Načítám...

Nemáte osvětlení přes chrániče!




Jakto, že v projektu nemáte všechny světelné obvody přes chrániče?!„. pravil telefonicky výrobce rozváděčů na jednom mém projektu.
A proč by podle Vás měly být v občanské výstavbě světelné vývody přes chrániče?„, podivil jsem se, lehce pobaven potenciálem dalšího nesmyslu do sbírky. „Protože náš revizák to tak po nás vždycky chce!

A bylo vymalováno.
Jak to chce revizák, tak přes to nejede vlak.
Odůvodňovat samozřejmě nikdy nic nemusí. Pak přišla ještě oficiální písemná reklamace na to samé téma. Podotýkám, že se nebavíme o bytech, či prostorách pro ubytování. Řeč je o administrativně komerčním objektu se školou. Všechny světelné obvody musí být vždy přes chrániče!
Prý.

Smetl jsem to ze stolu, a považoval za vyřízené. A pak slyším od druhého člověka z oboru cosi o tom, že prý světelné vývody musí být vždy přes chrániče. Chvíli na to to slyším to samé i od třetího člověka z oboru. A znovu! A ještě! Co se to děje? Vyšla snad nějaká nová norma, která mi unikla?

 

Nevyšla. To pouze v časopise Elektro 11/2021 vyšel ničím nepodložený blábol, kterého se patrně všichni chytli:

Ustanovení ČSN 33 2130 ed. 3:2014 článek 5.2.9 konstatuje, že v případě, že se v elektrické instalaci používají chrániče, tak žádný chránič nesmí chránit víc než jeden světelný obvod. Toto ustanovení tedy znamená, že jsou-li v elektrické instalaci pro ochranu uživatelů použity např. v zásuvkových obvodech chrániče, tak musí být koncový světelný obvod připojen k chrániči i v prostorech, které nejsou určeny pro samostatnou domácnost (např. kanceláře). Zároveň nesmí k žádnému chrániči být připojeno více světelných obvodů než jeden.

 

Předpokládám, že nikdo z hlásačů této nové pravdy se už neobtěžoval si příslušnou normu otevřít, a přečíst si ji, co se v ní vlastně píše:

5 Silové obvody
5.2 Světelné obvody

5.2.9 Jištění světelných obvodů
Je-li v prostorech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod

5.3 Zásuvkové obvody

 

Tak si to pojďme rozebrat.

Slovní spojení „je-li“ znamená „jsou-li“. „Pokud jsou použity … pak … něco“. Slovní spojení „je-li“ ale neznamená „musí být použity“. Neboli tento článek sám o sobě použití proudových chráničů na světelné vývody nenařizuje. Pouze konstatuje, že pokud osvětlení je napájeno přes proudové chrániče, pak musí být splněny nějaké podmínky.

Schválně jsem onu citaci z normy dal včetně kapitol, kde se ona citace nachází. Nachází se v kapitole světelné obvody. Nenachází se v kapitole zásuvkové obvody. Nachází se v kapitole světelné obvody. V dané kapitole, a pak už ani nikde jinde v celé normě, a ani v žádné jiné normě není nic o tom, že „pokud jsou na zásuvkových obvodech chrániče, tak musí být chrániče i na osvětlení“. Sorry jako, ale to není nic než ničím nepodložený blábol.
Žádný takový požadavek neexistuje.

 

Dobře, pojďme tedy vyřešit ještě poslední otázku, kdy musí být proudové chrániče i na světelných obvodech?

  • v prostorech pro samostatnou domácnost
    (30 mA, viz ČSN 33 2000-4-41 ed. 3)
  • v bytech a obdobných prostorách pro ubytování
    (30 mA, viz ČSN 33 2130 ed. 3 Změna Z1)
  • v prostorách s nebezpečím požáru v důsledku zpracovávaných nebo skladovaných hmot (300 mA, viz ČSN 33 2000-4-42 ed. 2)
  • u předváděcích míst pro svítidla
    (30 mA, viz ČSN 33 2000-5-559 ed. 2)
  • v prostorách s vanou nebo sprchou
    (30 mA, viz ČSN 33 2000-7-701 ed. 2)
  • na plaveckých bazénech apod.
    (30 mA, viz ČSN 33 2000-7-702 ed, 3)
  • v místnostech se saunovými kamny
    (30 mA, viz ČSN 33 2000-7-703 ed. 2)
  • v zemědělských a zahradnických zařízeních
    (300 mA, viz ČSN 33 2000-7-705 ed. 2)
  • v omezených vodivých prostorách
    (30 mA, viz ČSN 33 2000-7-706 ed. 2)
  • ve zdravotnických prostorách skupiny 1
    (30 mA, viz ČSN 33 2000-7-710)
  • pro výstavy, přehlídky a stánky
    (30 mA, viz ČSN 33 2000-7-711 ed. 2)
  • pro svítidla v nábytku
    (30 mA, viz ČSN 33 2000-7-713)
  • v telefonních budkách, zastávkách autobusů, reklamních panelech, městských plánech a obdobná zařízení
    (30 mA, viz ČSN 33 2000-7-714 ed. 2)
  • pro stavby zábavních zařízení a stánků v lunaparcích, zábavních parcích a cirkusech (30 mA, viz ČSN 33 2000-7-740)
  • pro svítidlo v nábytku v umývacím prostoru
    (30 mA, viz ČSN 33 2130 ed. 3)
  • je-li konstrukce rodinného domku či bytu zcela či částečně z hořlavého materiálu (300 mA, viz ČSN 33 2130 ed. 3)
  • u elektrických zařízení v hořlavých látkách a na nich
    (300 mA, viz ČSN 33 2312 ed. 2)

Ve všech ostatních prostorách (jako např. administrativy, komerce, školy, průmysl, sklady, apod.) žádný předpis nikde nepožaduje, že by muselo být osvětlení vždy napájeno přes proudové chrániče. Ať se to komu líbí nebo ne.

Pokud na to má někdo jiný názor, nechť do komentářů níže předloží konkrétní citaci konkrétního článku konkrétní normy, kde by něco takového bylo napsáno. Podotýkám ale, že bezduché a ničím nepodložené dedukce ala „když jsou zásuvky, musí být i na světlech“ neberu.

 

Tady na tom krásně vidíte jednu z cest, jak patrně vzniká všudypřítomné „jedna bába povídala“. Někdo někde plácne nějakou hovadinu, a všichni to hned začnou bez rozmyslu papouškovat, byť by to byla sebevětší píčovina




10 komentářů: “Nemáte osvětlení přes chrániče!”

  1. Radim napsal:

    Bohužel se s tímto nesmyslem potkávám tak často, že už mě to ani nebaví vysvětlovat. Lidi si přečtou větu, která říká A a vyvodí si z toho B.
    Podle mě je to v normách napsáno zcela jasně a plně souhlasím s vašim výkladem.

  2. Vladimír V napsal:

    Po přečtení diskuzí bych rád objasnil příčinu, proč RT požadují RCD na každém světelném vývodu vyplývající z ustanovení v  ČSN 33 2130 ed.3, potažmo asi i z požadavku pracovníka agentury ČAS (nevím zda byl myšlen ing.Vojík ?) V srpnu 2020 byla vydána TNI 33 2000-4-41, která v čl. 6.2 mluví o použití RCD ve světelných obvodech v sítích TN a TT. ( Závaznost norem potažmo TNI zde nebudu rozebírat) Cituji: “ Z ustanovení norem přímo vyplývá, že každý koncový světelný obvod je chráněn svým proudovým chráničem (RCD)“ Dále pak použití skupinového třífázového proudového chrániče pro ochranu jednoho světelného obvodu ….. Dále citace: Z hlediska bezpečnosti se důrazně doporučuje použití samostatného proudového chrániče pro každý jednotlivý světelný vývod“ Tím je myšleno využití 3 fáz. RCD pro následné jednotlivé světelné obvody. Z výše uvedeného mohou pramenit různé názory na RCD ve světelných obvodech. Ještě se naskýtá otázka zezávaznění norem rozhodnutím orgánu státní správy??

    • Jan Hlavatý napsal:

      „Z ustanovení norem přímo vyplývá, že každý koncový světelný obvod je chráněn svým proudovým chráničem (RCD)“. Tohle jsem taky četl. Problém je v tom, že to z ničeho nevyplývá. Ta věta je tam jen tak plácnutá bez dalšího.

      A proč RT mnohdy požadují hovadiny? Protože jsou RT. Protože jim to někdo nakukal někde na školení. Protože „už to tak dělají 20 let“. Protože proto. To jim stačí. Na čtení norem není čas, mnohdy ani mentální kapacita.

  3. M. Daňhel napsal:

    Bohužel smutné na této věci je, že tento blábol o povinnosti chráničích na všech světelných obvodech šíří osoba, která je zaměstnancem agentury ČAS, tedy osoba která by měla být „nejpovolanější“. Pak se nedá divit, že normy jsou čím dál tím více nesrozumitelné a dokonce se stává, že během půlroku vyjde oprava normy a následně oprava opravy.

  4. M. Vichr napsal:

    Dobrý den,

    inspirativní příspěvek. Já například v administrativních objektech FI na světla navrhuji, ačkoli vím, že být nemusí a to za účelem zvýšení bezpečnosti. Na druhou stranu tím ale logicky zvyšuji zákazníkovi náklady. Je to asi věc názoru.

    Jak se k tomu stavíte Vy? Hovoříte o tom s klientem a dáváte mu na výběr?

    Děkuji

    • Jan Hlavatý napsal:

      Pokud norma chrániče na osvětlení nepožaduje, tak je nenavrhuji. Teď úplně nevím, koho máte na mysli klientem/zákazníkem, ale mými objednateli jsou v 99 % případů architekti. A u nich je zadání vždy jednoznačné; tak levně jak to jen jde za splnění požadavků norem a případně zadání. A pokud bych chrániče navrhnul i tam, kde být nemusejí, tak se obávám že je jen otázkou času, kdy se po mě někdo začne vozit s tím „že jsem investorovi způsobil škodu, a že si mám přijet chrániče odmontovat a zaplatit„. Ostatně o něčem obdobném bude řeč i v další přednášce, kterou vypustím snad dnes nebo zítra.

      • M. Vichr napsal:

        Děkuji za odpověď.

        Já zase dělám převážně realizační dokumentace koncovým zákazníkům a obvykle je přesvědčím.

        Ale díky za tip, jak se stavět k projektům např. od architektů s tlakem na nejnižší cenu.

        Míra

      • Jirka napsal:

        Dělám z 90% případů pro stavaře. Ale diskutovat o použití nebo nepoužití chrániče s kýmkoli, tak úplně nemusím.
        A když, tak např. u těch světelných okruhů v administrativě jednoznačně řeknu, že za bezpečnost elektro odpovídám já a kvůli bezpečnosti jsem rozhodl použít chrániče! A jestli se jim to nelíbí, já to tam dám, a ať si to vyřídí s montérem a revizákem, a oni rozhodnou, jestli to tam dají nebo ne (vše říkám naprosto slušně a klidně, ale rozhodně se nikdy nehádám)!
        A to dávám na každý zásuvkový okruh samostatný chránič, protože jsem se rozhodl, že je to v normě. Nikdy jsem s tím problém neměl.

        Musíte být rozhodný – já jsem projektant, já rozhoduji a musím si to i klidně obhájit – což není problém. Zodpovědnost za projekt mám já, naopak norma je pouze doporučená a za nic nezodpovídá!

        • JiF napsal:

          Rozhodný.. ano, proč by ne.

          Ovšem Vaše konstatování o tom že Vy jste se rozhodl že je to v normě.. ufff. Tedy pokud jste tu normu nepsal přímo Vy.

          Norma (kromě vyjímek=bezpečnostních) je doporučující a za nic neručí. Kus papíru fakt za nic ručit nemůže, to je pravda.
          Pokud však půjde z tlustého do tenkého, tak si svůj návrh nesplňující požadavky norem ač jen doporučujících musíte obhájit.
          Jenže Vy nepíšete o tomto případu, ale o opačném. Tedy požadavky norem překračujete. Tím se dopouštíte nehospodárného návrhu. Což pálí stavebníka/inveastora. V dnešní době Vám ještě mohou „napařit“ úmyslné zvyšování ekologické stopy/zátěže. A to je, nebo se již pomalu stává velkým zločinem.

          • Jan Hlavatý napsal:

            Ano ano, a nemusí to být jen teorie. Mě se to už jednou stalo, a to jsem to měl dokonce navrženo v souladu s předpisy. Ale „odborníci v oboru“ říkali … takže jsem to měl prý blbě. Tak reklamovali. Přijeďte si nouzové osvětlení odmontovat, a k tomu zacálujte investorovi „způsobenou škodu“ 100 tis Kč …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

18 − 9 =



Další články

5. 11. 2022 Jan Hlavatý

Ano. Chápu, že v současném neřízeném boomu fotovoltaik se to švihá hlava nehlava (aneb jak hezky řekl kolega „každej, kdo doteď prodával roušky a covid testy, dělá najednou fotovoltaiky„). Nicméně ono se dá vydedukovat pár zásad, kterých když se bude projektant držet, tak jdou fotovoltaické (PV) systémy navrhovat poměrně bezpečné. Bohužel často pravý opak toho, co je […]


Číst více



7. 10. 2022 Jan Hlavatý

V současném boomu projektů fotovoltaik se neustále naráží na to, že pomalu na každé stavbě jsou jiné požadavky PBŘ. Někde nemusí být odstupy panelů na střechách od světlíků, někde být odstupy musí, někde stačí metr, někde se požadují nejméně 2 metry, někde klidně i více. Z pohledu projektanta elektro každému poptávajícímu kladu na srdce, aby před zahájením […]


Číst více



11. 9. 2022 Jan Hlavatý

Po letní tvůrčí pauze se rozbíhá příprava nových přednášek. Pobaveně jsem si u toho vzpomněl, jak když začal Covid, a veškeré přednášení se přesunulo do online prostředí, tak se začaly ozývat rozhořčené hlasy, jaktože mnohé přednášky nejsou zadarmo? Ta a ta firma dělá přednášky zdarma, tak proč chtějí jiní za přednášky peníze? Taková nehoráznost! Socialismus! Všechno má být […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra