27. 3. 2022
„Jakto, že v projektu nemáte všechny světelné obvody přes chrániče?!„. pravil telefonicky výrobce rozváděčů na jednom mém projektu.
„A proč by podle Vás měly být v občanské výstavbě světelné vývody přes chrániče?„, podivil jsem se, lehce pobaven potenciálem dalšího nesmyslu do sbírky. „Protože náš revizák to tak po nás vždycky chce!“
A bylo vymalováno.
Jak to chce revizák, tak přes to nejede vlak.
Odůvodňovat samozřejmě nikdy nic nemusí. Pak přišla ještě oficiální písemná reklamace na to samé téma. Podotýkám, že se nebavíme o bytech, či prostorách pro ubytování. Řeč je o administrativně komerčním objektu se školou. Všechny světelné obvody musí být vždy přes chrániče!
Prý.
Smetl jsem to ze stolu, a považoval za vyřízené. A pak slyším od druhého člověka z oboru cosi o tom, že prý světelné vývody musí být vždy přes chrániče. Chvíli na to to slyším to samé i od třetího člověka z oboru. A znovu! A ještě! Co se to děje? Vyšla snad nějaká nová norma, která mi unikla?
Nevyšla. To pouze v časopise Elektro 11/2021 vyšel ničím nepodložený blábol, kterého se patrně všichni chytli:
Ustanovení ČSN 33 2130 ed. 3:2014 článek 5.2.9 konstatuje, že v případě, že se v elektrické instalaci používají chrániče, tak žádný chránič nesmí chránit víc než jeden světelný obvod. Toto ustanovení tedy znamená, že jsou-li v elektrické instalaci pro ochranu uživatelů použity např. v zásuvkových obvodech chrániče, tak musí být koncový světelný obvod připojen k chrániči i v prostorech, které nejsou určeny pro samostatnou domácnost (např. kanceláře). Zároveň nesmí k žádnému chrániči být připojeno více světelných obvodů než jeden.
Předpokládám, že nikdo z hlásačů této nové pravdy se už neobtěžoval si příslušnou normu otevřít, a přečíst si ji, co se v ní vlastně píše:
5 Silové obvody
5.2 Světelné obvody
5.2.9 Jištění světelných obvodů
Je-li v prostorech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod
…
5.3 Zásuvkové obvody
Tak si to pojďme rozebrat.
Slovní spojení „je-li“ znamená „jsou-li“. „Pokud jsou použity … pak … něco“. Slovní spojení „je-li“ ale neznamená „musí být použity“. Neboli tento článek sám o sobě použití proudových chráničů na světelné vývody nenařizuje. Pouze konstatuje, že pokud osvětlení je napájeno přes proudové chrániče, pak musí být splněny nějaké podmínky.
Schválně jsem onu citaci z normy dal včetně kapitol, kde se ona citace nachází. Nachází se v kapitole světelné obvody. Nenachází se v kapitole zásuvkové obvody. Nachází se v kapitole světelné obvody. V dané kapitole, a pak už ani nikde jinde v celé normě, a ani v žádné jiné normě není nic o tom, že „pokud jsou na zásuvkových obvodech chrániče, tak musí být chrániče i na osvětlení“. Sorry jako, ale to není nic než ničím nepodložený blábol.
Žádný takový požadavek neexistuje.
Dobře, pojďme tedy vyřešit ještě poslední otázku, kdy musí být proudové chrániče i na světelných obvodech?
Ve všech ostatních prostorách (jako např. administrativy, komerce, školy, průmysl, sklady, apod.) žádný předpis nikde nepožaduje, že by muselo být osvětlení vždy napájeno přes proudové chrániče. Ať se to komu líbí nebo ne.
Pokud na to má někdo jiný názor, nechť do komentářů níže předloží konkrétní citaci konkrétního článku konkrétní normy, kde by něco takového bylo napsáno. Podotýkám ale, že bezduché a ničím nepodložené dedukce ala „když jsou zásuvky, musí být i na světlech“ neberu.
Tady na tom krásně vidíte jednu z cest, jak patrně vzniká všudypřítomné „jedna bába povídala“. Někdo někde plácne nějakou hovadinu, a všichni to hned začnou bez rozmyslu papouškovat, byť by to byla sebevětší píčovina …
2. 10. 2024 Jan Hlavatý
Dostal jsem poměrně zajímavý dotaz, zdali se musí po vypnutí fotovoltaické elektrárny do 10 kW na rodinném domě odpojit i její DC část od střídače? A jelikož mě odpověď hned nenapadla, říkám si, že by to mohl být zase nějaký příspěvek na blog. Třeba rozproudí diskusi. Vyhláška do 50 kW Veleslavná vyhláška č. 114/2023 Sb. pro PV systémy do 50 kW […]
13. 6. 2024 Jan Hlavatý
Zajímalo by Vás, jak vzniká legislativa? Ve zkratce tak, jak všechno ostatní; v neskutečném bordelu. Ve druhé polovině roku 2021 jsem byl osloven, jestli bych se nezúčastnil přípravy návrhu nové vyhlášky o technických požadavcích na stavby. No jasně, bude mi ctí! To jsem tehdy ještě ale popravdě netušil, co mě čeká. V únoru 2022 jsme pak vypustili […]
29. 5. 2024 Jan Hlavatý
Je venku. A je to strašnej paskvil. Což bylo vidět už v rámci připomínkování návrhu. Co se povedlo Začněme tím, co bych viděl za přínosné; zabere nám to na úvod méně času. Všechno se týká dokumentace pro provádění stavby; v dokumentaci pro povolení nějak nic přínosného nenacházím: D.1.2.1 písm. w): jsou požadovány seznamy kabelů D.1.2.1 písm. ad): má […]
Webdesign © 2018 David Jindra
Pouzit nebo nepuzit proudovy chranic osvetleni by mnel resit take protokol o vnejsi vlivech coz vsude chybi….
a) Proč by to měl řešit protokol o vnějších vlivech (kde je to stanoveno)?
b) Co to znamená „všude chybí“?
V naprosté většině budov pro administrativu (aj.), dělají správce údržby laikové bez elektrotechnického vzdělání nebo maximálně osoby seznámené. Tyto osoby při výměně žárovky nebo zářivky mohou přijít lehce k úrazu elektrickým proudem, ať už poruchou svítidla nebo nedbalostí druhé osoby. Při použití proudového chrániče se toto nebezpečí minimalizuje. Jednofázový proudový chránič stojí dnes od 300Kč a je určitě levnější než ošetření u lékaře(v lepším případě). C vy nato velevážení projektanti.
S tím se bohužel nedá souhlasit.
Zaměstnavatel je povinen BOZP. A v rámci BOZP jsou pak dále legislativně stanovena pravidla ohledně obsluhy a oprav vyhrazených či vybraných zařízení. Takže žádný laik správce nikde dělat legislativně nemůže (ostatně žádný zaměstnanec ani laikem býti nemůže, minimálně musí být osoba školená). A pokud někdo dělá nějakou obsluhu nebo opravy, aniž by k tomu měl potřebnou kvalifikaci, pak je to problém provozovatele/zaměstnavatele, ne problém projektanta.
Promiňte, tady čtu, že norma není závazná. To myslíte vážně? K čemu potom je?
Můžete být konkrétní, kde že by mělo být napsáno, že „norma není závazná„? Nic takového nikde nevidím. K (ne)závaznosti norem doporučuji si nastudovat toto …
Za sebe nechápu použití RCD ve světlech, která jsou mimo dosah a jsou chráněna před NDN výrobním provedením a instalace splňuje všechny požadavky smyčky pro automatické vypnutí či dvojitou izolaci resp. splňují požadavky i bez zapojení s RCD. Zásuvky, je jiná věc, tam může kdosi připojit i nebezpečný výrobek. Světla na dosah zase může poškodit a nechat se zabít nějaký vandal, to chápu, ale veškerá světla v domácnosti, ubytovacích prostorech mimo dosah, nevím, měl by to někdo zdůvodnit. Výměna zdroje pod napětím je důvod?
Bohužel se s tímto nesmyslem potkávám tak často, že už mě to ani nebaví vysvětlovat. Lidi si přečtou větu, která říká A a vyvodí si z toho B.
Podle mě je to v normách napsáno zcela jasně a plně souhlasím s vašim výkladem.
Po přečtení diskuzí bych rád objasnil příčinu, proč RT požadují RCD na každém světelném vývodu vyplývající z ustanovení v ČSN 33 2130 ed.3, potažmo asi i z požadavku pracovníka agentury ČAS (nevím zda byl myšlen ing.Vojík ?) V srpnu 2020 byla vydána TNI 33 2000-4-41, která v čl. 6.2 mluví o použití RCD ve světelných obvodech v sítích TN a TT. ( Závaznost norem potažmo TNI zde nebudu rozebírat) Cituji: “ Z ustanovení norem přímo vyplývá, že každý koncový světelný obvod je chráněn svým proudovým chráničem (RCD)“ Dále pak použití skupinového třífázového proudového chrániče pro ochranu jednoho světelného obvodu ….. Dále citace: Z hlediska bezpečnosti se důrazně doporučuje použití samostatného proudového chrániče pro každý jednotlivý světelný vývod“ Tím je myšleno využití 3 fáz. RCD pro následné jednotlivé světelné obvody. Z výše uvedeného mohou pramenit různé názory na RCD ve světelných obvodech. Ještě se naskýtá otázka zezávaznění norem rozhodnutím orgánu státní správy??
„Z ustanovení norem přímo vyplývá, že každý koncový světelný obvod je chráněn svým proudovým chráničem (RCD)“. Tohle jsem taky četl. Problém je v tom, že to z ničeho nevyplývá. Ta věta je tam jen tak plácnutá bez dalšího.
A proč RT mnohdy požadují hovadiny? Protože jsou RT. Protože jim to někdo nakukal někde na školení. Protože „už to tak dělají 20 let“. Protože proto. To jim stačí. Na čtení norem není čas, mnohdy ani mentální kapacita.
Vaši odpověď nechápu, jinde říkáte „co je napsané to je dané“, zde vám citoval větu, která říká „má být“, ale pro vás je to plácnutí, ale pro toho RT, který normy vidí jako minimum co musí člověk udělat, aby předešel škodám na zdraví a majetku, tak tu větu má, podle vás ji má ignorovat, jenom protože dle vás je plácnutá?
Tím máte na mysli, že se při projektování a revizní činnosti máme řídit každou větou, kterou kde kdo někde plácne? Když kdokoli kamkoli napíše, že „Z ustanovení norem přímo vyplývá, že každý koncový světelný obvod je chráněn svým proudovým chráničem (RCD)“, pak se tím všichni budeme řídit? Nic takového totiž v žádné normě nikde napsáno není. To si jen někdo někde (chybně) vydedukoval.
Pokud máte jiný názor, doplňte prosím konkértní článek konkrétní normy, kde by něco takového bylo uvedeno.
Bohužel smutné na této věci je, že tento blábol o povinnosti chráničích na všech světelných obvodech šíří osoba, která je zaměstnancem agentury ČAS, tedy osoba která by měla být „nejpovolanější“. Pak se nedá divit, že normy jsou čím dál tím více nesrozumitelné a dokonce se stává, že během půlroku vyjde oprava normy a následně oprava opravy.
Dobrý den,
inspirativní příspěvek. Já například v administrativních objektech FI na světla navrhuji, ačkoli vím, že být nemusí a to za účelem zvýšení bezpečnosti. Na druhou stranu tím ale logicky zvyšuji zákazníkovi náklady. Je to asi věc názoru.
Jak se k tomu stavíte Vy? Hovoříte o tom s klientem a dáváte mu na výběr?
Děkuji
Pokud norma chrániče na osvětlení nepožaduje, tak je nenavrhuji. Teď úplně nevím, koho máte na mysli klientem/zákazníkem, ale mými objednateli jsou v 99 % případů architekti. A u nich je zadání vždy jednoznačné; tak levně jak to jen jde za splnění požadavků norem a případně zadání. A pokud bych chrániče navrhnul i tam, kde být nemusejí, tak se obávám že je jen otázkou času, kdy se po mě někdo začne vozit s tím „že jsem investorovi způsobil škodu, a že si mám přijet chrániče odmontovat a zaplatit„. Ostatně o něčem obdobném bude řeč i v další přednášce, kterou vypustím snad dnes nebo zítra.
Děkuji za odpověď.
Já zase dělám převážně realizační dokumentace koncovým zákazníkům a obvykle je přesvědčím.
Ale díky za tip, jak se stavět k projektům např. od architektů s tlakem na nejnižší cenu.
Míra
Dělám z 90% případů pro stavaře. Ale diskutovat o použití nebo nepoužití chrániče s kýmkoli, tak úplně nemusím.
A když, tak např. u těch světelných okruhů v administrativě jednoznačně řeknu, že za bezpečnost elektro odpovídám já a kvůli bezpečnosti jsem rozhodl použít chrániče! A jestli se jim to nelíbí, já to tam dám, a ať si to vyřídí s montérem a revizákem, a oni rozhodnou, jestli to tam dají nebo ne (vše říkám naprosto slušně a klidně, ale rozhodně se nikdy nehádám)!
A to dávám na každý zásuvkový okruh samostatný chránič, protože jsem se rozhodl, že je to v normě. Nikdy jsem s tím problém neměl.
Musíte být rozhodný – já jsem projektant, já rozhoduji a musím si to i klidně obhájit – což není problém. Zodpovědnost za projekt mám já, naopak norma je pouze doporučená a za nic nezodpovídá!
Rozhodný.. ano, proč by ne.
Ovšem Vaše konstatování o tom že Vy jste se rozhodl že je to v normě.. ufff. Tedy pokud jste tu normu nepsal přímo Vy.
Norma (kromě vyjímek=bezpečnostních) je doporučující a za nic neručí. Kus papíru fakt za nic ručit nemůže, to je pravda.
Pokud však půjde z tlustého do tenkého, tak si svůj návrh nesplňující požadavky norem ač jen doporučujících musíte obhájit.
Jenže Vy nepíšete o tomto případu, ale o opačném. Tedy požadavky norem překračujete. Tím se dopouštíte nehospodárného návrhu. Což pálí stavebníka/inveastora. V dnešní době Vám ještě mohou „napařit“ úmyslné zvyšování ekologické stopy/zátěže. A to je, nebo se již pomalu stává velkým zločinem.
Ano ano, a nemusí to být jen teorie. Mě se to už jednou stalo, a to jsem to měl dokonce navrženo v souladu s předpisy. Ale „odborníci v oboru“ říkali … takže jsem to měl prý blbě. Tak reklamovali. Přijeďte si nouzové osvětlení odmontovat, a k tomu zacálujte investorovi „způsobenou škodu“ 100 tis Kč …
Bezpečnost světelných okruhů v administrativě? Proč? Co mi hrozí v betonovém objektu u osvětlení, kde veškeré zásahy do elektroinstalace včetně případné výměny světelných zdrojů provádí (měla by provádět) osoba s odpovídající elektrotechnickou kvalifikací? Osazování RCD na tyto světelné okruhy je naprostá zhovadilost a být já investorem, nechám vás to zaplatit a garantuji vám, že byste to zaplatil. I bezpečnost má své hranice a alibismus zvyšující náklady si můžete dovolit možná u sebe doma. Tam si to platíte ze svého.