Načítám...

Dá se navrhovat fotovoltaika bezpečně?


5. 11. 2022



Ano. Chápu, že v současném neřízeném boomu fotovoltaik se to švihá hlava nehlava (aneb jak hezky řekl kolega „každej, kdo doteď prodával roušky a covid testy, dělá najednou fotovoltaiky„).

Nicméně ono se dá vydedukovat pár zásad, kterých když se bude projektant držet, tak jdou fotovoltaické (PV) systémy navrhovat poměrně bezpečné.

Bohužel často pravý opak toho, co je k vidění v praxi.

 

PV systémy na polích

Já sám systémy na polích a loukách neprojektuji, nelíbí se mi. Maximálně tak nějaké brownfieldy, či hlušiny. Dávají mi smysl jen na nevyužitelné půdě.

U těchto systémů je poměrně asi jedno, jaké napětí bude na řetězci/stringu. Jestli tam bude 500, 1000 nebo 1500 V je v zásadě fuk. Stejně tak je fuk, jak dlouhá a nevypínatelná je DC část. Prostě když to blafne, tak to na té louce shoří, a hotovo. Samozřejmě za předpokladu, že to nemá svým požárem okolo sebe krom sebe samého co ohrozit.

Nicméně i tady je jedna zásada, která by měla být společná obecně úplně pro všechny PV systémy. Strašně oblíbený nešvar je našvihat prvky DC části do plastových skříněk; je to přeci levné. Najdou se dokonce i „odborníci„, co nejsou schopni otevřít normu, ale jsou schopni se ptát, jestli by na DC části nemohli namísto rozváděče (tj. dle souboru EN 61439) použít jen úplný kryt (dle ČSN EN 60670-24)? Stačí si přečíst rozsah platnosti druhé uvedené normy, co myslíte? Ony rozváděče pro DC části PV systémů jsou řešeny normou ČSN EN IEC 61439-2 ed. 3, příloha DD. Takže milí zlatí … ne, nemohli.

Plastové rozváděče jsou jak známo dle požadavku ČSN EN IEC 61439-1 ed. 3, čl. 10.2.3.2 zkoušeny žhavou smyčkou, dle uvedeného článku na 650 až 950 °C. Jedno z nebezpečí, které ale na DC části číhá, je stejnosměrný oblouk, který tam může hořet po neomezenou dobu (resp. tak dlouho, jak dlouho bude svítit Slunce). Jakou teplotu bude mít takový DC oblouk? Tisíce °C? Řádově více, než kolik řeší zkouška žhavou smyčkou. Neboli rozváděče i jakékoli odbočné krabice z plastu jsou zcela nevhodné do DC části PV systémů.

V DC části PV systémů je potřeba vždy používat pouze kovové rozváděče (samozřejmě včetně třeba i kovových průchodek). Ano, norma na to není. Ale to není na nic z toho, co píšu dále. Možná proto je v tom v praxi takový bordel.

 

PV systémy obecně na objektech

Když je na baráku fotovoltaika, tak to hasiči nehasí!

Na objektech už je situace diametrálně jiná. Pokud dám PV systém na střechu nějakého objektu, tak tím začnu ovlivňovat jeho požární bezpečnost. Tady už nebude jedno, jaké bude napětí na stringu/řetězci, jako je tomu uvedeno výše. První limit najdeme v IEC 62548:2016:

6 Safety issues
6.1 General
6.1.1 Overview
PV arrays for installation on buildings shall not have maximum voltages greater than 1 000 V DC. Where the maximum PV array voltage exceeds 1 000 V DC, the entire PV array and associated wiring and protection, shall have access restricted to competent persons only.

Jak je to s tím hašením? Hasí hasiči objekty s PV systémy, anebo nehasí? Ničím nepodložených blábolů jedna bába povídala je jak známo plná praxe, tak se pojďme podívat, co na to předpisy. Na webu HZS jsou ke stažení i Bojové řády jednotek požární ochrany. A mezi nimi najdeme v kapitole Metodické listy kapitoly P světe div se i Metodický list P48: Požáry fotovoltaických elektráren:

Čl. I odst. 10: Požáry FV elektráren rozdělujeme na
a) požár elektroinstalace FV elektráren, zejména měniče napětí nebo jistících prvků v rozvodech DC nebo AC. K uvedenému požáru se přistupuje stejně jako při hoření elektrických zařízení. Používají se nevodivá hasiva, např. CO2, práškové přenosné hasicí přístroje, popř. se aplikuje hašení vodou elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V (…)

To se podívejme. To je zase v praxi pindů, jak se objekty s PV systémy nehasí. Ony se hasí. Tedy za předpokladu, že někdo při návrhu takového systému přemýšlel, a navrhl jej tak, aby hasit šel.

To nejde!„; už to slyším. Samozřejmě, že to jde. Jen se musí chtít.

Ve světě existuje např. US National Electric Code 2017 NEC 690.12:

Controlled conductors located inside the boundary or not more than 1 m (3 ft) from the point of penetration of the surface of the building shall be limited to not more than 80 volts within 30 seconds of rapid shutdown initiation

PV systém na jakémkoli objektu (krom výjimek v následující kapitole) by měl být navržen tak, že a) buďto udržím napětí na řetězci/stringu do 400 V (byť vzhledem k onomu NEC 690.12 zase tak trochu česká cesta), anebo b) dám na panely optimizery, které mi umožní celou DC část vypnout přímo na panelech (když už se mi nechce udržet napětí do 400 V); a c) samozřejmě na DC části vůbec nepřelézt přes 1000 V. Ano, oba body a) a b) stojí něco navíc, proto se to moc nedělá. Ale to neznamená, že by to nešlo. Jen se nechce.

Abych udržel napětí na řetězci/stringu do 400 V, musím co? Neprojektovat stylem Ctrl C/V, ale musím umět i trochu počítat. To proto, že se musím nejprve dopočítat skutečného maximálního napětí, jaké se mi na řetězci/stringu může objevit v závislosti na teplotě okolí. Viz ČSN 33 2000-7-712 ed. 2, Příloha B (tak schválně, v kolika projektech jste něco takového viděli spočítané?).

Pravda ne každý střídač bude umět s takovýmto napětím pracovat, ale chce to jen chvíli hledat. Anebo použít ony optimizery. Protože takto navržený PV systém pak neznemožní případné hašení objektu, na kterém je osazen.

 

PV systémy na rodinných a bytových domech

Tady je situace ještě o to kritičtější, že jde o instalace laiků, obsluhované laiky. Jelikož se nejedná o vyhrazená zařízení, není zde ani žádná povinnost revizí, ani žádný odborný dozor. Nedělejme si tudíž ani iluze, že tam za dobu životnosti elektrárny bude někdo dělat nějaké kontroly či údržbu.

A podle toho by se k takovým instalacím mělo i přistupovat:

  • základní bezpečnostní norma ČSN EN 61140 ed. 3 v čl. 4.2 a Tabulce 1 uvádí, že za určitých podmínek je základní ochrana zajištěna omezením napětí do 120 V DC;
  • ČSN 33 2000-7-712 ed. 2 v čl. 712.410.102 a 712.414.101 uvádí, že na DC straně mohu jako ochranné opatření použít i malé napětí, přičemž to pak nesmí přesáhnout 120 V DC;
  • výše je uvedena citace z NEC 690.12, kde se požaduje po vypnutí PV systému udržet napětí do 80 V DC.

Což když si všechno dáme dohromady, tak není až tak složité vydedukovat, jak by bylo dobré PV systémy na rodinných či bytových domech navrhovat.

To nejde!„; už to slyším. Samozřejmě, že to jde. Jen se musí chtít.

Ono stačí zapojit ještě méně panelů do série, ale propojit více takových sérií paralelně. Čímž udržíme napětí do oněch 80-120 V, jen nám k tomu naroste proud. Zpravidla se ani nejedná o nijak rozsáhlé instalace. Ano, ne každý střídač s tím pak umí pracovat. Ale zase stačí jen hledat, a najít ten vhodný. Navíc se taková instalace části PV systému do 120 V DC vůbec nikdy ani nestane vyhrazeným technickým zařízením.

Pokud má jít o systém doplněný bateriovým úložištěm, tak se vyloženě nabízí namísto střídačů rovnou použít nějaký MPPT Controler (ať už třeba Victron, Studer, apod.), který z panelů vyrobí 12/24/48/60 V DC, a na takovém bezpečném napětí pak realizovat i vlastní baterii. Ano, takovéto řešení stojí něco navíc, proto se to moc nedělá. Ale to neznamená, že by to nešlo. Jen se nechce.

Ale nechat si na rodinný či bytový dům osadit PV systém s nevypnutelnými stovkami voltů na DC části mi osobně přijde dost velká zhovadilost.

 

 

EDIT 10.11.2022: přidána IEC 62548:2016




34 komentářů: “Dá se navrhovat fotovoltaika bezpečně?”

  1. Jiří Kaufner napsal:

    Zajímavé čtení. Souhlasím s tím, že odolnost plastů vůči teplu, žhavé smyčce je problematická.
    Na trhu jsou ale i „plastové“ rozváděče, které jsou z polyesterů a nejedná se o plasty ve smyslu „termoplasty“, nýbrž o „termosety“. Z podstaty vlastností termosetů jsou tyto materiály mnohem odolnější vůči teplu. Samozřejmě vyhovují i na žhavou smyčku. Hlavní plusová vlastnost oproti plastům je ta, že teplem nedochází k deformaci skeletu. Jaký máte názor na DC rozváděče z termosetických polyesterových materiálů?

    • Jan Hlavatý napsal:

      Nároz mám v zásadě identický. Žhavá smyčka není hořící oblouk. Čím a jak by se rozváděče z termosetů měly zkoušet, jestli hořícímu oblouku vyhoví? Taktéž viz nová ČSN P 73 0847, Příloha D, čl. D.4: vše na DC části má být přednostně kovové …

      • Jiří Kaufner napsal:

        U izolačních materiálů se provádí „jen“ zkouška žhavou smyčkou, tedy u termoplastů i u termosetů. Termosety odolávají na 960°C. Víc se nezkouší.
        Jak se zkouší odolnost vůči oblouku u plechových rozváděčů?
        Pokud se budeme bavit o vlastnostech termosetů, tak jsou vůči tepelnému namáhání nesrovnatelně odolnější než termoplasty. Odolnost vůči oblouku bude srovnatelná jako u plechu.
        Na termosetech navíc nevznikají vodivé uhlíkové cesty jako u termoplastů.
        Jistou výhodu proti plechu vidím v menší tepelné vodivosti a hlavně v izolačních vlastnostech. Z hlediska bezpečnosti se tedy mohou rozváděče z termosetů srovnávat plechovými rozváděči.
        Ptám se, protože většina techniků hází všechny plasty do jednoho pytle. Vlastnosti termoplastů a termosetů, v souvislosti s tepelným namáháním, jsou zcela jiné.

        • Jan Hlavatý napsal:

          Zajímavé. Odolnost proti oblouku u plechových rozváděčů se předpokládám nezkouší nijak (netuším, nejsem výrobce). Spíše bych řekl, že se u nich odolnost očekává „z principu“, neb plech nehoří, ani se při delším působení oblouku nezačne tavit (tipuji, nejsem materiálový inženýr). Problém vnímám vidím hlavně v tom, že jakmile oblouk zahoří, tak už sám nezhasne, dokud bude Slunce svítit. Čili nejenže vysoká teplota, ale též i po delší dobu. Jak se v takovém případě bude chovat termoset? Bohužel žádné zkoušky pro tyto případy nejspíš předepsané nejsou, takže mám trochu obavu, že to nemáme jak rozlousknout …

          • Jiří Kaufner napsal:

            To je právě ono. Teplota tavení plechu je cca 1500°C Oblouk má zcela jistě víc. Pokud vystavíme oba materiály dlouhodobě působení oblouku, může se stát to, že odkápnutý kov bude mít větší zápalnou schopnost, než odpadnutý zuhelnatělý kousek termosetu (neodkápne – netaví se). V této situaci pak může být opět termoset lepší.
            Souhlasím, že termoplasty, které se dávají nejvíce, nejsou pro DC vhodné. Termosety by ale obstát měly. Jenže jak to vyzkoušet?

          • Jan Hlavatý napsal:

            Podle mě jedině tím, že se to někde zkusí … 🙂

      • Beran napsal:

        Dobrý den ale v 61439-2 ed. 3, příloha DD stojí že DC rozváděč má být třídy ochrany 2. Což nedává moc prostoru pro fantazii takže plastové rozvodnice.

  2. Ladislav Farták napsal:

    Mno… pěkně napsáno… upřesním jen, že pořád platí 61439-2 ed.2 a v ed.3 je to pouze jen informativní příloha – o FVE… Používáme nízkonapěťové stringy do 120VDC u Studera nebo Victrona – není to problém, ale měď to nešetří… je pravda, že se člověk cítí lépe 🙂 i s nízkonapěťovými bateriemy… HV systém bez optimizérů a tlačítka pro rozpojení stringu prostě neinstalujeme… je to u 10kWp cca 35k navíc… doufejme, že nová vyhláška pro FVE do 50kW bude smysluplná… Co není normativně dořešeno jsou vyskonoapěťové baterie… norma na testování a měření neexistuje… 62446-1  není pro hybridy… nikdo to prostě neřeší… chtělo by to fakt doladit, aby bylo jasno u normotvůrců… p.s.: plastový rozvaděč pro DC mi nevadí, pokud vyjde oteplení, má potřebné krytí a zkoušky a IP… úplně nevím, kde a z jakého důvodu by tam měl oblouk vzplanout – na přepěťovce asi ne, v pojistkovém pouzdru ? snad při vytažení pojistky za běhu :)… ne dělám si srandu… teď opravdu vážně tento problém řeším, nicméně ty zkoušky v informativní příloze jsou fakt vražedné… nesoudobost 1 na AC části je přehnaná – to nemůže nastat… u DC jo atd atd… mno uvidíme… mějte se pěkně a čest Vaší práci…

    • Jan Hlavatý napsal:

      úplně nevím, kde a z jakého důvodu by tam měl oblouk vzplanout

      Tak už jen třeba roky nekontrolované a nedotahované šroubové spoje (zejména u RD) mě na první dobrou napadá.

  3. petrr napsal:

    Takže podtrženo sečteno:
    1) Rozvaděč DC raději vždy kovový
    2) Rozvaděč AC může být plastový
    3) DC a AC dohromady raději nedávat a když už je dát dohromady, tak do kovové skříně? Nebo je nedávat dohromady nikdy?

    • Jan Hlavatý napsal:

      Ad 1) za mě souhlas
      Ad 2) teoreticky ano
      Ad 3) z jakého důvodu „dohromady raději nedávat“? V ČSN EN IEC 61439-2 ed. 3, Příloha DD je výslovně uvedeno, že obě části v jednom rozváděči mohou, tak proč by zase „nemohly“? Samozřejmě by (dle mě) měl být takový rozváděč kovový.

      Jinak pozor na jednu věc. Pokud je DC část v kovovém rozváděči, tak DC část musí splňovat požadavky na dvojitou nebo zesílenou izolaci. Což kovová skříň nesplňuje, takže onen požadavek na dvojitou nebo zesílenou izolaci musí splňovat samotná přístrojová výzbroj DC části (což není úplně automaticky vždy splněno).

  4. Aleš napsal:

    Dobrý den,

    jen v rychlosti. Jak je to tedy prosím například se sdružovací boxy PV Next (PVN1M1I3S0FXV1O0TXPX10) které se nazývají DC rozvaděče?

    • Jan Hlavatý napsal:

      Dívám se na to stejně, jako na všechny ostatní plastové nesmysly v DC části. Navíc jim dávám tak měsíc, maximálně dva. V připomínkovém řízení je totiž návrh vyhlášky k FVE do 50 kW, kde se objevuje požadavek, že všechny „rozváděče a sběrač pro spojení kabelového rozvodu“ musí být z materiálu třídy reakce na oheň A1 nebo A2; tedy kovové, nikoli plastové (či musí být instalovány na nehořlavé podkladové konstrukci).

  5. PavelK napsal:

    Realizovat návrh FVE s napětím stringů do 120V je víceméně na RD nereálné. Bavíme se spíše o FV systému na obytném autě, kde 4 panely *24V dávají 96V.
    Domovní instalace mají panely s obvyklým napětím řekněme 40V/12A (nejčastěji) a měniče jsou schopny nastartovat někde nad 180V DC, spíše víc…
    Běžné, tedy nikoliv výjimečné, je spojení 13-18 panelů do stringu, tedy 720V.
    Zmíněné optimizéry mj. přemostí panely, pokud ztratí externí napětí z měniče = bezpečnostní funkce. Optimizér přemostí panel, pokud jede s malým napětím a degradoval by celý string = funkce optimalizace při zastínění. Někdy se montuje jeden optimizer na 2 panely, takže na 20 článkový string namontuju 5 optimizerů, abych přemostil 5×2 panely a snížil napětí na bezpečných 400V. Náklad navíc asi 5x2000Kč. OK.
    Ale jak se to dozví ten hasič, co chce hasit střechu?? A kde je zohledněno riziko plynoucí z toho, že mám rozbitné tašky (zpřístupnění požářiště pod krytinou) zadeklované plochou panelů? Cekově ten humbuk kolem požárů panelů je poněkud přehnaný, těch požárů kvůli panelům je malé procento. Vyšší nebezpečí představují samotné měniče a jejich nesprávná montáž a vůbec řešení ochrany před účinky přepětí vlivem atmosferických jevů. Nikde jsem popravdě neregistroval nějaké doporučení od ITI nebo jiného odpovědného orgánu, jak vlastně ochrany realizovat …a co budou při kontrolách vyžadovat, když se teda chtějí na kontroly chystat. Já s tím souhlasím, jen by nebylo od věci dát tomu víc než jen pár obrázků od DEHNu… Jak to vidíte vy ?

    • Jan Hlavatý napsal:

      Reálné nereálné … slyšel jste někdy o mikrostřídačích, anebo o MPPT trackerech? To, že většina lidí něco nezná ještě neznamená, že to nejde …

  6. Pavel napsal:

    Dobrý den, zde píšete, že pro DC část se mají používat pouze kovové rozváděče. Jak si mám tedy vysvětli normu ČSN 33 2000-712 ed.2 která v článku 712.412.101 říká – Elektrická zařízení, např. PV moduly, kabelový systém (např. slučovací box, kabely) použité na DC straně (až do připojovacího místa v PV měniči) musí být třídy II nebo musí mít rovnocennou izolaci.

    Slučovací box – sestava rozváděče, ve které je část PV pole nebo PV řetězec připojen a který také může obsahovat elektrické příslušenství.

    Jak u kovoých rozváděčů a krabic zajist třídu izolace II.?

    Děkuji za odpověď a osvětlení této problematiky

    • Jan Hlavatý napsal:

      O dvojité izolaci hovoří třeba i ČSN EN IEC 61439-2 ed. 3, příloha DD, čl. 8.4.1. Když se podíváte do ČSN EN 61140 ed. 3, čl. 7.1, Tabulka 3, tak tam je uvedeno, že třída ochrany II znamená, že „zařízení nespoléhá na žádná ochranná opatření instalace„. Čili pokud chci použít kovový rozváděč, musím v něm mít takové prvky, které budou samy o sobě splňovat třídu II, a nebudou se spoléhat na ochranná opatření oné kovové skříně (ostatně v průmyslu se třída II v kovových rozváděčích naprosto běžně objevuje, proč by to nemělo jít u PV systémů?). Analogicky pokud by zařízení třídy II „nešlo“ osadit do kovového rozváděče, pak třeba stejný kabel třídy II na DC části (dle ČSN EN 50618), byste nesměl dát do kovového žlabu. Ale pokud je mi známo, tak to lze naprosto bez problému. Proč by pak stejné zařízení třídy II nešlo osadit do kovové skříně? Který článek kterého předpisu něco takového zakazuje? 🙂

      • Pavel #2 napsal:

        Dobrý den,

        uvedené argumenty v článku mně osobně dávají smysl a vnitřně s nimi souhlasím. Nicméně po přečtení celého článku, komentářů a příslušných norem mi v hlavě vyvstalo několik doplňujících otázek na které si sám nedokážu odpovědět…

        Q1. Jak píšete v článku – ČSN EN IEC 61439-2 ed. 3, příloha DD hovoří o problematice rozváděčů pro FVE instalace, tudíž ČSN EN 60670-24 pro rozváděče FVE neplatí na základě ustanovení v „1. Rozsah platnosti“. Avšak v jednoúčelové normě ČSN 33 2000-712 ed.2 ve článku 712.511.103 se píše, že „Pro domácnost a podobné lokality mohou být kryty alternativně v souladu s EN 60670-24“ – zde vidím nesouhlad norem, nebo? Anebo je myšleno (bez explicitní formulace) úplné kryty použít pouze pro AC část? Kterou normu bych měl vybrat jako prioritní?

        Q2. Pokud musí být DC FVE rozváděče třídy II nebo ekvivalentní a použiju plastový rozváděč, tak je otázka uzemnění poměrně jasná. Plast je izolační a výrobce rozváděče je tak schopný vytvořit elegantně rozváděč třídy II s uzemňovací svorkovnicí uvnitř a vodičem uzemnění vyvedeným z rozváděče do MET.
        Pokud však počítám v projektu s plechovým rozváděčem, tak tento plechový rozváděč (zařízení třídy II) nesmí mít prostředky pro spojení s ochranným vodičem (PE), kromě případů podle 7.4.3.2 (viz. ČSN EN 61140 ed. 3:2016 čl.: 7.4.3.1) a navíc s ochrannými vodiči (PE) uvnitř tohoto plechového rozváděče se musí zacházet jakoby s vodiči živými (dvojitá izolace) (viz. ČSN EN 61140 ed. 3:2016 čl.: 7.4.3.2). Dále pak uvažuji, že v tomto plechovém rozváděči je umístěna uzemňovací svorkovnice pro připojení SPD od stringů.
        Musí být pak vodiče z SPD do uzemňovací svorkovnice v provedení dvojité izolace, včetně vodiče z rozváděče do MET objektu (defakto zde existuje vodivé propojení s PE vodičem přes MET)? A může být tento plechový rozváděč (jeho konstrukční části) uzemněn, například hned do uvnitř instalované uzemňovací svorkovnice, pokud prohlásím toto uzemnění za pracovní uzemnění/ekvipotenciální pospojování?

        Q3. Pokud v tomto plechovém rozvádeči třidy II jsou ovládací obvody 230AC, např. pro podpěťové spouště odpínačů, musí být obvody v provedení odpovídajícím třidě II = dvojité izolaci?

        Vždy, když výše zmiňuji dvojitou izolaci, mám na mysli také ekvivalentní opatření (izolační podložky, fólie apod.) nemyslím tím jenom, ačkoliv většinou to bude nejproveditelnější metoda, dvojitou/zesílenou izolaci použitých kabelů.

        Děkuji za Váš čas, názor a odpověď.

        • Jan Hlavatý napsal:

          Máte zajímavé otázky, které nutí přemýšlet, to se mi líbí.
          Ad Q1. Problém u EN 60670-24 vidím v tom, že v rozsahu platnosti této normy je uvedeno, že platí pro kryty se jmenovitým napětím nepřesahujícím 400 V. Což když se podíváte, jak se to v praxi mastí hlava nehlava, 500-600-700-800 V na DC části, tak v takových případech úplný kryt použít nelze. Základní norma EN 60670-1 v rozsahu platnosti uvádí, že platí pro AC i DC napětí. Norma 60670-24 toto pak jen na AC nikde neomezuje. Nicméně těch maximálních 400 V by se nesmělo na DC překročit, což znamená, že musí jít ne o hodnotu UMPP, ale o hodnotu UOCmax, dopočtenou přes teplotní koeficienty panelů. Takový systém ale v praxi málokdy potkáte, tudíž reálně úplné kryty použít ve většině případů nelze.
          Nicméně i kdyby to šlo, úplný kryt z hlediska napětí použít, tak u nich vidím několik problémů. První je, že norma EN 60670-24 uvažuje s nějakými redukčními činiteli využití a soudobosti; EN 61439-2 naproti tomu v čl. DD.5.4 říká, že činitel (ne)soudobosti musí být 1 (100 %). Druhý problém je, že dle čl. AA.3.2 písm. b) normy EN 60670-24Úplný kryt GP musí být vyroben z izolačního materiálu, který je schopen vydržet (…) tepelná namáhání, jimž může být vystaven při obvyklém používání (…)„. U AC obvodů je to ověřeno zkouškou žhavou smyčkou; pro DC obvody ale zkouška na oblouk žádná neexistuje. Třetí problém je, že k úplným krytům poskytují jejich výrobci konfigurační SW, ve kterém se ověřuje splnění normových požadavků (oteplení, atd.). Umí ty jejich SW i ověřování DC obvodů pro fotovoltaiky? Pokud ne, tak se obávám, že k takovému úplnému krytu není jak dodat povinnou dokumentaci.

        • Jan Hlavatý napsal:

          Ad Q2 a Q3. Představte si VN rozváděč, který má nízkonapěťovou nástavbu, ve které jsou ovládací obvody AC, ovládací obvody DC, klidně k tomu i ovládací obvody SELV (anebo klidně i nějaký rozváděč strojního zařízení v průmyslu). Mám tedy v jedné kovové skříni několik napěťových soustav, které musí být minimálně od sebe, či některé i od oné kovové skříně odděleny dvojitou nebo zesílenou izolací (tedy analogicky stejný případ, jako obvody FVE v kovové skříni). Používají se v těch rozváděčích nějaké speciální jističe, svorky, či cokoli dalšího? Nepoužívají. Tak proč by se něco speciálního mělo používat v rozváděčich pro FVE? Jediné, na co je u toho potřeba dávat pozor, je jaké musím splnit jmenovité výdržné impulsní napětí pro onu dvojitou izolaci (viz EN 60664-1 a napěťové úrovně do 150/300/600/1250/1500 V).

        • Novak P. napsal:

          Dobry den,

          pokud mohu take s necim prijit do mlyna, tak pokud je mi znamo, rozvadece pro fotovoltaiku jsou vzdy bezvyhradne vykonove rozvadece,tedy rozvadece podle normy IEC 61439-2 a tudiz nelze pouzit normu na uplne kryty at je napeti jakekoliv.

  7. Petr Tobolík napsal:

    Dobrý den.
    Ve Vašem článku tvrdíte, že FVE na RD není VTZ…
    Dle Z 250/2021Sb, ale o VTZ jde, nebo se mýlím?
    Tedy alespoň v důvodové zprávě k onomu zákonu jsem to četl.
    Děkuji za reakci.

    • Jan Hlavatý napsal:

      Můžete prosím nalinkovat konkrétní odstavec ze zákona č. 250/2021 Sb., kde je napsáno, že „RD je VTZ“? Před tím ještě doporučuji si přečíst toto (včetně diskuse pod článkem).

      Navíc v článku výše je uvedeno, že FVE do 120 V DC nebude nikdy VTZ, včetně linku na konkrétní odstavec zákona č. 250/2021 Sb. Pokud na to máte jiný názor, než je uvedeno v zákoně, argumentujte prosím věcně, jinak nemá diskuse žádný smysl.

      • Petr Tobolík napsal:

        Vycházím z důvodové zprávy zákona 250.
        strana 27.
        Citace:
        Současná terminologie oboru je svázána s názvoslovím vycházejícím z českých technických norem. Jejich rozsah a smysl je však pro různá vyhrazená technická zařízení odlišný. Především je v návrhu nově vymezován pojem provoz vyhrazeného technického zařízení a jeho předání do používání. Respektuje se zde přitom definice používání jako využívání funkce, vlastností a technických parametrů zařízení k účelům a za podmínek specifikovaných průvodní dokumentací, přičemž tyto činnosti jsou spojeny zejména se spouštěním, zastavováním, odstavováním, dopravou, úpravou, seřizováním, manipulací, opravou, údržbou a čištěním technického zařízení po celou dobu jeho používání.
        Pro určení adresátů povinností je zmíněn i pojem výrobce. Pojem výrobce vychází z definic použitých v zákoně o technických požadavcích na výrobky. Základním právním předpisem pro danou oblast je zmiňovaný zákon č. 22/1997 Sb. Vyhrazená technická zařízení mohou a často jsou kompletována z prvků (výrobků) několika výrobců a zprovozněna třetí osobou, jíž může být jeden z výrobců, provozovatel anebo osoba se zvláštní odbornou způsobilostí, která k takové činnosti má kvalifikaci a oprávnění podle živnostenského zákona. Jedná se tak o možné sestavy jednotlivých výrobků, které jsou kompletovány v jeden výsledný celek – např. bioplynová stanice, parní kotel, fotovoltaika apod.

        • Jan Hlavatý napsal:

          Tak v té důvodové zprávě zalistujte ještě pár stránek dál, na stranu 34: „Vzhledem k působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního úřadu inspekce práce se návrh zákona a navrhovaná pravidla nevztahují na zařízení využívaná pro volný čas (prostředky lidové zábavy), na zařízení společné části domu v bytovém domě a na nebytové prostory včetně bytů a rodinných domů v osobním vlastnictví.„.
          FVE na RD je vyhrazeným zařízením maximálně pro toho, na koho se vztahuje BOZP. Na koho se BOZP nevztahuje, na toho se nevztahuje ani zákoník práce, a nemůže se tak na něj vztahovat ani zákon č. 250/2021 Sb. Nic složitýho.

          • Petr Tobolík napsal:

            Ano. To je pravda. Ale pokud si nechám na RD instalovat FVE od firmy, tak na tu firmu se zákon 250 vztahuje. Tedy ta firma musí postupovat dle zákona 250 a instaluje VTZ. Na konci práce by měla dodat dokumenty a VRZ…a tu přeci vypracuje RT s oprávněním na VTZ. Tím je tato instalace povýšena na VTZ a protože RT musí dle zákona určit lhůtu revizí, tak majitel je povinen tuto lhůtu dodržet, jinak nedodržel návod výrobce (FVE) a dál jede na své triko jako NE-VTZ.
            Je to tenký led…že ano….

          • Jan Hlavatý napsal:

            Povinnosti lze ukládat pouze na základě zákona; ne na základě toho, že se nějaký zákon vztahuje na nějakou firmu. Stejně tak vypracovaná revize nic nikam nepovyšuje (nalinkujte prosím, v jakém konkrétním paragrafu konkrétního předpisu je něco takového stanoveno?). Co má být na konci práce předáno laikovi je definováno normou ČSN 33 1310 ed. 2.

          • Petr Tobolík napsal:

            NV 190/2022 par. 10 písm. N.
            Pokud musí RT určit lhůtu revize dle NV, tak uvažuji, že minimálně po dobu platnosti RZ se jedná o VTZ. Jinak by přeci nemusel vypracovat RZ. A tu vypracovat musí, protože dodavatelsky spadá pod zákon 250 a NV 190.
            Pokud lhůtu neurčí, tak porušil NV a tím zákon 250/2021.

          • Jan Hlavatý napsal:

            Takže důvodová zpráva říká, že zákon č. 250/2021 Sb. se na něco nevztahuje, prováděcí předpis k tomuto zákonu (který se na danou oblast nevztahuje) stanovuje nějaké požadavky na obsah revizní zprávy, revizní technik podle toho vypracuje revizní zprávu, a podle Vás tím změní status tak, že pro danou oblast (která je na začátku vyjmuta z působnosti) zákon č. 250/2021 Sb. najednou z ničeho nic začne platit? To je poměrně zajímavá úvaha; nicméně se s ní neztotožňuji.

          • Petr Tobolík napsal:

            Jakjinak bych si tedy vysvětlit, že dodavatelská firma dodá VTZ….a hned jak odjede tak to VTZ přestane být? K čemu ja pak ta VRZ? (to přemýšlím nahlas).
            Na školení zaznělo tohle:
            Povinnost vykonávat pravidelné revize fo­tovoltaické elektrárny na soukromém objek­tu (pro který se pravidelné revize nepřede­pisují) vyplývá z toho, že elektrická energie je tomu, kdo ji vykupuje, dodávána v rámci smluvních vztahů opírajících se o energetic­ký zákon a navazující předpisy, které vyža­dující, aby elektrické zařízení bylo udržová­no ve stavu odpovídajícím právním předpi­sům a technickým normám.

            Konec citace.
            Neznám energetický zákon tak dokonale abych tohle dokázal obhájit….a skoro bych řekl, že jsem vyčerpal všechny možnosti obhájit své původní tvrzení. Asi změním názor…a to i díky Vaší trpělivosti.

          • Jan Hlavatý napsal:

            Tak na školeních se plácá spousta dojmů, které pokud nejsou doloženy konkrétními odkazy na konkrétní články konkrétních předpisů, jsou akorát „jedna bába povídala“. Elektroinstalace RD/BD nepřestanou být VTZ, když VTZ nikdy nebyly (zákon č. 250/2021 Sb. se na ně nevztahuje). VTZ byly pouze pro zhotovitele (toho, kdo je povinen BOZP); a zhotovitel je povinen k tomu přistupovat, jako k VTZ, a to z důvodu vlastní BOZP. A tím pádem je povinen na konci i revizí ověřit bezpečnost, jako by o VTZ šlo. Ale svou činností z toho VTZ neudělá. V energetickém zákoně je stanoveno, že zákazník je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Toto ustanovení ale pouze říká, že „zákazník je povinen dodržovat ty předpisy, které se na danou oblast vztahují“. Zákon č. 250/2021 Sb. se na ni nevztahuje. Může být, že třeba v nějakém zákoně souvisejícím s pojištěním majetku může být stanovena povinnost revize provádět; pak by taková povinnost existovala (to ale netuším; můžete zkusit hledat – dejte si Zákony pro lidi, a do vyhledávání napište revize, či obdobná slova). Taková povinnost může vyplývat např. i z pojistných podmínek pojištění majetku. Ale nemůže taková povinnost vzniknout tím, že revizní technik něco napíše do nějaké revize.

  8. Jakub napsal:

    Velmi dobře zpracováno. Ale jelikož ty znalosti
    problematiky neznají i samotné sbory HZS, mnohdy
    dotčené investory zastaví přímo samy HZS.
    Co okres to jiný názor. Takže za mne je potřeba aby
    HZS věděli co SE SMÍ/NESMÍ.
    A to nemluvě dále o stavebních úřadech obcí
    s rozšířenou působností. ONI ZKRÁTKA JAK ŘÍKÁTE
    NECHTĚJÍ – MUSELI BYSE TO NAUČIT.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

13. 6. 2024 Jan Hlavatý

Zajímalo by Vás, jak vzniká legislativa? Ve zkratce tak, jak všechno ostatní; v neskutečném bordelu. Ve druhé polovině roku 2021 jsem byl osloven, jestli bych se nezúčastnil přípravy návrhu nové vyhlášky o technických požadavcích na stavby. No jasně, bude mi ctí! To jsem tehdy ještě ale popravdě netušil, co mě čeká. V únoru 2022 jsme pak vypustili […]


Číst více



29. 5. 2024 Jan Hlavatý

Je venku. A je to strašnej paskvil. Což bylo vidět už v rámci připomínkování návrhu.   Co se povedlo Začněme tím, co bych viděl za přínosné; zabere nám to na úvod méně času. Všechno se týká dokumentace pro provádění stavby; v dokumentaci pro povolení nějak nic přínosného nenacházím: D.1.2.1 písm. w): jsou požadovány seznamy kabelů D.1.2.1 písm. ad): má […]


Číst více



20. 5. 2024 Jan Hlavatý

Váš oblíbený nekonečný seriál na pokračování. Technické zprávy. Dlouhodobě mě fascinuje, na jaký hovadiny v nich člověk často narazí. Proč to tam projektanti píšou? „Aby tam aspoň něco bylo“? Aneb když už nevíme, co do technické zprávy psát, tak tam aspoň nakopírujeme hromadu nesouvisejícího balastu? Nesmrtelné Ctrl C/V? Nejspíš …   Z dokumentace pro stavební […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra