Načítám...

Hardware pro projektování


29. 1. 2024



Aktualizace příspěvku z 03/2023 v části SSD

Poslední příspěvek o hardware pro projektování jsem vypustil bezmála před 10ti lety. Mezi tím jsem měl ještě jeden další rozepsaný cca 5 let zpátky, ale nepublikoval jsem jej. Kam se to tedy za těch 5-10 let všechno posunulo?

 

Procesor

V roce 2014 jsem používal Intel i7-3770
(4 jádra + 4 virtuální, 8 MB cache, 3,4-3,9 GHz, 77 W)

Asi dva roky jsem dělal i na notebooku HP ZBook 15u G6
(4 jádra + 4 virtuální, 8 MB cache, 1,8-4,6 GHz)

Asi dva roky jsem dělal na AMD Ryzen 5600X
(6 jader + 6 virtuálních, 32 MB cache, 3,7-4,6 GHz, 65 W)

Aktuálně jsem do desky osadil AMD Ryzen 5950X
(16 jader, 64 MB cache, 3,4-4,9 GHz); mám jej nicméně trochu přiškrcený, vypnutá virtuální jádra a TDP omezené deskou na 65 W.
I tak to má výkonu habaděj.

Čili nějaký drobný progres za ty roky asi vidět je. Počet jader průběžně asi narůstá, frekvence už spíše pozvolněji. Matně mám zafixováno, že už se asi pomalu naráží na limity křemíku, takže těžko říci, kam se to posune za pár let.

 

Paměť

V roce 2014 jsem používal 16 GB (DDR3).

Pak jsem přešel na 32 GB RAM.

Od roku 2021 mám 64 GB (DDR4).

Nicméně kdykoli se podívám do využití paměti ve správci úloh, tak to je v podstatě využitých stále jen okolo 10 GB. Těžko říci, jestli je využití paměti nějak výrazně vyšší, nicméně za nějaké minimum pro práci bych dnes nebral méně, jak 32 GB. Osobně znovu těch 64 GB.

 

Pevný disk

Zatímco před 10ti lety bylo SSD brutálním urychlením, dnes je to v podstatě standard. Rozdíly mezi jednotlivými modely jsou dnes troufám si říci spíše zanedbatelné, rozhodně to není takový rozdíl jako mezi HDD a SSD.

Aktuálně s novými deskami s PCIe 5.0 nastupuje novější generace SSD s rychlostmi několikanásobně vyššími oproti současným PCIe 4.0, nicméně programy na tom několikanásobně rychleji hádám běhat nebudou.

V zásadě bych si s tím ale hlavu moc nelámal. Za mě SSD formátu M.2 do desky na systém, a druhý SSD klidně na SATA na data.

Za poslední rok se ale ukazuje, že to s těmi SSD není tak růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Čím novější SSD, tím větší průšvih, zdá se. Dokud byly SSD vyráběné MLC technologií, bylo vše OK. Jakmile se ale přechází na čím dál menší TLC, či dokonce na nejmodernější QLC, tak jde jejich kvalita raketově do háje. Jeslti máte třeba pocit, že se Vám PC nějak zpomaluje, tak to nemusí být jen pocit; může to být SSD, které „hnije“. Všechny tydlety moderní TLC/QLC disky, které se tváří jako super rychlé v testech, jdou zpravidla velmi rychle do kopru, úměrně tomu, jak dlouho se používají. Velmi názorně je to vidět v tématu na PC Tuning. Doporučuji si to téma prolistovat, a podívat se, jak na tom po chvíli jsou všechny ty spotřební moderní disky (ala Samsungy PRO, KC3000, Solidigm PRO, atd.); brutální propady rychlosti klidně až na 1/10.

Takhle třeba vypadá SSD v mém „moderním“ notebooku Asus B9 (ačkoli má mít 2,5 GB/s tak mnohdy má jen 0,25 GB/s):

Samozřejmě je otázka, co s tím, protože MLC disky se v podstatě už sehnat nedají; nevyrábí se. Koncem roku jsem potřeboval nový disk, protože na původním 512 GB Samsung 970 PRO (ještě MLC) mi už bylo velmi těsno. Jediné, co v tom nalinkovaném vláknu na PC Tuning doporučují, jsou enterprise disky; SSD určená do serverů. Mívají na sobě mnohem více čipů, než ta malinká SSD do M.2 slotů, jsou určeny pro mnohem větší zátěž. Ano, jsou i výrazně dražší, než normální SSD, ale na druhou stranu se třeba na eBayi dají sehnat i za normálnější peníz.

Zkusil jsem to se Samsungem PM983 (MZQLB3T8HALS-00007) a zatím spokojenost. Nedosahuje sice rychlost dnešních „ultrarychlých“ SSD, ale na druhou stranu je několikanásobně rychlejší s malými soubory, A taky je rychlostně stabilní. Čili zatím mám dojmy pozitivní. Pouze je nutné u těchto disků dávat pozor na dvě věci. Všechny tyto serverové SSD mají rozhaní U.2 nebo U.3, tak čemuž je potřeba redukce do M.2 slotu; je to nimcéně kompatibilní. Druhá věc je, že tyto disky výrazně více topí, a je potřeba je aktivně chladit (resp. je aspoň dát do průvanu nějakého ventilátoru).

 

Grafická karta

Věčné téma, plné spousty proměnných.

V roce 2014 jsem používal Quadro K600
(128 bit, 1 GB GDDR3); dnes už by to hádám stálo za prd.

Na notebooku jsem měl Radeon WX3200
(128 bit, 4 GB GDDR5); v zásadě to nebylo zlé.

Od roku 2021 jsem chvíli používal Quadro RTX A2000
(192 bit, 6 GB GDDR6); na kreslení to bylo v zásadě výborné.

Kvůli renderování videí mám aktuálně Quadro RTX A4000
(256 bit 16 GB GDDR6); pro samotné kreslení přínos už moc nepozoruji, brutální rozdíl ve výkonu je ale vidět při zpracování a renderování videí.

Tady ale vyvstává nezodpovězená otázka, jestli by stejnou parádu neudělala i klasická herní grafická karta za polovinu ceny? Těžko říci. Na druhou stranu ty profi grafické karty se dají za polovinu ceny koupit z druhé ruky (obě Quadro RTX jsem tak koupil), čímž se onen rozdíl v zásadě stírá, a pak asi nemá smysl dumat, jestli profi kartu, anebo herní kartu.

 

A jinak?

Průměrná životnost konfigurace je u mě dlouhodobě tak 4-5 let.
To jen tak, že při oceňování zakázek je také dobré myslet na to, že jednou na čas je potřeba na nový hardware taky našetřit, aby byl za co koupit.

Jak jsem zmínil výše, asi dva roky jsem projektoval na notebooku, konkrétně na pracovní stanici HP Zbook 15u G6. Nebylo to vyloženě špatné, určitě tam byla příjemná ta mobilita (v létě to vzít a jít dělat někam ven), výkonnostně to taky celkem ledasco zvládalo. Zlom ale nastal s příchodem covidu, kdy jsem na tom měl začít dělat přednášky a videa; tydle činnosti začaly být spíše trápením (což ostatně onen notebook i odnesl, neb na takovou zátěž patrně nebyl stavěný, začal se přehřívat, od toho se mu uvnitř nafoukla baterka, a šel na reklamaci).

Praktická zkušenost, co by se možná mohla hodit: do grafiky RTX A2000 stačil na všechno 500 W zdroj (Ryzen 5600X / 64 GB / 2x SSD), s grafikou RTX A4000 už to kolabovalo; s 850 W zdrojem je zase všechno OK.

Aktuálně se mi strašně líbí 5K2 monitor od Lenova. Brutální plocha, brutální rozlišení, produktivita poletí o stovky % nahoru! Nebo si to jen maluju?

Každopádně co mám rád je, aby celý počítač by co nejmenší a co nejtišší (viz ta bílá kostka v pozadí; dlouho jsem hledal nějakou šikovnou malou skříňku, až jsem ji našel … jmenuje se HGC Osmi 3.1 a v ní je to celé nacpané).

Jo a myši jak vidíte používám dvě. Musím to střídat, jinak mě bolí ruce.

 




2 komentáře: “Hardware pro projektování”

  1. Miroslav Vichr napsal:

    Dobrý den,

    ta malá klávesnice na fotce před tou skutečnou klávesnicí, to je prosím co? A k čemu to slouží?

    Díky M

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

2. 10. 2024 Jan Hlavatý

Dostal jsem poměrně zajímavý dotaz, zdali se musí po vypnutí fotovoltaické elektrárny do 10 kW na rodinném domě odpojit i její DC část od střídače? A jelikož mě odpověď hned nenapadla, říkám si, že by to mohl být zase nějaký příspěvek na blog. Třeba rozproudí diskusi.   Vyhláška do 50 kW Veleslavná vyhláška č. 114/2023 Sb. pro PV systémy do 50 kW […]


Číst více



13. 6. 2024 Jan Hlavatý

Zajímalo by Vás, jak vzniká legislativa? Ve zkratce tak, jak všechno ostatní; v neskutečném bordelu. Ve druhé polovině roku 2021 jsem byl osloven, jestli bych se nezúčastnil přípravy návrhu nové vyhlášky o technických požadavcích na stavby. No jasně, bude mi ctí! To jsem tehdy ještě ale popravdě netušil, co mě čeká. V únoru 2022 jsme pak vypustili […]


Číst více



29. 5. 2024 Jan Hlavatý

Je venku. A je to strašnej paskvil. Což bylo vidět už v rámci připomínkování návrhu.   Co se povedlo Začněme tím, co bych viděl za přínosné; zabere nám to na úvod méně času. Všechno se týká dokumentace pro provádění stavby; v dokumentaci pro povolení nějak nic přínosného nenacházím: D.1.2.1 písm. w): jsou požadovány seznamy kabelů D.1.2.1 písm. ad): má […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra