivů zatřídily jako zvlášť nebezpečné. Podniková norma energetiky PNE 33 000-2 ed. 5 sice uvádí i prostory z hlediska působení vnějších vlivů zvlášť nebezpečné, avšak současně dodává, že je nutno zařízení navrhovat tak, aby se nevyskytovaly.
Podle čeho se tedy budou dále prostory členit?
V první řadě, při projektování bylo doposud úplně jedno, jestli šlo o prostory normální nebo nebezpečné. Z hlediska návrhu to bylo fuk. Což nastává i nově, že prostory normální a nebezpečné jsou sloučeny do jedné kategorie. Nově (no nově, ona ta norma vyšla už v říjnu 2016) je pak třídění vnějších vlivů velmi šalamounsky schováno v ČSN EN 61140 ed. 3:
4.4 Doplňková ochrana
Jestliže zamýšlené použití zahrnuje zvýšení vlastního nebezpečí, např. dotyk osoby s potenciálem země v prostorech s nízkou impedancí, musí technické komise vzít v úvahu možnost potřeby specifikovat doplňkovou ochranu.
Tady (a už nikde jinde) máte uvedeno třídění z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Jste z toho moudří? Nedivím se.
V první řadě zmíněné „technické komise“ nejsou komise stanovující vnější vlivy. „Technické komise“ jsou normalizační komise, tvořící technické normy. Najdete to hned v úvodu jmenované normy v kapitole rozsah platnosti:
Tato mezinárodní norma je základní bezpečnostní publikací v prvé řadě určená pro použití technickými komisemi při přípravě norem podle zásad stanovených v Pokynu IEC 104 a Pokynu ISO/IEC 51.
Jak se tedy nově člení vnější vlivy? Vnější vlivy se člení na:
Pokud budou klasifikovány vnější vlivy, které nezvyšují nebezpečí úrazu elektrickým proudem, nic se neděje. Pokud budou klasifikovány vnější vlivy, které zvyšují nebezpečí úrazu elektrickým proudem, pak nastupují prostředky doplňkové ochrany.
Kde to je napsáno? V předpisech zatím nikde 🙂
Mimo předpisy od zpracovatele normy např. tady.
19. 3. 2023 Jan Hlavatý
Poslední příspěvek o hardware pro projektování jsem vypustil bezmála před 10ti lety. Mezi tím jsem měl ještě jeden další rozepsaný cca 5 let zpátky, ale nepublikoval jsem jej. Kam se to tedy za těch 5-10 let všechno posunulo? Procesor V roce 2014 jsem používal Intel i7-3770 (4 jádra + 4 virtuální, 8 MB cache, 3,4-3,9 GHz, […]
18. 2. 2023 Jan Hlavatý
Před nějakou dobou jsem psal úvahy o tom, kam se bude vyvíjet obor projektování elektro. Byl jsem vedle jak ta jedle. Není tomu totiž ani půl roku nazpět, co došlo k zásadnímu zlomu. Zpřístupnění modelů umělé inteligence světu. Dnes se o ní mluví pomalu na každém rohu, ale podle mě si ještě jen málokdo uvědomuje, jaké může a bude mít […]
31. 12. 2022 Jan Hlavatý
Jak bych charakterizoval rok 2022? Jako rok nastupující automatizace. A fotovoltaik. V automatizaci je asi nejmarkantnější rozdíl oproti všem předchozím letům v tom, že už existují běžně dostupné nástroje, které umí spoustu pracovních rutin automatizovat, a to i běžnému smrtelníkovi. Že už není nutno jak cvičená opice něco monotónně cvakat, ale že si lze vycvičit opici, která cvaká za […]
Webdesign © 2018 David Jindra
Vážený pane inženýre, Projektuji už 27 let a vůbec nemám radost, že normy jsou už dnes tak „rozvolněné“, že je to spíš otázka pro právníky. A tak jsem nechal právníka zapojit boiler, po ošetření popálenin jsem ho nechal stáhnout žalobu na technockou komisi, ale ani flašku mi za to neposlali. 🙂
Nicméně, docela zásadní změny v normách by měla řešit TNI a jak vidno zatím se nic nevymyslelo. Je to smutné, ale odpovídá to tomu řečnění účastníků na placených seminářích, kteří bohužel čtou z norem. Je málo takových, jako byl pan Hemerka, který nad tím přemýšlel, studoval, odpovídal, nacházel oporu vzákonech a normách.
Ale moc děkuji za Vaši snahu.
J. Dostál
Dobrý den pane Hlavatý. Podle mě to řeší TNI 33 2000-5-51, 12/2011, čl. 3.9., tab.7 prostory nebezpečné, čl.3.9.4, tab.8 prostory zvlášť nebezpečné. Alespoň já na to spoléhám.
No vida, to jste možná objevil skulinku v systému. Ze zákulisí mám info, že údajně dělení na normální/nebezpečné/zvlášť nebezpečné nemá být ani v nové TNI k normě 4-41 ed. 3, protože se tento koncept dělení chce opustit. Ale v TNI k 5-51 ed. 2 jim to zůstalo viset. Byť tedy TNI není technická norma, takže těžko říci … lze členit prostory dle TNI, anebo to musí řešit ČSN?
Asi to má plynule řešit ČSN 61 140, ed.3. Já to chápu, že by to mělo fungovat – místo „…prostory normální..“ bude „…elektrické zařízení nezvyšuje nebezpečí úrazu EP…“
Jinak, velice si vážím Vaší práce a času stráveném na blogu, děkuji Vám.
Děkuji Vám za velice zajímavý příspěvek.
Nicméně bych měl malou připomínku k použité terminologii. Vámi uvedené členění (normální, nebezpečné, zvlášť nebezpečné) se používá pro prostory, nikoliv pro vnější vlivy.
V principu by to samozřejmě nebyl až takový problém, prostory a vnější vlivy spolu samozřejmě úzce souvisí, kdyby v 5-51/příloha ZA nebyly definovány vnější vlivy normální, jejichž definice se od prostorů normálních liší.
Existuje zajímavá paralela v porovnání s našimi původními normami:
normální (vnější vlivy) dle 5-51 = přibližně prostředí obyčejné základní dle zrušené ČSN 33030
normální (prostory) dle 4-41 = prostory bezpečné dle zrušené ČSN 341010
OK, opraveno, děkuji za upozornění.