16. 11. 2021
V roce 2018 spatřila světlo světa Směrnice EU 844/2018, která stanovila, že členské státy mají povinnost uvést „v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. března 2020„. Tak, aby ve všech zemích EU byly od 10. 3. 2021 právně účinné požadavky na přípravu pro nabíjení elektromobilů. Jak to tragicky (ne)dopadlo v Česku víme.
Uvedená Směrnice definovala požadavky na přípravu pro elektromobilitu v budovách. V českém znění je definovala prostřednictvím požadavků na „(…) instalaci kabelovodů, tedy vedení pro elektrické kabely (…)„. Na Ministerstvu pro místní rozvoj udělali Ctrl C/V, a znění uvedené Směrnice EU bez většího přemýšlení zkopírovali jako § 48b vyhlášky č. 268/2009 Sb. A nastal mazec.
Proč nastal mazec? No protože nikdo neví, co se vlastně chce připravovat. “Odborníci” na Ministerstvu pro místní rozvoj se neráčili ani podívat po nějaké definici, co že to je onen „kabelovod“. Definice „kabelovodu“ totiž existuje v zásadě jen jedna, a to v normě ČSN 73 6005, čl. 3.18:
kabelovod
společná kabelová trať, sloužící k bezvýkopovému umísťování většího množství prvků sítě elektronických komunikací (SEK), zejména kabelů, ochranných plastových trubek a ochranných trubiček, pro následnou instalaci optických kabelů elektronických komunikací; skládá se z kabelových komor a tělesa kabelovodu, zajišťujícího propojení mezi jednotlivými kabelovými komorami
Ať zkusí nějaký “odborník” z Ministerstva vysvětlit, jak venkovní chráničky pro optiku souvisí s nabíjením elektromobilů v budovách? Nesouvisí nijak. Ctrl C/V.
(24) Ducting infrastructure provides the right conditions for the rapid deployment of recharging points if and where they are needed. Member States should ensure the development of electromobility in a balanced and cost-effective way. In particular, where a major renovation related to electrical infrastructure takes place, the pertinent installation of ducting infrastructure should follow.
V první řadě doporučuji podívat se do anglického znění uvedené Směrnice. V ní se totiž o žádných kabelovodech, nedejbože o chráničkách nikde nepíše. V ní se píše o „Ducting infrastructures (…)„, případně o „(…) ducting infrastructure, namely conduits for electric cables (…)„. Neboli volně přeloženo anglické znění uvedené Směrnice požaduje něco jako infrastrukturu pro budoucí instalaci kabelů, zejména kabelové trasy pro elektrické kabely.
Chcete vidět něco šíleného? Tak zírejte. Na půdě EU vznikne Směrnice, vytyčující nějakou ideu a cíl. Na půdě EU ale sedí překladatel, který netuší co to je „ducting infrastructure„, a tak to přeloží jako „kabelovod„. Požadavek „conduits for electric cables“ přeloží jako „vedení elektrických kabelů„. A tímto neodborným překladem vytvoří totální paskvil. Na Ministerstvu pro místní rozvoj se zaspí, a pak to honem honem jen překopírují do textu vyhlášky, aniž by se někdo pozastavil nad tím, jaká je to debilovina. Neschopností státních zaměstnanců z toho vzniklo něco úplně jiného. Tak vzniká právo …
Navrhovat v projektech k parkovacím místům kabely je nesmysl, protože nikdo neví, jaké nabíječky tam budou kdy osazeny, takže nikdo netuší, jak by takové kabely měly být vlastně dimenzovány.
Navrhovat v projektech k parkovacím místům zásuvky je také nesmysl, úplně ze stejného důvodu; nikdo neví, jaké auto se tam v budoucnu bude nabíjet, takže by to bylo jen vyhazování peněz z okna.
Navrhovat v projektech k parkovacím místům chráničky je rovněž nesmysl, protože by zpravidla muselo být tolik chrániček, že by se to pomalu nikam nevešlo. Nehledě na ten hnus, co by z toho vzniknul.
Celý smysl oněch požadavků Směrnice na přípravu pro elektromobilitu je, aby až si někdo v budoucnu bude chtít v objektu osadit nabíječku pro elektromobil, tak aby si k ní jen natáhnul kabel, a nemusel nikde nic vrtat, probourávat, nebo předělávat. To je celé.
Neboli, v první řadě musím jako projektant myslet na to, abych řádně nadimenzoval přívod do objektu. Tak, aby to později utáhlo i budoucí nabíjení elektromobilů. Samozřejmě je u toho už v projektu nutné definovat, jaký budou moci mít ony budoucí nabíječky celkový maximální odběr.
Za druhé musím jako projektant myslet na to, že existuje nějaká distribuční sazba pro nabíjení elektromobilů, takže by to chtělo nechat minimálně jednu pozici pro samostatný fakturační elektroměr pro elektromobilitu tak, aby šel využívat zvýhodněný tarif.
Za třetí bych měl myslet na to, že v budoucnu bude potřeba někam postavit související rozváděč, napájející budoucí nabíjecí stanice; čili bych měl nechat prostorovou rezervu pro budoucí rozváděč, obsahující rozjištění pro jednotlivé nabíječky.
No a v poslední řadě bych měl umožnit, aby z onoho budoucího rozváděče šly natahat kabely k určeným parkovacím místům; to znamená nechat udělat prostupy ve stěnách, a buďto natahat nějaké rezervní kabelové trasy okolo parkovacích míst, anebo aspoň nějakou přípravu ve formě závěsů pro budoucí instalaci (třeba i přípojnicových rozvodů).
A vše ostatní, tedy vlastní instalace nabíječek, natahání kabelů, souvisejícího rozváděče, a zažádání si o fakturační elektroměr se související sazbou, to všechno už je záležitostí budoucích uživatelů; proto jde jen o „přípravu“.
Jak prosté.
Žádné tahání kabelů, chrániček, kabelovodů, zásuvek a jiných hovadin.
Man muss nur den Kopf einschalten.
PS: Mimochodem to, že stát nezapracuje požadavky nějaké Směrnice (jak je tomu aktuálně třeba stále v Praze, kde požadavky stále na přípravu pro elektromobilitu nejsou) ještě neznamená, že by neplatily. Ano, Směrnice nejsou obecně přímo účinné, ovšem pouze do chvíle, kdy je členský stát nezapracuje; pak přímo účinné být mohou. A zejména autorizované osoby by si měly dávat pozor na to, že když třeba v Praze přípravu pro elektromobilitu nenavrhnou, tak taky po nich může klidně někdo v budoucnu nárokovat náhradu škody (neboť autorizovaná osoba může být chápána i jako pověření k výkonu určité veřejné funkce; doporučuji si přečíst třeba stranu 33).
3. 2. 2025 Jan Hlavatý
BIM je mrtvý. Je to slepá cesta. Že to je slepá cesta v plné nahotě ukázala AI. Strašně krásně to popsal na LinkedIn Otakar Hobza. Zcela s ním souhlasím. BIM (minimálně do oboru elektro) dodnes nepřinesl nic, co by mělo práci ulehčit či usnadnit: software je stále nesmyslně drahý, a z hlediska potřebných funkcionalit prakticky nic neumí (např. neumí ani splnit […]
8. 1. 2025 Jan Hlavatý
Tak se nám to povolování staveb zjednodušilo. Nebo ne? Teorie Vyhláška o dokumentaci staveb oholila dokumentaci pro povolení prakticky na úroveň předchozího územního řízení, takže obsahově v ní za profese prakticky téměř nic není vyžadováno. Zjednoduší se dokumentace, takže se tím zjednoduší celý proces povolování. Ta nádherná myšlenka, že se dokumentace nahraje do portálu stavebníka, stavební […]
Webdesign © 2018 David Jindra
Pojem kabelovod dnes náhodně objeven v PNE 34 1050 ed.3, Z1, čl. 1.2 Terminologie
Kabelovod ((Underground) conduit system)
Mechanická ochrana kabelového vedení je plastové potrubí (víceprostorové, jednoprostorové), uložené v zemi ve venkovním prostoru sloužící k ukládání kabelů a vodičů.
POZNÁMKA 1 – Kabelovod povrchový má hloubku krytí menší než 600 mm, skládá se z tělesa kabelovodu a povrchových kabelových komor (kabelových jímek). Kabelovod hloubkový má hloubku krytí 600 mm a větší, skládá se z tělesa kabelovodu a hloubkových kabelových komor.
POZNÁMKA 2 – U kabelovodu z plastových vícekomorových tvarovek se někdy užívá termín multikanál.
Vím, PNE je určena pro distribuční sítě energetiky, nikoliv pro areálové rozvody k nabíječkám, ale asi by zde šlo aplikovat metody analogického výkladu (Argumentum per similis, Analogia legis..) a pojem si tedy „přivlastnit“ i pro účely rozvodů mimo oblast distribuce
OK. Jenže pořád mi z toho vyplývá poměrně velký paskvil. Když bude v bytovém domě třeba 50-100 parkovacích míst, tak se tam k nim bude chystat 50-100 chrániček? Viz: „(…) musí mít instalaci kabelovodů pro každé parkovací místo (…)„. Přijde mi, že definice „kabelovodu“ je to poslední, co je na tom požadavku blbě.
Jo, 100 chrániček je samozřejmě nesmysl, to není domyšlené vůbec. Já jsem si jen zapamatoval obtížnost hledání pojmu, který by vystihoval co tím mohl tvůrce myslet, když ČSN 73 6005 hovoří o trasách SEK a optice a tato definice lépe vystihovala to, o co zřejmě (chorobně) šlo. Ani ten multikanál to nevyřeší, protože odbočky z něj, i když jsou možné, tak to taky není žádný med. Kabelové komory každých x metrů je taky nesmysl. Zrovna se podobným peklem zabývám. Investor přípravu skutečně chce, ale mraky trubek a komor je samozřejmě nesmysl i koordinačně a tak prozatím vyhrává varianta rozpojovacích jistících skříní pro skupinu parkovacích stání umístěných poblíž s tím, že v případě instalace by se řešil jen krátký úsek trasy kabelu pod rozebíratelným chodníkem. Vedle by pak stál sloupek telekomunikační pro datové rozvody s průmyslovým switchem a SFP modulem pro optiku, aby se daly zasíťovat k load managementu (chce se kabelově, ne přes LTE). Jiné řešení mě zatím nenapadlo (alternativně Langmatz EK880, ale ta cena…)
Také jsem koukal na ten originál směrnice. On je tam ještě jeden paradox v překladu: Článek 8 odstavec 2: „ducting infrastructure, namely conduits for electric cables“ je přeloženo jako „kabelovodů, tedy vedení elektrických kabelů“ a v odstavci 5: „ducting infrastructure, namely conduits for electric cables“ je přeloženo jako „kabelovodů, tedy vedení pro elektrické kabely“.