Načítám...

Jak se bránit aktivním jímačům?


15. 6. 2022



Za poslední dobu se na mě obrátilo již několik lidí ze strany investorů a provozovatelů s tím samým dotazem; jak se máme bránit proti tomu, aby nám dodavatel osazoval aktivní jímač, když ho nechceme?

Je to poměrně jednoduché.

 

Jsou normy závazné, či nejsou?

Soubor EN 62305 nemusíme dodržovat, protože normy jsou nezávazné!

Spousta lidí všemožně blábolí, jak jsou normy nezávazné. Buďto jim to nakukal někdo někde na školení, a tak to dál papouškují, anebo si přečetli poslední větu § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb. a myslí si, že sežrali všechnu moudrost světa.

Mno. To je možná obecně pravda, ale rozhodně to není pravda na pracovištích. Na pracovištích jsou moji milí blábolící totiž mnohé normy závazné. Nevěříte? Přečtěte si rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2014, sp. zn. 3 Ads 42/2014:

Dále je třeba zdůraznit, že zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, z něhož stěžovatelka dovozuje, že české technické normy nejsou obecně závazné, se vůbec nevztahuje na oblast bezpečnosti o ochrany zdraví při práci (srov. § 1 odst. 1 citovaného zákona). Při řešení otázky závaznosti českých technických norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je naopak třeba vycházet z právních předpisů, které tuto oblast skutečně upravují. Podle § 349 odst. 1 zákoníku práce jsou právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mimo jiné také technické dokumenty a technické normy. Z tohoto ustanovení zákoníku práce vyplývá závaznost technických norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je přitom lhostejné, zda jde o „právní předpisy“ nebo „ostatní předpisy“ ve smyslu citovaného ustanovení. Rozhodující je, že zákonodárce stanovil odkazem na tyto technické normy jejich právní relevanci a závaznost.

Z čehož plyne zásadní otázka, zdali je norma na ochranu před bleskem normou, která by upravovala oblast bezpečnosti a ochrany zdraví? Zcela nepochybně, viz např. § 3 odst. 1 písm. g) nařízení vlády č. 378/2001 Sb.:

Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou (…) ochrana zařízení, které může být vystaveno účinkům atmosférické elektřiny, zejména zasažení bleskem

Jak poznáme pracoviště? Překvapivě třeba tak, že tam jsou nějací zaměstnanci! Jsou v administrativních budovách zaměstnanci? V nemocnicích? Ve školách a školkách? Ve výrobních a skladových halách? Nejedná se náhodou o pracoviště?

Pokud jde o pracoviště, a projektant, zhotovitel, či dodavatel aktivního jímače blábolí něco o nezávaznosti norem, tak melou akorát ničím nepodložené sračky. Tak jim na to neskákejte, a vyžadujte po nich normy dodržovat. Protože v tom případě mají povinnost dodržet jak celý soubor EN 62305, tak i včetně platné ČSN EN 62305-3 ed. 2, Změna Z1. Ještě jsem neviděl instalaci aktivního jímače, která by této normě vyhovovala.

 

Co závaznost norem ve stavebnictví?

Tady se stačí podívat na základní povinnost zhotovitele dle § 160 odst. 2 zákona č. 186/2006 Sb., a hned je myslím jasno:

Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Pokud existuje k ochraně před bleskem technická norma, což existuje, viz soubor EN 62305, pak je zhotovitel stavby podléhající stavebnímu zákonu povinen ji dodržet. A ne u toho blábolit, že jsou prý normy nezávazné, a že je bla bla nemusí dodržovat. Musí. Je tomu ze zákona povinen.

 

Co máte ve smlouvě o dílo?

Máte ve smlouvě něco ve smyslu, že je dodavatel povinen dodržovat související či platné české technické normy? Pak není moc co řešit.

Pokud Vám pak někdo předloží projektovou dokumentaci s aktivem podle francouzské normy NF C 17-102, tak je potřeba dokumentaci či realizaci reklamovat jako dílo, které má vady, neboť neodpovídá smlouvě, dle které musí být dodrženy české technické normy, tedy i soubor EN 62305.

Pokud ale nic takového ve smlouvě o dílo nemáte, tak máte spíše smůlu. Pak by bylo dobré vyměnit toho, co Vám píše smlouvy.

 

Bláboly v projektech aktivů

Projektanti aktivních jímačů mají v oblibě argumentovat v projektech normou ČSN 33 2000-5-51 (jedno v jaké edici), a jejím článkem 511.1. Prý že onen článek umožňuje projektovat podle norem cizích států. Leda tak hovno. Nic takového v něm napsáno není. Opět pouze melou píčoviny, protože tam je napsáno, že podle normy cizího státu lze postupovat až tehdy, až pokud neexistuje ani související národní norma, ani související evropská norma. Jenže ona související evropská norma existuje, viz soubor EN 62305, včetně národního dodatku ve formě výše uvedené ČSN EN 62305-3 ed. 2, Změna Z1, které mají tudíž co? Které mají přednost před normami cizích států.

Nejprve musí být splněna česká technická norma, a teprve až pak na to lze roubovat cokoli dalšího, viz např. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. 1 As 162/2014:

[44] Stanovení určité normové hodnoty neznamená, že nemůže být zvoleno ještě lepší řešení. Aby někdo ale mohl zvolit lepší řešení, musí vědět, jaký je minimální povolený standard, kterého musí dosáhnout. Musí hlavně být dopředu jasné, jak postupovat, aby danou vyhlášku neporušil. (…) Argumentace žalovaného a Ministerstva pro místní rozvoj, že normové hodnoty nejsou závazné, tedy neobstojí.

Jakékoli další výblitky o projektování podle francouzské normy NF C 17-102 na aktivy jsou tím pádem zcela irelevantní. Sračky, sračky, sračky.

 

Bláboly od TIČRu či pověřené organizace

Projektanti, zhotovitelé a dodavatelé aktivních jímačů se s oblibou zašťiťují bláboly TIČRu. Jako např. jejich úchvatná „pomůcka“ do kriminálu. TIČR, ani její nástupnická pověřená organizace tady nejsou od toho, aby vykládaly své právní názory, ale od toho, aby plnily úkoly v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. A pokud se někdo zašťiťuje nějakým právním názorem TIČRu, tak mu jen stačí připomenout Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 9 As 256/2015:

[142] Stěžovatel v kasační stížnosti opakovaně poukázal na to, že revizní zprávu revizního technika P. označila za platnou Technická inspekce České republiky. Hodnocení, jakou vypovídací hodnotu a použitelnost ve správním řízení má revizní zpráva pocházející od revizního technika, který před sepsáním revizní zprávy elektrárnu vůbec nenavštívil, je hodnocení právní. K takovému hodnocení byl plně povolán krajský soud, přičemž náhled Technické inspekce České republiky není pro soud závazný ani určující.

Aneb výběrčí poplatků TIČR (či nástupnická pověřená organizace) si mohou blábolit co chtějí, ale na povinnost dodržovat EN 62305 to nemá žádný vliv.

 

Aby nevznikla mýlka

Soubor EN 62305 nikde nezakazuje instalaci aktivních jímačů.

Takže případné bláboly projektanta, zhotovitele, či dodavatele aktivů o tom, že „když nebude aktiv, tak se sejdeme ve Štrasburku!„, jsou akorát kecy v kleci.

Pokud je mi známo, tak platí nějaká legislativní hierarchie. Ano, předpisy Evropské unie mají vyšší právní sílu, jak národní legislativa. Ale on snad existuje nějaký právní předpis Evropské unie, který by říkal, že pro ochranu před bleskem musí být aktivní jímač? Pokud neexistuje, tak moc nevím, co by kucí v tom Štrasburku chtěli dělat?

Ano, aktivní jímač je výrobek, a pro ten platí zásada volného pohybu zboží na trhu Evropské unie. To ale ještě neznamená, že by se výrobky nemusely instalovat v souladu se závaznými požadavky národní legislativy, neboli:

  • výpočet řízení rizika je platný jen a pouze tehdy, pokud ochrana před bleskem vyhovuje EN 62305-3 a EN 62305-4 (srov. ČSN EN 62305-2 ed. 2, čl. B.1)
  • mohou se uvažovat pouze fyzické rozměry jímačů (a nikoli jejich kouzelné vlastnosti; srov. ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, čl. NA.2)
  • soustava svodů musí vyhovovat ČSN EN 62305-3 ed. 2 (srov. ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, čl. NA.3)

A teprve až splníte tyto požadavky souboru EN 62305, pak si tam milí zlatí šroubujte výrobky, jaké je libo; nikdo to nezakazuje.

 

A víte proč jsou projektanti, co projektují aktivní jímače?

Protože za to berou úplatky. Je veřejným tajemstvím, že když budete projektovat aktivní jímače, tak Vám za každou naprojektovanou instalaci bude dodavatel aktivního jímače platit „všimné“. Takovou nabídku jsem slyšel opakovaně od několika zástupců dodavatelů. Pokaždé jsem je s tím poslal do řiti. No a pokud jsou takto upláceni projektanti, tak si nedělám iluze, že úplně stejně nejsou upláceni i všichni ostatní v celém řetězci, včetně výše uvedené státní instituce, která tak vehmentně za aktivní jímače kope …

A víte proč ještě jsou projektanti, co projektují aktivní jímače? Protože jinou ochranu před bleskem neumí projektovat. V případě aktivu jim stačí nakreslit na výkres jednu kružnici, a hotovo. V případě ochrany před bleskem dle EN 62305 by museli začít přemýšlet, začít řešit nějaké ochranné úhly, valivé koule, počítat dostatečné vzdálenosti, a lámat si s tím hlavu; to moc smrdí prací.

Na druhou stranu klobouk dolů, jací jsou to všichni znalci francouzštiny, když k francouzské normě NF C 17-102 na aktivy, podle které všichni projektují, neexistuje žádný oficiální překlad. Také až budete třeba potřebovat zjistit, kde se ověřuje platnost francouzských norem, určitě budou rovněž vědět. Nebo nebudou? Že by jeli jen stylem „prodejce říkal„? Tak blbej snad nikdo být nemůže, ne … ?

 

Nové požadavky od 1.7.2022

V souvislosti s novou legislativou ohledně vyhrazených technických zařízeních byly do § 10 odst. 1 nařízení vlády č. 190/2022 Sb. přidány dodatečné požadavky na obsah revizních zpráv. Jelikož jsou stanoveny právním předpisem jsou co? Závazné. A tam velmi doporučuji pozornosti písm. l), kde je uvedeno:

Zpráva o revizi vyhrazeného elektrického zařízení obsahuje (…) slovní zhodnocení, (…) zda je provedení ochrany před bleskem a přepětím v souladu s právními a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z doby jejího zřízení a zda její součásti jsou ve stavu způsobilém plnit požadovanou funkci; (…)

Vidíte to milí zlatí? Nalistujte si zde na stránce nahoru na první citovaný rozsudek. Co se v něm píše o „právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci„?

Že mezi ně spadají i technické normy, tedy mj. i soubor ČSN EN 62305, který je co? Který je tím pádem právně závazný.

Jsem moc moc zvědav na ty slohové kreace, kterými se šašci revizáci, revidující aktivní jímače, z této své nové právní povinnosti budou chtít vykroutit.

 

Takže?

Pracoviště? Normy ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví jsou závazné. Tím pádem je nutné dodržet nejprve soubor EN 62305.

Mimo pracoviště? Je ve smlouvě o dílo, že musí být dodrženy normy? Tím pádem je nutné dodržet nejprve soubor EN 62305.

Tak si milí investoři nenechávejte srát na hlavu, a braňte se. V opačném případě se Vám pak totiž klidně může stát, že Vám majetek nikdo ani nepojistí …

 




6 komentářů: “Jak se bránit aktivním jímačům?”

  1. Richard Najman napsal:

    Budu za rebela,
    osobně mi aktivy nevadí, pokud jsou udělány v souladu s příslušnou NF C. Né, že bych za ně i tak chtěl brát zodpovědnost, ale nemám z nich osypky…

    Co je ale smutné, že ani většina zastánců si v životě asi mockrát tu NF C nepřečetla, takže v 95% případů jsou stejně instalace řešeny špatně i podle normy, na kterou se odvolávají, že jim jejich instalaci má povolovat.

    Oni autoři té normy (nebudu teď rozebírat fyzikální pozadí funkčnosti/nefunkčonti aktivu jako takového) nejsou techniční analfabeti, takže ta norma má celkem slušnou vnitřní konzistenci. Troufnu si říct, že dokonce pepší než kdejaká EN z poslední doby. Takže i v samotné normě na aktivy jsou normálně popsané všechny požadavky na svody atp. a i tak se běžně potkáte s tím, že dodavatel si z normy vezme pouze to, že aktiv má nějaký ochranný prostor a zbytek, včetně bezpečného svedení do země ignoruje.

    Zmíněné strasti s překladem – četl jsem neoficiální anglický a český překlad a musím se přiznat, že u některých článků jsem musel přejít na francouský originál, abych se ujistil, jak bylo vlastně myšleno. A to se v branži pohybuju roky a na „cizí“ podklady jsem zvyklý. Z toho úhlu pohledu vnímám největší ALE. Zcela hypoteticky si dokážu představit, že by se pro aktiv prosadila legislativně konzistentí cesta, která by ho umožnila jako plnohodnotnou alternativu, stejně v našich podmínkách by to zůstal pakvil, protože aby to fungovalo, tak by všichni zainteresovaní od projektantů, přes zhotovitele po revizní techniky museli vědět, co mají dělat. A ve chvíli, kdy to ví, tak aktiv je na většině objektů skoro stejně drahý jako pasiv, takže motivace pro aplikaci výrazně opadá.

    Na závěr – nemusíme řešit aktiv/pasiv, když nám tady pobíhá spousta revizních techniků hromosvodů, kteří se klidě podepíšou pod to, že náhodné svody a svody konstrukcí budovy jsou v rozporu s ČSN a jediná správná cesta je izolovaný hromosvod…

  2. Radek Rivola napsal:

    Předpokládám, že máte i podobně fundovaný názor na ještě zázračnější vodiče HVI? Která norma uvažuje a umožňuje jejich instalaci? 62 305? 62 561? Jak se takový vodič s uváděnou specifickou vlastností eliminace přeskokové vzdálenosti až 75cm reviduje? Jak revizní technik zkontroluje, že tu danou vlastnost vodič má? Na toto mi mi zatím nikdo nedokázal odpovědět…

    • Jan Hlavatý napsal:

      Ano, názor mám podobně fundovaný. Váš dotaz totiž vychází z mylného předpokladu, že by měl revizní technik nějak revidovat výrobky. Revizní technik žádné výrobky nereviduje, ani podle dřívější právní úpravy, ani podle současné právní úpravy. Anebo na samotném aktivním jímači podle Vás revizní technik něco reviduje? Podle čeho? A úplně stejné je to u jakéhokoli jiného výrobku, a je jedno, jestli je to HVI, isCon, či cokoli jiného. Shoda výrobků se prokazuje CE/EN prohlášením o shodě/vlastnostech. Což je to, co má revizní technik na výrobcích kontrolovat.

  3. Jiří Buben napsal:

    Skvělý článek! Sice se revizím hromosvodům nevěnuji, protože jsem ještě neviděl pořádně udělaný hromosvod dle ČSN EN 62305, ale na argumentaci nezávaznosti norem narážím pořád u technologií, strojů a někdy i u instalací. A zajímavé je, že při prvním argumentu, co je ve smlouvě napsáno o plnění legislativních požadavků a požadavků norem, většinou diskuse skončí tak rychle jak začala. Výborné jsou ty citace rozsudků. Díky.

  4. Branislav Gajdoš napsal:

    Vyborny clanok. Skoda, ze u nas na Slovensku nemame zmenu Z1. A neviem ani o tych sudnych rozhodnutiach. Vyrobcovia a propagatori toho zazracneho zachytavaca stale argumentuju u nas jednym prekladom z francuzskej normy a tiez tym, ze nakolko u nas nie je norma na tento vyrobok, tak plati NF C 17-102. A tvrdia, ze ta norma obsahuje cely system ochrany pred bleskom, cize aj zvody a uzemnenie, cim sa snazia obist nase normy. Ale aj francuzska legislativa nuti pouzivat EN62305-3, takze oni su vlastne v pasci a nemaju uz kam uhnut. Prepokladam, ze ste citali p.Krescanka o matematickej chybe v NF C 17-102. To je len taka ceresnicka na torte. Cele zle.

  5. Jiří Novotný napsal:

    Zbožňuji ty přisprostlé výrazy, dává to tomu tu správnou forsáž 🙂 Co začala platit změna Z1, tak už s nikým nediskutuji a překvapivě ani nikdo se mnou. Je v normě napsáno, že aktivák zná………..je, je tam napsáno, že se berou jen a pouze jeho fyzické rozměry………je, tak už není o čem mluvit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Další články

13. 6. 2024 Jan Hlavatý

Zajímalo by Vás, jak vzniká legislativa? Ve zkratce tak, jak všechno ostatní; v neskutečném bordelu. Ve druhé polovině roku 2021 jsem byl osloven, jestli bych se nezúčastnil přípravy návrhu nové vyhlášky o technických požadavcích na stavby. No jasně, bude mi ctí! To jsem tehdy ještě ale popravdě netušil, co mě čeká. V únoru 2022 jsme pak vypustili […]


Číst více



29. 5. 2024 Jan Hlavatý

Je venku. A je to strašnej paskvil. Což bylo vidět už v rámci připomínkování návrhu.   Co se povedlo Začněme tím, co bych viděl za přínosné; zabere nám to na úvod méně času. Všechno se týká dokumentace pro provádění stavby; v dokumentaci pro povolení nějak nic přínosného nenacházím: D.1.2.1 písm. w): jsou požadovány seznamy kabelů D.1.2.1 písm. ad): má […]


Číst více



20. 5. 2024 Jan Hlavatý

Váš oblíbený nekonečný seriál na pokračování. Technické zprávy. Dlouhodobě mě fascinuje, na jaký hovadiny v nich člověk často narazí. Proč to tam projektanti píšou? „Aby tam aspoň něco bylo“? Aneb když už nevíme, co do technické zprávy psát, tak tam aspoň nakopírujeme hromadu nesouvisejícího balastu? Nesmrtelné Ctrl C/V? Nejspíš …   Z dokumentace pro stavební […]


Číst více



Webdesign © 2018 David Jindra