Načítám...

Omyly v ochraně před bleskem




Ochrana před bleskem je opředená spoustou mýtů.
A podle toho co je vidět v projektech bohužel i mezi mnohými projektanty.

 

Výkresy ve stavebním povolení

Lze potkat mraky dokumentací ke stavebnímu povolení, které obsahují výkresy jímací soustavy, včetně pomalu všech rozepsaných svorek. Větší nesmysl aby člověk pohledal.

Tak za prvé, proč by měl být ve stavebním povolení výkres jímací soustavy? Protože Ctrl+C/V? Nebo protože si potřebuje někdo přidělávat práci? Z nějakých jiných pohnutek? Nebo proč je tam furt mnozí kreslí?

Podle čeho je dán obsah dokumentace pro stavební povolení? Ano, podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. A tam si schválně dejte funkci “hledat” (buď Ctrl+F, anebo do toho horního políčka), a napište “schéma uzemňovací a jímací soustavy“. Tak schválně! Pro jakou dokumentaci je požadováno schéma uzemňovací a jímací soustavy? No … stavební povolení to není.

Občas je taky třeba slyšet povzdechy, že prý stavbní úřad chce pro stavební povolení nějaký základní hrubý výkres hromosvodu, takže se “prý dělat musí”. Blábol na N-tou. Pomineme-li fakt, že nic jako “základní hrubý výkres LPS” neexistuje (než nějaký polovičatý paskvil, není lepší radši nedělat nic?), tak zejména žádný úřad nemá co požadovat cokoli, co předpisy nepožadují.

Za druhé, víte k čemu je dobrý takový výkres jímací soustavy ve stavebním povolení? Je dobrý akorát tak k vyhození (anebo k podpálení v kamnech, jak by pravil klasik). Proč? No protože je takový výkres prakticky neověřitelný, zdali je dobře nebo blbě. Ještě nikdy jsem v něm neviděl ověření návrhu ochrannými úhly či valivými koulemi. Ještě nikdy jsem v něm neviděl jakékoli dostatečné vzdálenosti. No a nejlépe, pokud k takovému výkresu není nikde analýza rizika. Třída LPS běžně určovaná odhadem. Takže to není nic víc, než čmáranice k zahození. Hlavně že na ní bývají rozepsané svorky.

No a ještě jeden důvod je, proč je takový výkres k zahození. Protože se do prováděčky dost často upřesňuje nebo mění technologie na střeše, zejména pak vzduchotechnické jednotky. A ještě jsem nepotkal vzduchaře, který by se ptal po výkresu jímací soustavy, aby jí mohl přizpůsobit návrh svých vzduchotechnických jednotek … takže asi tak.

Víte co namísto těch výkresů jímací soustavy k zahození do stavebního povolení patří,  ale málokdy to tam najdete? Víte co má řešit dokumentace pro stavební povolení? Má řešit splnění obecných požadavků na výstavbu. A víte co v případě jímací soustavy prokáže splnění obecných požadavků na výstavbu? Není to tak těžké na to přijít …

 

Analýza rizika

Ano, analýza rizika prokáže splnění obecných požadavků.
A má je prokázat ve stavebním povolení, kde má být i přiložena.

Co ale třeba v analýzách rizika velmi často chybí, bývá venkovní zóna. Často tam bývá jen ta vnitřní. Ona není vnitřní zóna uvnitř venkovní zóny? No samozřejmě že je. A proto by ta vnitřní měla mít i nastaveno, že její nadřazenou zónou je právě ta venkovní.

Pozor taky na počítané typy ztrát. Dost často bývají do výsledku zahrnuty ztráty veřejné služby, či kulturního dědictví. Opravdu v každém případě budou? Třeba u rodinného domu? U bytového domu?

 

Dostatečné vzdálenosti

Doporučuji si přečíst úvod ČSN 35 7606
Doporučuji si přečíst ČSN 33 2000-4-444, čl. 444.4.2 písm. h)
Co se v nich píše? Že projektant musí určit minimální dostatečné vzdálenosti, a musí je uvést v projektu.

V kolika projektech je něco takového spočítané, resp. nasimulované? V mizivém vzorku. A když už se někde nějaký údaj o dostatečné vzdálenosti objeví, tak se bohužel velmi často objeví jako jedno, nic neříkající číslo. Jenže dostatečná vzdálenost není jedno univerzální číslo. Dostatečná vzdálenost se mění se vzdáleností od úrovně potenciálu. Čím dál jsem od nulového potenciálu, tím větší a větší je dostatečná vzdálenost. Navíc máme minimálně dvě hodnoty dostatečné vzdálenosti. Pro přeskok vzduchem, a pro přeskok přes zdi. A tyto dvě hodnoty nejsou stejné (schválně z hlavy, která z nich je ta větší?).

Takže? Pokud projektant neuvádí v projektu dostatečné vzdálenosti, anebo uvádí nějaké jedno nic neříkající číslo, projekt mu vrátit, a omlátit o hlavu.

 

Vzdálenosti svodů

Svody musí být pro LPS III po 15 metrech!
Svody nemůžou být jen na jedné straně, protože nevyjdou vzdálenosti svodů!

Nevěřte tomu. V první řadě, jak jinak, je dobré se podívat do normy. Protože v ČSN EN 62305-3 ed. 2, čl. 5.3.3 + Tabulka 4 se píše, že jde o typické vzdálenosti svodů. Nikoli maximální a nepřekročitelné. Co tedy odlišuje možné a nemožné vzdálenosti svodů od sebe, či jejich rozmístění? No právě ta dostatečná vzdálenost, se kterou se skoro nikdo nepočítá.

Když budu mít bytový dům v řadové zástavbě, se svody jen do dvora, tak co s tím? Co by. Pokud mi vyjdou takové dostatečné vzdálenosti, že nijak neohrozím vnitřní instalace či prostory, pak můžu mít svody klidně i jen na jedné straně objektu. Stejně tak můžu mít pro LPS III klidně svody po 20 nebo 30 metrech. Pokud mi vyjdou dostatečné vzdálenosti, proč ne? Protože stejně tak můžu mít třeba i vysokou stavbu, kde mi dostatečné vzdálenosti pro LPS III kvůli velkým dostatečným vzdálenostem ani po 15 m nevyjdou.

Rozestupy a rozmístění svodů se odvíjí od vypočtených dostatečných vzdáleností. Jenže to by se s nimi museli projektanti počítat …

 

Skryté svody v trubkách

Dalším častým totálním nesmyslem je, že když jsou někde navrženy skryté svody, tak jsou doprovázeny požadavkem na uložení takových svodů do trubky. Proč do trubky? No protože prehistorická ČSN 34 1390, čl. 74. Co na tom, že uvedená norma od února 2009 neplatí, a v následných platných normách žádný takový požadavek nenajdeme? Co by, Ctrl+C/V. Normy nikdo nečte.

Namísto kopírování tohoto nesmyslu spíš doporučuji otevřít současnou ČSN EN 62305-3 ed. 2, a podívat se na Tabulku E.1. Co tam vidíme, kopírovači? Že se svody mají uchycovat maximálně co metr, nad 20 m výšky objektu co půl metru. Může mi někdo vysvětlit, jak se bude co půl metru až metr uchycovat svod, který má být z jakéhosi neznámého důvodu založený v trubce? Norma požaduje uchycování svodů, ne trubek. Svodů.

Taky je dobré při navrhování nesmyslného požadavku na uložení svodu v trubce trochu myslet na fyziku. Není to tak dávno, co jsem dostal na posouzení projekt, kde mistr projektant navrhl svody vodiči HVI uloženými skrytě v trubkách. Co na tom, že ta budova měla přes 25 m na výšku? HVI vodič hmotnosti nějakých 15 kg v té trubce bude patrně levitovat …

Takže? Pokud projektant požaduje ukládat skryté svody do trubek, projekt mu vrátit, a omlátit o hlavu.

 

Co s plechovou střechou

U plechové střechy nemůže být klasická soustava.
U plechové střechy nejde dodržet dostatečná vzdálenost!

Plechové střechy jsou jakýmsi pomyslným strašákem. Proč? No protože jsou vodivé. A protože jsou vodivé, tak od nich nejde nic oddálit. Takže automaticky oddálená jímací soustava? Proč? Nejde to jinak? Podle normy to za určitých podmínek jde i jinak, viz ČSN EN 62305-3 ed. 2:

5.2.5 Náhodné součásti
Následující součásti stavby mohou být považovány podle 5.1.3 za náhodné jímače a součásti LPS:
a) Kovové oplechování chráněné stavby, pokud
– bude zajištěno trvalé elektrické propojení mezi různými díly (například pájením natvrdo, svařením, lisováním, falcováním, šroubováním nebo nýtováním);
– není potaženo izolační hmotou.

Bývají plechy na střeše spojené falcováním? No ano, dost často. Bývají plechy potaženy izolační hmotou? Bývají ty chytráku, jenže bývají lakované, anebo poplastované! Takže takové falcované spoje budou nevodivé! Ano, v tom případě bych doporučoval číst dál, resp. je potřeba otočit v normě stránku:

POZNÁMKA 2 Tenká vrstva ochranné barvy nebo 1 mm asfaltu nebo 0,5 mm PVC se nepovažuje za izolaci.

Takže pokud budu mít plechovou střechu, falcovanou, z lakovaný plechů nebo pokrytých PVC do 0,5 mm, tak ji bez obav můžu použít jako součást jímací soustavy. Protože podle normy mám zajištěno vodivé spojení jejích jednotlivých dílů. A ještě jedno tajemství. Od takové střechy, spojené s jímací soustavou, pak ani nemusím dodržovat dostatečnou vzdálenost. Jakto? ČSN EN 62305-3 ed. 2:

6.3 Elektrická izolace vnějšího LPS
6.3.1 Všeobecně
Dostatečnou vzdálenost není nutné dodržet u staveb s kovovovou nebo s železobetonovou konstrukcí (…)

Samozřejmě je potřeba ale dávat pozor na případy, kdy např. z plechové střechy vyčnívá kovový komín, anebo má být na střeše osazena nějaká technologie. Tyto případy samozřejmě nepůjdou od střechy nijak oddálit, a vytvoří vodivou cestu pro bleskový proud dovnitř do objektu. V takových případech je naopak jediným rozumným řešením použít oddálenou jímací soustavu.

 

Uzemnění v bílé vaně

Na konec si ještě odskočme od LPS dolů k uzemnění.

Dost často bývají větší stavby založeny s tzv. “bílou vanou”, neboli vanou z vodonepropustného betonu. Co u takových staveb s uzemněním? V praxi existují dva tábory. První skupina tvrdí, že uzemnění může být klidně uloženo v betonu bílé vany, že to ničemu nevadí. Druhá skupina tvrdí, že uzemnění v betonu bílé vany být nemůže, protože jde o vodu nepropustný beton, a uzemnění by tak bylo izolováno od země.

V normách co vím nikde odpověď nenajdete.

Argumentace pro první skupinu: Našel jsem v tomto článku zajímavý obrázek, byť bohužel není uveden žádný zdroj, odkud pochází.

SYNEK, Jaroslav. Ochrana spodní stavby proti vodě a vlhkosti využitím principu bílé vany. Časopis Stavebnictví. EXPO DATA spol. s r.o., 2010, Ročník IV (Číslo 03/2010), s. 49-52. ISSN 1802-2030.

“(…) Poměrně velké molekuly vody (3,1×10-9 m) pronikají železobetonovou konstrukcí zhruba do hloubky 60 mm a dále pokračují ve formě vodní páry, jejíž molekuly jsou výrazně menší (…)”

Dle obrázku by měl být zemnič uložený v bílé vaně ve vlhku, takže by patrně měl fungovat? Ptal jsem se autora onoho článku, jak se dívá na funkčnost zemniče v bílé vaně. Odpovědí mi bylo že jsem první, kdo se na to ptá …

Argumentace pro druhou skupinu: Jako členu ČKAIT mi chodí zdarma časopis Stavebnictví. Za celou dobu v něm prakticky nic přínosného nebylo, takže pokaždé letěl do koše (krásně vynakládané členské příspěvky ČKAIT). Nicméně poslední číslo 04/2020 si nechám, protože je tam velmi zajímavý článek ohledně uzemňování v oblastech s výskytem bludných proudů. A v tom článku je velmi zajímavá tabulka závislosti elektrické rezistivity betonu na pevnostní třídě, odvozená od pórovitosti betonu. A spousta zajímavých praktických informací.

POLÁK, Josef. Projektování a realizace staveb z hlediska bludných proudů. Časopis Stavebnictví. INFORMAČNÍ CENTRUM ČKAIT s.r.o., 2020, Ročník XIV (Číslo 04/2020), s. 47-55. ISSN 1802-2030.

(…) Mnozí projektanti i další pracovníci nevzali na vědomí, že v těchto případech skončila éra tzv. základových zemničů, kdy částečně provařená výztuž, např. v základové desce, sloužila k uzemňování. Bylo prokázáno, že tato zastaralá koncepce nebere v úvahu fakt, že vodotěsný beton je prakticky izolant, jehož rezistivita je nejméně o dva řády vyšší než u běžného železobetonu, např. třídy C20/25. Taková uzemňovací soustava má nejméně o jeden řád vyšší odpor, a tudíž nemůže plnit svou funkci. (…)

Zatímco zmiňovaný beton C20/25 má dle článku podle naměřených hodnot rezistivitu 80 Ωm, betony bílých van mají mít rezistivitu od 1080 Ωm (beton C30/37) až po 2160 Ωm (beton C40/50). To je docela rozdíl.

Tady mám ale trochu obavu, jestli se neměřila spíše rezistivita celého zkušebního betonového vzorku, namísto třeba rezistivity mezi uloženým zemničem (cca 50 mm od okraje), a vnější stěnou? Byl by výsledek stejný?

Další problém nicméně nastane v případě, kdy je pod bílou vanou ještě izolace proti vodě, anebo kdy je separační fólie mezi bílou vanou a podkladovým betonem. Protože v takových případech i případná hypotetická možnost uložení uzemnění do betonu bílé vany padá, protože ČSN EN 62305-3 ed. 2:

E.5.4.3.2 Základový zemnič
(…) Vodotěsná izolační vrstva, která poskytuje také elektrickou izolaci, by měla být umístěna na vnějších plochách základu. Obvykle při zhotovení takového vodotěsného základu musí být nalita vrstva čistého betonu přibližně 10 cm až 15 cm ode dna základové jámy, na kterou se položí izolace a později betonové základy. Základový zemnič ve tvaru mřížové soustavy s oky mříže velikosti nejvýše 10 m musí být instalován ve vrstvě čistého betonu na dně stavební jámy. (…)

Takže? Může být uzemnění v bílé vaně či nemůže?
Já to vidím tak, že by zemnič v bílé vaně být neměl.
Jak to vidíte vy?




2 komentáře: “Omyly v ochraně před bleskem”

  1. ... napsal:

    Z článku jsem pochopil, že do DSP “… projektant musí určit minimální dostatečné vzdálenosti, a musí je uvést v projektu.”.
    Pokud jsem to pochopil správně, pak dle mého toto nelze bez detailního návrhu hromosvodu splnit.

    • Jan Hlavatý napsal:

      do DSP “… projektant musí určit minimální dostatečné vzdálenosti, a musí je uvést v projektu.“? To jste pochopil bohužel špatně; nic takového výše nikde napsáno není, a ani to nedává smysl.

      Co má řešit DSP? Splnění obecných požadavků na výstavbu. Je dostatečná vzdálenost obecným požadavkem na výstavbu? Není. Proč by tedy v DSP měla být? V DSP má být analýza rizika, což naopak je jeden z obecných požadavků na výstavbu. Jinak správně píšete, že bez detailního návrhu nejde ani udělat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

7 − 6 =



Další články

14. 7. 2020 Jan Hlavatý

BIM je uzavřená společnost V českém prostředí se natvrdo razí směr BIM = Revit. Drtivá většina poptávek na projekt v BIM obsahuje podmínku, že model a jeho části musí být naprojektovány v Revit. Na cokoli jiného (spolupráce přes IFC) je pohlíženo jako na cosi nestandardního, jako něco, “co nechceme“. “Nejraději bychom spolupracovali s profesemi, které […]


Číst více



27. 6. 2020 Jan Hlavatý

Vzpomínáte si na jedno stavebko cca před třemi lety? Letos došlo na prováděčku. A jelikož stavebko bylo udělané v DDS-CAD, řekl jsem si, že stojí za to v DDS-CAD i zkusit dodělat. Sice se stavba projektovala klasicky ve 2D, a kreslit to v BIM po mě nikdo nechtěl, ale proč to nevyzkoušet? Jednak si člověk […]


Číst více



1. 6. 2020 Jan Hlavatý

Dnešního dne, před deseti lety, jsem se pustil na volnou nohu. Následovalo období provázené růstem i propady, vzestupy i pády, úspěchy i neúspěchy, doprovázené časy příjemnými i nepříjemnými. Naučil jsem se u toho ale spoustu věcí, které bych jinde těžko získal. Tady je pár postřehů z cesty …   Co jsem se naučil o tom, […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra