Od 1. 7. 2022 nabývá účinnosti nový zákon o VTZ.
Od 1. 7. 2022 začínají platit i nové legislativní požadavky na projektanty elektro.
Od 1. 7. 2022 se budou požadavky na projektanty dělit podle toho, jak se dělí jednotlivé oblasti technických zařízení, následovně:

• zařízení v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí
  (tzv. vyhrazená technická zařízení dle zákona č. 250/2021 Sb.)
• zařízení v gesci Ministerstva vnitra
  (tzv. vyhrazená technická zařízení dle zákona č. 250/2021 Sb., spolu s výjimkou dle § 6 odst. 2 zákona č. 251/2005 Sb.)
• zařízení v gesci Ministerstva obrany
  (tzv. určená technická zařízení dle zákona č. 219/1999 Sb.)
• zařízení v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu
  (tzv. vybraná zařízení dle zákona č. 263/2016 Sb.)
• zařízení v gesci Ministerstva dopravy
  (tzv. určená technická zařízení dle zákona č. 114/1995 Sb.)
  (tzv. určená technická zařízení dle zákona č. 266/1994 Sb.)
• zařízení v gesci Českého báňského úřadu
  (tzv. vyhrazená technická zařízení dle zákona č. 61/1988 Sb.)

Každá z výše uvedených oblastí pak klade ať už nějaké, či někdy i nijaké požadavky na projektanta elektro.

To, v čem od 1. 7. 2022 nastává změna, je pak ona první jmenovaná oblast, tedy oblast vyhrazených technických zařízení dle zákona č. 250/2021 Sb. Tedy v oblasti zařízení, spadajících zejména pod zákoník práce. A pro projektování elektrických zařízení v této oblasti je pak stanovena tato základní podmínka dle § 19 odst. 2 písm. b) zákona:

Osoba znalá pro řízení činnosti je oprávněna provádět (…) projektování vyhrazených elektrických zařízení, které není předmětem autorizace podle zvláštního zákona.

Přeloženo do češtiny je v režimu zákona č. 250/2021 Sb. oprávněna osoba znalá pro řízení činnosti projektovat to, co nespadá pod autorizaci. Co spadá pod autorizaci je ex lege oprávněna projektovat osoba autorizovaná, viz § 2 odst. 2 autorizačního zákona:

Autorizace v příslušném oboru, popřípadě specializaci podle tohoto zákona opravňuje k výkonu vybraných činností ve výstavbě.

Tedy buď jedno, anebo druhé. Buď osoba znalá pro řízení činnosti, anebo osoba autorizovaná. Jak potom tato podmínka vypadá přenesená do praxe?

Pokud by Vás to celé zajímalo podrobněji, včetně konkrétních odůvodnění, proč ano, či proč ne, pak vše naleznete na portále pro elektroprojektanty.

Aby někdo mohl být pro projektování osobou znalou pro řízení činnosti, musí splňovat příslušné předpoklady odborné způsobilosti dle § 19 odst. 2 písm. a) zákona, tedy mimo jiné i požadavek odborné praxe:

(…) osoba znalá pro řízení činnosti je povinna splňovat tyto předpoklady odborné způsobilosti: (…) odborná praxe v délce, dle oboru a stupně vzdělání, míry rizika a činnosti vykonávané na elektrickém zařízení

Na první pohled nic zásadního, ovšem jen do chvíle, kdy nahlédneme do § 2 písm. c) souvisejícího nařízení vlády o požadavcích na odbornou způsobilost:

činností na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti obsluha a práce na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti, při které může dojít k úrazu elektrickým proudem

Čímž jsou z možnosti získání odborné praxe vyšachováni všichni projektanti bez praxe v montážích / revizích / obsluze / údržbě. Neboli, od 1. 7. 2022 jsou z projektování v režimu zákona č. 250/2021 Sb. vyšachováni projektanti teoretici. A pokud tito nemají autorizaci, tak visí ve vzduchu poměrně zásadní otázka, zdali budou mít nějakou šanci ji vůbec získat (nebude podmínkou k autorizaci třeba oprávnění k projektování podle zákona č. 250/2021 Sb.?)?

Na druhou stranu, pokud projektant elektro dnes autorizaci má, tak jej nějaké oprávnění k projektování dle zákona č. 250/2021 Sb. nemusí vůbec zajímat. Stačí se projekčně pohybovat v oblastech, ve kterých postačí autorizace (viz přehled výše), a je v klidu. Jen jsem zvědav, kdo bude projektovat všechny ty realizační a výrobní dokumentace, a skutečné stavy.

Mimochodem … víte, že od 1. 7. 2022 nebudou elektroinstalace většiny rodinných domů a bytů již dále spadat mezi vyhrazená technická zařízení? Stojí to na straně 34 Návrhu zákona včetně důvodové zprávy:

Vzhledem k působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního úřadu inspekce práce se návrh zákona a navrhovaná pravidla nevztahují na zařízení využívaná pro volný čas (prostředky lidové zábavy), na zařízení společné části domu v bytovém domě a na nebytové prostory včetně bytů a rodinných domů v osobním vlastnictví.

Čistě teoreticky, pokud by se našla osoba, která nebude spadat ani pod pracovně právní vztahy, ani pod § 12 zákona č. 309/2006 Sb., tak v oblasti rodinných domů a bytů v osobním vlastnictví k projektování elektro nemusí být osobou znalou pro řízení činnosti (to zas bude kopa legrace, kolik rádoby „odborníků“ bude urputně hlásat, jak MUSÍ!).

EDIT 9.6.2022:

PS: Mnozí řeší, co budou či nebudou moci od 1. 7. 2022 zejména s ohledem na stávající oprávnění dělat? V § 24 odst. 1 zákona č. 250/2021 Sb. je uvedeno:

Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za osvědčení podle tohoto zákona a zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána.

Což by trochu mohlo evokovat myšlenku, že když má někdo nyní platný § 10 pro projektování, že s ním bude moci dál projektovat i po 1. 7. 2022. Nemyslím si. Protože když se podíváte § 10 nařízení vlády č. 194/2022 Sb., tak v něm je následující upřesnění zákona:

Osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se považují za doklad o odborné způsobilosti podle tohoto nařízení, přičemž

a) pracovník znalý a pracovník znalý pro samostatnou činnost je považován za elektrotechnika podle tohoto nařízení a

b) pracovník pro řízení činnosti, pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pro řízení provozu je považován za vedoucího elektrotechnika podle tohoto nařízení.

Nejenže zde o původním § 10 není ani slovo, neboli k projektování dále neopravňuje, ale pokud od 1. 7. 2022 může projektovat pouze vedoucí elektrotechnik (osoba znalá pro řízení činnosti), tak té bude odpovídat pouze současný § 7 nebo § 8. Původní § 10 ke dni 1. 7. 2022 zaniká

Takže projektanti elektro, kteří v současnosti nemají § 7 či § 8 vyhlášky 50, ani nemají autorizaci, patrně bohužel oficiálně končí …

Jak to ovšem bude vypadat v praxi, je pro mě poměrně velkou záhadou. Protože co nastane, když někdo bude projektovat dál bez toho, aniž by měl autorizaci, či aniž by byl osoba znalá pro řízení činnosti? Podle mě nenastane vůbec nic, a páky na takového projektanta nebudou vůbec žádné … anebo se mýlím?

11 komentářů: “Co musí splňovat projektant elektro?”

1. David Nesweda napsal:

   10. 8. 2023 (12:53)

   V https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-194#p2 písm. c) je napsáno co je to „činnost na elektrickém zařízení“. Dále § 7 požaduje, ale něco jiného. Ten požaduje „Minimální délka požadované odborné praxe vykonané na elektrických zařízeních“. Projektanti nesplňují „činnost na zařízení“, ale splňují „praxi vykonanou na zařízení“. Myslím si tedy, že projektanti teoretici nejsou vyšachováni.

   Odpovědět
   • Jan Hlavatý napsal:

     10. 8. 2023 (21:35)

     Nad nařízením vlády stojí zákon.

     A v zákoně je napsáno, že „Osoba (…) znalá pro řízení činnosti (…) je povinna splňovat tyto předpoklady odborné způsobilosti (…) odborná praxe v délce, dle oboru a stupně vzdělání, míry rizika a činnosti vykonávané na elektrickém zařízení„. Čili se z povinnosti činnosti na elektrickém zařízení nemá jak vyvlíknout. Vždycky tam musí být činnost, „při které může dojít k úrazu elektrickým proudem„.

     Zjednodušeně řečeno by neměla vzniknout / existovat osoba znalá pro řízení činnosti, která nemá praxi při činnostech, při kterých hrozí úraz elektrickým proudem.

     Odpovědět
     • David Nesweda napsal:

       26. 10. 2023 (8:10)

       Všechny projektanty, které znám se v rámci své činnosti pohybují zároveň na stavbách a lokalitách, kde vykonávají práci na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti, při které může dojít k úrazu elektrickým proudem. Takže tito všichni projektanti mají praxi v pořádku.

       Odpovědět
2. catman napsal:

   20. 7. 2022 (7:34)

   Obsah pojmu VZ dle mého jasně definuje 190
   NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 190 ze dne 22. června 2022
   o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti:

   §3
   Vyhrazená elektrická zařízení

   (1) Vyhrazenými elektrickými zařízeními jsou zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a to

    a) elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií,
    b) zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.
   (2) Vyhrazenými elektrickými zařízeními nejsou
    a) ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti,
    b) prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody,
   …
   Zde nevidím žádný sporný/nejasný bod. Důvodová zpráva k návrhu zákona či vyhlášky není určující, to je až předpis samotný. Ale možná se pletu a poučíte mě o omylu 🙂

   Odpovědět
   • Jan Hlavatý napsal:

     20. 7. 2022 (8:07)

     Že důvodová zpráva “není určující” je častým omylem právních laiků (např. na Elektrice se to takovými jen hemží). Nalistujte si až dolů v související judikatuře …

     Odpovědět
     • Martin Černý napsal:

       14. 9. 2022 (18:13)

       Nezlobte se, ale s tím kategorickým, že „v rodinných domech se nemusí“ bych nesouhlasil. Už v prvním paragrafu v oddíle c) je v zásadě řečeno, proč toto nařízení vzniklo a na koho se vztahuje. Takže ano, pokud si někdo doma hraje ve volném čase se šroubovákem v zásuvce, tak tam souhlasím, ale podnikatelé tam jsou ve výčtu v zásadě taxativně. Cokoli řešeno dodavatelsky je za mě stále práce na vyhrazeném zařízení. I váš odkaz na judikaturu říká, že důvodová zpráva slouží jen jako jeden z zdrojů chápání daného předpisu při jeho výkladu. Samozřejmě vždycky to rozhodne až soud, ale nikde nevidím lex specialis od MMR, který by tu důvodovou zprávu podpořil. Z mého pohledu je to celé myšleno stejně jako při řešení bezpečnosti práce, kdy na Vás doma se v zásadě nevztahuje taky Zákoník práce se svými požadavky. V případě, že ale někomu dodáváte za úplatu, tak už máte na rukou zkontrolované dielektrické rukavice a šroubovák s pogumovaným držadlem. 🙂

       Odpovědět
       • Jan Hlavatý napsal:

         14. 9. 2022 (20:38)

         Pokud něco není vyhrazeým zařízením (viz důvodová zpráva), tak je v dané věci úplně irelevantní, že § 1 odst. 1 písm. c) zákona říká, že upravuje práci na vyhrazených zařízeních.

         Ten “lex specialis MMR” jsem tedy nepochopil vůbec. MMR není ani oprávněno vydávat zákony, ani pod něj nespadá zákon č. 250/2021 Sb. (spadá pod MPSV).

         Podle § 1 písm. a) upravuje zákoník práce “vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli”. Co s tím má společného dodávka něčeho za úplatu?

         Odpovědět
         • Martin Černý napsal:

           14. 9. 2022 (23:18)

           Vy dáváte zákon na úplně stejnou úroveň jako důvodovou zprávu. To se na mě nezlobte, ale tak to není. Důvodová zpráva nikdy neprošla schválením parlamentem a nemůže být znění zákona nadřazená. Může sloužit u soudu k vyjasnění, co bylo záměrem, pokud daný text vede například k různým rovnocenným interpretacím, ale pokud je v důvodové zprávě napsáno, že tráva je modrá a v zákoně, že je zelená, tak rozhodně neplatí, že je modrá. V tom zákoně není nikde zcela explicitně napsáno, že se na domy a byty nevztahuje. Za to je v něm jasně vymezeno, co je VTZ a kdo se jím musí řídit. A to je tam vymezeno celkem přesně. My podnikatelé, se jím řídit tedy musíme. Budu-li tedy dodávat elektroinstalaci do rodinného domu, tak budu mít řádný projekt, proškolené lidi s osvědčením a OOP a vše dle zákona. Jako jsem to dělal doposud. Jsem rád na svobodě a klidně spím.

           Tím lex specialis jsem měl na mysli, kdyby ministerstvo s gescí nad rodinnými domy a bytovými domy například MMR (přiznám se, že nevím, možná je to spíš pro MPO), předložilo do parlamentu vlastní zákon řešící danou problematiku v rodinných domech, tak by vše se řídilo dle takového právního předpisu. Žádný takový předpis alespoň v podobě
           NV či vyhlášky jsem nenašel, čímž netvrdím, že neexistuje. Proto postupuji podle obecného právního předpisu.

           Těmi OOP jsem se jen snažil podpořit argumenty bezpečnosti práce a říct, že doma se i jako živnostník/zaměstnanec můžu do zásuvky šťourat klidně rezavým hřebíkem a nikomu do toho nic není, ale budu-li u někoho najatý na zakázku ve fabrice stejně jako na stavbě rodinného domu či bytu, tak jsem povinnen dodržovat požadavky zákona na bezpečnost při práci a hlavně se musím chovat jako odborník-profesionál. Stejně uvažuji i nad tímto zákonem č.250/2021Sb.. Jeho účel směřuje primárně k bezpečnosti práce, proto ho vydává MPSV a to, že je v důvodové zprávě napsáno, že s ohledem na PŮSOBNOST tohoto předkladatele-ministerstva se ZÁKON na něco nevztahuje mi přijde u případného soudu jako velmi vratká argumentace, proto se přiznám, že se budu držet obecné prevenční povinnosti, která mě vede k mému výkladu.

           P.S. Velmi si vážím, že tvoříte tento blog a Váš portál a přispíváte s novinkami pro nás všechny, kteří to myslíme s elektroinstalacemi vážně a snažíme se vzdělávat. Rád se s Vámi opět potkám v LPE.

         • Jan Hlavatý napsal:

           15. 9. 2022 (8:22)

           No jo, jenže mícháte dvě věci dohromady.

           Mícháte spolu elektroinstalace RD/BD, které nejsou vyhrazeným zařízením (důvodová zpráva).

           A mícháte do toho to, že máte zaměstnance, které tam chcete poslat pracovat. V takovém případě ale z RD/BD neudělá vyhrazené zařízení to, že by neplatila důvodová zpráva. Ale to, že vůči Vašim zaměstnancům jste jakožto zaměstnavatel povinen BOZP, čímž se Vás zákon č. 250/2021 Sb. začne týkat. Pokud tam bude chtít dělat elektroinstalace kdokoli z definice § 12 zákona č. 309/2006 Sb., tak musí taky splňovat vše, co požaduje zákon č. 250/2021 Sb. Protože BOZP. Byť u toho samotné RD/BD vyhrazeným zařízením samy o sobě stále nebudou. Rozumíme si?

           Kdyby totiž RD/BD byly vyhrazeným zařízením (což nejsou), platila by tam třeba povinnost revizí a postihy za jejich nevykonávání (což neplatí).

3. Jiří Čečiva napsal:

   24. 6. 2022 (18:39)

   No tento článek mě docela vyděsil. Z bývalé firmy jsem měl par. 6,7,8,10. V nové firmě kde jsem nedávno nastoupil nás kvůli změně od 1.7. poslali na přezkoušení, které krom velice nevalné kvality nejspíše skončilo jen tím, že mi do osvědčení napíšou pouze par. 10  který mi od 1.7 bude k ničemu. No budu to muset hned v pondělí pozjišťovat… ať mám alespon tu 7 😀

   Odpovědět
4. kubisek78 napsal:

   18. 5. 2022 (8:12)

   Jj, v diskusích spousta „odborníků“ varuje před domácími opravami a neustále vnucuje ostatním nutnost vyhlášky 50/78 Sb. (či jaké číslo bude mít nový předpis), protože bez ní to přeci nejde atd. Vždycky s radostí opáčím, že na práci doma a na svém se stačí řídit zásadně pouze Ústavou ČR. 🙂
   (Tím netvrdím, že pokud tomu někdo nerozumí, neměl by do toho vrtat a už vůbec ne na cizím – viz. Občanský zákoník).

   BTW včera jsem měl diskusi s jedním OIPákem, sami nevědí, jak budou postupovat podle nových vyhlášek a co v některých případech měl zákonodárce vlastně na mysli. 🙂

   Odpovědět