Načítám...

Zase žasnu




Přišla poptávka.

Prej je potřeba udělat v předstihu prováděčku uzemnění.
Stavba potřebuje začít s realizací zemních prací. Honem honem, šup šup.

Součástí poptávky zase klasická sračka v podobě výkresu hromosvodu ze stavebního povolení. Proč se takové nesmysly furt objevují, je mi záhadou. Co na tom, že vyhláška o dokumentaci staveb ve stavebním povolení žádný takový výkres nepožaduje. Ale asi „už to tak děláme 20-30 let„, tak to tam namastíme zase. Samozřejmě ale bez výpočtu řízení rizika, ten nejspíš úplně neumíme. Výkres klasicky nekontrolovatelný, takže k čemu? K hození do koše. Tragédie.

Shodou okolností jsem dostal minulý týden i jinou poptávku, kde součástí stavebního povolení bylo cosi, pojmenované jako „zjednodušená analýza rizika“. Jeden cár papíru, bez jakékoli identifikace stavby, pár rozsypaných čísel, zóny či sítě žádné, a prej bum … LPS I! No ty vole.
Že v dokumentaci chyběl protokol o určení vnějších vlivů, seznam spotřebičů, přehledové schéma napájení, technická zpráva klasicky plná sraček … hlavně ale, že tam zase byl … výkres hromosvodu. Neskutečné.

Tak jsem slušně odpověděl, že se příliš nevěnuji dodělávání / předělávání po jiných projektantech, a že by bylo dobré se obrátit na původního autora.

 

Jenže ono to mělo pokračování.

Prej že se na původního autora již obrátili … a původní autor?

Původní autor prý uzemnění nedělá, a doporučil se obrátit na „specializované projektanty“, aby to doprojektovali. No ty vole! Já měl za to, že existuje projektant elektro, který má za úkol řešit silnoproud kompletně, a to od uzemnění, přes instalace, až po ochranu před bleskem. Stačí si otevřít pomalu libovolnou oborovou normu, kde jsou všechny části vzájemně provázané.

Fascinuje mě, kolik může existovat takovýchto (pseudo)projektantů, kteří nějak namastí stavební povolení, shrábnou prachy, a jdou od toho. Po nás potopa. Zákazníku naser si, s prováděčkou se ti my drbat nebudeme. My musíme hrnout další stavebka, byznys musí běžet vole.

Fascinuje mě, kolik zákazníků si v tomto nechává srát na hlavu, a je ochotno platit za takovéto obludnosti. A nadto jsou ochotni ještě tolerovat, že je jejich subdodavatel po (blbě udělaným) stavebku pošle do prdele.
A berou to patrně jako úplně normální stav.
A jdou poptávat někoho dalšího, kdo by to jakože dotáh.

 

Hlavně, že mají všichni vždycky plnou hubu keců o tom, jak projektant odpovídá! Ale houbelec. V praxi (pseudo)projektant nikdy za nic neodpovídá. Tydle výše popisované paskvily u něj předpokládám nikdy nikdo nereklamuje, na stavebních úřadech nikdo ničemu nerozumí, takže oni mastiči žijí ve slastné představě, jak to všechno moc dobře projektují, a všechno běží jako po másle.

 

Co s tím?

Takovéto poptávky bez pardonu odmítat.
Odmítat je s tím, ať si je doprojektuje původní autor.

S dovětkem, že až poptávající bude chtít komplet řádné projekční práce od povolení až po prováděčku, tak stačí poslat poptávku.




5 komentářů: “Zase žasnu”

  1. Jiří Flosman napsal:

    Zdravím, taky mi to dost vadí dokonce se kvůli tomu se mnou pracovně rozešel jeden klient, protože jsem odmítl v DSP řešit uzemnění. Nebo jsem slyšel že si úřednice může vyžádat podklady, třeba hromosvod…nad rámec vyhlášky
    Přitom já jsem to myslel ve svý podstatě dobře, že prostě nemusí investor hromosvod v SP řešit, ale ono je to tak, že investoři nechtějí utrácet za prováděčky…

    • Jan Hlavatý napsal:

      Úřednice si bohužel nic svévolně vyžádat nemůže, to je zas jen blábol „jedna bába povídala„. Protože i pro úřednici platí Ústava. Neboli, úřednice může požadovat pouze to, co je v legislativě. A pokud je v legislativě napsáno, že výkres uzemnění je požadován až v prováděčce, nemůže ho úřednice požadovat ve stavebku. V opačném případě je to svévole, aneb nezákonný úřední postup, proti kterému se dá úspěšně bránit. Osobně požadavky na výkresy uzemnění a hromosvodů ve stavebku rovnou odmítám s dovětkem, ať si objednají prováděčku, do které tyto výkresy patří.

      • Ivan Novák napsal:

        Souhlasím. Snažím se o to samé a zároveň řeším také jednu záhadu, kterou se mi nedaří vyřešit. Jak je možné, že KHS, speciálně ta z ÚnL požaduje, aby součástí DSP byly výpočty umělého osvětlení na konkrétní typy svítidel a to jak v běžné PD tak i v režimu veřejné zakázky. Proč jim nestačí, když v PD, v půdoryse, vyznačím požadovanou hodnotu pro místnost a vše podrobně popíši v TZ s tabulkami a odkazem na příslušné normy? Vždyť mi přeci do DSP žádné konkrétní výrobky dávat nemusíme, někdy dokonce ani nemůžeme. Toto řešíme až v DPS. Nebo se snad mýlím? Krásný den

        • Jan Hlavatý napsal:

          Povinnost, aby DSP obsahovala i výpočty osvětlení byla dána v původním znění vyhlášky č. 499/2006 Sb, které už ale od března 2013 neplatí. Pokud máte požadavky na intenzity v DSP vyřešené nějak jinak (vhodně napsaná technická zpráva, či požadavky na luxy na výkresech), pak je požadavek na výpočty osvětlení opět jen úřední svévole, viz výše.

  2. Jiří Novotný napsal:

    Vždy si Honzo myslím, že už není čím překvapit a jak vidím, pořád to ještě jde 🙂
    Jsem rád, když takové řádku čtu, protože se s tímto setkáváme všichni a já si vždy kladu otázku, jsem blázen já, nebo ti ostatní?
    Vydržet, nezlomit se, nepodlehnout.
    Hezký den

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

seventeen − fifteen =



Další články

22. 1. 2022 Jan Hlavatý

Znáte to. Začne se projektovat nějaká stavba. Podá se žádost o připojení k distribuční soustavě, a distributor v podmínkách napíše, že požaduje předložit DUR, ve které bude vyřešen způsob připojení na jeho distribuční síť.  Neboli projekčně budou vyřešeny úpravy distribuční sítě, spojené s připojením. Standardní stav, všichni sklapnou paty, a jdou projektovat DUR pro distributora. […]


Číst více



31. 12. 2021 Jan Hlavatý

Nebylo-li by Covidu, bylo by se i v uplynulém roce přednášelo.Přednášelo-li by se však, nebylo by se přešlo na online přednášky.A nepřešlo-li by se na online formu, nebyla by vznikla všechna ta videa! A tak během prvního pololetí vzniklo celkem šest online přednášek … a jelikož nemám rád jen teoretické blábolení, tak jsem se snažil je […]


Číst více



16. 11. 2021 Jan Hlavatý

V roce 2018 spatřila světlo světa Směrnice EU 844/2018, která stanovila, že členské státy mají povinnost uvést „v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. března 2020„. Tak, aby ve všech zemích EU byly od 10. 3. 2021 právně účinné požadavky na přípravu pro nabíjení elektromobilů. Jak to […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra