Načítám...

Jak od července na vnější vlivy




Za dva měsíce skončí platnost ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 Změna Z2, podle které se člení prostory z hlediska působení vnějších vlivů na normální / nebezpečné / zvlášť nebezpečné.

Od středy 8. 7. 2020 žádné takové členění nebude existovat. Fakticky tedy nutně přestanou existovat i vyhrazená zařízení třídy I. skupina B, neboť nebude existovat žádný platný předpis, podle kterého by se prostory z hlediska působení vnějších vlivů zatřídily jako zvlášť nebezpečné. Podniková norma energetiky PNE 33 000-2 ed. 5 sice uvádí i prostory z hlediska působení vnějších vlivů zvlášť nebezpečné, avšak současně dodává, že je nutno zařízení navrhovat tak, aby se nevyskytovaly.

Podle čeho se tedy budou dále prostory členit?

 

V první řadě, při projektování projektování bylo doposud úplně jedno, jestli šlo o prostory normální nebo nebezpečné. Z hlediska návrhu to bylo fuk. Což nastává i nově, že prostory normální a nebezpečné jsou sloučeny do jedné kategorie. Nově (no nově, ona ta norma vyšla už v říjnu 2016) je pak třídění vnějších vlivů velmi šalamounsky schováno v ČSN EN 61140 ed. 3:

4.4 Doplňková ochrana
Jestliže zamýšlené použití zahrnuje zvýšení vlastního nebezpečí, např. dotyk osoby s potenciálem země v prostorech s nízkou impedancí, musí technické komise vzít v úvahu možnost potřeby specifikovat doplňkovou ochranu.

Tady (a už nikde jinde) máte uvedeno třídění z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Jste z toho moudří? Nedivím se.

 

V první řadě zmíněné “technické komise” nejsou komise stanovující vnější vlivy. “Technické komise” jsou normalizační komise, tvořící technické normy. Najdete to hned v úvodu jmenované normy v kapitole rozsah platnosti:

Tato mezinárodní norma je základní bezpečnostní publikací v prvé řadě určená pro použití technickými komisemi při přípravě norem podle zásad stanovených v Pokynu IEC 104 a Pokynu ISO/IEC 51.

 

Jak se tedy nově člení vnější vlivy? Vnější vlivy se člení na:

  • vnější vlivy, které nezvyšují nebezpečí úrazu elektrickým proudem
    (zahrnující původně prostory normální a nebezpečné)
  • vnější vlivy, které zvyšují nebezpečí úrazu elektrickým proudem
    (zahrnující původně prostory zvlášť nebezpečné)

Pokud budou klasifikovány vnější vlivy, které nezvyšují nebezpečí úrazu elektrickým proudem, nic se neděje. Pokud budou klasifikovány vnější vlivy, které zvyšují nebezpečí úrazu elektrickým proudem, pak nastupují prostředky doplňkové ochrany.

Kde to je napsáno? V předpisech zatím nikde 🙂
Mimo předpisy od zpracovatele normy např. tady.




6 komentářů: “Jak od července na vnější vlivy”

  1. Neřeš napsal:

    Vážený pane inženýre, Projektuji už 27 let a vůbec nemám radost, že normy jsou už dnes tak “rozvolněné”, že je to spíš otázka pro právníky. A tak jsem nechal právníka zapojit boiler, po ošetření popálenin jsem ho nechal stáhnout žalobu na technockou komisi, ale ani flašku mi za to neposlali. 🙂
    Nicméně, docela zásadní změny v normách by měla řešit TNI a jak vidno zatím se nic nevymyslelo. Je to smutné, ale odpovídá to tomu řečnění účastníků na placených seminářích, kteří bohužel čtou z norem. Je málo takových, jako byl pan Hemerka, který nad tím přemýšlel, studoval, odpovídal, nacházel oporu vzákonech a normách.
    Ale moc děkuji za Vaši snahu.
    J. Dostál

  2. Petr napsal:

    Dobrý den pane Hlavatý. Podle mě to řeší TNI 33 2000-5-51, 12/2011, čl. 3.9., tab.7 prostory nebezpečné, čl.3.9.4, tab.8 prostory zvlášť nebezpečné. Alespoň já na to spoléhám.

    • Jan Hlavatý napsal:

      No vida, to jste možná objevil skulinku v systému. Ze zákulisí mám info, že údajně dělení na normální/nebezpečné/zvlášť nebezpečné nemá být ani v nové TNI k normě 4-41 ed. 3, protože se tento koncept dělení chce opustit. Ale v TNI k 5-51 ed. 2 jim to zůstalo viset. Byť tedy TNI není technická norma, takže těžko říci … lze členit prostory dle TNI, anebo to musí řešit ČSN?

      • Petr napsal:

        Asi to má plynule řešit ČSN 61 140, ed.3. Já to chápu, že by to mělo fungovat – místo “…prostory normální..” bude “…elektrické zařízení nezvyšuje nebezpečí úrazu EP…”
        Jinak, velice si vážím Vaší práce a času stráveném na blogu, děkuji Vám.

  3. Electrician napsal:

    Děkuji Vám za velice zajímavý příspěvek.

    Nicméně bych měl malou připomínku k použité terminologii. Vámi uvedené členění (normální, nebezpečné, zvlášť nebezpečné) se používá pro prostory, nikoliv pro vnější vlivy.

    V principu by to samozřejmě nebyl až takový problém, prostory a vnější vlivy spolu samozřejmě úzce souvisí, kdyby v 5-51/příloha ZA nebyly definovány vnější vlivy normální, jejichž definice se od prostorů normálních liší.

    Existuje zajímavá paralela v porovnání s našimi původními normami:

    normální (vnější vlivy) dle 5-51 = přibližně prostředí obyčejné základní dle zrušené ČSN 33030

    normální (prostory) dle 4-41 = prostory bezpečné dle zrušené ČSN 341010

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

4 × four =



Další články

6. 10. 2020 Jan Hlavatý

Líbilo by se Vám, kdybyste měli přehled o novinkách v legislativních předpisech a technických normách? Bylo by pro Vás přínosem mít nějaký stručný přehled, které předpisy budou, či už byly zrušeny? Stejně jako které nové je nahrazují, a k tomu v pár bodech vypíchnuté, co se změnilo, či co je v nich nového?   V […]


Číst více



14. 7. 2020 Jan Hlavatý

BIM je uzavřená společnost V českém prostředí se natvrdo razí směr BIM = Revit. Drtivá většina poptávek na projekt v BIM obsahuje podmínku, že model a jeho části musí být naprojektovány v Revit. Na cokoli jiného (spolupráce přes IFC) je pohlíženo jako na cosi nestandardního, jako něco, “co nechceme“. “Nejraději bychom spolupracovali s profesemi, které […]


Číst více



27. 6. 2020 Jan Hlavatý

Vzpomínáte si na jedno stavebko cca před třemi lety? Letos došlo na prováděčku. A jelikož stavebko bylo udělané v DDS-CAD, řekl jsem si, že stojí za to v DDS-CAD i zkusit dodělat. Sice se stavba projektovala klasicky ve 2D, a kreslit to v BIM po mě nikdo nechtěl, ale proč to nevyzkoušet? Jednak si člověk […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra