Před nějakou dobou jsem psal úvahy o tom, kam se bude vyvíjet obor projektování elektro. Byl jsem vedle jak ta jedle.

Není tomu totiž ani půl roku nazpět, co došlo k zásadnímu zlomu. Zpřístupnění modelů umělé inteligence světu. Dnes se o ní mluví pomalu na každém rohu, ale podle mě si ještě jen málokdo uvědomuje, jaké může a bude mít dopady.

Podívejme se na projektování elektro. Proč by to neměl být obor, který třeba úplně zanikne? Pokud projektant elektro fakticky jen skládá střípky skládačky dohromady, proč by je za něj nemohl skládat nějaký automat? Protože co dělá projektant elektro tak unikátního, že by nemohl být nahrazen?

První velká oblast práce projektanta elektro je propojovat výrobky do nějakého celku zvaného elektroinstalace. Ať už výrobky jiných profesí (např. zařízení vzduchotechniky, chlazení, topení, atd.), které v podstatě musí dohledávat a vyzobávat z jejich dokumentací. Anebo výrobky z oblasti elektro (např. vypínače, zásuvky, fotovoltaické panely, atd.), které pak do instalace doplňuje sám. To vše pak sdružuje do míst zvaných rozváděče, a ty pak dále sdružuje mezi sebou až k hlavnímu přívodu. Co brání tyto činnosti kompletně nahradit algoritmy a umělou inteligencí? Ostatně automatizované generování schémat rozváděčů je už dnes realitou i bez nějaké umělé inteligence.

Druhou velkou oblastí práce projektanta elektro je dát dohromady nějaké bilance řešených elektroinstalací. Což už je oblast, která si o nahrazení umělou inteligencí vyloženě koleduje. Protože skládání bilancí není o ničem jiném, než posčítat příkony všech napájených spotřebičů, a k nim se snažit predikovat nějaké soudobosti. Což je fakticky věštění z křišťálové koule, založené na nějakých zvyklostech. Což je něco, co umělá inteligence zvládá už dnes levou zadní. A pokud se jí k tomu dají nějaká ohromná data např. z fakturačních měření, tak se bude přesností odhadů blížit realitě.

Třetí velkou oblastí práce projektanta elektro je přehled v oblasti souvisejících technických norem. Což není v zásadě nic jiného, než znalost většího množství informací, a schopnost se v nich orientovat a hledat souvislosti. V okamžiku, kdy někdo dá umělé inteligenci načíst všechny normy ČSN, tak maximálně v řádu hodin vznikne něco, co bude mít širší a hlubší znalosti, jak kterýkoli současný projektant široko daleko. Nehledě na to, že bude schopná analyzovat veškeré souvislosti mezi normami, a to i napříč mezi různými obory. Který projektant dnes něco takového umí?

Čtvrtou velkou oblastí práce projektanta elektro je dimenzování na základě požadavků norem. Pokud potřebuji přenést dopočtený výkon, budu k tomu potřebovat nejméně takové jištění, a k němu nejméně takový kabel, jehož zatížitelnost se bude odvíjet od toho, jak a kde bude uložen. Opět nic, co by nešlo automatizovat. Umělá inteligence k tomu navíc bude schopna brát v úvahu současně i mnohem více kritérií pro dimenzování (zatížení, délky, způsob uložení, ale třeba i ztráty vzhledem k ekonomice průřezu, atd.), díky čemuž bude brutálně efektivnější, než kterýkoli projektant.

O tom, že je jen otázkou času, kdy někdo přijde třeba s výpočty osvětlení postavené na umělé inteligenci, asi nemusíme moc pitvat. Umělá inteligence si v modelu stavby dohledá typy místností (které si ostatně na straně architekta na základě jeho skici, jak by měl objekt vypadat, před tím sama nejspíš navrhne), a podle požadavků norem, které už má načtené v malíku, definuje, jaké prostředí má být v jaké místnosti (topení, chlazení, větrání, oslunění, osvětlení), a sama si jej i dořeší. To samé v bledě modrém je ostatně i návrh ochrany před bleskem, což zase není nic jiného, než jen hledání optimálních míst pro umístění jímačů tak, aby návrh vyhověl nějakým normovým kritériím (ať už kritériu ochranného úhlu, či valivé koule).

A že nakonec umělá inteligence rozpracuje i potřebné detaily, a vygeneruje veškeré související výkresy a celou dokumentaci, bude jen třešničkou na dortu. Projektant tak může začít jen vozit faktury.

Projektant je fakticky jen dělníkem navrhování.

A podle mě je jen otázkou času, kdy bude pokud ne celá, tak aspoň výrazně dominantní část jeho práce nahrazena. A může to být změna i velmi rychlá, klidně i v řádu jednotek let. Proč ne klidně i jen za rok, či za dva? Protože pokud bude rozvoj umělé inteligence exponenciální, pak co tomu brání? Pokud by chtěl někdo namítnout, že k tomu neexistují softwarové nástroje, tak kde bere jistotu, že umělá inteligence nezačne časem třeba sama programovat? Vždyť už dnes dokáže psát kód mnohdy efektivněji, než programátoři.

Pokud pozice projektanta elektro nezanikne úplně, pak se z projektanta může stát někdo, kdo bude třeba jen dohlížet, koordinovat, či korigovat práci umělé inteligence. Třeba se z něj stane někdo, kdo bude zprostředkovávat interakci mezi reálným (klienti, objednatelé, architekti) a abstraktním (umělá inteligence) světem. Nebo to vidí někdo jinak?

PS: Samozřejmě, že jsem si o textu výše v průběhu psaní povídal s umělou inteligencí. Mnohé podněty ostatně pocházejí od ní samé …

4 komentáře: “Kudykam?”

1. Petr Slezák napsal:

   10. 4. 2023 (20:11)

   Osobně si myslím, že to nebude dlouho trvat. Z půdorysu dokáže již AI vygenerovat krásnou vizualizaci. Pokud to bylo reálné. Dle půdorysů vygenerovat kompletní projekt bude otázkou chvíle. Kdy investor bude říkat, co si představuje a AI bude upravovat v řádech minut. Jediné u čeho to bude horší, tak u rekonstrukcí, které jsou dost specifické. To nás AI zaměstná na místní šetření. Může to vše být rychlejší, než si myslíme. A bude spíš na nás, abychom uměli zadat práci AI a najal si nás investor na to, aby v oboru elektro „řídili“ AI a její výstup.

   Odpovědět
2. Antonín Brčák napsal:

   7. 3. 2023 (16:12)

   Chtělo by se mi říci, že se zatím bát nemusíme, protože většina investorů vlastně neví co chce, zadání je často napsáno tak, že výsledek neodpovídá skutečným požadavkům a normy jsou někdy i proti sobě, nehledě na různé výklady toho co která věta vlastně znamená. Taky by se dalo říci, že je otázkou, proč by si dal někdo práci nahradit zrovna projektanta elektro. Ale třeba se budu za pár let hodně divit (doufám, že ne). Otázkou pak je, čím se budeme všichni živit. Protože takto se dá hypoteticky zrušit skoro jakýkoliv obor, kde je pracovník spojovacím článkem mezi židlí a klávesnicí…
   Asi se dá v takovém případě očekávat, že nějaká pracovní místa zůstanou právě pro lidi, kteří budou tvořit „překladač“ mezi investorovu „vizí“ a programem. Ale kolik jich bude? A jak se to podepíše na ekonomikách jednotlivých zemí?

   Odpovědět
3. Petr Průša napsal:

   1. 3. 2023 (12:49)

   Skvělá úvaha! Jako architekt jsem na tom možná o trochu lépe, ale jeden nikdy neví. Nedávno jsem si poprvé něco zkoušel s UI Midjourney. Je to v podstatě tak jednoduché, až je to děsivé. Když vidíte, jak vypadají například výsledné vizualizace podle celkem jednoduchého textového zadání, tak je rozhodně už nyní možné je používat minimálně jako neomezený zdroj nápadů a inspirace. Ještě horší, než jak je to jednoduché je to, jak je to návykové! No, uvidíme, co bude za pár let. Na mém Facebooku jsem něco zkoušel se Salukami a je to celkem vtipné:
   https://www.facebook.com/profile.php?id=100008368639146

   Odpovědět
   • Petr Slezák napsal:

     10. 4. 2023 (20:16)

     Nechci být posel špatných zpráv, ale ještě nevidíme kam až může AI dospět. Co může, ale nemusí, je pár míst na zadávání. Může to dospět do fáze. Zpracuj mě projekt, tak aby zapadl do stylu zástavby v centru Prahy, přesto byl moderní atd. nakonec z toho vypadne výsledek vc rozkresleni sázecího plánu pro okrasné rostliny.

     Odpovědět