V současném boomu projektů fotovoltaik se neustále naráží na to, že pomalu na každé stavbě jsou jiné požadavky PBŘ.

Někde nemusí být odstupy panelů na střechách od světlíků, někde být odstupy musí, někde stačí metr, někde se požadují nejméně 2 metry, někde klidně i více. Z pohledu projektanta elektro každému poptávajícímu kladu na srdce, aby před zahájením prací zajistil požadavky zpracovatele PBŘ na odstupy. Někde to udělají, a pak je to bez problémů, někde to neudělají, a pak se celá dokumentace zpravidla předělává, protože ji zpracovatel PBŘ shodí ze stolu.

Ze zákulisí na základě komunikace přímo s HZS ale vím, že to je trochu jinak. „Ano, odstup musí být nejméně 2 metry, ale pokud bude zpracovatel PBŘ šikovný, a dá si s tím práci, a spočítá to, tak může být odstup klidně mnohem menší„. Toť parafráze neoficiálního vyjádření HZS. Neboli se opět ukazuje, že „nejde“ se dělí na nechce se a/nebo neumíme …

Další otázkou, na kterou praxe nemá jednoznačnou odpověď, je požadavek na umisťování komponent a rozváděčů FVE do samostatného požárního úseku. Někde to požadováno není, někde to požadováno striktně je. Vždycky se u toho zeptám na kouzelné PROČ? Proč když budou na hale stát dva rozváděče, jeden rozváděč haly, a druhý rozváděč FVE systému, tak proč by jeden musel tvořit samostatný požární úsek, kdežto druhý nikoli? V čem se oba tak zásadně mají lišit? Odpověď jsem klasicky zatím nedostal, krom nejčastějšího „bude to, jak jsem řekl(a), a hotovo„. Doprovázeno to bývá odkazem na ČSN 73 0834:

3.3 Změny staveb skupiny I
b) (…) v rámci výměny, záměny nebo obnovy (a to i v případě, kde uvedená zařízení nebo prostory jsou umístěny v nástavbě nebo přístavbě objektu) může být nově vybudována:
8) solární panely umístěné na střešním plášti stávajících objektů (zpravidla nad stojany LPG a PHM), pokud jejich požární zatížení je do 5,0 kg·m–2 a navazující technologické zařízení je v samostatném požárním úseku (solární panely umístěné mimo stavební objekty se požárně nehodnotí);

Mno. V první řadě by mě zajímalo, na základě čeho se požadavek pro čerpací stanice (viz „zpravidla nad stojany LPG a PHM“) obecně vztahuje na všechny stavby? Nikdo nic. No a za druhé, jako je tomu ostatně velmi často, už nikdo nečte dál:

3.3 Změny staveb skupiny I
Změny staveb skupiny I nevyžadují další opatření, pokud splňují požadavky podle kapitoly 4.

4 Technické požadavky na změny staveb skupiny I
Změny staveb skupiny I nevyžadují další opatření, pokud splňují tyto požadavky:
h) je vytvořen požární úsek z prostorů podle 3.3b), pokud to ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 nebo normy řady ČSN 73 08xx jmenovitě vyžadují;

Mno. V žádné z uvedených ČSN ještě jsem neviděl žádný požadavek na to, že by střídače či související rozváděč FVE musely tvořit samostatný požární úsek. Nebo on ho tam někdo vidí? Ani nemůže, žádný takový požadavek neexistuje. Jediné co existuje, jsou odpovědi ala „bude to, jak jsem řekl(a), a hotovo„.

Docela mě fascinuje, jaké mnohdy bezdůvodné nesmysly si jsou schopni zpracovatelé PBŘ vymyslet. Bez toho, aniž by nikdo z nich musel své požadavky obhajovat. „Já tomu sice nerozumím, ale bude to, jak jsem řekl(a), a hotovo„. Na jedné stavbě zpracovatel PBŘ zásadně trval na tom, že vypínání CENTRAL a TOTAL STOP „musí být 100 % spolehlivé, přes to nejede vlak„!. Na jiné stavbě zpracovatel PBŘ řekl, že ho přenos vypínacích povelů CENTRAL a TOTAL STOP prostřednictvím EPS (viz ČSN 73 0848, čl. 4.5.3 Poznámka) „nezajímá, protože to nikdy ještě neviděl, takže to nebude„.

Vymýšlejí mnohdy kokotiny, které akorát platí investor.
Dával bych to zpracovatelům PBŘ k úhradě. To by najednou šlo věcí.
„nejde“ se dělí na nechce se a/nebo neumíme …

Dalším oblíbeným blábolem praxe je, že „DC část FVE systému nejde vypnout„. Inu, ono to jde. A to přímo na panelech. Stačí na ně osadit technické zařízení, které to umožňuje. Např. Tigo řady A (pouze shutdown), řady S (shutdown a monitoring), popř. řady O (shutdown, monitoring a optimalizace). S takovýmto zařízením jde vypnout celá DC část přímo na panelech a to tak, že za jedním panelem zůstane 0,6 V. Neboli ačkoli bude na modelovém stringu třeba o 15 panelech pracovně nějakých 600 až 850 V, pak po vypnutí zůstane na DC části kolik? Nějakých 9 V DC. Ale prej to „nejde“. Kecy.

Jde to, jen se jako takřka vždy se „nejde“ dělí na nechce se a/nebo neumíme. Ono to jde, jen to stojí něco na víc. To ale neznamená, že by to nešlo. Docela se divím, že to zpracovatelé PBŘ či hasiči u instalací FVE ještě striktně nevyžadují. Teda, co bych se divil … první by takovou možnost museli vůbec znát, že.

2 komentáře: “Nejde se vždy dělí na nechce se a/nebo neumíme”

1. Zbyněk Tuček napsal:

   11. 9. 2023 (13:30)

   Dobrý den,
   s většinou souhlasím s Vámi, tak je nutné si uvědomit že ty „kokotiny“ často nevymýšlí ani tak projektanti ale hasiči. Jelikož je vyžadováno stanovisko HZS často, tak jako projektanti jsme odsouzeni na požadavky HZS protože málokterý investor je ochotný se odvolávat.  Dále bych chtěl uvést na pravou míru požadavek ČSN 73 0834. Ten jasně říká, že aby bylo možné použít změnu I musí navazující zařízení být v samostatném požárním úseku. To nevylučuje ovšem, že pokud to není požárně odděleno, tak je možné postupovat s plným uplatněním ČSN (tzn. ne jako změna staveb skupiny I). To ovšem naráží na problém, že investor často nemá původní PBŘ a není na co se odvolat a řešit znovu celou výrobní halu kvůli FVE je prostě nesmysl.

   Odpovědět
2. Petr napsal:

   3. 11. 2022 (11:06)

   S rozdílnými požadavky PBŘ se u FVE setkávám také poměrně často – stejně tak s požadavkem na umístění komponent FVE do samostatného požárního úseku. Ještě bych to pochopil u HFVE s akumulátory… ale samostatný požární úsek na síťový střídač a rozvaděč je peklo.

   O využití optimizérů Tigo nebo Solaredge na vypnutí DC části se na poslední konferenci strhla docela vášnivá diskuse… a to ve smyslu požární odolnosti optimizéru a jeho funkčnosti rozpojení DC stringu při požáru střechy…

   Odpovědět